Zprávy | Z archivu rubriky

Česká koruna prolomila úroveň 29,00 Kč za euro a ocitla se tak na nejsilnější úrovni od července 2002. K posílení jí podle analytiků pomohla optimistická nálada investorů vůči celému regionu střední Evropy, pokračující příliv přímých zahraničních investic a také slovenská koruna. Ta posílila po pátečním oznámení, že Slovensko vstupuje do režimu směnných kurzů ERM-2, což je předstupeň zavedení eura. Slovenská koruna dopoledne vůči euru prolomila úroveň 38 SKK/EUR, což je její nejsilnější úroveň od poloviny letošního března. Posílení české měny nepříjemně překvapilo domácí vývozce. Podle analytiků však celkovou konkurenceschopnost ekonomiky silná koruna neohrožuje. "Hlavním ekonomickým dopadem může být, že ČNB pozdrží další zpřísnění měnové politiky i tehdy, pokud Evropská centrální banka tento týden zvýší svou sazbu," podotkl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Zhodnocování koruny souvisí podle ekonomů s optimistickou náladou investorů vůči celému regionu střední Evropy.

Česká republika by měla do režimu omezeného kolísání směnného kurzu ERM-2, který je přípravou na přijetí eura, vstoupit ve druhé polovině roku 2007 a měla by tam setrvat pouze nezbytně nutnou dobu. To znamená, že Česko by v systému mělo být jen zhruba dva roky před předpokládaným termínem přijetí jednotné evropské měny, uvedlo ministerstvo financí v pondělním prohlášení.

Do ERM-2 v noci na sobotu vstoupilo Slovensko, které tak učinilo důležitý krok pro přijetí společné evropské měny. "Je na rozhodnutí každé členské země, kdy do tohoto systému vstoupí, ale my se shodujeme (ministerstvo financí a Česká národní banka) na tom, že ČR by do systému měla vstoupit ve druhé polovině roku 2007," řekl náměstek ministra financí a koordinátor přípravy na přijetí eura Tomáš Prouza. Euro by pak v ČR mělo začít platit od ledna 2010. "Není důvod do systému ERM-2 spěchat," doplnil Prouza. Pro přijetí eura je nutná ekonomická sladěnost a splnění pěti maastrichtských kritérií, která by ČR měla zcela splnit v roce 2008, dodal.

Vstup Slovenska do ERM-2 je překvapivě předčasný, uvedl analytik Patria Finance David Marek. Optimální strategií by podle něj bylo setrvat v ERM-2 nejkratší nezbytně nutnou dobu, tedy dva roky. Slovensko ale plánuje přijetí eura v roce 2009, uvedl. "Možnosti jsou tedy dvě: buď Slovensko setrvá v ERM-2 tři roky, nebo si chystá možnost překvapit a vyměnit slovenské koruny za eura o rok dříve," dodal.

Evropští vědci začali v pondělí v Praze diskutovat o vývoji Evropy po bitvě u Slavkova na Moravě. V této klíčové bitvě 2. prosince před 200 lety porazil Napoleon Bonaparte spojená rakouská a ruská vojska. Francouzská revoluce a napoleonské výboje v Evropě podle filozofa Petra Horáka, který je jedním z moderátorů konference, nastartovaly proces modernizace Evropy. Bonaparte probudil národnostní cítění a dal podnět k budování národních států, uvedl. V legendárním pojetí se Bonaparte při územních výbojích inspiroval cílem "zorganizovat velký evropský federální systém". Jeho odpůrci ale tvrdí, že sledoval hlavně vlastní prospěch. Dvoudenní mezinárodní konferenci "Jakou Evropu ohlašovala bitva u Slavkova?" pořádá Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách spolu s Akademií věd České republiky, francouzským velvyslanectvím a s podporou švýcarského ministerstva zahraničí.

