Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Jiří Paroubek v internetové diskusi s lídrem ODS Mirkem Topolánkem zopakoval, že by chtěl novináře usměrnit novým tiskovým zákonem. "Byl bych rád, kdyby do budoucna v naší zemi byla média usměrňována mediálním zákonem střihu rakouského či německého mediálního zákona," uvedl.

Předseda vlády napsal, že nenapadá nezávislost médií. Podle svých slov jenom kritizuje tendenčnost, zaslepenost a nevěcný přístup médií. O tom, že chce iniciovat vznik nového tiskového zákona, který by umožnil ochranu "občana politika před nepravdivými informacemi médií", uvažuje Paroubek už od jara. Zákon by předpokládal i vznik takzvaného tiskového soudu, který by případy řešil, jako tomu je v Rakousku.

Po prázdninách, kdy vystřídal v čele vlády Stanislava Grosse, označil Paroubek sdělovací prostředky za ještě větší nebezpečí pro ČSSD, než jaké představují lídři ODS a KDU-ČSL. "Osmdesát procent médií je proti nám," uvedl tehdy a dodal, že nový tiskový zákon má vyvést zemi z "balkánského pojetí" novinářské práce.

Sedm měsíců před volbami vystavila ODS účet sociální demokracii, svému největšímu rivalovi. Všechny aféry a podezřelé případy, které občanští demokraté spojují s nejsilnější vládní stranou, sepsali do Černé knihy hříchů ČSSD. Publikací chtějí poukázat na čím dál vulgárnější politický styl ČSSD, doprovázený sebevědomým vychloubáním - zvlášť z úst premiéra a volebního lídra ČSSD Jiřího Paroubka, řekl novinářům předseda ODS Mirek Topolánek. "Je to seznam nesplněných slibů, omylů a zmařených nadějí vlád ČSSD v tomto volebním období," uvedl. Nejsilnější opoziční strana chce veřejnosti ukázat, že i když zejména premiér hovoří o své vládě v superlativech, realita je podle ODS tristní. Současná vládní garnitura sráží úroveň české politiky do těch nejnižších pater - zastrašováním, rostoucí arogancí moci, bezprecedentními korupčními skandály, uvedl Topolánek. "Je to vláda arogance, vulgarity, strachu, korupce a klientelismu," dodal místopředseda strany Ivan Langer.

Premiér Jiří Paroubek ČTK řekl, že negativistické vidění světa ODS nesdílí. "Já jim nezávidím. Je to asi stejný blábol jako Modrá šance," prohlásil.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže obdržel dva podněty k výsledkům tendru na vybudování a provoz mýtného systému. Jeden podalo sdružení Mytia, složené z firem Ascom Fela, Damovo a ABD Group, a druhý soukromá osoba. Podněty úřad prošetří řekl předseda úřadu Martin Pecina. Podle něj zatím nelze jednoznačně říci, jak dlouho bude vše trvat, protože jde o miliardový tendr s velkou dokumentací. "Nelze očekávat, že budeme hotovi do měsíce," řekl šéf ÚOHS. O stanovisko antimonopolního úřadu k tendru na mýtné požádal také premiér Jiří Paroubek. Bez kladného vyjádření úřadu nelze podle předsedy vlády k budování systému přistoupit. Tendr vyhrála rakouská firma Kapsch, která nabídla v soutěži třetí nejnižší cenu a mikrovlnný systém chce vybudovat a deset let provozovat za 22 miliard korun.

Ostrou kritikou hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny a její ředitelky Jiřiny Musílkové zahájil v úterý své první vystoupení v roli ministra zdravotnictví v Poslanecké sněmovně David Rath. Podle něj ředitelka selhala a měl by ji nahradit lepší manažer. Poslanci nakonec o jeho projevu nediskutovali, protože debatu přerušili a vrátí se k ní nejdříve ve čtvrtek. V projevu plném silných slov předložil ministr poslancům zjištění, k nimž dospěl po 12 dnech kontroly ve VZP nucený správce. Rath zmínil údajné využívání peněz pojištěnců na "podivné" programy, jako jsou internetové zdravotní knížky (IZIP) či přímořské pobyty alergických dětí Mořský koník. VZP podle něj na těchto a dalších programech prohospodařila přinejmenším 800 milionů korun.

