Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus nezavrhl myšlenku většinového volebního systému, který by nahrával dvěma nejsilnějším politickým stranám, tedy ODS a ČSSD. V televizní diskusi na Primě oprášil svůj plán, který neúspěšně prosazoval v období opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS v letech 1998-2002. Cestou, jak se vyhnout patovým situacím po volbách a problému křehkých vládních koalic, je podle prezidenta Václava Klause právě změna volebního systému. Proti přijetí většinového systému se v lednu 2001 vyslovil Ústavní soud, který v návrhu z dílny sociálních a především občanských demokratů spatřoval nebezpečí nerespektování polistopadového vývoje.

Prezident ČR se vyjádřil i k marnému úsilí umělců Michaela Kocáb a Bořka Šípka vyvěsit na Hradě také vlajku EU. Klaus jejich snahu považuje za "falešnou". "Není důvod, aby evropská vlajka vlála na Hradě, jsme Českou republikou, ne provincií EU," zdůraznil prezident. Podle něj by nikdy nedovolil, aby jiná vlajka zastínila tu českou. Vlajku EU se na Hradě pokusili ve čtvrtek u příležitosti dne státního svátku vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž.

Ideologie multikulturalismu a idea sociálního státu v Evropě jsou podle prezidenta Václava Klause příčinami nedávných rozsáhlých nepokojů ve Francii. "Nevytvořil to islám, opravdu si nemyslím, že to vytvořili teroristé tam či onde a Al-Káida. Nemyslím si, že to vytvořila kvalita nebo nekvalita různých sociálních služeb ve Francii," uvedl Klaus. "To není individuální migrace, to není individuální stěhování se, to je prostě masový jev, který byl vyvolán tragickým evropským omylem," vysvětlil Klaus svůj názor na důvody nejhorších nepokojů, jaké Francie zažila od roku 1968.

Evropská unie je nejužitečnější pomocník v řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelci, řekl palestinský prezident Mahmúd Abbás při jednání s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Česko zřejmě v příštím roce vyšle dva policejní experty do kanceláře na podporu palestinské policie, kterou zřídila EU. Vznik kanceláře palestinský prezident podporuje. Česko plánuje pokračovat v elektrifikaci palestinských území. Na rok 2006 navrhlo projekt budování malých zdrojů a sítí elektrického vedení. Během Svobodovy návštěvy Palestiny uzavřel palestinský Betlém smlouvu o partnerství s Třebechovicemi pod Orebem, které jsou známé muzeem betlémů.

Vilu, ve které už přes dva měsíce žijí účastníci reality show televize Prima VyVolení, obsadilo v neděli brzy ráno asi 40 ozbrojených bodyguardů se psy, které si najal majitel pozemků. Důvodem je údajné neplacení nájemného. "Přepadli členy bezpečnostní služby, dále zaměstnance vily a násilným způsobem je vyvedli z objektu. Někteří zaměstnanci odmítli odejít, přesto jim nebylo umožněno pokračovat ve své práci," informovala ČTK mluvčí televize Prima Jana Malíková. Zpravodaj ČTK přímo na místě viděl, že areál s vilou hlídá venku zhruba desítka bodyguardů s jedním psem. Dovnitř pustili pouze štáb konkurenční televize Nova, ale nikoli zpravodajský tým Primy.

"Údajným důvodem je tvrzení majitele objektu, že je naplněna ultimativní výpověď nájemní smlouvy. Mezi televizí Prima a protistranou jde o spor, zda je smlouva vůbec platná. Pozemky s budovami, ze kterých je vila obsluhována, patří Obilnímu lihovaru Kralupy. Jeho právní zástupce Prokop Beneš ČTK řekl, že smlouva mezi jeho klientem a Primou od ní umožňovala odstoupit v případě prodlení splácení nájemného. Splatnost nájemného vypršela podle Beneše 12. září, Obilní lihovar Kralupy od ní odstoupil 3. října. Prima byla vyzvána k opuštění objektů, na což měla od začátku října více než měsíc. Dvořák si ale rozhodně nemyslí, že by Prima jakkoli porušila smlouvu s majitelem pozemku. Velmi nás překvapil extrémní a násilný přístup protistrany, který nic neřeší a jen všechny poškozuje, sdělil Dvořák prostředním Malíkové ČTK.

