Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus nezavrhl myšlenku většinového volebního systému, který by nahrával dvěma nejsilnějším politickým stranám, tedy ODS a ČSSD. V televizní diskusi na Primě oprášil svůj plán, který neúspěšně prosazoval v období opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v letech 1998-2002. Cestou, jak se vyhnout patovým situacím po volbách a problému křehkých vládních koalic, je podle prezidenta Václava Klause právě změna volebního systému. Proti přijetí většinového systému se v lednu 2001 vyslovil Ústavní soud, který v návrhu z dílny sociálních a především občanských demokratů spatřoval nebezpečí nerespektování polistopadového vývoje.

Prezident ČR se vyjádřil i k marnému úsilí umělců Michaela Kocáb a Bořka Šípka vyvěsit na Hradě také vlajku EU. Klaus jejich snahu považuje za "falešnou". "Není důvod, aby evropská vlajka vlála na Hradě, jsme Českou republikou, ne provincií EU," zdůraznil prezident. Podle něj by nikdy nedovolil, aby jiná vlajka zastínila tu českou. Vlajku EU se na Hradě pokusili ve čtvrtek u příležitosti dne státního svátku vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž.

Ideologie multikulturalismu a idea sociálního státu v Evropě jsou podle prezidenta Václava Klause příčinami nedávných rozsáhlých nepokojů ve Francii. "Nevytvořil to islám, opravdu si nemyslím, že to vytvořili teroristé tam či onde a Al-Káida. Nemyslím si, že to vytvořila kvalita nebo nekvalita různých sociálních služeb ve Francii," uvedl Klaus. "To není individuální migrace, to není individuální stěhování se, to je prostě masový jev, který byl vyvolán tragickým evropským omylem," vysvětlil Klaus svůj názor na důvody nejhorších nepokojů, jaké Francie zažila od roku 1968.

V Česku a Maďarsku nejsou téměř žádní pracující lidé chudí, naopak třeba ve Španělsku je takových zaměstnanců sedm procent a v Lucembursku osm procent. Vyplývá to z údajů statistického úřadu EU Eurostat. Ten za chudé považuje ty pracovníky, již pobírají méně než 60 procent platu, na který dosáhne přesně polovina populace. Informoval o tom finanční server Měšec.cz. Ekonomové považují nízká čísla spíše za projev rovnostářství ve společnosti. "Mzdové rozdíly se v ČR postupně prohlubují, přesto zůstávají jedny z nejnižších v Evropě," řekl ČTK analytik Patria Finance David Marek. Důvodem je podle něj dědictví rovnostářského socialismu, udržované štědrým systémem sociálních dávek a rychlým zvyšováním minimální mzdy. "Na jedné straně to eliminuje problém chudoby a udržuje sociální smír, na straně druhé to přináší brzdu hospodářského růstu v podobě demotivace k vyšší ekonomické aktivitě," podotkl.

Analytik PPF Pavel Kohout upozornil na to, že statistika chudoby podle Eurostatu vůbec neměří chudobu, ale hodnotí míru rovnosti příjmů. "V ní je Česko skutečně na světové špičce, dá-li se to tak říci," podotkl. "Kdyby se počítala skutečná chudoba, mohlo by například vyjít, že Švédsko je na tom hůře než Irsko. To by pro vlivné zastánce sociálního státu v řídících orgánech EU bylo prostě nepřijatelné," dodal.

V Česku je nyní čistá průměrná mzda asi 13.700 korun, medián (plat poloviny populace) ale představuje pouze 10.800 Kč. Chudý je podle ukazatele EU tedy každý, jehož čistý měsíční příjem včetně přídavků na děti a dalších sociálních dávek činí 6480 Kč. Minimální mzda je 7185 Kč, čistá mzda bezdětného občana s minimální mzdou činí 5800 Kč, uvedl analytik Měšec.cz Petr Gola. Mzdu nižší než 8000 Kč pobírají v ČR podle Goly jen dvě procenta lidí a za minimální mzdu pracuje asi jedno procento. Ve většině případů občané pracující za minimální mzdu mají děti, takže berou ještě přídavky na děti či příspěvek na bydlení.