Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus nepovažuje za správné, aby se rozpočet Evropské unie snižoval na úkor nových členských zemí. Ani česká diplomacie není z návrhu předsednické Británie nadšená, ale považuje ho za přijatelný základ pro další jednání pětadvacítky. "Mně nevadí, že Tony Blair přichází s návrhem na omezení tohoto rozpočtu. Něco úplně jiného ovšem je, jaké je spravedlivé rozdělení rozpočtu většího nebo menšího. V tomto smyslu si myslím, že to, že je to spíše na úkor nových členských zemí než těch starých, správně není," řekl Klaus ČTK během úterní návštěvy Pardubického kraje.

"Není to návrh, který bych vítal. Je to návrh, s nímž jsme nespokojeni, ale je to základ k dalšímu jednání," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Česko podle něj nechce k britskému návrhu zaujmout definitivní stanovisko už nyní, chce vyčkat na výsledky nadcházejících jednání. Poslanec ODS David Šeich ve sněmovně prohlásil, že britský premiér Tony Blair se pokouší "okrást" nové členské státy o desetinu původně plánované částky. "Těžko můžeme být okradeni o něco, co jsme nikdy neměli, co bylo jen v nějakém návrhu," reagoval Svoboda.

Britský plán ve srovnání s lucemburskou představou z června předpokládá úspory na úkor nových členských států. Nováčci by proti původním očekáváním přišli o 14 miliard eur na rozvoj chudých regionů, staré země o sedm miliard eur na rozvoj venkova. Pro Českou republiku by to znamenalo ztrátu asi 61 miliard korun. Ztráty nováčků mají nahradit lepší podmínky čerpání dotací. Více než celkový objem peněz proto zajímá české vyjednavače metodika, pomocí níž mohou dosáhnout na co nejvíce peněz ze společné pokladny. "Nemá cenu se rvát o absolutní horní hranici té částky," soudí Svoboda. Nejhorší variantou by bylo, kdyby se EU na rozpočtu vůbec nedohodla - to by znamenalo, že ČR bude pobírat 2,3krát méně prostředků než nyní, mohla by je využít jen na přímé platby, ne na dlouhodobé programy, a rozpočet by měl v rukou Evropský parlament. Pak by Češi asi litovali, že se unie nedohodla, soudí šéf české diplomacie.

Britský návrh již odmítl předseda Evropské komise José Barroso, stejně jako polský i maďarský premiér Kazimierz Marcinkiewicz a Ferenc Gyurcsány. Naopak předseda české vlády Jiří Paroubek na návrh reagoval poměrně vstřícně. Česko podle něj dostane i podle omezeného rozpočtu "násobky těch peněz, které dostáváme dosud... Ta částka se bude pohybovat někde kolem 90 miliard korun ročně," řekl v pondělí. O rozpočtovém výhledu bude summit EU jednat příští týden, již tento týden se sejdou ministři zahraničí členských států.

Návrh zákona o vzniku veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení je podle hejtmanů protiústavní, Asociace krajů ČR proto v úterý vyzvala poslance, aby zákon neschválili. Návrh podle středočeského hejtmana Petra Bendla znamená faktickou likvidaci 80 nemocnic bez jakékoli předběžné diskuse a vystavuje stát riziku mezinárodních arbitráží. Sněmovna bude o zákonu jednat tento týden. Hejtmani chtějí požádat předsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka, aby jejich zástupce mohl na zasedání poslancům názor krajů tlumočit. Návrh, který prosazuje ministr zdravotnictví David Rath, je podle nich bezprecedentním zásahem do práv měst, obcí a krajů a ve svých důsledcích povede k ohrožení zdraví občanů a zhoršení zdravotní péče. "Kraje neměly vůbec možnost se k tomu vyjádřit," řekl Bendl po zasedání asociace.

Současně s apelem na poslance vyzvali hejtmani premiéra Jiřího Paroubka, aby přiměl Ratha k dodržování zákonů a pravidel slušného chování. Zrušení výběrových řízení ministerstva na poskytování lůžkové péče v krajích je podle asociace dalším vážným krokem, který znejišťuje pacienty i zaměstnance krajských nemocnic. Bez výsledků výběrových řízení nebudou podle hejtmanů po Novém roce platit smlouvy s pojišťovnami. "Pokud výběrová řízení nebudou, pojištěnci Všeobecné zdravotní pojišťovny ve Středočeském kraji budou bez lůžkové péče," konstatoval Bendl. Podobně na tom budou i některé moravské kraje. Ministerstvo podle Bendla výběrová řízení bojkotuje naschvál. "Tato úmyslná nečinnost ohrožuje poskytování péče statisícům obyvatel v krajích," uvedli hejtmani v prohlášení.

Nová německá vláda CDU/CSU a SPD bude pokračovat v linii minulého spolkového kabinetu a nepostaví se za soukromé restituční nebo odškodňovací žaloby sudetských Němců. V Berlíně to potvrdila německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s českým premiérem Jiřím Paroubkem. "Žádná německá vláda nepodporovala soukromé majetkové nároky a v této tradici bude pokračovat i nynější vláda," slíbila Merkelová.