Schopnosti Musílkové dokládá podle Ratha stav firmy, již řídí. "Je takový člověk na svém místě? Možná je hodný, možná je snaživý..." naznačil ministr. Vytkl Musílkové, že vinu za zadlužení VZP dává všem okolo, vlastní vinu ale nevidí. Poznamenal, že kdyby VZP byla soukromou firmou, dávno by byla ředitelka odvolána. Kdyby byla mezinárodní, pošlou ji do pobočky Zimbabwe, tam možná bude mít větší úspěch, prohlásil ministr.

Ministr zdravotnictví David Rath si přeje vytvoření sněmovní vyšetřovací komise, která by objasnila případné vazby politiků na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Rath už v minulých dnech hovořil o údajných vazbách politiků z ODS na VZP. Mimo jiné obvinil lidi z ODS a jejich spolupracovníky z toho, že si za peníze VZP tvořili stranické materiály. Kritizoval také projekt internetových zdravotních knížek (IZIP), v němž figuruje místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký (ODS). Občanští demokraté se proti nařčením ohradili, hodlají Ratha žalovat.

Předseda klubu ČSSD Michal Kraus ČTK řekl, že proti Rathovu návrhu zřídit komisi sociální demokraté nic nemají. Premiér Jiří Paroubek by vznik komise přivítal. "Je potřeba se podívat těm věcem pod čepici," řekl novinářům.

Skupina 17 senátorů podala minulý týden stížnost k Ústavnímu soudu proti vyvlastňování menšinových akcionářů. ČTK o tom v úterý informovala senátorka a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Senátoři požadují zrušení částí obchodního zákoníku, které vyvlastnění upravují. Jsou podle nich protiústavní. Senátoři chtějí, aby se soud jejich podnětem zabýval přednostně. "Máme totiž vážnou obavu, že stovky společností, statisíce drobných akcionářů a miliardové částky, které jsou ve hře, budou vyvlastněny dříve, než se soud začne věcí zabývat," zdůraznila Paukrtová.

Novela obchodního zákoníku, která umožňuje akcionářům s podílem nad 90 procent donutit ostatní menšinové majitele prodat cenné papíry za cenu stanovenou znalcem, platí od 1. července. Úpravu kritizují také menšinoví akcionáři.

Samotné vyvlastnění několika zbylých procent akcií je na kapitálových trzích běžné a podle ekonomů není nijak neetické. Hlavní majitelé mají mít například podle Tibora Bokora z Wood & Company právo získat všechny akcie. Firmám se tím ušetří náklady s pořádáním valných hromad a informování často i tisíců akcionářů. Držbou sta procent akcií se také zjednoduší řízení společnosti, vyjmenoval další výhody Lukáš Dufek z Komerční banky. Menšinoví akcionáři navíc podle některých ekonomů občas zneužívají svá práva a většinovým vlastníkům ztrpčují život nebo je vydírají.

Senátoři však poukazují na Listinu základních práv a svobod, podle níž je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. "Máme důvodné podezření, že tento proces není ani ve veřejném zájmu, a že jeho způsoby nesplňují ani některé náležitosti zmiňovaných náhrad," vysvětlila senátorka.

Hlubinné úložiště jaderného odpadu, pro něž Správa úložišť radioaktivních odpadů vytipovala šest lokalit, by v České republice nemuselo v budoucnu vůbec vzniknout. Novinářům to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Možným alternativním řešením by podle ní mohlo být vybudování centrálního skladu pro více zemí v rámci Evropské unie, což by zároveň vyšlo levněji. "Když si představíte náklady na úložiště, které by bylo vybudováno u nás, tak skoro stejné by musely být vynaloženy také na Slovensku, ve Slovinsku, v Maďarsku. Určitě by bylo rozumnější hledat centralizované řešení," uvedla.

Sněmovna v úterý hlasy sociálních demokratů a KSČM přehlasovala senátní veto a znovu schválila novelu církevního zákona, která má upravit evidenci charit a diakonií. Kritici míní, že předloha to dělá způsobem, který je v rozporu s právy, jež církvím dává ústava. Novela tedy zřejmě skončí u Ústavního soudu. Nyní ji ale posoudí ještě prezident.

