Zprávy | Z archivu rubriky


Na slavné písečné pláže na pobřeží indického státu Góa dorazil v pátek český prezident Václav Klaus, který je tento týden na návštěvě Indie. V bývalé metropoli této někdejší portugalské kolonie si také prohlédl barokní památky, včetně kostela s ostatky sv. Františka Xaverského. Góa, kterou založil na počátku 16. století Alfonso de Albuquerque a kterou Indie obsadila v roce 1961, má stále výjimečný charakter a odlišuje se od zbytku indického subkontinentu. Nabílené katolické kostely nad rýžovými políčky přečíslují hinduistické chrámy, ženy v sukních a kalhotách přečíslují nositelky sárí, alkohol se zde nejen prodává, ale i vyrábí - pálenka feni z ořechů kešú.

"Turistickou" část své návštěvy Indie uzavře Klaus v sobotu prohlídkou slavných skalních svatyň v Eloře ve státě Maháráštra v centrální Indii. Komplex jeskyň s chrámy vybudovali indičtí králové z dynastií Čálukjovců a Ráštrakútovců v 7. až 9. století. V impozantním komplexu zapsaném na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jsou jeskynní chrámy tří indických náboženství - buddhismu, hinduismu a džinismu.

Český prezident během své cesty v Indii na úvod jednal s nejvyššími představiteli země v Dillí, dostal čestný doktorát v Šántiniketanu v Západním Bengálsku a navštívil závod na výrobu nákladních automobilů Tatra u jihoindického Béngalúru. Návštěvu Indie uzavře v sobotu otevřením nové montážní linky výrobce automobilů Škoda Auto v Aurangabádu v Maháráštře.

Čeští katoličtí biskupové vyzvali vědce, aby neprováděli výzkumy ničící lidské zárodky, církví chápané jako bytosti. Prohlášení poskytnuté ČTK reaguje na projednávaný zákon, který stanovuje omezení pro výzkum na lidských embryonálních buňkách. Sněmovna už v prvním čtení vládní návrh zákona podpořila, a tak možná vědci budou smět pracovat s těmito buňkami z nadbytečných nebo poškozených vajíček. "Obracíme se na vědecké pracovníky, aby své úsilí zaměřili především na výzkum dospělých kmenových buněk, který již v současné době přináší výsledky v oblasti léčby, a zanechali cesty, při níž by nezbytnou součástí jejich vědecké lékařské práce bylo ničení lidských bytostí," uvedli hodnostáři.

Proti zákonu vystupují především poslanci KDU-ČSL, kteří jakékoli pokusy na lidském zárodku odmítají. Na poslance proto lidovci apelovali, aby zákon z etických důvodů zamítli hned v prvním čtení. To se však nestalo. Katoličtí biskupové vyjádřili nad vývojem projednávání návrhu vážné znepokojení. Jak připomněli, žádná lidská bytost, a tedy ani lidský zárodek, se podle jejich přesvědčení nesmí stát prostředkem pro dosažení prospěchu druhých.

Cílem zákona je podle předkladatelů vytvořit právní rámec výzkumu na embryonálních buňkách a lidském genomu. Norma, která tuto oblast upravuje, zatím republice chybí. Zákon by vědcům dovolil pracovat s oplodněnými vajíčky, která nebyla využita při asistovaném porodu a zanikla by. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi. Vědcům, kteří by pravidla porušili, by hrozila pokuta až dva miliony korun, zákaz činnosti nebo osm let vězení. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň. Podle odborníků je možné jimi léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně.

Český producent Pavel Strnad, který se podílel mimo jiné na filmech Indiánské léto, Mistři, Rok ďábla, Nevěrné hry, Příběhy obyčejného šílenství a Štěstí, byl jednou z nových tváří, které se v minulých dnech představily na festivalu Amerického filmového institutu v kalifornském Hollywoodu. Na výběru osmi osobností, takzvaných nových tváří, se podílí evropská organizace na podporu filmové tvorby European Film Promotion. Česká kinematografie se přehlídky účastní každým rokem. Letos její diváci zhlédli Příběhy obyčejného štěstí, které za Strnadovy produkce natočil režisér Petr Zelenka. V loňském roce slavil na festivalu úspěch fiktivní dokument Víta Klusáka a Filipa Remundy Český sen.

Další české filmy se uváděly na největším americkém filmovém veletrhu v Santa Monice na břehu Tichého oceánu, který se konal souběžně s hollywoodským festivalem. Velký zájem byl o doma nejúspěšnější Román pro ženy režiséra Filipa Renče, sdělil ČTK generální konzulát ČR v Los Angeles. Podle Elišky Fuchsové z české distribuční společnosti CP 2000 ho uvidí diváci v Maďarsku a Rusku a nadějně pokračuje jednání i s americkou stranou. Na veletrhu se promítaly také filmy Sametoví vrazi režiséra Jiřího Svobody a Post coitum Juraje Jakubiska. Generální konzulát při samostatné projekci na svém úřadě představil snímek Štěstí režiséra Bohdana Slámy, který Česká filmová a televizní akademie letos vyslala do oscarové soutěže v kategorii o nejlepší neanglicky mluvený film.

Ministr obrany Karel Kühnl slíbil válečným veteránům, že pro ně ministerstvo obrany postaví nové pečovatelské domy s lékařskou službou. Do dvou až tří let by jich mělo v České republice vzniknout deset až 11. Náklady nemohou hrát roli, řekl ministr při pátečním shromáždění u památníku na pražském Vítkově ke Dni válečných veteránů. Česká republika má podle Künhla vůči svým veteránům nesplacený dluh, který ani splatit nelze. Dluží lidem nahrazení doby, kterou protrpěli za socialismu, uvedl ministr.

Při páteční slavnosti položili k podstavci sochy Jana Žižky věnce tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, premiér Jiří Paroubek, Kühnl i zástupci veteránských organizací. Účastníci shromáždění také uctili minutou ticha památku padlých na frontách všech konfliktů. Paroubek připomněl, že 11. listopadu 1918 bylo v lese u francouzského Compiegne podepsáno příměří mezi Německem a státy Dohody, které ukončilo první světovou válku. Československé legie v ní bojovaly na všech frontách. "K jejich odkazu se dnes hrdě hlásíme," zdůraznil premiér. Připomněl i odbojáře za druhé světové války. "Nikdy nebude dost díků za to, co pro nás udělali," řekl.

Při slavnosti obdrželo devět válečných veteránů včetně předsedy Československé obce legionářské Antonína Špačka záslužné kříže. Další lidé byli oceněni čestnými odznaky. Legionáři naopak dekorovali svou stuhou prapor generálního štábu.

Svátek věnovaný veteránům se slaví ve všech demokratických zemích Evropy, ve Spojených státech a v Kanadě. Jeho symbolem je červený vlčí mák, tedy květina, která vyrostla jako první na polích zničených při bojích první světové války.