Pokud jde o Centrum proti vyháněním, odmítla německá kancléřka, že by se tak měla relativizovat historie. Koaliční smlouva stanoví, že vláda se v Berlíně zasadí o vytvoření "viditelného znaku", který připomene poválečný exodus. "Koaliční smlouva stanoví, že chceme vytvořit viditelný znak pro úsek historie, který má pro Německo velký význam," řekla Merkelová. "Přes 12 milionů lidí bylo tehdy vyhnáno a byli integrováni (v Německu), ale nikdy jsme to nebrali jako relativizaci historie. Známe naši odpovědnost a chceme to zahrnout do evropského kontextu," řekla kancléřka.

Paroubek a Merkelová mluvili nejen o dvoustranných vztazích, které označili za vynikající, ale také o chystaném summitu EU, který bude hledat kompromis v otázce příštího rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. Britské předsednictví nyní předložilo návrh, který ovšem značně snižuje výdaje a odrazil by se i na výši subvencí pro nové členské země. "Jsem ráda, že britské prezidentství předložilo návrh na příští rozpočtový výhled EU na léta 2007 až 2013," prohlásila Merkelová. Na návrhu lze podle ní sice mnoho zlepšit, a má pochopení i pro nové státy, pro které znamená britský návrh zkracování jejich budoucích příjmů. "Bude třeba ještě tvrdého vyjednávání, abychom dosáhli kompromisu," míní Merkelová.

"Společným jmenovatelem našeho přístupu je realistické stanovisko a já osobně si myslím, že je možné o britském návrhu jednat," zhodnotil jednání o návrhu britského předsednictví EU český premiér. Oba se vyjádřili i pro další činnost Česko-německého fondu budoucnosti.

Prezident Václav Klaus ke zklamání církví podepsal novelu církevního zákona. Přes senátní veto ji nedávno hlasy sociálních demokratů a komunistů schválila sněmovna. Zástupci církví se na Klause poté obrátili s prosbou, aby novelu nepodepsal. Obsahuje podle nich opět sporné pasáže týkající se evidence charit, diakonií a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud.

"Nejvyšší ústavní činitel porušuje ústavu," řekl ČTK v reakci na Klausův podpis kardinál Miloslav Vlk. V ústavě je podle něj jasné slovo o svobodě církve, která v tomto zákoně není respektována. "Že to prezident podepsal, je pro nás veliké zklamání," dodal katolický primas.

Předseda České biskupské konference Jan Graubner, olomoucký arcibiskup, ČTK řekl, že novelu církevního zákona chápe jako zaujetí nepřátelského postoje vůči věřící třetině obyvatel země. "Doposud jsem měl dojem, že pan prezident se snaží být prezidentem všech občanů," poznamenal a dodal: "Očekáváme, že Ústavní soud novelu zruší." Církve podle jeho slov přežily 40 let komunismu, dokážou tedy přežít i s novelou církevního zákona prosazenou komunisty a socialisty. V zákoně vidí arcibiskup novou diskriminaci církví, křivdu, která ovlivní jejich postoje.

"Chápu spor kolem tohoto zákona jako spor o to, zda mohou církve zakládat právnické osoby podle jiného režimu než všechny ostatní subjekty vykonávající v naší zemi stejné či obdobné činnosti. Moje odpověď na to je jednoznačné ne," uvedl Klaus v dopise Graubnerovi, který ČTK poskytl mluvčí Hradu Petr Hájek. Prezident byl ke svému rozhodnutí veden názorem, že novela neobsahuje ustanovení, která zrušil Ústavní soud. Klaus je přesvědčen o tom, že právnické osoby musí být subjekty podle českého právního řádu, ne subjekty vzniklé podle vnitřních předpisů či pravidel církví.

Předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý vyjádřil v první reakci na Klausův podpis také zklamání a zdůraznil, že církve budou určitě podporovat snahy, aby se novelou opět zabýval Ústavní soud. Signály o takové iniciativě přišly ze Senátu. Podle Černého se také budou muset znovu otevřít jednání s vládou, a to nejen o právním postavení církví, ale komplexně i o dosud stále neřešených problémech hospodářského zabezpečení církví a o restitucích. Jak dodal, doufá, že se skutečností stane to, co zatím ministr kultury Vítězslav Jandák hlásal slovně: že společnost bude brát církve jako organizace přátelské a prospěšné, ne jako někoho, kdo provádí ideologickou diverzi. "To bychom se jinak vraceli někam před listopad 1989," poznamenal Černý.

Představitelé Ekumenické rady církví minulý týden napsali Klausovi, že církevní zákon byl tvořen bez partnerského dialogu s církvemi a že ani při tvorbě novely nebylo přihlédnuto k jejich názorům. Graubner hlavě státu tehdy napsal, že novela, prosazená politickou levicí, připomíná první komunistické zákony o církvích a že by ji jako garant demokracie měl odmítnout. Klaus nyní v odpovědi uvedl, že jako prezident především musí respektovat vůli svobodně zvoleného parlamentu bez ohledu na to, že v něm nyní má převahu politický směr, za jehož stoupence se nepovažuje.