Zprávy | Z archivu rubriky


Přesvědčit Američany o kvalitě moravských vín přijeli do New Yorku zástupci Centra českého vinařství. Ve spolupráci s českým generálním konzulátem v New Yorku a místním Českým centrem připravili na středu prezentaci vín z jihomoravských sklepů a vinic. "Chceme prosadit víno z České republiky na americký trh," řekl newyorský generální konzul Aleš Pospíšil. "Je naší dlouhodobou snahou, abychom zdejším náročným newyorským konzumentům dokázali, že produkce českých vinařů nepokulhává za tím, co zde běžně konzumují," dodal. Dosavadní vývoz českých a moravských vín do Spojených států je zanedbatelný. "V USA jsou snad jen tři importéři moravských vín - ve státech Kalifornie, Iowa a Connecticut," uvedl obchodní konzul Josef Dvořáček. Objemy jsou velice malé, většinou jde o dílčí dodávky do českých, německých a polských restaurací. Dovoz do USA komplikují složitá pravidla, kdy na obchodování s alkoholickými nápoji jsou potřeba dovozní, distribuční a maloobchodní licence. Například stát New York nové licence vůbec nevydává, proto je možné importovat víno pouze přes už zavedené společnosti. Najít odběratele většího množství vína v New Yorku, kde je velká koncentrace Čechů, Slováků a dalších středoevropských národů, by byl podle Dvořáčka dobrý začátek, jak vstoupit na americký trh. Z obchodního hlediska jsou nadějné oblasti také v Chicagu a jeho okolí a v jižní Kalifornii, kde rovněž žije větší počet krajanů.

Studenti vysokých škol vyzvali prezidenta Václava Klause a premiéra Jiřího Paroubka, aby při jednání s čínským premiérem Wen Ťia-paem otevřeli otázku dodržování lidských práv v nejlidnatější zemi světa. Oběma českým politikům adresovali otevřený dopis, který tuto středu předali na Úřadu vlády a Pražském hradě. Pod výzvu se podepsalo na 250 studentů. "Jakkoli rozumíme tomu, že obchodní spolupráce s Čínou je věc důležitá, myslíme si, že by měla jít ruku v ruce s tlakem na dodržování lidských práv, rozhodně ne s jejich opomíjením," uvádějí v dopise studenti. Šéf Úřadu vlády Ivan Přikryl studenty ujistil, že premiér hodlá se svým čínským protějškem o problematice lidských práv v Číně hovořit. Podotkl, že Paroubek otázku dodržování lidských práv otevřel i při své letošní návštěvě Číny. "Premiér zastává názor, že je třeba v této věci postupovat citlivě, ale jednoznačně," sdělil Přikryl studentům. Na porušování lidských práv v Číně rovněž upozornila nevládní organizace Amnesty International a Olympic Watch. Také tyto organizace vyzvaly prezidenta Klause a premiéra Paroubka k tomu, aby se při setkání s čínským premiérem tímto problémem zabývali. Návštěvu čínského premiéra v Česku doprovodí i protest přívrženců meditačního hnutí Fa-lun-kung, kteří chtějí upozornit na pronásledování a věznění svých kolegů v komunistické velmoci. Čtyřiadvacetihodinový apel začne před čínským velvyslanectvím ve čtvrtek v poledne. Čínský premiér přijíždí do České republiky na dvoudenní návštěvu ve čtvrtek.

