Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna ve středu opět neschválila odklad takzvané restituční tečky. V praxi to znamená, že lidé budou moci své zbývající restituční nároky na pozemky uplatňovat jen do konce letošního roku. Zkrátka tak zřejmě přijdou zemědělci, kteří se zatím marně na Pozemkovém fondu dožadovali náhradních pozemků. Od příštího roku za ně budou moci získat jen peněžní náhradu. Podle předsedy poslanců ODS Vlastimila Tlustého však finanční náhrada většinou znamená zřetelně nižší hodnotu, než jsou náhradní pozemky. Ministr zemědělství Jan Mládek uvažuje o zvýhodnění lidí s nevyřešenými restitučními nároky na pozemky, pokud o ně budou chtít po restituční tečce soutěžit v dražbách. Podle ministra by lidé mohli být zvýhodněni určitým koeficientem. Soukromí zemědělci s restituční tečkou nesouhlasí. "Trváme na tom, aby i zbývající oprávnění restituenti měli možnost dostat náhradní pozemky," řekl tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Odklad restituční tečky navrhla už začátkem listopadu ODS. V novele zákona o rostlinolékařské péči ji ve středu navrhl lidovec Jan Grůza. V klíčovém hlasování se ale proti přijetí odkladu postavilo 95 ze 183 přítomných poslanců. Pro přijetí návrhu bylo 74 poslanců. Odklad restituční tečky zamítli socialisté a komunisté. Ti poukázali na to, že restituční nároky skoupili spekulanti s půdou. Aféra Pozemkového fondu nedávno vedla k rezignaci ministra zemědělství Petra Zgarby. K počátku letošního roku ještě zbývalo Pozemkovému fondu vypořádat v ČR za více než 2,3 miliardy korun nároků oprávněných osob na převod náhradních pozemků, což bylo více než 32 procent dosud rozhodnutých nároků.

Senát schválil prodloužení zahraničních misí českých vojáků na Balkáně, v Afghánistánu a Iráku do konce roku 2006. Dále souhlasil s českým zapojením do sil rychlé reakce NATO a vysláním dvou expertů do operace k zajištění ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litva a Lotyšska na dobu maximálně čtyř měsíců. Podle ministra obrany Karla Kühnla chce vláda na zahraniční operace v příštím roce vydat přes 1,5 miliardy korun. V Kosovu by mělo být maximálně 560 českých vojáků v silách KFOR. Střeží tam provinční kosovsko-srbské hranice, chrání mimo jiné národnostní menšiny proti hrozbě útoků extremistických skupin a dohlížejí na pořádek. V Bosně a Hercegovině bylo letos v půli roku 85 Čechů v operaci EUFOR, v roce 2006 by jich tam mělo být maximálně 100. V Kábulu je nyní 15 českých expertů, kteří tam likvidují miny. V Afghánistánu jsou dále čtyři desítky vojáků, kteří působí v rekonstrukčním týmu. Celkově se pro rok 2006 předpokládá, že by tam mohlo být maximálně 150 českých vojáků. V Iráku je nyní kolem stovky Čechů, což se předpokládá i v příštím roce. Školí tam policisty a část je zapojena do práce britské nemocnice. V novém roce se očekává také zapojení maximálně dvaceti Čechů do sil rychlé reakce NATO. K dispozici by byli od ledna do 15. srpna a vláda bude rozhodovat, do které konkrétní zahraniční operace mohou být nasazeni. Maximálně 50 Čechů by se mohlo podílet také na mírových akcích OSN.

Snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let a zpřísnění trestů za vraždu má zavést nový trestní zákoník, který ve středu schválili poslanci. Zákon také zavádí trest za eutanazii, současně ale nestanoví jeho dolní hranici. Nový kodex podpořila ČSSD, US-DEU a většina občanských demokratů, lidovci se postavili proti. Pro křesťanské demokraty bylo nepřijatelné, aby se usmrcení nemocné osoby vymezilo jako zvláštní trestný čin. Podle nich jde o první krok k uzákonění eutanazie, protože není stanovena spodní hranice trestu. Snížení věku trestní odpovědnosti naopak lidovci podpořili. Pro byla i většina poslanců ODS, ČSSD, US-DEU a jednotlivci z KSČM. Komunisté však zákoník jako celek odmítli. Vadilo jim, že má být trestné popírání komunistických zločinů. Kodex se zmiňuje o komunistické a nacistické genocidě mezi příklady zločinů, které nelze beztrestně schvalovat. Pro zákoník hlasovalo 106 ze 185 přítomných poslanců. Pokud uspěje i v Senátu a podepíše jej prezident, začne nový kodex platit na začátku roku 2007.

Nový zákoník by měl nahradit dosavadní více než 40 let starou normu. Za vraždu má hrozit až třicetileté vězení - to je o pět let více než teď - či jako dosud doživotí. Vyšší mají být i tresty za mravní ohrožování mládeže. Zákon má omezit provozování prostituce v okolí škol a míst pro děti. Nová norma by také měla umožnit umísťování sexuálních delikventů do detenčních ústavů. Trestat by bylo možné například zákroky směřující ke klonování lidí, sexuální obtěžování či neposkytnutí pomoci oběti dopravní nehody. Kodex počítá i s postihy pro "hackery", tedy lidi, kteří se nelegálně nabourají do počítačovému systému. Práci vědců, kryptoanalytiků a bezpečnostních pracovníků by však tento paragraf ohrozit neměl. Rozšiřuje se i seznam rasově motivovaných činů. Trestné má například být, když někdo odmítne v restauraci obsloužit hosta z rasových důvodů. Zákoník rozlišuje drogy na "měkké" a "tvrdé". Legální by mělo být pěstování malého počtu rostlin marihuany a omamných hub pro vlastní potřebu. Novým druhem trestu má být domácí vězení. Soudy jej budou moci využít u méně závažných činů, kde hrozí maximálně tříleté vězení.

Podle místopředsedy pražského městského soudu Bohuslava Horkého lze těžko odhadnout, co přinese snížení hranice trestní odpovědnosti. Trestní soudci totiž zatím nemají s kriminalitou dětí zkušenosti, neboť se jí ze zákona nezabývají a k policejním statistikám nemají přístup. Sám zastává názor, že by u některých závažných násilných trestných činů mohla být hranice trestní odpovědnosti ještě nižší. Problém s usmrcením na žádost nemocného se podle Horkého dá řešit i v rámci současné právní úpravy. Posuzuje se sice jako vražda, ale motiv může být brán jako polehčující okolnost a trest se může uložit pod hranicí zákonné sazby. Soudce může obžalovaného v případě nulové společenské nebezpečnosti i osvobodit.