Zprávy | Z archivu rubriky


Do závěrečného čtení Poslanecká sněmovna postoupila vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Po více než čtyřhodinovém předčítání pozměňovacích návrhů je k rozpočtu podáno několik stovek změn. Sněmovna by o nich měla hlasovat v pátek 2. prosince. Rozpočet počítá s deficitem 74,4 miliardy korun, při příjmech 884,4 miliardy a výdajích 958,8 miliardy korun. Ve druhém čtení již poslanci nemohli měnit základní parametry rozpočtu, mohli ale navrhovat finanční přesuny mezi kapitolami a dotace regionálním projektům. Podmínkou ale je, že návrhy musejí být rozpočtově vyvážené.

Poslanci proto velmi často sahají do rozpočtové kapitoly s názvem vládní rozpočtová rezerva. Ta má sloužit i pro nepředvídatelné události, jakými jsou například povodně. V usnesení rozpočtového výboru jsou z peněz z vládní rezervy dotovány projekty, jako jsou třeba rekonstrukce zimního stadionu v Neratovicích, rekonstrukce atletického oválu v Prachaticích, výstavba sportovního areálu ve Znojmě, dostavba zimního stadionu v Hodoníně, výstavba bowlingového centra v Chýnově či přestavba objektu kabin TJ Sokol Boleradice.

Podkladem pro prosincové schvalování rozpočtu bude především usnesení sněmovního rozpočtového výboru, který minulý týden o finančních přesunech jednal. Výbor posuzoval téměř 1200 pozměňovacích návrhů za zhruba sedm miliard korun, a to od jednotlivých sněmovních výborů, poslanců a veřejnosti. Sněmovně následně doporučil přijmout skoro osm stovek návrhů zhruba za čtyři miliardy korun.

Návrhy doporučené rozpočtovým výborem mají poměrně velkou šanci na přijetí. Opačně je tomu ale u návrhů, které jednotliví poslanci předkládali na středeční schůzi. Například poslanec KSČM Svatomír Recman požaduje peníze na zastřešení zimních stadionů v Sedlčanech a Novém Bydžově, a to dohromady ve výši 46,2 milionu korun. Poslanec KDU-ČSL Vilém Holáň navrhl vyčlenit šest milionů korun na opravu rodného domku Sigmunda Freuda v Příboru. Poslanec ODS Tomáš Hasil požaduje příspěvek městu Liberec na rekonstrukci technického zázemí Divadla F. X. Šaldy ve výši 20 milionů korun. Zajímavý je i návrh poslance ODS Ivana Langra, který chce, aby se Občanské sdružení Luka, jemuž rozpočtový výbor přislíbil pět milionů korun, podělilo o své finance s Občanským sdružením Cannibals baseball Šumperk. Sdružení by mělo dostat dva miliony korun na první etapu stavby sociálního zařízení s tribunou.

Sdružení Mytia podalo ministru dopravy Milanu Šimonovskému námitku proti výsledkům tendru na vybudování a provozování mýtného. Sdružení požaduje, aby se tendr vrátil o krok před vyloučením tří ze čtyř uchazečů a aby její nabídku s navrhovanou nejnižší cenou hodnotící komise posoudila. Důvody vyloučení firma považuje za nepodstatné a založené na domněnkách a účelové dezinterpretaci, řekl novinářům ředitel Damovo ČR Jiří Turek. Firma je jedním z členů Mytie. Podle mluvčí ministerstva Marcely Žižkové se proces vrátit nemůže, protože firma nesplnila zadávací podmínky stanovené výběrovou komisí, které byly stejné pro všechny uchazeče. Tendr vyhrála rakouská společnost Kapsch. Podpis smlouvy s vítězem soutěže na mýtné se kvůli námitkám může oddálit až o několik týdnů, podle Šimonovského by to ale nemělo ohrozit plánované spuštění mýtného v lednu 2007.

Šimonovský ve středu řekl, že pokud ministerstvo námitky proti výsledkům tendru zamítne a neúspěšní uchazeči o tuto zakázku se neobrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, musí ministerstvo do 30 dnů od vypořádání námitek s vítězem tendru podepsat smlouvu. Dodal, že při přípravě zavedení systému mýtného se počítalo s dostatečnou časovou rezervou. "Tudíž si myslím, že to zdržení se nepromítne do zahájení výběru (mýtného), které bude 1. ledna 2007. Je tam podle mého názoru rezerva," uvedl Šimonovský.

Krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství, které ztratili kvůli emigraci před komunistickým režimem. Počítá s tím senátní novela zákona o občanství bývalých československých občanů, kterou přes odpor komunistů a nesouhlas vlády schválila Poslanecká sněmovna. Senát navrhl v zákoně zrušit pětiletou lhůtu pro podání žádosti o obnovu občanství, která uplynula počátkem září. Důvodem bylo mimo jiné přesvědčení, že informace o možnosti požádat o obnovu českého občanství se ke krajanům ne vždy dostala - zejména krajané žijící v odlehlých oblastech se o ní možná nedověděli.

