Zprávy | Z archivu rubriky

Česká vláda má v úmyslu zachovat dosavadní cíl přijmout euro v roce 2010 a bude se držet plánu snižování deficitu veřejných financí. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl premiér Jiří Paroubek. Premiér tak nepřímo potvrdil informaci z minulého týdne, kdy ČTK řekl, že pokud by byl deficit veřejných financí pod třemi procenty, vláda přesto nejspíš nebude uvažovat o změně termínu pro zavedení eura. "Z řady důvodů si myslím, že by to nebylo moudré," řekl Paroubek před týdnem ČTK. Paroubek dnes připustil, že v příštích letech bude vláda muset hodně investovat do infrastruktury a přitom nebude chtít omezovat sociální a další mandatorní výdaje. I přesto však bude chtít plnit konvergenční program pro euro, tedy plán plnění hlavních kritérií pro vstup do eurozóny. Klíčovým požadavkem je zde snížení deficitu veřejných financí na maximálně tři procenta hrubého domácího produktu. Česká republika si letos mírně posunula termín přijetí eura z rozmezí 2009-2010 na rok 2010.

První náměstek ministerstva zdravotnictví David Rath ještě ani nezískal místo ministra, do něhož ho prosazuje premiér Jiří Paroubek, a už se ozývají první žádosti o Rathovo odvolání. Unie zaměstnavatelských svazů jako člen zdravotnické tripartity dnes poslala premiérovi dopis, v němž ho žádá, aby Ratha okamžitě odvolal z jakékoli výkonné funkce na ministerstvu a do funkce ministra zdravotnictví ho nejmenoval. "Doktor Rath se jako prezident České lékařské komory (ČLK) zásadně neosvědčil, protože jím vedená profesní organizace lékařů neplní úkoly zákonem jí svěřené," řekl ČTK viceprezident unie pro zdravotnictví Dalibor Stejskal. Unie zaměstnavatelských svazů sdružuje všechny zdravotní pojišťovny a prakticky všechny poskytovatele zdravotní péče. Podle Stejskala poskytuje Rath premiérovi "tendenční informace", jež jsou pro premiéra i celou vládu zavádějící. Konkrétní příklady však neuvedl. "Svěřit doktoru Rathovi jakoukoli výkonnou moc je pro systém zhoubné, neboť jde o jedince, který projevuje přímo patologickou ctižádost," varují zdravotničtí zaměstnavatelé a pojišťovny premiéra v dopise, jehož text má ČTK.

Vysílání BBC v češtině skončí letos 23. prosince, do konce ledna potom budou vysílány pouze zprávy. Dnes (25. října) o tom informovalo vedení BBC zaměstnance české redakce. Zrušení českého vysílání BBC je součástí rozsáhlé restrukturalizace zahraničního vysílání britského rozhlasu, při níž bude dále uzavřeno vysílání v polštině, maďarštině, slovenštině, slovinštině, bulharštině, chorvatštině a kazaštině. Podle ředitele zahraničního vysílání BBC Nigela Chapmana jsou tyto změny reakcí na nové geopolitické podmínky po skončení studené války. Evropa se od 90. let změnila, řada zemí, do kterých vysíláme, už je členy Evropské unie, prohlásil Chapman. Ušetřené finanční prostředky budou mimo jiné použity na přípravu arabského televizního kanálu, kterým chce BBC konkurovat televizi Al Jazeera. Nový kanál by měl být spuštěn do roku 2007.

V České republice působí BBC od roku 1990. V současné době vysílá 5 hodin denně česky a 19 hodin anglicky. FM signálem pokrývá všechna velká města. Navzdory tomu zůstala menšinovou stanicí. Denně si vysílání BBC naladí průměrně 17 000 posluchačů, což znamená podíl na rozhlasovém trhu ve výši je 0.1 procenta.

