Zprávy | Z archivu rubriky


Spor mezi premiérem Jiřím Paroubkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli jmenování ministra zdravotnictví pokračuje. Klaus v pondělí obvinil Paroubka z toho, že ho před svým loňským jmenováním ministrem oklamal, když tvrdil, že nevykonává žádnou činnost v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Paroubek považuje Klausovo nařčení za nesmyslné. Zároveň odmítl pozvat premiéra ke konzultaci na Hrad a trvá na tom, že prezidenta České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha nemůže jmenovat do čela ministerstva. V překvapivě vstřícném duchu se naopak odehrála Rathova schůzka s ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřinou Musílkovou, kterou šéf ČLK v minulosti často kritizoval. Rath po setkání uvedl, že VZP zatím nucená správa nehrozí.

Paroubek předpokládal, že Klausovi spolu s Rathem na Hradě vysvětlí, jak je zajištěno, aby se Rath nedostal v ministerské funkci do střetu zájmů. Prezident ale uvedl, že ke schůzce, k níž ho premiér vyzval, není žádný důvod. Jeho odpověď Paroubkovi, že Ratha nemůže jmenovat, byla podle Klause jasná a srozumitelná. Klaus také prohlásil, že ho Paroubek vědomě uvedl v omyl, když loni v čestném prohlášení uvedl, že nevykonává žádnou činnost, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Premiér nyní řekl, že byl nejméně ve třech střetech zájmů. Vykonával funkci náměstka pražského primátora pro oblast financí a zasedal ve dvou dozorčích radách organizací zřizovaných městem. Podle vládní mluvčí Lucie Orgoníkové Paroubek na tyto funkce rezignoval devět dní po jmenování ministrem, tedy nepochybně "v nejbližší možné době", jak zákon požaduje. "Takovýto průběh je standardní, takovýto - či ještě rychlejší - průběh může být i u pana Ratha," řekl předseda vlády.

Rath hodlá kvůli Klausovým výhradám ještě učinit čestné prohlášení, že po jmenování do vládní funkce bezodkladně ukončí veškeré činnosti, jež jsou podle ústavy a zákona o střetu zájmů neslučitelné s výkonem ministerské funkce. Neupřesnil ale, zda se vzdá funkce prezidenta lékařské komory, nebo její výkon jen pozastaví po dobu, kdy bude členem kabinetu. Právě kvůli jeho pozici ve vedení komory jej Klaus odmítl jmenovat.

Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) soudí, že jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví už nic nebrání. Čeká proto, že prezident Václav Klaus brzy vyhoví jeho žádosti a Ratha oficiálně uvede do vládní funkce. Pokud by Klaus jmenování i nadále oddaloval, Paroubkovi to prý nevadí. "Já jsem ochoten čekat třeba do konce volebního období, mě ten současný systém neruší," řekl dnes Paroubek novinářům. Po odvolání Milady Emmerové byl řízením ministerstva pověřen vicepremiér Zdeněk Škromach, který v pátek jmenoval Ratha svým prvním náměstkem a svěřil mu faktické řízení úřadu.

Ke způsobu, jakým je vybírán nový ministr zdravotnictví, mají výhrady menší koaliční strany. Lidovci považují nominaci Ratha za chybu, unionisté označují komunikaci mezi premiérem a prezidentem za nedůstojnou. Paroubek výtky šéfa lidovců Miroslava Kalouska odmítl. "Já myslím, že je chybou, že se s panem Kalouskem vůbec bavím," řekl.

Paroubek míní, že tahanicím kolem nového ministra by Klaus předešel, kdyby se s Rathem sešel a osobně s ním probral své pochybnosti o možném střetu zájmů kvůli funkci prezidenta České lékařské komory. Byl prý připraven stát se moderátorem takové schůzky pro případ, že by Klaus s Rathem nebyli schopni spolu "normálně lidsky" komunikovat.

Češi s příjmy do 30.000 Kč hrubého za měsíc se mohou těšit na to, že se od roku 2006 dočkají snížení daní. Počítá s tím vládní novela zákona o daních z příjmů, kterou do závěrečného čtení postoupila sněmovna. Roční daňová úspora by mohla být u poplatníka kolem 3000 až 4000 Kč. Změny by se měly dotknout až čtyř milionů lidí. O konečné podobě předlohy bude sněmovna hlasovat příští týden, a to v úterý 1. listopadu. Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS) poznamenal, že daňová zátěž v ČR je vysoká, a proto by daně měly být sníženy všem. To podle něj splňuje rovná daň, kterou právě ODS prosazuje. Stejně jako při prvním čtení poznamenal, že návrh demotivuje lidi s vyššími příjmy si více vydělávat. Zavedení rovné daně ale ODS nepovažuje v současné politické situaci za reálné. "Každý pokus o snížení daňového zatížení práce je vítaný," soudí analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Podnikatelům by podle něj navíc mohla novela rozšířením paušálních výdajů zjednodušit agendu, což je snad ještě důležitější než vlastní snížení daní. Ministerstvo financí odhaduje, že po přijetí zákona se sníží příjmy státního rozpočtu z roce 2006 asi o deset miliard korun. Navíc o zhruba čtyři miliardy korun budou sníženy příjmy rozpočtů krajů a obcí. Snížení inkasa daně z příjmů však již vláda započetla při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a při projekci základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007.

