Zprávy | Z archivu rubriky

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková čelila trestnímu oznámení kvůli prodeji akcií šperkařské společnosti Preciosa. Prodej z roku 1999 byl prý nevýhodný pro VZP, která akcie vlastnila. Oznámení na Musílkovou podal ministr zdravotnictví David Rath ještě jako prezident České lékařské komory. V pořadu Sedmička televize Nova to uvedl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z vládní ČSSD. Trestní oznámení bylo podle něj odloženo, neboť Rath jej podal tři měsíce po uplynutí pětileté promlčecí lhůty. "To je možná smůla," podotkl Zaorálek s tím, že Musílková je členkou dozorčí rady Preciosy, což pokládá za nepochopitelné.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka z opoziční ODS se pozastavil nad tím, proč se vládní ČSSD nepokusila již dříve odvolat Musílkovou, když o jejím propojení s Preciosou musela vědět. Sobotka v úvodu pořadu uvedl, že není důvod pro odvolání Musílkové a členové dozorčí rady VZP za ODS pro ně nebudou hlasovat. Rath podle Sobotky ještě žádné důvody pro odvolání nepředložil, "zatím pouze blafuje".

Tradiční a sváteční vietnamský pokrm - nadívané vepřové závitky a krevety s nudlemi - připravila na oběd manželka Phan Van Daa. Čekali totiž vzácnou návštěvu. V projektu Rodina odvedle k nim do bytu v Ostravě-Zábřehu na oběd přišla rodina Jana Faita z Ostravy. "Měla jsem trochu zábrany a strach, že budeme muset jíst kočky nebo pejsky. Takové informace jsem měla z televize," přiznala ČTK Lucie Foitová. Nakonec si ale všichni pochutnali na tom nejlepším, co podle hostitele vietnamská kuchyně nabízí. Do projektu, v jehož prvním kole rodiny cizinců navštěvovaly české hostitele a letos se role obrátily, přihlásila Faitovy hlava rodiny. "Jsme v Ostravě také cizinci, protože jsme se sem přestěhovali ze Šumperka. Nemáme tady moc přátel. Jen v Moravskoslezském kraji se v neděli setkalo šest rodin cizinců. Kromě vietnamských to byly i ukrajinské a čečenské.

Banky odmítly většinu požadavků ministerstva financí na regulaci bankovního trhu. Napsal to týdeník Euro s odkazem na stanovisko České bankovní asociace (ČBA). Banky podle listu u části požadavků poukázaly na nemožnost jejich zavedení kvůli antimonopolnímu právu. Podle bank stát hodlá regulovat pouze finanční odvětví, a tím ministerstvo podlamuje důvěru v bankovní sektor. Ministerstvo koncem října oznámilo, že chce zlepšit postavení klientů bank mj. úpravami zákonů, které by například měly zakázat účtování poplatků za neuznané reklamace či rušení účtů. Povinně by banky měly přikládat sazebníky ke smlouvám a zákazníci by měli být o případných změnách včas informováni.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájí v pondělí správní řízení se společností RWE Transgas. Podezřívá ji ze zneužití dominantního postavení na trhu s plynem, a to v uplatňování rozdílných podmínek ve smlouvách na koupi a prodej zemního plynu. RWE měla problémy také kvůli cenám plynu. Šéf antimonopolního řadu Pecina se kvůli tomu v srpnu sešel se šéfem Energetického regulačního úřadu Josefem Fiřtem. Případné šetření se týká pouze cen, které firma stanovuje pro velké odběratele, tedy nikoliv domácností, kterým ceny určuje Energetický regulační úřad.

