Prezident Václav Klaus ke zklamání církví podepsal novelu církevního
zákona. Přes senátní veto ji nedávno hlasy sociálních demokratů a
komunistů schválila sněmovna. Zástupci církví se na Klause poté
obrátili s prosbou, aby novelu nepodepsal. Obsahuje podle nich opět
sporné pasáže týkající se evidence charit, diakonií a vzdělávacích
zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud.
"Nejvyšší ústavní činitel porušuje ústavu," řekl ČTK v reakci na
Klausův podpis kardinál Miloslav Vlk. V ústavě je podle něj jasné slovo
o svobodě církve, která v tomto zákoně není respektována. "Že to
prezident podepsal, je pro nás veliké zklamání," dodal katolický
primas.
Předseda České biskupské konference Jan Graubner, olomoucký arcibiskup,
ČTK řekl, že novelu církevního zákona chápe jako zaujetí nepřátelského
postoje vůči věřící třetině obyvatel země. "Doposud jsem měl dojem, že
pan prezident se snaží být prezidentem všech občanů," poznamenal a
dodal: "Očekáváme, že Ústavní soud novelu zruší." Církve podle jeho
slov přežily 40 let komunismu, dokážou tedy přežít i s novelou
církevního zákona prosazenou komunisty a socialisty. V zákoně vidí
arcibiskup novou diskriminaci církví, křivdu, která ovlivní jejich
postoje.
"Chápu spor kolem tohoto zákona jako spor o to, zda mohou církve
zakládat právnické osoby podle jiného režimu než všechny ostatní
subjekty vykonávající v naší zemi stejné či obdobné činnosti. Moje
odpověď na to je jednoznačné ne," uvedl Klaus v dopise Graubnerovi,
který ČTK poskytl mluvčí Hradu Petr Hájek. Prezident byl ke svému
rozhodnutí veden názorem, že novela neobsahuje ustanovení, která zrušil
Ústavní soud. Klaus je přesvědčen o tom, že právnické osoby musí být
subjekty podle českého právního řádu, ne subjekty vzniklé podle
vnitřních předpisů či pravidel církví.
Předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý vyjádřil v první reakci na
Klausův podpis také zklamání a zdůraznil, že církve budou určitě
podporovat snahy, aby se novelou opět zabýval Ústavní soud. Signály o
takové iniciativě přišly ze Senátu. Podle Černého se také budou muset
znovu otevřít jednání s vládou, a to nejen o právním postavení církví,
ale komplexně i o dosud stále neřešených problémech hospodářského
zabezpečení církví a o restitucích. Jak dodal, doufá, že se skutečností
stane to, co zatím ministr kultury Vítězslav Jandák hlásal slovně: že
společnost bude brát církve jako organizace přátelské a prospěšné, ne
jako někoho, kdo provádí ideologickou diverzi. "To bychom se jinak
vraceli někam před listopad 1989," poznamenal Černý.
Představitelé Ekumenické rady církví minulý týden napsali Klausovi, že
církevní zákon byl tvořen bez partnerského dialogu s církvemi a že ani
při tvorbě novely nebylo přihlédnuto k jejich názorům. Graubner hlavě
státu tehdy napsal, že novela, prosazená politickou levicí, připomíná
první komunistické zákony o církvích a že by ji jako garant demokracie
měl odmítnout. Klaus nyní v odpovědi uvedl, že jako prezident především
musí respektovat vůli svobodně zvoleného parlamentu bez ohledu na to,
že v něm nyní má převahu politický směr, za jehož stoupence se
nepovažuje.