Zprávy | Z archivu rubriky

Na 63 procent českých společností se loni stalo obětí hospodářské kriminality, což je proti roku 2003 nárůst o 133 procent. Na světě se s obdobným problém potýká 45 procent firem, před dvěma lety to bylo 37 procent. Vyplývá to z celosvětové studie Global Economic Crime Survey 2005, kterou v Praze představila poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC). Společnost ale upozornila, že důvody zvýšení nelze spatřovat jen v tom, že by hospodářská kriminalita v ČR opravdu rostla tímto tempem. Příčinou je i fakt, že firmy se s ní stále častěji snaží bojovat a rovněž o zjištěných případech otevřeněji hovoří.

ODS vyzvala ministra zdravotnictví Davida Ratha, aby kvůli možnému podezření z korupce odstoupil. Novinářům to řekl senátor a stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek. Rathova bývalá poradkyně Eva Klimovičová údajně žádala od farmaceutické firmy za setkání s Rathem a podporu při jednáních o úhradách léků inzerci za miliony korun do časopisu pro lékaře. Rath se od Klimovičové distancoval, výzvu ODS k odstoupení označil za legrační. Podle reportáže, kterou odvysílala Česká televize, žádala Klimovičová peníze od firem v době, kdy byl Rath prezidentem České lékařské komory. "ODS považuje odhalení České televize, jakým způsobem David Rath a jeho lidé zneužívali svého postavení v České lékařské komoře, za naprosto skandální," řekl novinářům šéf strany Mirek Topolánek. Pečenka: Po odchodu ředitelky VZP bude nucená správa pokračovat

Nucená správa Všeobecné zdravotní pojišťovny bude i po odchodu ředitelky Jiřiny Musílkové k 1. lednu 2006 pokračovat. Rozhlasové stanici BBC to řekl náměstek ministra zdravotnictví a nucený správce pojišťovny Antonín Pečenka. Premiér Jiří Paroubek a ministr zdravotnictví David Rath dříve uvedli, že nucená správa skončí, jakmile ředitelka Musílková rezignuje. Na dotaz, kdy by podle Pečenkova odhadu mohla nucená správa skončit, náměstek uvedl, že bude trvat asi do konce ledna.

Rodinu krajanů přesídlených zpět do České republiky z Kazachstánu chce přijmout radnice v Hlučíně na Opavsku. "Přihlásili jsme se do projektu ministerstva vnitra. Našli jsme byt a pokud se projekt uskuteční, dostaneme i peníze na jeho rekonstrukci," řekl ČTK Daniel Havlík, vedoucí oddělení pro nezaměstnané jednotlivce a sociální prevenci Městského úřadu Hlučín. Dodal, že povinností města pak bude rodině pomoci s jejím začleněním do společnosti. "Budeme jim také pomáhat při hledání práce," řekl. Podle něj je jedno, jestli přesídlená rodinu bude pocházet ze zemědělské či průmyslové oblasti. "V obou směrech je můžeme uspokojit. Podle toho, co víme ze zkušeností dalších měst, jsou krajané z počátku vděčni za jakoukoliv práci. Později si byli schopni zaměstnání najít sami," vysvětlil. České úřady začaly krajany z Kazachstánu přesidlovat v roce 1994. V současné době na návrat do vlasti čeká 35 rodin. V letech 1991 - 1993 přestěhoval stát v rámci humanitární evakuace přibližně 2000 krajanů z Ukrajiny a Běloruska, z oblastí, které byly postiženy v roce 1986 černobylskou jadernou havárií. Nový domov našli v několika lokalitách, které byly z velké části tvořeny rekonstruovanými objekty po odsunuté sovětské armádě.

Ačkoli je Pendolino oficiálně nejrychlejším českým vlakem, na trať paradoxně vyjíždí s šestiletým zpožděním. Zdržení bylo způsobeno ekonomickými problémy jednoho z členů původního výrobního konsorcia, stejně jako technickými obtížemi, které uvádění vlaku do provozu provázely. Všech sedm souprav rychlovlaku vyšlo dráhy přibližně na 4,4 miliardy korun. Pohodlného cestování až 160kilometrovou rychlostí si mohou cestující užít od dnešního dne. Název Pendolino, který se pro soupravu vžil, označuje obecně typ vlaku s výkyvnými vozovými skříněmi. Takové konstrukční řešení umožňuje projíždět oblouky až o 30 procent vyšší rychlostí než u konvenčních vlaků. Technologie byla vyvinuta v 70. letech společností Fiat a první Pendolino vyjelo na trať v květnu 1988. V současnosti nabízí firma Alstom zákazníkům několik řad takto řešených souprav. Česká verze umožňuje jízdu rychlostí až 230 kilometrů v hodině. Ve skutečnosti bude vlak jezdit nejvýše stošedesátkou, protože české tratě zatím nejsou pro vyšší rychlost přizpůsobené.