Evropští politici by měli podle Václava Havla více naslouchat občanům a zaměřit se na posilování tradičních společenských hodnot a demokracie místo populistického prosazování nacionálních zájmů. Bývalý československý a český prezident to řekl při debatě v rámci mezinárodního sympózia ve Vídni. Podle něho se Evropa ocitla na křižovatce. Havel zdůraznil, že političtí představitelé nedisponují pouze ústavní formou moci, ale svým vystupováním a chováním na veřejnosti rovněž ovlivňují společenské klima v zemi. Právě z toho důvodu by měli podle spoluzakladatele občanské iniciativy Charta 77 prosazovat dobré věci i v případě, že to nepřinese okamžitý efekt, a v tomto smyslu obhajovat také menšinový zájem.

Vybrané pasáže z Havlova díla Moc bezmocných (1978) a jeho rozpravu s ředitelem vídeňské diplomatické akademie Jiřím Grušou si do Festelského paláce přišlo poslechnout zhruba osm stovek zájemců. Po jejím skončení se někdejší disident a státník, který v pátek obdržel v Hofburgu Rakouský čestný kříž za vědu a umění, dočkal dlouhotrvajícího potlesku.

Prezident Václav Klaus nezavrhl myšlenku většinového volebního systému, který by nahrával dvěma nejsilnějším politickým stranám, tedy ODS a ČSSD. V televizní diskusi na Primě oprášil svůj plán, který neúspěšně prosazoval v období opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v letech 1998-2002. Cestou, jak se vyhnout patovým situacím po volbách a problému křehkých vládních koalic, je podle prezidenta Václava Klause právě změna volebního systému. Proti přijetí většinového systému se v lednu 2001 vyslovil Ústavní soud, který v návrhu z dílny sociálních a především občanských demokratů spatřoval nebezpečí nerespektování polistopadového vývoje.

Prezident ČR se vyjádřil i k marnému úsilí umělců Michaela Kocáb a Bořka Šípka vyvěsit na Hradě také vlajku EU. Klaus jejich snahu považuje za "falešnou". "Není důvod, aby evropská vlajka vlála na Hradě, jsme Českou republikou, ne provincií EU," zdůraznil prezident. Podle něj by nikdy nedovolil, aby jiná vlajka zastínila tu českou. Vlajku EU se na Hradě pokusili ve čtvrtek u příležitosti dne státního svátku vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž.

Ideologie multikulturalismu a idea sociálního státu v Evropě jsou podle prezidenta Václava Klause příčinami nedávných rozsáhlých nepokojů ve Francii. "Nevytvořil to islám, opravdu si nemyslím, že to vytvořili teroristé tam či onde a Al-Káida. Nemyslím si, že to vytvořila kvalita nebo nekvalita různých sociálních služeb ve Francii," uvedl Klaus. "To není individuální migrace, to není individuální stěhování se, to je prostě masový jev, který byl vyvolán tragickým evropským omylem," vysvětlil Klaus svůj názor na důvody nejhorších nepokojů, jaké Francie zažila od roku 1968.

Už čtyři roky kraluje české atletice desetibojař Roman Šebrle. Vicemistr světa z Helsinek vyhrál podle očekávání anketu novinářů, funkcionářů a trenérů o Atleta roku, jejíž výsledky byly dnes vyhlášeny na galavečeru v Praze. Druhá skončila diskařka Věra Cechlová-Pospíšilová, třetí je výškař Jaroslav Bába.

Světový rekordman a olympijský šampion Šebrle, který letos vedle zisku stříbra z MS vyhrál i halové mistrovství Evropy a vícebojařskou Grand Prix, dostal za vítězství stejně jako další dva "medailisté" cihličku ze čtyřiadvacetikarátového zlata o hmotnosti jedné trojské unce (31,104 gramu). Ostatní v desítce dostali dvacet gramů zlata.

Sociální demokracie možná navrhne na funkci ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) svého člena a zaměstnance Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Františka Svobodu. V sobotu ho podpořila odborná komise ČSSD. Pokud by sociální demokracie Svobodu prosadila, nahradil by v čele VZP Jiřinu Musílkovou, o jejíž odvolání usilují ministr zdravotnictví David Rath i premiér Jiří Paroubek. Zástupci ODS uvedli, že jeho případné jmenování by potvrdilo, že ve sporech kolem VZP jde sociálním demokratům o mocenské ovládnutí této pojišťovny.