Jádrem sporu je otázka, zda norma omezuje náboženskou svobodu a zda se dotýká práva církví zřizovat podle vlastních norem duchovní i jiné instituce, třeba charity nebo školy a zdravotnická zařízení. Novelu předkládal a prosazoval ještě bývalý ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD). Před letními prázdninami prohlásil, že předloha náboženské svobody nekrátí. Registrovaných církví v ČR je podle něj 26. "Je tam konflikt hlavně s katolickou církví, od samého počátku," uvedl. Novela podle něj pouze říká, že církve "musí jednat podle právního řádu České republiky" a zřizování církevních právnických osob se musí dít podle tohoto řádu.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho úřad se minimálně od letošního června snaží zorganizovat návštěvu šéfa české diplomacie na Kubě. Havana oficiálně na tento zájem nereagovala, neoficiálně má ale Svoboda informace o tom, že není na Kubě žádanou osobou. Svoboda to uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC. "Pokud jde o mě, mám kufr sbalený kdykoli. Já bych mohl odjet pozítří," řekl k termínu návštěvy. Kdyby na Kubu jel, setkal by se jak se zástupci vlády, tak demokratické opozice. "Je to test, jestli se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne," poznamenal.

Podle Svobody bude Česko i příští rok pokračovat v úsilí prosadit v EU tvrdší postoj vůči Kubě. Ministr tomuto postoji neříká tvrdší, ale správný. Podle něj bude záležet na postoji Německa, Polska a dalších zemí a tamějších ministrů, kteří Svobodu v minulosti podpořili. Svoboda v této souvislosti nepřímo zpochybnil výsledky snah EU o měkčí přístup vůči Havaně. "Tady přece platí, že ti ministři musejí mít jasný úsudek demokratů," popsal Svoboda jeden z argumentů, proč by ostatní evropští politici měli český postoj podpořit.

Svoboda neřekl, jak se nyní vyvíjí kauza z počátku listopadu, kdy se objevily informace o tom, že kvůli tvrdému postoji Česka vůči Kubě ministrovi a jeho rodině někdo vyhrožoval zastřelením. Mluvčí policejního prezidia David Kubalák tehdy uvedl, že Útvar pro ochranu ústavních činitelů přijal "adekvátní opatření". Svoboda dnes řekl, že jeho rodina nemá speciální ochranu, ale její příslušníci dostali instrukce, jak se mají chovat.

Česko-kubánské politické vztahy jsou od pádu komunismu v Československu v roce 1989 na bodu mrazu. Důvodem je česká kritika vládnoucího politického režimu na Kubě. Česko se v orgánech OSN několikrát pokusilo prosadit rezoluce kritizující stav lidských práv na Kubě. Naposledy se vztahy obou zemí vyhrotily letos 28. října, když české velvyslanectví v Havaně chtělo slavit státní svátek Česka. Oslavu v tamním hotelu úřady znemožnily. Proti tomu v diplomatické nótě ostře protestovalo české ministerstvo zahraničí.

Policie začala prověřovat aféru kolem pochybné kvality masných výrobků prodávaných v hypermarketu Hypernova v pražských Nových Butovicích. V prodejně se údajně manipulovalo s dobou trvanlivosti masa a masných výrobků. Na skandál s údajně prošlými masnými výrobky upozornila televize Nova s odvoláním na vyjádření zaměstnance hypermarketu. Provozovatel řetězce Ahold Czech Republic pak policii požádal o prošetření prodeje. Tvrdí, že v prodejně v Nových Butovicích nešlo o žádné systémové pochybení. Společnost Ahold odmítla i obvinění, které zaznělo v televizi Nova, že zaměstnanci Hypernovy v Nových Butovicích museli s trvanlivostí potravin manipulovat na příkaz managementu.

Česká zemědělská a potravinářská inspekce poukazuje na problémy s kvalitou potravin dlouhodobě. Již několikrát pokutovala obchodní řetězce Julius Meinl a Hypernova. Ke kritizovaným prohřeškům patřil prodej potravin po vypršení data spotřeby, opakované zmrazování a rozmrazování výrobků a jiná porušení hygienických předpisů. V Českých Budějovicích už také padla kvůli ohrožení zdraví závadovými potravinami první obvinění. Tamní policisté stíhají pracovníky řetězce Julius Meinl. Regionální manažer společnosti a jeho podřízená prý nařizovali personálu českobudějovického supermarketu, aby do prodeje vracel prošlé uzeniny a sýry. Kontroloři v září zjistili, že prodavačky v lahůdkách musely omývat ve slané či octové vodě plesnivé uzeniny a sýry. Poté je potíraly olejem, aby vypadaly čerstvě. Plesnivé potraviny vykrajovaly a znovu prodávaly.