Zprávy | Z archivu rubriky

Vláda souhlasí s obměnou osmi z deseti členů správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), které jmenuje kabinet. Od výměny si ministr David Rath slibuje hlasy pro záměr odvolat ředitelku VZP Jiřinu Musílkovou. Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) zároveň požádá Nejvyšší kontrolní úřad o prověrku hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny v letech 2001 až 2005. Rath po zasedání kabinetu novinářům také řekl, že ministři vyslechli a vzali na vědomí jeho informace o nucené správě, kterou minulý týden uvalil na VZP kvůli zvyšování dluhu. Ten už přesáhl 12 miliard korun.

Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) chce žalovat ministra zdravotnictví Davida Ratha. Žádá omluvu a čtvrt milionu korun. Cítí se poškozen jeho výroky o rozkrádání nemocnic v kraji. Omluvu a 650.000 korun chce po Rathovi i senátor za ODS Tomáš Julínek. Rath ho podezírá, že napsal svou zdravotnickou knihu za peníze VZP. Julínek novinářům řekl, že pokud se mu Rath neomluví do 25. listopadu, podá na něj žalobu. Proti ministrovým výrokům o svém obchodním napojení na VZP se ohradil. "Nemám žádnou obchodní činnost, nemám ani živnostenský list, tudíž nemohu mít ani obchodní vztahy s VZP," prohlásil senátor.

Nucený správce ve Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) Antonín Pečenka dostal policejní ochranu. Policie chrání i jeho rodinu. Důvodem se staly opakované výhrůžky. Ministr David Rath jmenoval Pečenku svým náměstkem a současně nuceným správcem ve VZP 10. listopadu. Pečenka dříve působil v pojišťovně jako vrchní ředitel úseku zdravotní péče. Z VZP musel ale odejít. Patří ke členům ODS. Při nucené správě by měl podle ministra mimo jiné prověřit případné napojení občanských demokratů na VZP.

Vláda se chystá přitvrdit v boji proti terorismu. V příštích dvou letech hodlá posílit pravomoci zpravodajských služeb, na české ambasády v zahraničí vyšle policejní důstojníky a lépe mají být podle ní chráněny zásilky s nebezpečných nákladem. Opatření jsou součástí aktualizovaného plánu proti terorismu, který schválil kabinet. Dokument zároveň konstatuje, že v Česku je situace z hlediska teroristických hrozeb klidná.

Některé nevládní organizace a politici z řad opozice ale soudí, že posilování pravomocí státních úřadů, mezi něž by mohlo patřit i rozšíření odposlechů telefonních hovorů, nepřípustně zasahuje do soukromí občanů. Podobná opatření kvůli hrozbě terorismu však přijímají i další země. Velkou debatu nové zákony zbudily například v USA či Británii.

Bezpečnostní informační služba (BIS) dostane na zaplacení telefonních odposlechů přes 18 milionů korun. Kabinet tuto částku uvolnil na žádost ředitele kontrarozvědky Jiřího Langa z prostředků, které byly původně určeny na zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek. Povinnost nést náklady spojené s odposlechy mají policie a tajné služby podle nového telekomunikačního zákona od letošního května, předtím platit nemusely.

Prezident Václav Klaus jmenoval novým ministrem zemědělství Jana Mládka (ČSSD). Ten ve funkci vystřídal stranického kolegu Petra Zgarbu, který odstoupil především kvůli aféře kolem Pozemkového fondu, jenž umožnil spekulantům získat v okolí Prahy i na dalších místech ČR lukrativní pozemky. Premiér po uvedení Mládka do úřadu uvedl, že doufá v očištění Zgarbova jména. Paroubek také uvedl, že stát kauzy podrobí šetření, aby zjistil osobní odpovědnost.

Mládek zopakoval, že jeho cílem je rekonstruovat orgány Pozemkového fondu a přijmout opatření, která by zamezila opakování pochybných převodů. "Také se budu věnovat snaze o vyřeší problémů, které vznikly, a hledat řešení, které by umožnilo možná alespoň částečně zvrátit některé ty transakce," doplnil. Spekulanti mohou na zmíněných pozemcích vydělat podle některých odhadů přes dvě miliardy korun. Vedle řešení situace v klíčových institucích resortu se chce nový ministr zaměřit na hladký tok evropských peněz do českého zemědělství. Vláda ve středu přidala dvě miliardy korun na přímé platby zemědělcům v příštím roce. Klíčové podpory farmářům by tak měly příští rok představovat zhruba 63 procent úrovně ve starých členských zemích EU.

