Zprávy | Z archivu rubriky


Kvůli nedořešeným sporům se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) hrozí, že některé středočeské nemocnice budou muset zřejmě od ledna výrazně omezit výkony a poskytovat jen akutní péči. VZP přestala platit třem nemocnicím poté, co je kraj převedl pod správu větších nemocnic, které fungují jako obchodní společnosti, řekl novinářům středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Ještě vážnější je podle něj to, že ministerstvo zdravotnictví zrušilo termín výběrových řízení, které je podmínkou pro uzavření nových smluv mezi středočeskými nemocnicemi a VZP. Nový termín neurčilo. Ministr zdravotnictví David Rath soudí, že pokud VZP neproplácí faktury středočeským nemocnicím, pak je to chyba ředitelky pojišťovny Jiřiny Musílkové či jejích podřízených. "Já netuším, proč paní Musílková, která stále vede Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, neplatí faktury středočeským nemocnicím," řekl novinářům. VZP odmítá proplácet faktury nemocnicím v Mělníku, Berouně a Nymburku za péči, kterou poskytly pojištěncům VZP už v září a říjnu. Dluží jim zhruba 30 milionů korun. Argumentuje tím, že s těmito nemocnicemi nemá žádné smlouvy. Kraj tvrdí opak. Nemocnice jsou rozhodnuty se bránit soudní cestou "Kraj určitě bude v tomto ohledu managementu nemocnic nápomocen," prohlásil Bendl. Náměstek hejtmana Josef Kantůrek (ODS) dnes jednal s představiteli VZP a byl prý ujištěn, že vysvětlení dostane v co nejkratší době. Rath není nakloněn transformaci zdravotnických zařízení na obchodní společnosti a převodům chce zabránit. Nyní tento krok zakazuje zákon. Středočeskému kraji se podařilo transformovat pět velkých nemocnic, zbylé malé nemocnice převedl pod jejich správu.

Na sobotní bojové scény připomínající 200. výročí bitvy u Slavkova se těší také obyvatelé Napoleonova rodiště - korsického města Ajaccia. Na tamním centrálním náměstí by měla být nainstalována velkoplošná obrazovka, na níž budou moci zájemci krátce po poledni sledovat prostřednictvím satelitního kanálu ČT24 přímý přenos z bitvy. Satelitní vysílaní kanálu České televize ČT24 umožní, aby přímý přenos z bojiště mohli sledovat milovníci historie i ze zahraničí. Vysílání začne ve 12:30, tedy půl hodiny před začátkem vlastní téměř dvouhodinové ukázky. Pořad budou tvořit přímé vstupy z bojiště kombinované z diskuzí v televizním studiu. "Pořad by měl skončit ve 14:30. Pokud do té doby francouzské šiky nestihnou porazit nepřítele, přenos protáhneme," řekla ČTK Hana Orošová z brněnského studia České televize, které pořad připravuje. Půlhodinový záznam bitvy bude v sobotu odvysílán večer na ČT2. Vysílání začne v 19:20. ČT získala jediná povolení pořizovat záznam přímo v centru bojiště. Jeden z jejich kameramanů bude například převlečen za vojáka a bude s nadšenci pochodovat bitevním polem. Další kameramani budou ukryti v budovách dřevěné vesničky, která byla na bojišti postavena. Část objektů lehne při bojích popelem. Zpravodajské spoty a dokumenty o rekonstrukci bitvy budou natáčet televizní štáby 18 stanic. Kromě rakouské ORF vysílá své týmy na bojiště i francouzská TF3, německá ZDF nebo stanice National Gegrafic. V sobotní bojové ukázce se představí 3800 milovníků vojenské historie. Na čtyřicetihektarové ploše předvedou všechny důležité operace, které se během bitvy tří císařů u Slavkova odehrály. Při ukázce spotřebují 1500 kilogramů střelného prachu a 200 kilogramů zábavné pyrotechniky. K letošním zajímavostem bude patřit jízda tvořená 200 jezdci na koních. Bedliví diváci najdou na bojišti také herce představujícího samotného Napoleona. Bitva u Slavkova se odehrála 2. prosince 1805. Střetly se v ní armáda francouzského císaře Napoleona se šiky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.

Nájemné v bytech s regulovanými činžemi zřejmě poroste rychlejším tempem, než dosud předpokládal vládní návrh. Poslanecký klub ČSSD se dnes shodl, že by se nájmy od roku 2007 měly zvýšit v průměru o 14,2 procenta za rok místo dosud navrhovaných 9,3 procenta. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Deregulace nájmů by měla být zkrácena z dosud uvažovaných šesti let na čtyři roky a skončit koncem roku 2010. "Je to lepší, než-li nic, ale zůstává to v hrubém rozporu s nálezy Ústavního soudu," řekl ČTK předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Sdružení nájemníků s novou variantou zákona o nájemném souhlasí. "V této chvíli se domnívám, že to je dobré řešení, které nepoškodí práva nájemců," řekl ČTK předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček. Dodal, že pokud se v příštích letech ukáže, že je růst nájmů sociálně nepřijatelný, bylo by nutné se k zákonu znovu vrátit. Stát nyní počítá s příspěvkem pro lidi, kterým výdaje na bydlení přesáhnou 30 procent a v Praze 35 procent čistých příjmů. Další pomocí bude tzv. doplatek na bydlení, který bude definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi. Realitní makléři očekávají, že deregulace nájmů bude hlavním impulzem pro snížení tržních cen. Vedle trhu s nájemními byty by deregulace měla rozhýbat i trh vlastnického bydlení. Nejrychleji by se měly regulované nájmy zvýšit v centru Prahy a Brna, kde se předpokládá roční růst zhruba o 25 procent. Například v bytě o rozloze 60 metrů čtverečních tak nájemník v Praze 1 zaplatí za čtyři roky na čistém nájemném zhruba 5380 Kč měsíčně, tj. 89,66 Kč za metr čtvereční. Dosud platil zhruba 2220 Kč, tj. 37,07 Kč/m2. V Brně 2 se nájemné u podobného bytu zvýší na přibližně 4000 Kč ze 1650 Kč, které nájemník platí nyní. V Česku se regulované nájemné vztahuje na zhruba 750.000 bytů, což je téměř pětina bytového fondu. Soukromí majitelé vlastní asi 300.000 bytů, ostatní patří obcím.