Záchranáři liberecké společnosti Hand for Help chtějí vyslat v pátek do Pákistánu, který poničilo zemětřesení, průzkumný štáb. "O jejich odletu jednáme s ministerstvem zahraničí," řekla dnes ČTK mluvčí záchranářů Jana Eichlerová. Podle ní je připraven k odjezdu i zbytek týmu, organizace však musí nejprve shromáždit na misi 20 milionů korun. Dnes začali záchranáři svážet z celé republiky vybavení a materiál na cestu. "Sponzoři dávají přednost materiální pomoci před finančními dary," řekla Eichlerová. Záchranáři podle ní tímto způsobem již získali léky, inkubátory, reflexní oblečení a termoprádlo. "Náklady na misi se tím sníží," uvedla. Společnost podle ní nemůže čekat finanční podporu od státu, je odkázána pouze na dary firem a soukromých osob. Vyhlásila proto veřejnou sbírku.

Na budoucí vývoj České republiky hledí většina mladých lidí s optimismem. Celkem 53 procent věří, že se v příštích pěti letech zlepší hospodářství i životní úroveň. Silně jim však vadí korupce. Podle nich se v tomto ohledu situace v příštích letech nezlepší, možná spíš zhorší. Korupci a politiky také jmenovali jako nejčastější důvod, proč se za svou zemi stydí. Vyplynulo to z exkluzivního průzkumu, o jehož výsledcích informuje nejnovější číslo časopisu Výběr. Stejný průzkum se souběžně konal i v národních edicích časopisu Reader's Digest v Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Ukázalo se, že přes řadu výhrad vnímají mladí Češi také vývoj v zemi za uplynulých pět let mnohem pozitivněji než jejich vrstevníci ve střední Evropě. Například Maďaři si nejčastěji mysleli, že se zhoršila ekonomika. Na korupci si nejvíc stěžovali Poláci, které tíží i vysoká nezaměstnanost. Na zdraví obyvatel, zločinnost a korupci si pak stěžovali především Rumuni. Mladí Češi ve věku 17 až 27 let sice označují nezaměstnanost za problém, ale strach z chudoby nemají. Myslí si totiž, že práci seženou - ne sice možná tu, která je bude bavit, ale takovou, která je uživí. Než si založí rodinu, chtějí být finančně nezávislí, opatřit si bydlení, věnovat se vlastnímu rozvoji a užít si.

Spor mezi premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli jmenování ministra zdravotnictví pokračuje. Klaus v pondělí obvinil Paroubka z toho, že ho před svým loňským jmenováním ministrem oklamal, když tvrdil, že nevykonává žádnou činnost v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Paroubek považuje Klausovo nařčení za nesmyslné. Zároveň odmítl pozvat premiéra ke konzultaci na Hrad a trvá na tom, že prezidenta České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha nemůže jmenovat do čela ministerstva. V překvapivě vstřícném duchu se naopak odehrála Rathova schůzka s ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřinou Musílkovou, kterou šéf ČLK v minulosti často kritizoval. Rath po setkání uvedl, že VZP zatím nucená správa nehrozí.

Paroubek předpokládal, že Klausovi spolu s Rathem na Hradě vysvětlí, jak je zajištěno, aby se Rath nedostal v ministerské funkci do střetu zájmů. Prezident ale uvedl, že ke schůzce, k níž ho premiér vyzval, není žádný důvod. Jeho odpověď Paroubkovi, že Ratha nemůže jmenovat, byla podle Klause jasná a srozumitelná. Klaus také prohlásil, že ho Paroubek vědomě uvedl v omyl, když loni v čestném prohlášení uvedl, že nevykonává žádnou činnost, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Premiér nyní řekl, že byl nejméně ve třech střetech zájmů. Vykonával funkci náměstka pražského primátora pro oblast financí a zasedal ve dvou dozorčích radách organizací zřizovaných městem. Podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové Paroubek na tyto funkce rezignoval devět dní po jmenování ministrem, tedy nepochybně "v nejbližší možné době", jak zákon požaduje. "Takovýto průběh je standardní, takovýto - či ještě rychlejší - průběh může být i u pana Ratha," řekl předseda vlády.