Policisté zřejmě budou moci vykázat pachatele domácího násilí na deset dnů z domu či bytu, v němž žije s obětí. Šlo by o lidi, kteří své partnery napadli opakovaně. Počítá s tím novela, kterou velkou většinou hlasů schválila ve středu sněmovna. Předlohu, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007, nyní posoudí ještě Senát a prezident. Názor na ni přitom není jednoznačný, Jan Klas z ODS varoval před jejím zneužitím a navrhoval zamítnutí. Policisté podle něj mohou domácí násilí účinně postihovat již nyní. Klas soudí, že nový zákon násilníkům nezabrání, aby oběť znovu napadli buď v okolí bydliště, nebo po návratu domů. Navíc prý hrozí, že zákon jeden z manželů zneužije proti druhému. Podle lidovce Jana Kasala, autora původní předlohy, ale pilotní projekty ukázaly, že policisté budou umět tyto sporné situace řešit. Dodal, že novela se netýká jednorázových sporů v domácnosti, ale opakovaného napadání partnera. V době, kdy by byl útočník vykázán z bytu, by měla oběma manželům pomáhat takzvaná intervenční centra. Poslankyně ČSSD a předsedkyně vládní rady pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová soudí, že novela je minimem, které je třeba udělat. Řada zemí má podle ní daleko "odvážnější" normy. Schválení novely podporují zástupkyně organizací na pomoc obětem domácího násilí. Podle průzkumu zažilo v ČR domácí násilí 13 procent lidí, k útokům na své blízké se přiznala tři procenta dotázaných. Obětí se ve více než 90 procentech případů stávají ženy. Děti útokům přihlížejí v 85 procentech českých rodin, kde se násilí objevuje.

Prezident Václav Klaus nepovažuje za správné, aby se rozpočet Evropské unie snižoval na úkor nových členských zemí. Ani česká diplomacie není z návrhu předsednické Británie nadšená, ale považuje ho za přijatelný základ pro další jednání pětadvacítky. "Mně nevadí, že Tony Blair přichází s návrhem na omezení tohoto rozpočtu. Něco úplně jiného ovšem je, jaké je spravedlivé rozdělení rozpočtu většího nebo menšího. V tomto smyslu si myslím, že to, že je to spíše na úkor nových členských zemí než těch starých, správně není," řekl Klaus ČTK během úterní návštěvy Pardubického kraje.

"Není to návrh, který bych vítal. Je to návrh, s nímž jsme nespokojeni, ale je to základ k dalšímu jednání," řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Česko podle něj nechce k britskému návrhu zaujmout definitivní stanovisko už nyní, chce vyčkat na výsledky nadcházejících jednání. Poslanec ODS David Šeich ve sněmovně prohlásil, že britský premiér Tony Blair se pokouší "okrást" nové členské státy o desetinu původně plánované částky. "Těžko můžeme být okradeni o něco, co jsme nikdy neměli, co bylo jen v nějakém návrhu," reagoval Svoboda.

Britský plán ve srovnání s lucemburskou představou z června předpokládá úspory na úkor nových členských států. Nováčci by proti původním očekáváním přišli o 14 miliard eur na rozvoj chudých regionů, staré země o sedm miliard eur na rozvoj venkova. Pro Českou republiku by to znamenalo ztrátu asi 61 miliard korun. Ztráty nováčků mají nahradit lepší podmínky čerpání dotací. Více než celkový objem peněz proto zajímá české vyjednavače metodika, pomocí níž mohou dosáhnout na co nejvíce peněz ze společné pokladny. "Nemá cenu se rvát o absolutní horní hranici té částky," soudí Svoboda. Nejhorší variantou by bylo, kdyby se EU na rozpočtu vůbec nedohodla - to by znamenalo, že ČR bude pobírat 2,3krát méně prostředků než nyní, mohla by je využít jen na přímé platby, ne na dlouhodobé programy, a rozpočet by měl v rukou Evropský parlament. Pak by Češi asi litovali, že se unie nedohodla, soudí šéf české diplomacie.

Britský návrh již odmítl předseda Evropské komise José Barroso, stejně jako polský i maďarský premiér Kazimierz Marcinkiewicz a Ferenc Gyurcsány. Naopak předseda české vlády Jiří Paroubek na návrh reagoval poměrně vstřícně. Česko podle něj dostane i podle omezeného rozpočtu "násobky těch peněz, které dostáváme dosud... Ta částka se bude pohybovat někde kolem 90 miliard korun ročně," řekl v pondělí. O rozpočtovém výhledu bude summit EU jednat příští týden, již tento týden se sejdou ministři zahraničí členských států.