Zprávy | Z archivu rubriky

Zpřístupnění trhu s českými pozemky občanům zemí EU výměnou za otevření evropského pracovního trhu pro české občany považuje za dobré řešení ministr zahraničí Cyril Svoboda. Na pražském Žofínském fóru obě záležitosti označil za umělé politické problémy, o nichž se politici bojí před svými voliči mluvit. "Staré" státy EU se podle něj zcela zbytečně bojí toho, že by je v případě otevření pracovního trhu zaplavily davy levných pracovních sil z desítky nových členských zemí včetně Česka. Jako příklad uvedl, že Češi tvoří pouze šest procent zájemců o práci v Británii a pět procent uchazečů o zaměstnání v Irsku. "V České republice pracuje oficiálně 50.000, ale podle některých odhadů až 200.000 Ukrajinců, a český trh tím nebyl devastován," upozornil.

Evropská unie se podle Svobody musí liberalizovat a přehodnotit svůj ochranný sociální systém, pokud chce být konkurenceschopná v globálním prostředí. Dalším velkým úkolem, který před ní stojí, je podle ministra vstřebání nových členských zemí, což se zatím zcela nepodařilo. "Evropa toho zatím mentálně není schopna," řekl. Prohlubování integrace a další rozšiřování jsou pro EU zásadní kroky, uvedl. Svoboda tvrdí, že Evropská unie by v budoucnu měla zahrnovat celý Balkán i Turecko, přičemž nejlépe z kandidátských zemí je připraveno Chorvatsko. Naopak o Bělorusku a Ukrajině zatím podle něj nelze vážně uvažovat.

Počet vězňů v Česku podle statistik za poslední tři roky vzrostl o téměř tři tisíce. Ve věznicích aktuálně chybí asi 560 míst. Ve 35 zařízeních si nyní odpykává trest na 19.000 lidí. Navíc 4500 odsouzených do věznic nenastoupilo. Analýzy vzhledem k růstu kriminality a výkonnosti justice počítají do dvou let s až 21.000 vězni. Situaci zatím pomůže řešit nová věznice s dozorem pro 600 vězňů, jež do dvou let vznikne adaptací bývalého vojenského areálu u Rapotic na Třebíčsku.

Vznik věznice místní radní i obyvatelé uvítali, protože v regionu s vysokou nezaměstnaností má nabídnout 205 pracovních míst, z toho 92 služebních. Už nyní o ně projevilo zájem na 315 lidí, řekl ředitel Vazební věznice Brno Karel Schmeidler. Na 600 míst by mělo být k dispozici po ukončení druhé etapy adaptace v lednu 2007. Prvních 50 vězňů do ní nastoupí už příští září. Věznice s dozorem vznikne v lesním areálu raketového vojska. Rozlohou 90 hektarů se stane největší v Česku.

Češi nadále nejvíce důvěřují prezidentovi a nejméně Senátu. Ani u dalších institucí se preference od konce léta téměř nezměnily. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který má ČTK k dispozici. Prezident Václav Klaus se nyní těší důvěře 71 procent obyvatel, obecní zastupitelstvo 61 procent lidí, kraje 45 procent, vláda 42 procent, Poslanecká sněmovna 26 procent a Senát 24 procent Čechů.

Dlouhodoběji lze pozorovat rostoucí důvěru občanů ve vládu a Senát. Zatímco letos na jaře, když vrcholila vládní krize, kabinetu důvěřovalo 14 procent lidí, o prázdninách to bylo 37 procent. V září ministrům věřilo již přes 40 procent Čechů. Podobně je na tom i Senát, jehož obliba od jara stoupla o čtvrtinu. U většiny občanů sice nadále převažuje nespokojenost s politikou, pomalu jich ale ubývá - letos v říjnu jich bylo poprvé těsně pod 50 procent. Naopak politickou scénu chválí 16 procent lidí, což je stejně jako v září, ale dvakrát více než na jaře.

Historii domácké výroby metel na Valašsku představuje výstava, která začala v muzeu v Zubří na Vsetínsku. Návštěvníci zhlédnou různé exponáty i rozsáhlou fotodokumentaci. Součástí expozice je také představení knihy s názvem Ani ta metla nedala hladem umřít... "Zubří lidé dříve přezdívali metlářskou dědinou. Výroba metel tady byla velmi rozvinutá a byla to i určitá záchrana od hladu a bídy pro obyvatele ze sociálně slabých rodin," řekl ČTK autor výstavy Daniel Drápala. Výstava potrvá do 27. listopadu.

Ve dvou místnostech muzea se návštěvníci seznámí nejen s výrobou metel, ale i s různými tradicemi. Březové proutí, z něhož se metly vyráběly, totiž patřilo k tradiční lidové kultuře. "Březový proutek naděloval dětem Mikuláš, s březovou metličkou se chodilo na tradiční velikonoční obchůzku, březové metly se také pálily při svatojánských ohních nebo se bříza sušila jako zimní píce pro dobytek," uvedl Drápala. Břízu lidé dříve používali také pro výrobu loučí nebo fajek.