Reality show VyVolení televize Prima bude pokračovat na Slovensku. Vilu, technické zázemí a studia poskytne Primě slovenská televize JOJ, která vysílá podobný pořad. Soutěžící se do domu slovenských VyVolených přesunou v pondělí a budou s nimi dále obývat stejný prostor. "Jsme velmi rádi, že nám vedení televize JOJ vyšlo vstříc a Diváci se tak mohou těšit na světový unikát, spojení dvou rozběhlých reality show," sdělil ředitel Primy Martin Dvořák v tiskové zprávě. Hra podle Primy bude pokračovat podle původních pravidel.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájí v pondělí správní řízení se společností RWE Transgas. Podezřívá ji ze zneužití dominantního postavení na trhu s plynem, a to v uplatňování rozdílných podmínek ve smlouvách na koupi a prodej zemního plynu. RWE měla problémy také kvůli cenám plynu. Šéf antimonopolního řadu Pecina se kvůli tomu v srpnu sešel se šéfem Energetického regulačního úřadu Josefem Fiřtem. Případné šetření se týká pouze cen, které firma stanovuje pro velké odběratele, tedy nikoliv domácností, kterým ceny určuje Energetický regulační úřad.

Kraje zatím hospodaří bez dluhů, ale během několika málo let se situace může obrátit, vyplývá z ankety krajských zpravodajů ČTK. Největším nebezpečím krajských rozpočtů je paradoxně rostoucí příliv peněz z Evropské unie. Samosprávy se totiž musí podílet na financování téměř každého projektu, na nějž unie přispívá. Pokud EU schválí finanční perspektivu na další léta, ČR získá stovky miliard, a kraje si tak stále častěji budou muset brát bankovní úvěry. Podle expertů se však tato hrozba stane aktuální za dva nebo tři roky. Již nyní ale kraje oslovují bankovní domy, zda by jim nepůjčily peníze, především na obnovu infrastruktury. Například Středočeský kraj nyní nemá dluhy žádné, ale výhledově si bude muset půjčit až několik miliard korun.

Na větší příliv peněz od státu však kraje mohou zřejmě zatím zapomenout. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by vláda o navýšení finančních prostředků uvažovala pouze tehdy, kdyby krajské samosprávy získaly další pravomoci. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance však riziko nadměrného zadlužení krajů vzniká nejen v souvislosti s potřebou spolufinancování projektů podporovaných Evropskou unií, ale také s přenášením nákladů ze státního rozpočtu či mimorozpočtových fondů na rozpočty krajů. "Asi by bylo vhodné, aby existoval podobný kontrolní mechanismus zadluženosti krajů jako existuje v případě obcí a měst," uvedl. Prostor pro zadlužování však neustále existuje, byť je to podle ekonomů "hra s ohněm". Obavy zatím nemusí mít ani Praha, která dluží zhruba 32 miliard korun. Podle primátorova ekonomického náměstka Petra Hulinského (ČSSD) ale činí dluhová služba města zhruba pět procent. Ministerstvo financí přitom uznává nejvyšší únosný poměr mezi splátkami úvěrů a příjmy obce 30 procent, uvedl.

Sociální demokracie možná navrhne na funkci ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) svého člena a zaměstnance Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Františka Svobodu. V sobotu ho podpořila odborná komise ČSSD. Pokud by sociální demokracie Svobodu prosadila, nahradil by v čele VZP Jiřinu Musílkovou, o jejíž odvolání usilují ministr zdravotnictví David Rath i premiér Jiří Paroubek. Zástupci ODS uvedli, že jeho případné jmenování by potvrdilo, že ve sporech kolem VZP jde sociálním demokratům o mocenské ovládnutí této pojišťovny.