Ministr zdravotnictví David Rath se distancoval od vydavatelky časopisu České lékařské komory (ČLK) a své bývalé poradkyně Evy Klimovičové. Učinil tak pro případ, že by se potvrdilo podezření na její korupční chování. "(Ministr) Rath považuje podezření, jež padá na Klimovičovou, za závažné a do objasnění pravdivosti informací ukončuje ministerstvo zdravotnictví s Klimovičovou spolupráci v její pozici poradce ministra zdravotnictví," uvedlo tiskové oddělení ministerstva. Klimovičová ale již dříve na funkci poradkyně sama rezignovala a veškerá obvinění popřela. Dlouholetá Rathova spolupracovnice čelí podezření, že od pracovníka farmaceutické firmy chtěla, aby investoval do reklamy v časopise ČLK Tempus Medicorum. Za to mu údajně slíbila schůzku s tehdejším šéfem komory Rathem, to vše v době, kdy kategorizační komise ministerstva rozhodovala o tom, jaké léky budou hrazeny z veřejného pojištění. Rath byl členem této komise. Viceprezidentka ČLK Helena Fousková ČTK řekla, že pokud by se podezření potvrdila, není možné, aby Klimovičová časopis komory dál vydávala. "Pokud je to takto, tak považuji za naprosto nepřijatelné, aby paní doktorka dál pro nás tento časopis vydávala," uvedla Fousková, která patřila k Rathovým oponentům uvnitř komory. Dodala, že prověří příslušné smlouvy.

Podezření rozvířil záznam natočený skrytou kamerou, na kterém je právě schůzka Klimovičové s pracovníkem farmaceutické firmy. Reportáž odvysílala Česká televize, o případu informoval i časopis Týden. Klimovičová tvrdí, že nahrávka je zmanipulovaná. "...slova a věty jsou řazeny tak, že neodpovídají původnímu rozhovoru," uvedla v prohlášení. Rath odmítl podezření, že by se na případném korupčním jednání jakkoli podílel.

Na Staroměstském náměstí opět září vánoční strom. Jeho rozsvícení se v neděli večer ujal náměstek primátora Jan Bürgermeister, který položil s několika vybranými dětmi ruku na velký spínač. Prvnímu muži Prahy Pavlu Bémovi unikl tento slavnostní akt jen o chloupek. Nedokázal se včas protlačit zcela zaplněným náměstím, ale přesto popřál malým i velkým Pražanům hezké svátky a dětem doporučil, aby maminky a tatínky nezlobily. Dvacetimetrový smrk z Rudolfova dolu v Janských Lázních v Krkonoších bude v příštích dnech svítit každý den od 16:00 až do rána. Je na něm zhruba 3000 ozdob a 10.000 žároviček. Je ukotven dva metry v zemi a drží ho i ocelová lana. Bezpečnému zajištění stromu pořadatelé věnovali zvýšenou pozornost, protože před dvěma lety se kvůli silnému větru zřítil třicetimetrový smrk a zranil několik lidí. Primátor ČTK řekl, že u Bémů jsou Vánoce velmi tradiční a velmi staročeské. "Snažíme se, abychom každoročně měli stromeček, který má kořeny. Na konci zimy ho zasadíme u nás na chalupě," uvedl Bém. Dodal, že přátelé ho varovali, že takové stromečky nemají šanci na přežití, ale zatím všechny přežily. Na stromku bývají například jablíčka a skořice a hodně svíček z vosku.