Výstava je završením čtyřletého výzkumně-dokumentačního projektu, na kterém se podíleli především pracovníci rožnovského Valašského muzea v přírodě. V rámci projektu vznikla také publikace a videokazeta s názvem Zuberská metla. Ve skanzenu se tato tradiční výroba také několik let předvádí. Podle tradičních technologií březové metly vyrábí Jiří Ondřej ze Zubří, který od ministerstva kultury obdržel titul Nositel tradice řemeslné výroby, což je podle autora výstavy považováno za velmi prestižní ocenění. Ocenění každoročně získá pouze pět řemeslníků.

Nizozemsko zvažuje, zda v příštím roce otevře svůj pracovní trh nováčkům v EU, a nizozemský ministr zahraničí Bernard Bot vidí situaci pro Čechy nadějně. Bot ve čtvrtek v Praze řekl, že jeho vláda situaci na nizozemském pracovním trhu po rozšíření EU vyhodnocuje. Podle něj Nizozemsko výsledek začátkem příštího roku oznámí pro každou z nových členských zemí zvlášť. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda po jednání s ministrem Botem uvedl, že Češi nizozemský pracovní trh neohrožují, což připustil i Bot. Letos v této zemi podle Svobody pracovalo 890 českých občanů, loni jich této možnosti využilo 1500. "To je velmi malé číslo," řekl Bot, jehož Svoboda žádal o zrušení přechodného omezení. "Řekl jsem svému kolegovi (Svobodovi), že jeho žádosti budu věnovat velmi zvláštní pozornost," dodal nizozemský ministr. O otevření trhu bude rozhodovat nizozemská vláda s přihlédnutím k usnesení parlamentu.

Po loňském rozšíření EU si hlavně Německo s Rakouskem vymínily možnost využít dvou- až sedmiletého pracovního omezení pro nováčky. Většina původní patnáctky ji využila, protože "staří" členové se bojí příchodu levnější pracovní síly. Plně svůj pracovní trh zatím otevřely Británie, Irsko a Švédsko. Například u Německa to vypadá, že omezení budou dále trvat.

Pražský magistrát chce zřídit dům, v němž by mohly působit organizace sdružující lidi z národnostních menšin. Město pro tyto účely vybralo poměrně zchátralou budovu ve Vocelově ulici v Praze 2. Radní Hana Halová na čtvrteční tiskové konferenci řekla, že už požádala investiční odbor magistrátu, aby zajistil nutné opravy domu. V budově by každá národnostní menšina měla mít jednu až dvě kanceláře. V přízemí má být společenský prostor, kde by se mohly konat například výstavy, i knihovna. Kdy by mohl být dům otevřen, zatím není známo. Zástupci národnostních menšin záměr magistrátu vesměs vítají. Například ruská menšina ale usiluje již řadu let o výstavbu vlastního kulturního a duchovního centra.

Fakultní nemocnice začnou hodnotit kvalitu péče a výsledky hospodaření od ledna příštího roku. Sdělil to David Rath, který ve čtvrtek s nemocnicemi jednal naposledy ve funkci prvního náměstka. V pátek ho prezident Václav Klaus jmenuje ministrem. Rath uvedl, že se s nemocnicemi dohodl na vytvoření pracovní skupiny, která do konce listopadu dopracuje technické detaily sankčního a bonusového řádu. Ministerstvo jej navrhlo jako základ pro hodnocení. "Pracovní skupina by měla rozptýlit metodické pochyby a najít konkrétní definice, aby byl jednotný výklad pojmů," vysvětlil.

Bonusový a sankční řád by podle Ratha měl přispět ke zlepšení kvality péče i hospodaření nemocnic. Má působit také protikorupčně, protože nemocnice budou muset zveřejnit veškerá data o nákupech a smlouvách. Nezávisle na iniciativě ministerstva začne Jihočeský kraj již nyní zveřejňovat údaje o kvalitě péče ve svých zařízeních, ostatní kraje se postupně přidají. Rath upozornil, že hodnocení kvality podle sankčního a bonusového řádu je zatím jen pokus. Systém se bude zhruba rok ověřovat, odborníci budou data analyzovat, aby bylo jasné, proč některá zařízení jsou na tom lépe a jiná hůře.

Vzestup vládní ČSSD, která podle nejnovější volební prognózy dotáhla náskok vedoucí ODS, zdůvodňují experti politikou socialistického premiéra Jiřího Paroubka. ČSSD podle prognózy Factum Invenio dělí od ODS jen jedno procento; občanští demokraté by v případných říjnových volbách do sněmovny dostali 28 procent hlasů, sociální demokraté 27 procent. Nejsilnější opoziční strana si podle politologů za pokles obliby může sama svou negativistickou politikou či mediální nešikovností.