Rath hodlá kvůli Klausovým výhradám ještě učinit čestné prohlášení, že po jmenování do vládní funkce bezodkladně ukončí veškeré činnosti, jež jsou podle ústavy a zákona o střetu zájmů neslučitelné s výkonem ministerské funkce. Neupřesnil ale, zda se vzdá funkce prezidenta lékařské komory, nebo její výkon jen pozastaví po dobu, kdy bude členem kabinetu. Právě kvůli jeho pozici ve vedení komory jej Klaus odmítl jmenovat.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) soudí, že jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví už nic nebrání. Čeká proto, že prezident Václav Klaus brzy vyhoví jeho žádosti a Ratha oficiálně uvede do vládní funkce. Pokud by Klaus jmenování i nadále oddaloval, Paroubkovi to prý nevadí. "Já jsem ochoten čekat třeba do konce volebního období, mě ten současný systém neruší," řekl dnes Paroubek novinářům. Po odvolání Milady Emmerové byl řízením ministerstva pověřen vicepremiér Zdeněk Škromach, který v pátek jmenoval Ratha svým prvním náměstkem a svěřil mu faktické řízení úřadu.

Ke způsobu, jakým je vybírán nový ministr zdravotnictví, mají výhrady menší koaliční strany. Lidovci považují nominaci Ratha za chybu, unionisté označují komunikaci mezi premiérem a prezidentem za nedůstojnou. Paroubek výtky šéfa lidovců Miroslava Kalouska odmítl. "Já myslím, že je chybou, že se s panem Kalouskem vůbec bavím," řekl.

Paroubek míní, že tahanicím kolem nového ministra by Klaus předešel, kdyby se s Rathem sešel a osobně s ním probral své pochybnosti o možném střetu zájmů kvůli funkci prezidenta České lékařské komory. Byl prý připraven stát se moderátorem takové schůzky pro případ, že by Klaus s Rathem nebyli schopni spolu "normálně lidsky" komunikovat.

Mobilní operátor Eurotel spustí síť třetí generace UMTS 1. prosince. Technologie, která umožňuje videohovory, stahování videa a hudby do mobilního telefonu a rychlé připojení k internetu, bude zpočátku dostupná v Praze a centru Brna. Do dvou let pak chce firma pokrýt 50 procent tuzemské populace, uvedl na veletrhu Invex výkonný ředitel pro strategii a rozvoj produktů Stanislav Kůra. Kompletní ceník firma nezveřejnila, nicméně Kůra uvedl, že dotované ceny telefonů budou začínat od jedné koruny a za stejnou cenu bude možné uskutečnit minutový videohovor. Firma bude zpočátku nabízet tři mobilní telefony pro UMTS a jednu kartu do počítače. Konkurenční T-Mobile minulý týden spustil čistě datovou verzi UMTS, která slouží pouze k rychlému připojení na internet a neumožňuje telefonování. Oskar Vodafone nabídne UMTS nejdříve v příštím roce.

Češi s příjmy do 30.000 Kč hrubého za měsíc se mohou těšit na to, že se od roku 2006 dočkají snížení daní. Počítá s tím vládní novela zákona o daních z příjmů, kterou do závěrečného čtení postoupila sněmovna. Roční daňová úspora by mohla být u poplatníka kolem 3000 až 4000 Kč. Změny by se měly dotknout až čtyř milionů lidí. O konečné podobě předlohy bude sněmovna hlasovat příští týden, a to v úterý 1. listopadu. Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) poznamenal, že daňová zátěž v ČR je vysoká, a proto by daně měly být sníženy všem. To podle něj splňuje rovná daň, kterou právě ODS prosazuje. Stejně jako při prvním čtení poznamenal, že návrh demotivuje lidi s vyššími příjmy si více vydělávat. Zavedení rovné daně ale ODS nepovažuje v současné politické situaci za reálné. "Každý pokus o snížení daňového zatížení práce je vítaný," soudí analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podnikatelům by podle něj navíc mohla novela rozšířením paušálních výdajů zjednodušit agendu, což je snad ještě důležitější než vlastní snížení daní. Ministerstvo financí odhaduje, že po přijetí zákona se sníží příjmy státního rozpočtu z roce 2006 asi o deset miliard korun. Navíc o zhruba čtyři miliardy korun budou sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí. Snížení inkasa daně z příjmů však již vláda započetla při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a při projekci základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.

