Zprávy | Z archivu rubriky


České aerolinie podají podnět k antimonopolnímu úřadu a dalším orgánům, aby prošetřily výši tzv. přibližovacích poplatků na letišti Praha-Ruzyně. ČSA podezírají Řízení letového provozu, které poplatky stanoví, ze zneužití dominantního postavení. Ceny těchto poplatků jsou bezkonkurenčně nejvyšší v Evropě. ŘLP to však vylučuje. Podle mluvčího ŘLP Richarda Klímy firma dodržuje veškerá pravidla pro stanovování cen a může svůj postup doložit. Cenu, kterou si ŘLP účtuje za navádění letadel na přistání a na start, by měl v příštím roce zůstat na letošních 205 korunách za tunu maximální vzletové hmotnosti letadla.

Pražské ruzyňské letiště podle mluvčí Ministerstva dopravy Marcely Žižkové nepatří k nejdražším v Evropě. Zároveň upozornila, že poplatky mezi různými letišti není možné vždy přímo porovnávat, nebo do nich podniky promítají odlišné náklady.

Podle ČSA ale například u Boeingu 737-400 platí dopravci za přibližovací služby na tunu váhy letadla například na letišti ve Vídni 123 korun, v Bratislavě 115 korun, ve Frankfurtu 74 korun a ve Varšavě 38 korun. Od data založení státního podniku před deseti lety vzrostla cena v Ruzyni o desetinu ze 185 korun.

ŘLP ve čtvrtek také oznámilo, že chce příští rok zvýšit poplatek za přelety letadel v českém vzdušném prostoru o 31,5 procenta na 34,79 eura (cca 1014 Kč). Tento poplatek je však v porovnání s jinými letišti naopak jeden z nejnižších. Například ve Švýcarsku letecké společnosti za přelet platí 92,38 eura za jednotku (cca 2690 Kč), v Belgii a Lucembursku poplatky dosahují téměř 91 eur. Proti českému poplatku za přelety ČSA neprotestují. ČSA za poplatky vynakládají ročně celkem kolem půl miliardy korun a jejich snížením by mohla firmě poklesnout i její ztráta, kterou letos plánuje na 350 milionů.

Veteráni i desítky pamětníků druhé světové války a poválečných událostí si v pátek v Praze připomněli 110. výročí narození bývalého prezidenta a velitele československých jednotek na východní frontě Ludvíka Svobody. V projevech v ruském kulturním středisku zaznělo, že po Svobodovi zůstal odkaz srovnatelný s dědictvím po Tomáši Garriguovi Masarykovi, Edvardu Benešovi či Milanu Rastislavu Štefánikovi.

Svoboda byl podle řady historiků rozporuplnou osobností. Za druhé světové provedl československé jednotky od ruského Buzuluku přes Kyjev a Duklu až do vlasti a po válce sloužil jako ministr obrany. I přesto, že svým postojem v únoru 1948 napomohl vítězství KSČ, plné důvěře komunistů se netěšil a v 50. letech pracoval v zemědělství. Režim ho ale později rehabilitoval a během Pražského jara v roce 1968 ho dosadil do funkce prezidenta.

Pamětníci na páteční ceremonii na něj ale vzpomínali jen v dobrém. Ve svých výstupech uvedli, že Svoboda pomohl v roce 1968 zabránit krveprolití a působil jako klidná síla v době normalizace. Stárnoucí a nemocný prezident ale zůstal v izolaci. Tehdejší režim ho z funkce prezidenta sesadil v roce 1975, kdy byl k tomuto účelu přijal zvláštní zákon. Zemřel o čtyři roky později.

Na vzpomínkové akci zazpíval ruský zpěvák Nikolaj Marčenko a promluvil slovenský velvyslanec Ladislav Ballek. Svobodu, který pocházel ze selské rodiny, přirovnal k Přemyslu Oráčovi, za což byl odměněn dlouhým potleskem. "Je u nás nedotknutelný," prohlásil. Ve východoslovenském Humenném se po bývalém prezidentovi jmenuje gymnázium, u Dukly má sochu. Na akci přišla i Svobodova dcera Zoe Klusáková. Ze zvaných hostů se omluvil prezident Václav Klaus. "Vážím si zásluh armádního generála Svobody v boji proti nacistickým okupantům. Vím ale i o jeho méně oceněníhodných činech," uvedl Klaus ve svém pozdravném dopise.