Nájemné v bytech s regulovanými činžemi zřejmě poroste rychlejším tempem, než dosud předpokládal vládní návrh. Poslanecký klub ČSSD se dnes shodl, že by se nájmy od roku 2007 měly zvýšit v průměru o 14,2 procenta za rok místo dosud navrhovaných 9,3 procenta. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Deregulace nájmů by měla být zkrácena z dosud uvažovaných šesti let na čtyři roky a skončit koncem roku 2010. "Je to lepší, než-li nic, ale zůstává to v hrubém rozporu s nálezy Ústavního soudu," řekl ČTK předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Sdružení nájemníků s novou variantou zákona o nájemném souhlasí. "V této chvíli se domnívám, že to je dobré řešení, které nepoškodí práva nájemců," řekl ČTK předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Dodal, že pokud se v příštích letech ukáže, že je růst nájmů sociálně nepřijatelný, bylo by nutné se k zákonu znovu vrátit. Stát nyní počítá s příspěvkem pro lidi, kterým výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi. Realitní makléři očekávají, že deregulace nájmů bude hlavním impulzem pro snížení tržních cen. Vedle trhu s nájemními byty by deregulace měla rozhýbat i trh vlastnického bydlení. Nejrychleji by se měly regulované nájmy zvýšit v centru Prahy a Brna, kde se předpokládá roční růst zhruba o 25 procent. Například v bytě o rozloze 60 metrů čtverečních tak nájemník v Praze 1 zaplatí za čtyři roky na čistém nájemném zhruba 5380 Kč měsíčně, tj. 89,66 Kč za metr čtvereční. Dosud platil zhruba 2220 Kč, tj. 37,07 Kč/m2. V Brně 2 se nájemné u podobného bytu zvýší na přibližně 4000 Kč ze 1650 Kč, které nájemník platí nyní. V Česku se regulované nájemné vztahuje na zhruba 750.000 bytů, což je téměř pětina bytového fondu. Soukromí majitelé vlastní asi 300.000 bytů, ostatní patří obcím.

Premiéři České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska upozornili předsedu britské vlády Tonyho Blaira, že pokud prosincový summit Evropské unie nenalezne dohodu o sedmiletém unijním rozpočtu, bude podkopána důvěra v akceschopnost rozšířené unie. V otevřeném dopise, který obdržela ČTK, se premiéři vyslovili pro zásadu solidarity jako základní pilíř EU. "Očekáváme, že nový rozpočet by měl posílit ekonomický růst a zaměstnanost, podnítit konkurenceschopnost a podpořit strukturální reformy v členských zemích. Pokud dohoda v prosinci nebude, odpověď na tyto výzvy se zdrží, stejně jako ambice nových států dohnat zbytek EU; důvěra ve schopnost rozšířené EU dohodnout se bude vážně podkopána," píše se v dopise, který má být otištěn ve středečním vydání listu Financial Times. Premiéři Visegrádu v něm připomínají, že Británie vždy podporovala rozšíření Evropské unie. "Je pro nás povzbuzení, že britské předsednictví si nepochybně uvědomuje svou odpovědnost," zdůrazňují. Británie je předsedou EU do konce letošního roku a snaží se zajistit dohodu o jejím rozpočtu na léta 2007-13. Pro nové země je důležité, aby bylo dosaženo kompromisu co nejdříve, protože čerpání z fondů EU vyžaduje náročnou přípravu. Žádají zároveň, aby nebyly kráceny prostředky určené pro chudší země a regiony ve srovnání s návrhem, který byl na stole před půl rokem.

Napoleonovy výboje přinesly do Evropy kromě utrpení také nové myšlenky. "Ať už hodnotíme napoleonskou epochu jakkoli, nelze popřít, že na bodácích napoleonských armád přicházel do střední Evropy ohlas francouzské revoluce. To znamená ohlas ideje občanství, ideje, že je zapotřebí skončit s některými přežitky starých feudálních režimů," řekl ČTK filozof Petr Horák z Masarykovy univerzity v Brně. Vývojem Evropy po stránce společenské, sociální, právní, vědecké a také technologické se s ohledem na nadcházející 200. výročí bitvy u Slavkova na Moravě zabývali vědci z pěti zemí na dvoudenní konferenci, která skončila v Praze. Shodli se, že šlo o významnou událost, která měla výrazný vliv na evropskou politiku 19. století.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá České republice na příští dva roky dál silný hospodářský růst kolem 4,5 procenta. Poukazuje ale na pomalost strukturálních reforem, která by podle ní mohla perspektivy růstu zhoršit a v dlouhodobém výhledu ohrozit zvládnutelnost veřejných financí. OECD to uvádí v pravidelném půlročním materiálu o hospodářských perspektivách svých třiceti členských zemí, který dnes vydala v Paříži. OECD upozorňuje, že rozpočet na 2006 předpokládá vyšší výdaje, než kolik činí stropy stanovené ve vládním rozpočtovém rámci z roku 2004. I když to vážně neohrožuje rozpočtové cíle, tato patrná lhostejnost ke stanoveným stropům trochu narušila věrohodnost rámce, uvádí se v dokumentu. OECD v něm dále uvádí, že pomalost strukturálních reforem zvyšuje rizika zhoršení perspektivy růstu a v dlouhodobé perspektivě ohrožuje zvládnutelnost rozpočtu. I když byl zaznamenán určitý pokrok, pokud jde o penze, daně a obchodní právo, reforma pracovního zákoníku byla málo energická, reforma systému sociální péče nesmělá a vláda do voleb v létě 2006 nepředpokládá větší reformu zdravotního systému, soudí OECD.