Kabinet má výhrady k iniciativě skupiny lidoveckých poslanců, kteří chtějí úplně zakázat kouření v restauracích, barech, kavárnách a na dalších místech, kde se prodává jídlo a nápoje. Ministři nesouhlasí s tím, aby se měnil zákon, který dosud ani nezačal platit. Poslanci v čele s dlouholetým odpůrcem kouření a tabákové reklamy Josefem Janečkem chtějí zakázat kouření v restauracích bez výjimky. Sněmovna letos po dlouhých debatách a odkladech schválila protikuřácký zákon, který ale podle kritiků současná omezení spíše zmírňuje. Nejenže kouření v restauracích nezakazuje, ale na rozdíl od minulosti jej umožňuje i v době podávání hlavních jídel, tvrdí Janeček.

Bez ohledu na postoj vlády nyní lidovecký návrh putuje do sněmovny. Janečkovy iniciativy narážejí například u ODS, podle níž různé zákazy nejsou správnou cestou a jejich vliv na omezení kouření je pochybný. Někteří hostinští se zase obávají toho, že kdyby si hosté nemohli v restauraci zapálit, přestali by tam chodit. Spotřeba cigaret v České republice se předloni meziročně zvýšila o téměř 16 procent. V zemi podle některých údajů denně zemře na následky nemocí z kouření 50 až 60 lidí.

Vláda schválila 1,5 miliardy korun na přípravu průmyslové zóny v Nošovicích, ve které by mohla vyrůst obří továrna jihokorejské automobilky Hyundai. Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna má být příprava této průmyslové zóny financována z výnosu privatizace státního podílu v Českém Telecomu. Sedmá největší automobilka na světě Hyundai nedávno oznámila záměr vybudovat továrnu v Evropě za 30 miliard korun, podle některých zdrojů dokonce za 45 miliard korun. Mezi favority na výstavbu továrny je i ČR.

Právníci podnikatele Františka Příplaty odeslali žalobu na Rumunsko Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Příplata byl v Rumunsku odsouzen za podněcování k vraždě k osmi letům vězení, uprchl ale přes Maďarsko do Čech. Tvrdí, že proces byl vykonstruovaný a že útěk pro něj byla jediná možnost, jak si zachránit život. Rumunská strana podle něj na žalobu reagovala výslechy zaměstnanců rumunské pobočky firmy jeho syna.

Příplata tvrdí, že s ním rumunské vyšetřovací orgány a soudy zacházely nespravedlivě a v rozporu se zákonem. Soud by se měl podle něho vrátit k vyšetřování případu, aby mohl poukázat na skutečné viníky vraždy odborového předáka Virgila Sahleana v roce 2000. Z vraždy podezírá agenty předrevoluční rumunské tajné služby. Podle něho se chtěli zmocnit podniku, který zprivatizoval, a vytunelovat jej. Soud údajně nevyslechl ani jednoho svědka, kterého Příplata navrhoval, a nedal mu řádného tlumočníka. Podnikatel, který v Rumunsku přišel takřka o všechen majetek, zvažuje proti Rumunsku arbitráž.

Kopřivnická automobilka Tatra chystá vojenský vůz Tatra 815-7. Jednou z jeho hlavních předností bude nižší kabina, takže vůz bude možné na rozdíl od jeho předchůdců přepravovat nejrozšířenějším letounem NATO Hercules. Jak uvedl ředitel odboru speciálních projektů Tatry Jan Vala, specialisté oceňují také jednoduchý způsob pancéřování. "Vozidla budeme dodávat bez pancéřování, to si odběratelé mohou dokoupit zvlášť. Vojáci si budou schopni přímo v akci během osmi hodin auto sami zapancéřovat," vysvětlil Vala. Ministerstvo obrany se rozhodlo nakoupit terénní vozy bez výběrového řízení - jsou totiž podle ní strategickým vojenským materiálem, v jehož případě je takový postup možný.