"ODS selhala. Mysleli si ještě před půl rokem, že jim stačí čekat, až jim sociální demokrati spadnou jako shnilá hruška do klína, a oni ji budou moci rozšlápnout. Ale ukázalo se, že negativistická politika nemá žádné vyhlídky," řekl ČTK politolog Bohumil Doležal. "Mně se zdá, že je to prostě důsledek sterilní politiky pohrobků Václava Klause v ODS," poznamenal. Paroubek je podle něj agresivnější a důraznější než jeho předchůdci Vladimír Špidla a Stanislav Gross. "Je taky podstatně míň slušný než Špidla, a to prostě lidem u nás dělá zjevně nějak dobře," dodal.

Politolog Miroslav Mareš soudí, že sociální demokracii se vrátili tradiční voliči, kteří se od nejsilnější vládní strany odvrátili kvůli Grossovým skandálům. "Paroubek dokázal trochu po zemanovském vzoru mobilizovat tradiční voliče ČSSD, proto dochází k vyrovnávání preferencí," řekl Mareš. ODS podle něj v současné době nepůsobí v médiích příliš přesvědčivě a nedaří se jí oslovovat voliče mimo své věrné stoupence.

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová prognózám společnosti Factum Invenio nevěří, v metodiku této agentury nemá důvěru. "Neobávám se toho, toto není mínění české veřejnosti," řekla ČTK. Občanští demokraté si podle ní každopádně uvědomují, že musí srozumitelně a jednoznačně vysvětlit voličům, jaké změny chce ODS prosadit. "Bude to těžký oříšek," dodala.

Ani Paroubek průzkum lichotivý pro jeho stranu nepřeceňuje, rozhodující budou volby. "Protože znám své pappenheimské, to znamená sociální demokraty, tak bych nerad, aby si opět lehli na vavříny, jako spali donedávna," řekl volební lídr ČSSD. Vzestupný trend přičítá tomu, že ČSSD z velkých stran "nejméně vadí" a že lidé oceňují práci vlády a parlamentu.

Prognóza by ČSSD umožnila sestavit většinovou vládu s ODS nebo s KSČM. Velká koalice ale není příliš reálná - Paroubek si ji umí představit, jen pokud by se ODS přihlásila k evropskému sociálnímu státu a byla jednoznačně proevropská. Vládní spojení s komunisty Paroubek odmítá, spolupráci s nimi se ale nebrání. KSČM by byla ochotna menšinovou vládu ČSSD podporovat. Do koalice s ČSSD se ale nechystá. "My neuvažujeme o vstupu do vládní koalice se sociální demokracií," řekl ČTK šéf strany Vojtěch Filip.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek poznamenal, že o budoucí vládě rozhodnou až lidé ve volbách. "Jakkoli všichni sledujeme napjatě výsledky volebních preferencí, tak si stejně tak uvědomujeme, že rozhodnou volby, nikoli volební prognózy," řekl ČTK. Podotkl, že před půl rokem volební prognózy vypadaly jinak a volby budou také budou až za půl roku. "Pevně doufám, že dosáhneme dvouciferného výsledku," dodal Kalousek.

V newyorské katedrále svatého Jana byla ve středu zahájena ojedinělá výstava skleněných objektů slovenského výtvarníka žijícího ve Francii Jána Zoričáka. Rodák z podtatranského Ždiaru a absolvent sklářského učiliště v Železném Brodě na Jablonecku a poté pražské Vysoké školy umělecko-průmyslové v nezvyklém prostředí chrámové lodě představuje dvě desítky prací motivovaných vesmírem a biblickými tématy. Speciálně pro newyorskou výstavu vytvořil šedesátiletý Zoričák plastiku s námětem poslední večeře, při níž se nechal volně inspirovat slavným dílem Leonarda da Vinciho. Stejně tak vznikl objekt s motivy sejmutí z kříže a postavy Ježíše Krista. Ostatní díla z autorovy vlastní kolekce čerpají náměty například ze zatmění Měsíce či jsou variacemi na téma rajské zahrady. Výstava Skleněný vesmír bude v New Yorku otevřená do 16. listopadu.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda označil proces ratifikace evropské ústavy za mrtvý. Za fiaskem stojí mimo jiné skutečnost, že občané členských zemí při referendech o euroústavě hodnotili především aktuální domácí problémy, a ne kvalitu samotného dokumentu, prohlásil na pražském Žofínském fóru. Euroústava přitom podle něj "nikomu neškodí". Vláda po neúspěšných červnových referendech ve Francii a Nizozemsku opakovaně prohlašovala, že je třeba, aby členské země EU včetně České republiky v ratifikaci evropské ústavy pokračovaly. Připustila nicméně, že proces se zřejmě zpozdí. V červenci ministři schválili koncepci kampaně, která se původně měla týkat jen ústavy, nakonec ale rozhodli, že bude obecnější a bude se týkat evropské problematiky.

O "mrtvém" ratifikačním procesu a "mrtvém dokumentu" mluvili hned po francouzském referendu opoziční občanští demokraté a prezident Václav Klaus. Prezident také opakovaně prohlásil, že Evropa ústavu nepotřebuje. Naposledy to uvedl v nedávném dopise slovinskému prezidentovi Janezi Drnovšekovi. Euroústavu již schválila řada evropských zemí. Aby vstoupila v platnost, je však třeba souhlasu všech členských států EU.