Kvůli nedořešeným sporům se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) hrozí, že některé středočeské nemocnice budou muset zřejmě od ledna výrazně omezit výkony a poskytovat jen akutní péči. VZP přestala platit třem nemocnicím poté, co je kraj převedl pod správu větších nemocnic, které fungují jako obchodní společnosti, řekl novinářům středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Ještě vážnější je podle něj to, že ministerstvo zdravotnictví zrušilo termín výběrových řízení, které je podmínkou pro uzavření nových smluv mezi středočeskými nemocnicemi a VZP. Nový termín neurčilo. Ministr zdravotnictví David Rath soudí, že pokud VZP neproplácí faktury středočeským nemocnicím, pak je to chyba ředitelky pojišťovny Jiřiny Musílkové či jejích podřízených. "Já netuším, proč paní Musílková, která stále vede Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, neplatí faktury středočeským nemocnicím," řekl novinářům. VZP odmítá proplácet faktury nemocnicím v Mělníku, Berouně a Nymburku za péči, kterou poskytly pojištěncům VZP už v září a říjnu. Dluží jim zhruba 30 milionů korun. Argumentuje tím, že s těmito nemocnicemi nemá žádné smlouvy. Kraj tvrdí opak. Nemocnice jsou rozhodnuty se bránit soudní cestou "Kraj určitě bude v tomto ohledu managementu nemocnic nápomocen," prohlásil Bendl. Náměstek hejtmana Josef Kantůrek (ODS) dnes jednal s představiteli VZP a byl prý ujištěn, že vysvětlení dostane v co nejkratší době. Rath není nakloněn transformaci zdravotnických zařízení na obchodní společnosti a převodům chce zabránit. Nyní tento krok zakazuje zákon. Středočeskému kraji se podařilo transformovat pět velkých nemocnic, zbylé malé nemocnice převedl pod jejich správu.

Na sobotní bojové scény připomínající 200. výročí bitvy u Slavkova se těší také obyvatelé Napoleonova rodiště - korsického města Ajaccia. Na tamním centrálním náměstí by měla být nainstalována velkoplošná obrazovka, na níž budou moci zájemci krátce po poledni sledovat prostřednictvím satelitního kanálu ČT24 přímý přenos z bitvy. Satelitní vysílaní kanálu České televize ČT24 umožní, aby přímý přenos z bojiště mohli sledovat milovníci historie i ze zahraničí. Vysílání začne ve 12:30, tedy půl hodiny před začátkem vlastní téměř dvouhodinové ukázky. Pořad budou tvořit přímé vstupy z bojiště kombinované z diskuzí v televizním studiu. "Pořad by měl skončit ve 14:30. Pokud do té doby francouzské šiky nestihnou porazit nepřítele, přenos protáhneme," řekla ČTK Hana Orošová z brněnského studia České televize, které pořad připravuje. Půlhodinový záznam bitvy bude v sobotu odvysílán večer na ČT2. Vysílání začne v 19:20. ČT získala jediná povolení pořizovat záznam přímo v centru bojiště. Jeden z jejich kameramanů bude například převlečen za vojáka a bude s nadšenci pochodovat bitevním polem. Další kameramani budou ukryti v budovách dřevěné vesničky, která byla na bojišti postavena. Část objektů lehne při bojích popelem. Zpravodajské spoty a dokumenty o rekonstrukci bitvy budou natáčet televizní štáby 18 stanic. Kromě rakouské ORF vysílá své týmy na bojiště i francouzská TF3, německá ZDF nebo stanice National Gegrafic. V sobotní bojové ukázce se představí 3800 milovníků vojenské historie. Na čtyřicetihektarové ploše předvedou všechny důležité operace, které se během bitvy tří císařů u Slavkova odehrály. Při ukázce spotřebují 1500 kilogramů střelného prachu a 200 kilogramů zábavné pyrotechniky. K letošním zajímavostem bude patřit jízda tvořená 200 jezdci na koních. Bedliví diváci najdou na bojišti také herce představujícího samotného Napoleona. Bitva u Slavkova se odehrála 2. prosince 1805. Střetly se v ní armáda francouzského císaře Napoleona se šiky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.