Sociální demokraté se rozhodli oplatit ODS její předvolební úder z počátku týdne, kdy občanští demokraté představili svou Černou knihu hříchů ČSSD. Lídři ČSSD v pátek představili inzerát, podle něhož vláda ODS přivedla zemi k naprostému morálnímu a hospodářskému úpadku. "Vláda ODS byla pro Česko naprostou hospodářskou katastrofou. Kdo nemá paměť, bude proto v příštích volbách volit Občanskou demokratickou stranu," citoval premiér Jiří Paroubek z inzerátu, který vyjde v deníku Právo a denících Bohemia. Uhrazení dluhů, které podle ČSSD vláda v čele s nynějším prezidentem Václavem Klausem způsobila, prý přišlo české veřejné finance na víc než 500 miliard korun.

Černá kniha hříchů ČSSD upozorňuje na případy podezřelého financování bytu expremiéra Stanislava Grosse a kontroverzní podnikání jeho ženy Šárky, na kauzu Unipetrol i Diag Human, připomíná aféru kolem tajného policejního týmu Mlýn či spekulací s pozemky, bilancuje projekt internet do škol nebo arbitráž se společností CME kvůli televizi Nova.

Podle ČSSD se zase Česká republika v roce 1997, kdy Klausova vláda končila, stala "synonymem okrádání investorů nedůvěryhodného kapitálového trhu, symbolem tunelování, příkladem ztracené transformační šance," vypočítává inzerát ČSSD s odkazem na slova někdejšího hlavního ekonoma Světové banky Josefa Stiglitze. Od roku 1989 do roku 1998 vzrostla průměrná reálná mzda o pouhá tři procenta, téměř polovina občanů se měla materiálně hůře než před listopadem 1989, uvedl premiér. Kuponová privatizace byla podle něj "akce katedrových ekonomů, umožnila skandálním způsobem rozkrást národní bohatství ve jménu obohacení úzké vrstvy tunelářů". Paroubek nesouhlasí s tím, že by za vlády ODS nebyly veřejné finance v deficitu. "Pokud přepočteme deficity veřejných financí podle běžných mezinárodních metod, byl právě Václav Klaus v této disciplíně rekordmanem," uvedl premiér. Skryté dluhy podle něj ODS ponechala "ve zdevastovaných bankách, zničených podnicích, zanedbané infrastruktuře, podfinancovaném školství, chřadnoucí vědě a výzkumu".

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil spojení energetické společnosti ČEZ a Severočeských dolů. ČEZ získá od Fondu národního majetku za devět miliard korun téměř 56 procent akcií a navýší podíl v uhelné firmě na zhruba 93 procent. Spojení nijak nenaruší soutěžní prostředí na příslušném trhu, řekl novinářům předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina. "Vertikální propojení mezi ČEZ a Severočeskými doly již existuje, ty firmy jsou na sobě závislé a fúze může podle našeho názoru přispět k optimalizaci nákladů," prohlásil Pecina. ÚOHS se naopak nedomnívá, že by koupě dolů ohrozila jiné producenty hnědého uhlí, případně elektřiny.

Podle analytika společnosti Atlantik finanční trhy Petra Nováka vertikální integrace skupiny od těžby uhlí po dodávku elektřiny zvýší firmě schopnost odolávat vnějším faktorům. "Podobným způsobem je organizovaná i konkurence," uvedl. Zařazení dolů do skupiny ČEZ firmě také poskytne větší cenovou stabilitu.

Severočeské doly stát letos prodával podruhé. První privatizaci, kterou zahájil společně s prodejem Sokolovské uhelné, zastavil loni na jaře poté, co trojice uchazečů Penta, J&T a Appian Group nabízela za státní podíl od pěti do téměř sedmi miliard korun. Stát však požadoval v souladu s vypracovaným znaleckým posudkem 7,5 až 10,7 miliardy. Prodej tehdy kritizovali ekonomové, Evropská komise i opozice kvůli údajné netransparentnosti. O vstup do soutěže měl zájem i ČEZ, stát jej však do soutěže tehdy nepustil. ČEZ, ve kterém stát vlastní zhruba dvoutřetinový akciový podíl, v minulém roce vykázal zisk 12,4 miliardy korun. Na letošní rok firma odhaduje zisk kolem 16 miliard. Severočeské doly by letos měly vydělat 1,2 miliardy.