Občanské sdružení Půda pro život a právníci Ekologického právního servisu (EPS) pošlou vedení automobilky Hyundai dopis, v němž protestují proti případné investici firmy v nošovické průmyslové zóně pod Beskydami. ČTK to oznámil Jiří Nezhyba z EPS. Automobilka nedávno oznámila, že zvažuje výstavbu závodu v Evropě. Mezi favority na umístění továrny je údajně Česko, vláda pro ni firmě nabídla několik míst, včetně Nošovic. Aktivisté žádají korejskou automobilku, aby se zachovala ekologicky odpovědně a vybrala si pro svou investici méně problematickou lokalitu. Argumentují mimo jiné tím, že zóna leží v bezprostřední blízkosti hranice Chráněné krajinné oblasti Beskydy a připravované Národní přírodní památky Skalická Morávka. "Domníváme se, že nasměrování Vaší investice do Nošovic by sebou přineslo nepřiměřené společenské a enviromentální důsledky a bylo by v příkrém rozporu s Vaší deklarovanou filozofií a politikou společenské odpovědnosti a trvale udržitelného rozvoje," stojí v otevřeném dopise adresovaném generálnímu řediteli automobilky Hyundai Čong Mong-kuovi. Podle Nezhyby sepsali místní občané k záměru výstavby průmyslové zóny petici, již dosud podepsalo 357 občanů. Zdroje z Nošovic ale tvrdí, že svůj podpis pod petici připojili většinou lidé ze vzdálenějších obcí, podpisů od nošovických obyvatel je prý menšina. Každá domácnost v Nošovicích a sousedních Nižních Lhotách má od kraje v případě výstavby továrny slíbeno 100.000 korun. Záměr vybudovat továrnu s náklady 30 miliard až 45 miliard korun oznámila sedmá největší automobilka na světě nedávno. Podle ministerstva průmyslu a obchodu v úvahu pro tuto obří investici v Česku připadají vedle Nošovic ještě průmyslové zóny v Ostravě-Mošnově a Holešově. Právě nošovická zóna je podle dosavadních informací favoritem. Korejská firma chce ve své automobilce zaměstnat kolem 3000 lidí, další tisíce míst by zřejmě vzniknuly v dodavatelských firmách. Podle odborníků by to výrazně zlepšilo hospodářskou a sociální situaci v Moravskoslezském kraji, který dlouhodobě trápí druhá nejvyšší nezaměstnanost v Česku. Své rozhodnutí by měl Hyundai oznámit do konce listopadu. Vládní agentura CzechInvest se obává, že uvedený dopis může investici zmařit. CzechInvest zdůrazňuje, že továrna může přinést nová místa, zakázky i zlepšení dopravy. "Pokud ale EPS svým nezodpovědným jednáním tohoto investora odradí, a ten postaví svůj závod raději v sousedním Polsku, nezískají obyvatelé severní Moravy z celého projektu nic jiného než dopravní zátěž v podobě kamionů proudících přes Moravu mezi Slovenskem a Polskem," sdělila ČTK mluvčí CzechInvestu Jana Víšková.

Další vývoj v Evropské unii za nadcházejícího předsednictví Rakouska je pro Česko určitým měřítkem vzhledem k tomu, že ČR má stanout v čele EU v roce 2009. Poukázal na to ministr zahraničí Cyril Svoboda po setkání s rakouskou kolegyní Ursulou Plassnikovou ve Vídni. Rakousko převezme vůdčí roli v EU po Velké Británii na půl roku od 1. ledna 2006. Oba politici vyzdvihli rozvíjející se bilaterální vztahy, které podpořily i nedávné smlouvy o nových hraničních přechodech na turistických stezkách, dohody o dalším propojení dopravní infrastruktury či vstřícné gesto české strany ohledně navrácení mobiliáře z císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Na opravu a transport historického nábytku vyčlenila česká vláda 6,5 milionu korun. Podle šéfa české diplomacie již otázka Temelína není "žhavým tématem" a česká strana je připravena na úrovni expertů nadále bilaterálně konzultovat veškeré bezpečnostní otázky v souladu s ustanoveními melkského procesu. Plassniková k tomu dodala, že postup české strany kolem Temelína a plnění podmínek pro vstup do takzvaného schengenského prostoru v roce 2007 bude Rakousko pozorně sledovat. Vzhledem k stoupající nezaměstnanosti bude alpská republika s největší pravděpodobností nadále prosazovat prodloužení ochranného období pro volný pohyb osob z nových členských zemí EU na rakouském trhu práce. Maximální délka omezení pohybu pracovních sil na trhu evropské "patnáctky" je sedm let a omezení vyprší v roce 2011. Zhruba v polovině prosince by měl do Vídně zavítat premiér Jiří Paroubek.

Mimořádně bude v otevřena o nadcházejícím víkendu v souvislosti s 200. výročím bitvy u Slavkova pobočka České pošty v Tvarožné na Brněnsku. Její pracovnice budou totiž označovat zásilky pamětním razítkem, které nejslavnější Napoleonovo vítězství připomene. "Očekáváme zástupy filatelistů," řekl ČTK starosta Tvarožné František Kopecký. Obec leží v centru slavkovského bojiště a musí jí projet každý, kdo v sobotu navštíví rekonstrukci bitvy. Razítko vytvořil malíř Karel Zeman. Jsou na něm zobrazeny dvě zkřížené šavle. Pošta v obci bude razítko používat až do konce roku. Skalní filatelisté se pokusí získat razítko v den, na nějž připadá výročí bitvy - v pátek 2. prosince. Oslavy se ale uskuteční o víkendu, kdy se na slavkovském bojišti očekává až 100.000 turistů. Pošta v Tvarožné bude v sobotu kvůli zájmu filatelistů otevřena od 09:00 do 17:00 a v neděli od 08:00 do 10:00. Bitva u Slavkova se odehrála 2. prosince 1805. Střetly se v ní armáda francouzského císaře Napoleona se šiky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. V sobotu si slavné vítězství Napoleona připomene přímo na bojišti v bitevních scénách 3800 nadšenců z vojenských klubů.

