Zprávy | Z archivu rubriky


Kolem 300 nepotřebných tanků, zhruba 1200 zastaralých obrněných transportérů a bojových vozů a asi 100 letadel a vrtulníků prodala armáda od začátku reformy v roce 2003. Mezi nepotřebnými zbraněmi se i s výzbrojí objevily tanky T- 72, vrtulníky Mi-24 a obrněné transportéry, bez výzbroje letouny L-39 Albatros, vrtulníky Mi-17 a Mi-2 a vyprošťovací tank VT-55. Armáda se také zbavila kolem 2000 automobilů různých typů. Za starou techniku utržila takřka 180 milionů korun. Vyplývá to ze statistiky, kterou zveřejnilo ministerstvo obrany. Armáda odmítá sdělit, komu a za jakou cenu jednotlivé zbraňové systémy prodává. Je to prý kvůli ochraně obchodního tajemství a plnění přání partnerů. "Platí, že odprodej movitého majetku je prováděn pouze českým fyzickým a právnickým osobám, ministerstvo není oprávněno prodávat přímo do zahraničí," uvedl Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva. Do ciziny se tak zbraně mohou dostat pouze prostřednictvím firem, které k tomu musí na ministerstvu průmyslu a obchodu získat licenci. Tímto způsobem armáda například darovala nepotřebnou munici egyptské vládě či vyvezla dvě stíhačky MiG-21 do západní Afriky. Zatímco vojáci jsou spokojeni, že jim ubývá zastaralá, rezavějící technika, experti zabývající se lidskými právy se obávají, že zbraně mohou být v některých zemích použity k potlačování demokracie či v občanských válkách.

Zhruba 80 až 90 litrů čpavku uniklo ve čtvrtek časně ráno do sklepních prostor zpracovny ryb v Šišmě na Přerovsku. Policisté evakuovali sedm lidí z domů v okolí, nikdo nebyl zraněn. Zároveň uzavřeli příjezdové cesty, zhruba v poledne ale vjezd do vesnice obnovili. Případ vyšetřují pro podezření z ohrožení životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí, rybáři a další odborníci zjišťují případné ekologické škody. Na místě dopoledne zasahovalo téměř 40 hasičů. Prostor kropili vodou a vytvářeli takzvanou čpavkovou vodu, která odtékala do čistírny odpadních vod. Tmelili také chladící boxy, aby zamezili dalšímu úniku. Případem se dále bude zabývat policie a Česká inspekce životního prostředí. K větším škodám na životním prostředí však patrně nedojde. V roce 1995 uniklo z chladícího systému na zimním stadionu v Třebíči zhruba 50 kilogramů čpavku. Příčinou byla závada na uzavíracím ventilu chlazení. V roce 2000 se přibližně 100 kilogramů čpavku dostalo do řeky Dyje v Hodonicích na Znojemsku poté, co pracovníci sladovny čistili chladicí zařízení. Na podzim roku 2001 zkomplikoval únik čpavkových par život lidem v okolí Chebského masokombinátu - celkem 165 obyvatel museli hasiči evakuovat. Opakovala se tak podobná situace z jara téhož roku. V roce 2003 se zhruba 400 litrů čpavku dostalo ze strojovny v bývalém masokombinátu v Hroznětíně na Karlovarsku. Jed vytekl do říčky Bystřice, kde uhynuly stovky ryb.

U jezera v Sadské na Nymbursku nalezli ve středu večer lidé mrtvou labuť a volavku. vzhledem k současným obavám z ptačí chřipky odeslali veterináři těla ptáků na vyšetření. Podle dosavadních výsledků je ale nákaza ptačí chřipkou u obou zvířat nepravděpodobná. "Vyšetřování bude pokračovat dál, ale nákaza ptačí chřipkou se jeví jako vysoce nepravděpodobná," řekl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS Josef Vitásek. Volavka měla zlomený druhý a třetí krční obratel, což způsobilo smrt, labuť trpěla dlouhodobým zánětem plic. Oba mrtví ptáci byli v mokřadu v opuštěné části jezera, stranou od lidí. Veterináři zjistili, že v blízkosti jezera se před několika dny konal myslivecký hon, a nevylučovali proto, že by oba ptáci mohli zahynout na následky zranění z honu. Veterinární inspektor Jan Bartoněk z poděbradské veterinární správy také upozornil, že ptáci nemuseli zemřít v místě, kde byli nalezeni. Jako každé divoké zvíře se v případě nemoci či zranění snaží dostat na chráněné místo stranou od lidí. Ředitel středočeské veterinární správy Zdeněk Císař řekl, že žádná jiná podezřelá úmrtí ptáků na území kraje v poslední době veterináři nezaznamenali. V Evropě byl zatím výskyt vysoce choroboplodného viru H5N1 ptačí chřipky, který je přenosný na člověka, potvrzen v Rumunsku, Turecku, evropské části Ruska a Chorvatsku. Na lidi nepřenosný virus H5 odhalily testy u několika ptáků, kteří uhynuli před polovinou října v karanténě v Británii. Virus ptačí chřipky byl zřejmě v britské karanténě přítomen už před úhynem papouška dovezeného ze Surinamu, u něhož byl prokázán virus H5N1 a jehož úhyn oznámila Británie minulý pátek.