Poslanecká sněmovna by o Svobodovi hlasovala až poté, co by odvolala Musílkovou. To ale zatím není jisté. Rath i Paroubek tlačí na odvolání Musílkové kvůli mnohamiliardovým dluhům VZP. Ve snaze přimět Musílkovou k rezignaci uvalil Rath na VZP nucenou správu a navrhl personální změny ve správní radě VZP. Musílková sama odstoupit nehodlá.

České mozky a české peníze využívá už téměř půl století ruský ústav jaderných výzkumů v Dubně, asi 130 kilometrů od Moskvy. Ročně se ve výzkumném středisku, které se zaměřuje na základní studium hmoty, vystřídají až tři desítky vědců, aspirantů a studentů z České republiky. Na dlouhodobějších projektech zde pracuje asi tucet českých odborníků. Česká vláda přispívá každý rok na jejich práci 1,4 milionu dolarů. Podle náměstka ředitele Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) Cvetana Vylova je to možná málo, ale potenciál českých vědců je pro ústav nedocenitelný. V roce 1956 patřilo tehdejší Československo k jedenácti zemím, které institut založily. V současnosti v něm pracuje 5500 lidí z 18 zemí světa, především bývalých sovětských republik a socialistických satelitů. Ústav je ve světě uznávaný především kvůli ojedinělému vybavení laboratoří, ve kterých se vědcům podařilo objevit několik nových chemických prvků.

V Česku a Maďarsku nejsou téměř žádní pracující lidé chudí, naopak třeba ve Španělsku je takových zaměstnanců sedm procent a v Lucembursku osm procent. Vyplývá to z údajů statistického úřadu EU Eurostat. Ten za chudé považuje ty pracovníky, již pobírají méně než 60 procent platu, na který dosáhne přesně polovina populace. Informoval o tom finanční server Měšec.cz. Ekonomové považují nízká čísla spíše za projev rovnostářství ve společnosti. "Mzdové rozdíly se v ČR postupně prohlubují, přesto zůstávají jedny z nejnižších v Evropě," řekl ČTK analytik Patria Finance David Marek. Důvodem je podle něj dědictví rovnostářského socialismu, udržované štědrým systémem sociálních dávek a rychlým zvyšováním minimální mzdy. "Na jedné straně to eliminuje problém chudoby a udržuje sociální smír, na straně druhé to přináší brzdu hospodářského růstu v podobě demotivace k vyšší ekonomické aktivitě," podotkl.

Analytik PPF Pavel Kohout upozornil na to, že statistika chudoby podle Eurostatu vůbec neměří chudobu, ale hodnotí míru rovnosti příjmů. "V ní je Česko skutečně na světové špičce, dá-li se to tak říci," podotkl. "Kdyby se počítala skutečná chudoba, mohlo by například vyjít, že Švédsko je na tom hůře než Irsko. To by pro vlivné zastánce sociálního státu v řídících orgánech EU bylo prostě nepřijatelné," dodal.

V Česku je nyní čistá průměrná mzda asi 13.700 korun, medián (plat poloviny populace) ale představuje pouze 10.800 Kč. Chudý je podle ukazatele EU tedy každý, jehož čistý měsíční příjem včetně přídavků na děti a dalších sociálních dávek činí 6480 Kč. Minimální mzda je 7185 Kč, čistá mzda bezdětného občana s minimální mzdou činí 5800 Kč, uvedl analytik Měšec.cz Petr Gola. Mzdu nižší než 8000 Kč pobírají v ČR podle Goly jen dvě procenta lidí a za minimální mzdu pracuje asi jedno procento. Ve většině případů občané pracující za minimální mzdu mají děti, takže berou ještě přídavky na děti či příspěvek na bydlení.