Ve vztazích Němců, Čechů a Poláků stále převládají emoce nad znalostmi historických skutečností, zvláště pokud jde o bezprostředně poválečné období. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který uskutečnilo německé historické muzeum v Bonnu ve spolupráci s demografickým institutem v Allensbachu v rámci příprav na výstavu Útěk, vyhnání, integrace, která bude otevřena v Bonnu od 3. prosince. V rámci průzkumu bylo dotazováno 2200 Němců a po pěti stovkách Čechů a Poláků. Plných 61 procent Poláků a 38 procent Čechů v něm například označilo za pravděpodobné, že Němci budou jednoho dne požadovat vrácení pohraničních oblastí nebo odškodnění za ně. Podle ředitele muzea Hermanna Schäfera jsou to "děsivé" výsledky. "Je zřejmé, že u našich východních sousedů stále přetrvává určitá základní nedůvěra vůči Německu," konstatuje Schäfer. V Německu uvádí plná čtvrtina lidí, že má v rámci rodiny nějakou osobní zkušenost s poválečným vyhnáním. Je to více než v roce 1950, což je způsobeno tím, že se po válce díky sňatkům smísili vyhnanci se starousedlíky. Přes tento nárůst jsou znalosti o tématu vyhnání mezi Němci stále poměrně malé, vyplývá z průzkumu. Velká většina dotázaných Němců například nebyla schopna správně uvést počet německých uprchlíků a vyhnanců ze střední a východní Evropy. Jen kolem deseti procent se strefilo do správně odpovědi, že jich bylo mezi 10 až 20 miliony. Zatímco vztah většiny Němců vůči krajanským organizacím poválečných vyhnanců je v podstatě lhostejný, v Polsku i Česku mají tyto spolky stále velmi špatnou pověst. Jen pět procent Poláků a čtyři procenta Čechů si myslí, že krajanská sdružení podporují přátelské a kulturní kontakty. Velká většina soudí, že jim jde hlavně o opětné získání majetku.

Mladý český architekt Pavel Hladík získal čestné uznání v mezinárodní architektonické soutěži na bienále v Miami. Porota ocenila jeho projekt variabilní a interaktivní konstrukce, řekl v neděli ČTK Hladíkův spolupracovník Marek Růžička. Hladík, který je prvním českým oceněným v šestileté historii bienále, se prosadil v soutěžní kategorii projektů publikovaných na internetu. Do soutěže zaměřené na projekty, jež vznikly od roku 2002 a dosud nebyly realizovány, se přihlásilo přes sto soutěžících. "Hlavní myšlenkou projektu je, že konstrukce je variabilní a může měnit tvar," uvedl Růžička. Projekt vychází z nekonformního trendu současné moderní architektury. "Možnost, že by dům měnil tvar nebo se pohyboval, je sice pro nás zatím nepředstavitelná, přesto je to jeden ze směrů současného vývoje," konstatoval Růžička.

Výše dluhů, které mají cizí státy vůči České republice, se od roku 1993 snížila zhruba čtyřikrát. Při vzniku samostatného státu cizí země ČR dlužily 156 miliard korun, letos na konci srpna to bylo 37,2 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, jež ČTK získala z ministerstva financí. Největší pohledávku - přes osm miliard korun - má Česko v Rusku; o miliardu méně pak České republice dluží Irák. Dluh Česka vůči zahraničí ale jeho pohledávky výrazně převyšuje. Z údajů České národní banky vyplývá, že ve druhém čtvrtletí letošního roku se zvýšil o 44 miliard na 1073 miliard korun. Samotný vládní dluh z této částky představuje přibližně 19 procent. "Ve srovnání s celkovým objemem českých závazků i dluhů jsou pohledávky vůči jiným vládám velmi nízké. Český stát i česká ekonomika jako celek jsou dnes čistým dlužníkem," řekl ČTK analytik Patria Finance David Marek.