Obvodní soud pro Prahu 1 zopakoval po jedenácti letech své rozhodnutí - katedrála svatého Víta a přilehlé nemovitosti patří církvi. Zatímco tehdy vyvolal verdikt značnou odezvu politické veřejnosti, která dokonce vyústila v petici stovky poslanců žádající odvolání, nynější postoje politiků jsou spíše zdrženlivé. Právně komplikovaný spor nechtějí politici podrobněji hodnotit. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) novinářům řekl, že si raději nechá vypracovat právní rozbor. Právní stránku věci nechtěl komentovat ani místopředseda komunistů Jiří Dolejš či šéf lidoveckých poslanců Jaromír Talíř. Dolejš se ale domnívá, že není rozumné, aby památka, která je spojena s národními dějinami, připadla pouze církvi. Podle Talíře však již dřívější právní výklady tvrdily, že katedrála církvi patří. Kardinál Miloslav Vlk rozhodnutí označil za znamení naděje, že dojde také na odstranění dalších nespravedlností spojených s komunistickým režimem. "Je to jasná odpověď všem, kteří hlásali podle komunistické frazeologie, že katedrála patří všemu lidu," řekl ČTK katolický primas Vlk. Rozhodnutí soudu ale není pravomocné, protože právnička státu Milada Šípková podá odvolání. "Od vzniku byla katedrála symbolem české státnosti, byla vybudována z prostředků všech bez ohledu na víru, dobudovala ji první republika," řekla u soudu. Soudkyně Libuše Fritzová určila, že nemovitosti patří těm, kteří je vlastnili před vládním nařízením z roku 1954. Tím vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Tento právní akt byl dosud vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem. "Formulace vládního nařízení je natolik neurčitá, že ke změně vlastníka na jeho základě dojít nemohlo," vysvětlila dnes soudkyně. Podle právníka církve Petra Zderčíka chtěl stát v roce 1954 skutečně nemovitosti vyvlastnit. Neudělal to však přímo, ale prostřednictvím takzvaného simulovaného právního aktu. "Jde o akt se zakrytým úmyslem, a takový právní akt nemůže být platný a nemůže být důvodem ke změně vlastníka," tvrdí. Soudkyně Fritzová své rozhodnutí odůvodnila prakticky stejně jako před jedenácti lety. Odvolací městský soud v Praze však její názor tehdy nesdílel, verdikt zrušil a vrátil jí případ zpátky. Pokud jí nyní dá městský soud za pravdu, připadne církvi kromě katedrály s pozemkem a věže u chrámu sv. Víta s pozemkem také celá Vikářská ulice s kanovnickými domy (včetně bývalé restaurace Vikárka) až po Nové proboštství, dále Prašná věž a Kaple Všech svatých.

Katedrála sv. Víta je významným náboženským i politickým symbolem České republiky. Její základní kámen byl položen už ve 14. století, svoji současnou podobu ale získal chrám až po dostavbě v 19. a 20. století. Základní kámen katedrály byl položen 21. listopadu 1344 za přítomnosti krále Jana Lucemburského a arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic. O rozvoj katedrály se významně zasloužil císař Karel IV., který z Francie povolal architekta Matyáše z Arrasu. Po jeho smrti v roce 1352 pokračoval v práci Petr Parléř. V roce 1419 byla stavba na čtyři století přerušena. Pro katedrálu následovalo nepříznivé období. V červnu 1421 byla například vyrabována husity, v roce 1541 vyhořel kostel do základů. Až v roce 1844 byla ustavena Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta a práce se znovu rozběhly. Řízením dostavby chrámu byl pověřen architekt Josef Mocker. Právě on vtiskl stavbě dnešní novogotickou podobu, kterou tvoří dvě věže v průčelí. Slavnostní otevření ještě ne zcela dokončeného chrámu se konalo 28. září 1929 u příležitosti svatováclavského milénia. Po druhé světové válce pokračovala Jednota ve snaze o dostavbu, ale v roce 1954 byla rozpuštěna a správa katedrály přešla nařízením vlády na Kancelář prezidenta republiky. Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a arcibiskupů. V chrámu jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.