Zprávy | Z archivu rubriky


Generální zkoušku před velkolepou rekonstrukcí Bitvy tří císařů absolvovalo o víkendu asi 250 jejích účastníků z Česka. Procházeli si po jednotlivých krocích scénář, který má představit celý děj původně téměř celodenního vojenského střetu za 1,5 hodiny. Terén si také vyzkoušela desítka koní; při akci jich bude dvacetkrát více, řekl ČTK Miroslav Jandora z pořádajícího sdružení Austerlitz 2005. České jednotky nadšenců vojenské historie budou podle něj páteří celé bitvy, k nim se pak postupně přidají zahraniční účastníci. Zkouška byla i poslední příležitostí k secvičení akce, protože od pondělka vypuknou v mnohých obcích různá vzpomínková setkání, a to i za účasti vojáků v historických uniformách. V pátek bude premiéra opery Vojna a mír a v sobotu vydá centrální banka pamětní stříbrnou minci, připomněl Jandora chystané akce.

Bitva se odehraje na pětačtyřicetihektarové ploše slavkovského bojiště, kde postupně vyrůstají tři obří tribuny, kulisy a malé vesnice. K sezení je připraveno 4500 míst, ale většina je již zadána. Na stání je zajištěna kapacita pro dalších 25.000 diváků. Rekonstrukce bitvy se uskuteční 3. prosince. Do bojových ukázek se zapojí v uniformách až 3500 členů napoleonských klubů z 23 zemí světa, což akci řadí k největším na světě.

Bitva u Slavkova se odehrála 2. prosince 1805. Střetly se v ní armáda francouzského císaře Napoleona se šiky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Vítězně z bitvy vyšel Napoleon, ale počet obětí byl velký. Francouzi zaznamenali na 1500 padlých, Rusové a Rakušané pak na 15.000.

Kraje zatím hospodaří bez dluhů, ale během několika málo let se situace může obrátit, vyplývá z ankety krajských zpravodajů ČTK. Největším nebezpečím krajských rozpočtů je paradoxně rostoucí příliv peněz z Evropské unie. Samosprávy se totiž musí podílet na financování téměř každého projektu, na nějž unie přispívá. Pokud EU schválí finanční perspektivu na další léta, ČR získá stovky miliard, a kraje si tak stále častěji budou muset brát bankovní úvěry. Podle expertů se však tato hrozba stane aktuální za dva nebo tři roky. Již nyní ale kraje oslovují bankovní domy, zda by jim nepůjčily peníze, především na obnovu infrastruktury. Například Středočeský kraj nyní nemá dluhy žádné, ale výhledově si bude muset půjčit až několik miliard korun.

Na větší příliv peněz od státu však kraje mohou zřejmě zatím zapomenout. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky by vláda o navýšení finančních prostředků uvažovala pouze tehdy, kdyby krajské samosprávy získaly další pravomoci. Podle ekonoma Davida Marka ze společnosti Patria Finance však riziko nadměrného zadlužení krajů vzniká nejen v souvislosti s potřebou spolufinancování projektů podporovaných Evropskou unií, ale také s přenášením nákladů ze státního rozpočtu či mimorozpočtových fondů na rozpočty krajů. "Asi by bylo vhodné, aby existoval podobný kontrolní mechanismus zadluženosti krajů jako existuje v případě obcí a měst," uvedl. Prostor pro zadlužování však neustále existuje, byť je to podle ekonomů "hra s ohněm". Obavy zatím nemusí mít ani Praha, která dluží zhruba 32 miliard korun. Podle primátorova ekonomického náměstka Petra Hulinského (ČSSD) ale činí dluhová služba města zhruba pět procent. Ministerstvo financí přitom uznává nejvyšší únosný poměr mezi splátkami úvěrů a příjmy obce 30 procent, uvedl.

Poslanec Evropského parlamentu za KSČM Miloslav Ransdorf se podle policie nedopustil výrokem o táboře pro Romy zřízeném za druhé světové války v Letech u Písku trestného činu. Policie nehodlá Ransdorfa obvinit, řekl ČTK zdroj obeznámený s vyšetřováním trestního oznámení, které v květnu podal na europoslance bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva a novinář Petr Uhl. Uhlovi vadila Ransdorfova věta, kterou v dubnu argumentoval proti usnesení Evropského parlamentu o Romech, v němž byla Česká republika vyzvána, aby zrušila vepřín stojící v místech bývalého tábora. "Jako historik vím, že se ohledně Letů bezuzdně lže. Žádný skutečný koncentrák tam nikdy nebyl," prohlásil tehdy komunistický europoslanec. Znalci mu dali za pravdu. "V odborném posudku se říká, že nešlo o koncentrační tábor v tom slova smyslu, v jakém ho chápeme," řekl ČTK zdroj.

V trestním oznámení se Uhl opíral o paragraf, podle kterého má být veřejné popírání nebo zpochybňování nacistické a komunistické genocidy potrestáno vězením na šest měsíců až tři roky. Podle historických pramenů přišlo v táboře o život 326 lidí. Romové se již delší dobu snaží o uzavření vepřína, ale zatím neúspěšně. V roce 2000 byl obětem tábora odhalen památník na hřbitově v nedalekých Mirovicích. Po výzvě Evropského parlamentu se diskuse o Letech opět rozvířila. Pro zrušení vepřína je i premiér Jiří Paroubek a zmocněnec vlády pro lidská práva a poslanec Svatopluk Karásek. Snahy sice dosud narážely na velkou finanční náročnost přesunu vepřína, nyní ale vláda v rozpočtu na rok 2006 počítá se sumou na jeho odkoupení.