Zprávy | Z archivu rubriky


Jako největší trenérský úspěch své kariéry označil Karel Brückner po utkání s Norskem český triumf. Současně ale dodal, že za něj musí poděkovat skvělým hráčům a spolupracovníkům, kteří se o postup na fotbalové mistrovství světa zasloužili. "Musím svým hráčům vyseknout velký kompliment, bylo to barážové peklo," shrnul své pocity, které měl v průběhu vítězného utkání. Soupeř podle něho ani za nepříznivého stavu neklesal na mysli a dál bojoval o svou šanci. K individuálním výkonům neměl čas a náladu se po utkání vyjadřovat, jen stačil pochválit hrdinu zápasu Tomáše Rosického. "Obdivoval jsem ho už za to, že s takovým zdravotními komplikacemi vůbec nastoupil. A on svůj výkon nakonec korunoval i vítězným gólem, to hovoří za vše," uvedl Brückner na adresu klíčového záložníka. Norský kouč Aage Hareide sportovně poblahopřál Čechům k postupu na světový šampionát, kde podle něho o sobě dají ještě vědět. "Nastoupili jsme proti jednomu z nejlepších světových týmů," uznal trenér sílu mužstva, které se prý lepšilo v prvním poločase minutu od minuty.

Oslavné kolečko kolem všech čtyř tribun stadionu absolvovali vedle celé třiadvacítky nominovaných i dlouhodobí marodi René Bolf, Roman Týce a Jan Koller. Ten dokonce s berlemi, kterými mával kolem sebe, jako když Švejk vyrážel do války. Mezi fanoušky fotbalisté vykopli šedesát podepsaných míčů a spěchali za trenérem Karlem Brücknerem. Jako první mu padl kolem ramen ten, s nímž se ještě před pár týdny na dálku nemohl domluvit na návratu - kapitán Pavel Nedvěd. Do národního mužstva se vrátil po šestnácti měsících. Nedvěd také poprvé veřejně naznačil, že pokud bude zdravotně v pořádku, na mistrovství by nerad chyběl. "Ono je to asi logické... Jsem rád, že s dalšími staršími kluky nebudeme považováni za ztracenou generaci," uvedl Nedvěd, který ve středu českou reprezentaci při neúčasti vykartovaného Tomáše Galáska vedl národní mužstvo znovu jako kapitán. Třiatřicetiletý tahoun se už o mistrovství světa marně pokoušel dvakrát, až na třetí pokus si vyplnil dávný sen. Nedvědovi na úspěchu v baráži po comebacku velmi záleželo, proto nechtěl dopustit další klopýtnutí. "Měl jsem z té baráže obrovskou obavu, proto cítím tak velkou úlevu, že jsem se vrátil a nezkazil to. A také děkuju všem kluků, že mě zase vzali zpátky mezi sebe, jako kdyby se nic nestalo," vysvětloval Nedvěd.

Pákistánský ministr zahraničí Mian Khuršíd Mahmúd poděkoval České republice za pomoc, kterou zemi poskytla po říjnovém katastrofálním zemětřesení. Šéf pákistánské diplomacie to uvedl při setkání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou v Islámábádu. Česká republika vyčlenila na humanitární pomoc Pákistánu 110 milionů korun, což je v české historii rekordní číslo. Svoboda ve středu do Pákistánu přivezl část české pomoci na palubě svého leteckého speciálu. Darované přikrývky, chirurgické nástroje, dlahy, berle, tablety na úpravu vody a léky mají celkovou hodnotu 3,5 milionu korun. Svoboda se před setkáním se svým pákistánským protějškem krátce a nečekaně pozdravil s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem, který přijel do Islámábádu na dárcovskou konferenci na obnovu oblastí postižených zemětřesením. Annan a Svoboda se potkali v hotelu, v němž jsou ubytováni.

Přes 1200 Pákistánců ošetřila za první týden od svého zprovoznění nizozemsko-česká polní nemocnice NATO v horském Baghu, městě, které bylo z 80 procent zničené říjnovým zemětřesením. Nemocnice léčí nejen přiživší obyvatele města, z nichž mnozí ztratili své blízké i střechu nad hlavou, ale také Pákistánce, kteří žijí dále v horách na severovýchodě země a mají cestu k pomoci velmi komplikovanou. Nemocnici navštívil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Zatím je v plánu, že tu zařízení bude tři měsíce.

Bývalý prezident České republiky Václav Havel soudí, že 17. listopad je třeba si neustále připomínat. Jen tak se může Česká republika vyhnout tomu, aby opakovala dřívější chyby. Havel to řekl novinářům u památníku na Národní třídě. Čekalo zde na něj několik desítek lidí. Jeho příchod provázel bouřlivý potlesk.

Česká republika se podle bývalého prezidenta Václava Havla opět ocitá na určité historické křižovatce. V zemi rychle vznikla nová ekonomická a politická elita, která ale není opřena o kontinuální demokratickou tradici. Vznikl tak určitý postkomunismus, tedy propojení nomenklatury a nových majetníků. Tato konstelace podle Havla sama o sobě tíhne k uzavírání společenského systému, což lidé vnímají negativně. Havel o problémech Česka, integraci Evropy a globalizaci diskutoval s bývalým spolkovým prezidentem Richardem von Weizsäckerem. Weizsäcker byl prezidentem od července 1984 do června 1994. Bývalí státníci se sešli v kostele svaté Anny v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Havel se ale v diskusi se svým protějškem a senátorem Karlem Schwarzenbergem neomezil jen na problémy současné české společnosti. Shodli se mimo jiné na tom, že uplynulých 16 let od pádu komunistického režimu přineslo v celém světě tolik převratných změn, jako v minulých stoletích nepřineslo třeba celých sto let. Weizsäcker ale poznamenal, že skutečné hodnocení moderních dějin bude možné až z velkým časovým odstupem.