"Pokud těmto občanům říkáme: 'Vy tady nejste doma, vy tady nejste ve své vlasti, ale čekejte jako cizinci až 15 let na to, až vám udělíme občanství,' to opravdu není spravedlivé," prohlásila spoluautorka novely Jitka Seitlová. Poznamenala, že cizinci, kteří nikdy nebyli českými občany, získávají občanství daleko dříve, pokud žijí v Česku. Za přijetí novely se postavili exministr zahraničí Jan Kavan a předseda zahraničního výboru Vladimír Laštůvka. Podle něj jsou liché obavy z toho, že by krajané mohli po získání občanství vznášet majetkové požadavky. "Je to pseudoargument, který neobstojí," prohlásil Laštůvka. Zájemců o obnovu občanství podle Kavana není mnoho. "Nejde jim o žádné peníze, nejde jim o restituce, jde jim o to, aby mohli být uznáni jako občané České republiky, pro niž mnozí z nich obětavě pracovali," pravil Kavan.

Přijetí novely podpořilo 102 ze 179 přítomných členů dolní komory. Normu nyní musí ještě jednou projednat Senát. Novela vychází vstříc hlavně lidem, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátní návrh umožní obnovu občanství zejména krajanům, kteří o ně nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Architektonickou soutěž na budoucí podobu Václavského náměstí v Praze vyhrál návrh ateliéru Cigler Marani Architects. Odborná porota vyzdvihla na studii to, že vychází z historie náměstí, je přitom současná a velmi citlivá. Porota o vítězství ateliéru Cigler Marani rozhodla jednomyslně, řekl novinářům její předseda Filip Dvořák. Návrh přidává na náměstí druhé řady stromořadí, přitom prostředek plochy zůstává volný pro pěší promenádu, nebo tramvajovou trať. Rozšiřují se chodníky, parkující automobily by podle návrhu z náměstí zmizely. Studie také omezuje počet stánků. Prostoru nepřestává dominovat socha svatého Václava a budova Národního muzea.

Studie ateliéru Cigler Marani podle historika architektury a člena poroty Zdeňka Lukeše zaujala velkou úctou k prostoru. "Bylo jasné, že architekti si pečlivě prostudovali celou historii náměstí," řekl Lukeš. Osobně se mu líbilo, že neřešil detaily, například jak má vypadat lavička nebo telefonní budka, ale zaměřil se komplexně na celý prostor. Návrh ateliéru Cigler Marani Architects zvítězil v konkurenci 29 studií, z nich do finále postoupily čtyři. Porotci uváděli, že všechny byly na úrovni. Kvalitu vítězného návrhu, jehož autoři získají milion korun, vyzdvihli tím, že neudělili druhé místo. Třetí v pořadí skončily tři návrhy, které obdrží odměnu 250.000 korun. Porota dále udělila šest odměn po 40.000 korunách.

Představitelé parlamentních stran se neshodli na tom, odkdy by lidé měli odcházet do penze v 65 letech. Zatímco podle koaličních stran a ODS by to mělo být od roku 2031, podle komunistů od roku 2036. Ministerstvo práce má nyní připravit kompromisní text dohody o důchodovém zabezpečení, kterou se politici pokusí podepsat znovu začátkem prosince. Novinářům to po jednání stran řekl premiér Jiří Paroubek. "Teď záleží už jen na komunistické straně, jestli se připojí, nebo nepřipojí," uvedl Paroubek.

Věk odchodu do penze se prodlužuje již nyní. Od roku 2012 by lidé měli chodit do důchodu v 63 letech. Koaliční strany a ODS by věk postupně dál prodlužovaly na hranici 65 let do roku 2031. Komunisté by věk naopak zvýšili k tomuto limitu až mezi lety 2031 až 2036. "Já si myslím, že ten návrh komunistů není dobrý, protože oni předpokládají to navýšení věku velmi rychle," řekl premiér. Podle něj by se na zásadách penzijního zajištění měly shodnout všechny parlamentní strany.

Kromě věku dohoda počítá s tím, že by hlavní část penze měl i v budoucnu lidem platit stát. Dál by odváděli sociální pojištění. Vzniknout má také finanční rezerva, do níž by putovaly přebytky z pojistného a výnosy z privatizací. Platila by se z ní reforma i penze v době, kdy by do důchodu šly silné populační ročníky. Stát by měl podporovat také penzijní připojištění a životní pojištění například odpisy z daní či příspěvky. Důchodový systém zůstane bez dluhů asi 20 let. Společnost ale stárne a výdaje na penze porostou. Reforma je podle odborníků nutná. Změny doporučuje Česku i Mezinárodní měnový fond.