Čeští vědci možná budou smět pracovat s kmenovými embryonálními buňkami. Sněmovna totiž ve čtvrtek v prvním čtení podpořila vládní návrh zákona, který umožňuje využít poškozená nebo nadbytečná vajíčka k výzkumným účelům. Zákon by vědcům dovolil pracovat s oplodněnými vajíčky, která nebyla využita při asistovaném porodu a tak jako tak by zanikla. Zakazuje ale klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi. Vědcům, kteří by pravidla porušili, by hrozila pokuta až dva miliony korun, zákaz činnosti nebo osm let vězení. Norma, která tuto oblast upravuje, zatím České republice chybí. Proti zákonu vystupují především poslanci KDU-ČSL, kteří jakékoli pokusy na lidském zárodku odmítají. Apelovali na poslance, aby zákon z etických důvodů zamítli hned v prvním čtení. Podle KDU-ČSL nelze výzkum na embryích posuzovat jen z vědeckého hlediska. Důležitější jsou podle lidovců morální otázky. "Pro přírodního vědce je embryo jen pouhým shlukem buněk," uvedl místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal. "Rozebrání embrya na náhradní díly je ale neospravedlnitelné," dodal. Sněmovna ale zákon výraznou většinou hlasů propustila do další fáze projednávání. Nyní se jím bude zabývat výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.

Podle ministryně školství Petry Buzkové je embryonální výzkum v České republice na špičkové úrovni. Vědci ale nutně potřebují legislativní úpravu, která stanoví jasná pravidla bádání. Zákon podle ní v žádném případě neumožňuje, aby byl mařen lidský život. Embryonální výzkum může výrazně pomoci při léčbě srdečních chorob, cukrovky nebo Parkinsonovy choroby. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně, protože dokážou nahradit poškozené buňky. Výzkum všech typů kmenových buněk včetně embryonálních podporuje i Akademie věd. Současně ale považuje za nutné, aby zákon tento výzkum reguloval. Ve shodě s vládním návrhem se Akademie domnívá, že linie lidských embryonálních kmenových buněk by se měla získávat pouze z takových oplodněných vajíček, pro která již neexistuje přímé léčebné použití a která byla vědomě a se souhlasem darována pro výzkumné účely.

Mostecký podnikatel Jiří Zmeškal dostal dvouletý trest s podmínkou na zkušební dobu pěti let za vyhrožování českému státu teroristickým útokem. Konečný verdikt vynesl odvolací pražský vrchní soud, který tak potvrdil červencový rozsudek městského soudu. Muž podle něj hrozil teroristickými útoky na vlaky a požadoval od státu 20 milionů korun za to, že je neprovede. Odvolací soud nevyhověl žalobkyni, která s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání žádala, aby šestapadesátiletý Zmeškal šel do vězení. Hrozil mu až osmiletý nepodmíněný trest. Podle soudu však jde o dosud bezúhonného člověka, který se přiznal a projevil lítost. Vyděračské dopisy psal s pocitem, že ho hospodářská politika státu přivedla do dluhů a osobních i pracovních problémů. Žádné další kroky k uskutečnění útoků na železnice ale nepodnikl. Zmeškal státu vyhrožoval přes policejní prezidium, kterému zaslal dva dopisy. První odeslal policejnímu prezidentovi loni 19. února a žádal v něm od státu 16 milionů korun. Jinak prý vykolejí osobní vlak nebo vyřadí brzdy nákladního vlaku. V dopise stát nařkl z toho, že chce zničit malé a střední podnikatele. Zmeškal se tehdy podepsal jako restituent. Odpověď prezidia očekával přes inzerát v Annonci. Inzerát však vyšel jen v pražské příloze a Zmeškal si ho nevšiml. Loni v květnu tak poslal druhý dopis, v němž už žádal 20 milionů korun. K penězům se ale nedostal, o měsíc později ho policie zadržela. Zmeškal při hlavním líčení uvedl, že ho k napsání dopisů přivedl neblahý duševní stav. Po povodních v roce 1997 se prý jeho firma dostala do finančních problémů. Proti verdiktu se již nelze odvolat, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.