Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho úřad se minimálně od letošního června snaží zorganizovat návštěvu šéfa české diplomacie na Kubě. Havana oficiálně na tento zájem nereagovala, neoficiálně má ale Svoboda informace o tom, že není na Kubě žádanou osobou. Svoboda to uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC. "Pokud jde o mě, mám kufr sbalený kdykoli. Já bych mohl odjet pozítří," řekl k termínu návštěvy. Kdyby na Kubu jel, setkal by se jak se zástupci vlády, tak demokratické opozice. "Je to test, jestli se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne," poznamenal.

Podle Svobody bude Česko i příští rok pokračovat v úsilí prosadit v EU tvrdší postoj vůči Kubě. Ministr tomuto postoji neříká tvrdší, ale správný. Podle něj bude záležet na postoji Německa, Polska a dalších zemí a tamějších ministrů, kteří Svobodu v minulosti podpořili. Svoboda v této souvislosti nepřímo zpochybnil výsledky snah EU o měkčí přístup vůči Havaně. "Tady přece platí, že ti ministři musejí mít jasný úsudek demokratů," popsal Svoboda jeden z argumentů, proč by ostatní evropští politici měli český postoj podpořit.

Svoboda neřekl, jak se nyní vyvíjí kauza z počátku listopadu, kdy se objevily informace o tom, že kvůli tvrdému postoji Česka vůči Kubě ministrovi a jeho rodině někdo vyhrožoval zastřelením. Mluvčí policejního prezidia David Kubalák tehdy uvedl, že Útvar pro ochranu ústavních činitelů přijal "adekvátní opatření". Svoboda dnes řekl, že jeho rodina nemá speciální ochranu, ale její příslušníci dostali instrukce, jak se mají chovat.

Česko-kubánské politické vztahy jsou od pádu komunismu v Československu v roce 1989 na bodu mrazu. Důvodem je česká kritika vládnoucího politického režimu na Kubě. Česko se v orgánech OSN několikrát pokusilo prosadit rezoluce kritizující stav lidských práv na Kubě. Naposledy se vztahy obou zemí vyhrotily letos 28. října, když české velvyslanectví v Havaně chtělo slavit státní svátek Česka. Oslavu v tamním hotelu úřady znemožnily. Proti tomu v diplomatické nótě ostře protestovalo české ministerstvo zahraničí.

Skupina 17 senátorů podala minulý týden stížnost k Ústavnímu soudu proti vyvlastňování menšinových akcionářů. ČTK o tom v úterý informovala senátorka a předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Senátoři požadují zrušení částí obchodního zákoníku, které vyvlastnění upravují. Jsou podle nich protiústavní. Senátoři chtějí, aby se soud jejich podnětem zabýval přednostně. "Máme totiž vážnou obavu, že stovky společností, statisíce drobných akcionářů a miliardové částky, které jsou ve hře, budou vyvlastněny dříve, než se soud začne věcí zabývat," zdůraznila Paukrtová.

Novela obchodního zákoníku, která umožňuje akcionářům s podílem nad 90 procent donutit ostatní menšinové majitele prodat cenné papíry za cenu stanovenou znalcem, platí od 1. července. Úpravu kritizují také menšinoví akcionáři.

Samotné vyvlastnění několika zbylých procent akcií je na kapitálových trzích běžné a podle ekonomů není nijak neetické. Hlavní majitelé mají mít například podle Tibora Bokora z Wood & Company právo získat všechny akcie. Firmám se tím ušetří náklady s pořádáním valných hromad a informování často i tisíců akcionářů. Držbou sta procent akcií se také zjednoduší řízení společnosti, vyjmenoval další výhody Lukáš Dufek z Komerční banky. Menšinoví akcionáři navíc podle některých ekonomů občas zneužívají svá práva a většinovým vlastníkům ztrpčují život nebo je vydírají.

Senátoři však poukazují na Listinu základních práv a svobod, podle níž je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. "Máme důvodné podezření, že tento proces není ani ve veřejném zájmu, a že jeho způsoby nesplňují ani některé náležitosti zmiňovaných náhrad," vysvětlila senátorka.

Mladí diváci reality show televize Prima VyVolení se budou muset vypořádat se slovenštinou. Pětici českých soutěžích totiž televize Prima přestěhovala kvůli sporům s majiteli objektu a pozemku o nájemném z pražské vily do vily v Bratislavě k osmi slovenským kolegům z obdobné show televize JOJ. V záznamech z vily, které televize vysílá každý den, bude tedy určitě znít slovenština. Česká mládež s ní má ale problémy, často jí nerozumí, řekla ČTK Naďa Vokúšová ze Slovensko-českého klubu. Myslí si tedy, že by česko-slovenská reality show mohla pomoci mladým lidem, aby do slovenštiny pronikli a přestala pro ně být cizím jazykem. Slovenština by prý mohla pořad "okořenit". Kromě diváků s ní mohou mít problémy i někteří čeští soutěžící. "Možná občas nebudou rozumět některým slovíčkům. Ale myslím si, že se do slovenštiny velmi rychle dostanou díky bezprostřednímu kontaktu se slovenskými spolubydlícími," podotkla Vokúšová.

Osmnáctiletá studentka Kateřina přiznává, že slovenštině moc nerozumí. Se Slovákem se domluví jen s problémy. První vysílání VyVolených ze Slovenska sledovala a všemu nerozuměla. Musela se rodičů ptát, co některá slovíčka znamenají. "Přijde mi zvláštní, že má se slovenštinou problémy, když je to jazyk velmi podobný českému. Je to asi tím, že se s ní odmalička na rozdíl od nás nesetkávala třeba v televizi," uvedla její matka.

Podle Vokúšové mohou média za to, že české děti slovenštině nerozumí. "Bojujeme už od rozdělení federace s Českou televizí, která má dokonce ze zákona dané, že musí vysílat v jazyce národnostních menšin žijících na území Česka. Slovenská menšina je největší, je tu kolem 400.000 Slováků. Česká televize ale až na výjimky nezařazuje pořady, ve kterých by byla slovenština slyšet," poznamenala. Na Slovensku ale takový problém není. Tamní televize dávají české nebo česky dabované filmy a lidé sledují i české televizní stanice. Je to takový začarovaný kruh. Česká televize nechce dávat slovenské pořady, protože se bojí, že klesne sledovanost, protože tomu nebudou diváci rozumět. Tím se ale zvyšuje počet Čechů, pro které je slovenština cizí, podotkla Vokúšová.

Příchod pětice českých účastníků reality show do vily v Bratislavě sledovalo v Česku 1,98 milionu diváků. VyVolení byli podle peoplemetrového měření nejsledovanějším pořadem pondělního večera mimo zpravodajství. Pořad tak porazil i Výměnu manželek v televizi Nova, která v posledních týdnech pravidelně zaujímala první místo v pondělní sledovanosti. Výměnu manželek zhlédlo 1,7 milionu diváků, pátý seriál České televize Nemocnice na kraji města po 20 letech sledovalo 934.000 diváků.