Obvodní soud pro Prahu 1 zopakoval po jedenácti letech své rozhodnutí - katedrála svatého Víta a přilehlé nemovitosti patří církvi. Zatímco tehdy vyvolal verdikt značnou odezvu politické veřejnosti, která dokonce vyústila v petici stovky poslanců žádající odvolání, nynější postoje politiků jsou spíše zdrženlivé. Právně komplikovaný spor nechtějí politici podrobněji hodnotit. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) novinářům řekl, že si raději nechá vypracovat právní rozbor. Právní stránku věci nechtěl komentovat ani místopředseda komunistů Jiří Dolejš či šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř. Dolejš se ale domnívá, že není rozumné, aby památka, která je spojena s národními dějinami, připadla pouze církvi. Podle Talíře však již dřívější právní výklady tvrdily, že katedrála církvi patří. Kardinál Miloslav Vlk rozhodnutí označil za znamení naděje, že dojde také na odstranění dalších nespravedlností spojených s komunistickým režimem. "Je to jasná odpověď všem, kteří hlásali podle komunistické frazeologie, že katedrála patří všemu lidu," řekl ČTK katolický primas Vlk. Rozhodnutí soudu ale není pravomocné, protože právnička státu Milada Šípková podá odvolání. "Od vzniku byla katedrála symbolem české státnosti, byla vybudována z prostředků všech bez ohledu na víru, dobudovala ji první republika," řekla u soudu. Soudkyně Libuše Fritzová určila, že nemovitosti patří těm, kteří je vlastnili před vládním nařízením z roku 1954. Tím vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Tento právní akt byl dosud vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem. "Formulace vládního nařízení je natolik neurčitá, že ke změně vlastníka na jeho základě dojít nemohlo," vysvětlila dnes soudkyně. Podle právníka církve Petra Zderčíka chtěl stát v roce 1954 skutečně nemovitosti vyvlastnit. Neudělal to však přímo, ale prostřednictvím takzvaného simulovaného právního aktu. "Jde o akt se zakrytým úmyslem, a takový právní akt nemůže být platný a nemůže být důvodem ke změně vlastníka," tvrdí. Soudkyně Fritzová své rozhodnutí odůvodnila prakticky stejně jako před jedenácti lety. Odvolací městský soud v Praze však její názor tehdy nesdílel, verdikt zrušil a vrátil jí případ zpátky. Pokud jí nyní dá městský soud za pravdu, připadne církvi kromě katedrály s pozemkem a věže u chrámu sv. Víta s pozemkem také celá Vikářská ulice s kanovnickými domy (včetně bývalé restaurace Vikárka) až po Nové proboštství, dále Prašná věž a Kaple Všech svatých.

Katedrála sv. Víta je významným náboženským i politickým symbolem České republiky. Její základní kámen byl položen už ve 14. století, svoji současnou podobu ale získal chrám až po dostavbě v 19. a 20. století. Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic. O rozvoj katedrály se významně zasloužil císař Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba na čtyři století přerušena. Pro katedrálu následovalo nepříznivé období. V červnu 1421 byla například vyrabována husity, v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Až v roce 1844 byla ustavena Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly. Řízením dostavby chrámu byl pověřen architekt Josef Mocker. Právě on vtiskl stavbě dnešní novogotickou podobu, kterou tvoří dvě věže v průčelí. Slavnostní otevření ještě ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Po druhé světové válce pokračovala Jednota ve snaze o dostavbu, ale v roce 1954 byla rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na Kancelář prezidenta republiky. Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V chrámu jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.

Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů chtějí dnes probrat situaci ve zdravotnictví, vývoj cen energií a jejich dopad na zaměstnanost či růst minimální mzdy. Záměr ministra práce na zvýšení nejnižšího příjmu téměř o tisíc korun odboráři vítají, zaměstnavatelé jsou proti. Podle návrhu by minimální mzda v příštím roce měla růst dokonce dvakrát. V lednu by se měla zvednout o 475 korun z nynějších 7185 na 7660 korun. Podruhé by se zvýšila v červenci o dalších 475 korun na konečných 8135. Odborům se záměr zamlouvá, peníze by ale chtěly najednou již v lednu. Podle zaměstnavatelů je růst příliš rychlý a není provázen růstem produktivity práce. Na programu dnešní tripartity je také zdravotnictví. Dluh zdravotního pojištění překročil již deset miliard korun a do konce roku ještě poroste. Pozornost od finančních problémů a kroků k jejich vyřešení ale v posledních dnech odpoutal výběr nového ministra.