Poslanecká sněmovna by o Svobodovi hlasovala až poté, co by odvolala Musílkovou. To ale zatím není jisté. Rath i Paroubek tlačí na odvolání Musílkové kvůli mnohamiliardovým dluhům VZP. Ve snaze přimět Musílkovou k rezignaci uvalil Rath na VZP nucenou správu a navrhl personální změny ve správní radě VZP. Musílková sama odstoupit nehodlá.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková čelila trestnímu oznámení kvůli prodeji akcií šperkařské společnosti Preciosa. Prodej z roku 1999 byl prý nevýhodný pro VZP, která akcie vlastnila. Oznámení na Musílkovou podal ministr zdravotnictví David Rath ještě jako prezident České lékařské komory. V pořadu Sedmička televize Nova to uvedl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z vládní ČSSD. Trestní oznámení bylo podle něj odloženo, neboť Rath jej podal tři měsíce po uplynutí pětileté promlčecí lhůty. "To je možná smůla," podotkl Zaorálek s tím, že Musílková je členkou dozorčí rady Preciosy, což pokládá za nepochopitelné.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka z opoziční ODS se pozastavil nad tím, proč se vládní ČSSD nepokusila již dříve odvolat Musílkovou, když o jejím propojení s Preciosou musela vědět. Sobotka v úvodu pořadu uvedl, že není důvod pro odvolání Musílkové a členové dozorčí rady VZP za ODS pro ně nebudou hlasovat. Rath podle Sobotky ještě žádné důvody pro odvolání nepředložil, "zatím pouze blafuje".

Ačkoli Evropská komise v čele s Josém Barrosem má za sebou nesmírně obtížný první rok, obstála v něm podle českého komisaře Vladimíra Špidly se ctí. On sám je přesvědčen, že dokázal počínání komise vtisknout výraznou osobní pečeť. Pozorovatelé a analytici v Bruselu komisi vyčítají v prvním roce nedostatek vize, malou ambici být motorem integrace, řadu omylů včetně nesprávného povýšení konkurenceschopnosti na hlavní cíl snažení. Špidla se však s Barrosovými prioritami plně ztotožňuje, výtky považuje za liché. "Žádná předchozí komise neměla tak těžký začátek," uvedl s poukazem mimo jiné na odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku.Za nejvýraznější osobní přínos považuje Špidla nastolení problematiky demografického stárnutí v EU a změn, které s ním souvisejí.

Evropští politici by měli podle Václava Havla více naslouchat občanům a zaměřit se na posilování tradičních společenských hodnot a demokracie místo populistického prosazování nacionálních zájmů. Bývalý československý a český prezident to řekl při debatě v rámci mezinárodního sympózia ve Vídni. Podle něho se Evropa ocitla na křižovatce. Havel zdůraznil, že političtí představitelé nedisponují pouze ústavní formou moci, ale svým vystupováním a chováním na veřejnosti rovněž ovlivňují společenské klima v zemi. Právě z toho důvodu by měli podle spoluzakladatele občanské iniciativy Charta 77 prosazovat dobré věci i v případě, že to nepřinese okamžitý efekt, a v tomto smyslu obhajovat také menšinový zájem.

Vybrané pasáže z Havlova díla Moc bezmocných (1978) a jeho rozpravu s ředitelem vídeňské diplomatické akademie Jiřím Grušou si do Festelského paláce přišlo poslechnout zhruba osm stovek zájemců. Po jejím skončení se někdejší disident a státník, který v pátek obdržel v Hofburgu Rakouský čestný kříž za vědu a umění, dočkal dlouhotrvajícího potlesku.

Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf se podle policie nedopustil výrokem o táboře pro Romy zřízeném za druhé světové války v Letech u Písku trestného činu. Policie nehodlá Ransdorfa obvinit, řekl ČTK zdroj obeznámený s vyšetřováním trestního oznámení, které v květnu podal na europoslance bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl. Uhlovi vadila Ransdorfova věta, kterou v dubnu argumentoval proti usnesení Evropského parlamentu o Romech, v němž byla Česká republika vyzvána, aby zrušila vepřín stojící v místech bývalého tábora. "Jako historik vím, že se ohledně Letů bezuzdně lže. Žádný skutečný koncentrák tam nikdy nebyl," prohlásil tehdy komunistický europoslanec. Znalci mu dali za pravdu. "V odborném posudku se říká, že nešlo o koncentrační tábor v tom slova smyslu, v jakém ho chápeme," řekl ČTK zdroj.

V trestním oznámení se Uhl opíral o paragraf, podle kterého má být veřejné popírání nebo zpochybňování nacistické a komunistické genocidy potrestáno vězením na šest měsíců až tři roky. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník na hřbitově v nedalekých Mirovicích. Po výzvě Evropského parlamentu se diskuse o Letech opět rozvířila. Pro zrušení vepřína je i premiér Jiří Paroubek a zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Snahy sice dosud narážely na velkou finanční náročnost přesunu vepřína, nyní ale vláda v rozpočtu na rok 2006 počítá se sumou na jeho odkoupení.