Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr obrany Karel Kühnl je na návštěvě Iráku. V zemi, v níž se za několik dnů budou konat parlamentní volby, jednal s velitelem mnohonárodní divize Jihovýchod Jonathanem Rileym a zavítal také základnu Šaíba, na níž působí stočlenný kontingent českých vojenských policistů. ČTK to řekl ministrův mluvčí Andrej Čírtek. Riley podle mluvčího Kühnlovi poděkoval za prodloužení mandátu české jednotky a ocenil práci vojenských policistů a českých vojenských lékařů. Česká republika chtěla svůj kontingent z Iráku původně stáhnout počátkem tohoto roku, nakonec jej ale na žádost Británie a Iráku prodloužila na celý letošní rok. Poslanci již schválili mandát i na příští rok. V neděli se ministr setkal s vedením irácké policie v Basře. "Usilujeme o to, aby policie byla apolitická a loajální pouze k iráckému státu. Ujišťuji vás, že jsme schopni zajistit řádný průběh voleb," řekl ministrovi podle Čírtka jeden z policejních velitelů. Čeští vojenští policisté na jihu Iráku cvičí budoucí policejní sbor. V zemi působí od prosince 2003 v rámci mnohonárodních sil (MNF). S nimi tam pracuje i šestičlenný lékařský tým, který Kühnl také navštívil. V budoucnu vojáci zřejmě přejdou pod velení Severoatlantické aliance, která zatím připravuje kurzy pro irácké důstojníky ve střední části země. Česká republika je v misi NATO zastoupena několika důstojníky. Kühnlovu dvoudenní návštěvu provázela mimořádná bezpečnostní opatření, ministerstvo kvůli napjaté situaci cestu tajilo.

Bývalý eurokomisař Pavel Telička se rozhodl, že do české politiky nevstoupí. Po nabídce premiéra Jiřího Paroubka, aby se stal volebním lídrem sociálních demokratů v Praze, nyní odmítl stejnou nabídku integrovaných stran Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) a Evropských demokratů (ED). "Nakonec rozhodnutí padlo na mé straně, že setrvám u aktivit, u kterých momentálně jsem," řekl Telička v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Telička se nyní angažuje v soukromém sektoru, má konzultantskou firmu. Uvedl ale, že vstup do české politiky vážně zvažoval. Nevylučoval prý ani vlastní projekt a tuto možnost dokonce preferoval. V takovém případě by jednal o bližší spolupráci právě s SNK a ED, jejichž projekt označil za životaschopný. "Momentálně ale jak jedna, tak druhá varianta, již nejsou reálné," dodal Telička.

SNK a Evropští demokraté budou v pondělí jednat o integraci. Uskupení s názvem SNK-ED chce ve sněmovních volbách navázat na úspěch z loňských voleb do Evropského parlamentu. Zatím není jasné, kdo bude jejich společným volebním lídrem. Podle Hospodářských novin pozici jedničky odmítla také europoslankyně a místopředsedkyně ED Jana Hybášková, která chce dokončit mandát ve Štrasburku. Předseda ED Jan Kasl na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) prohlásil, že chystaná kandidátka SNK a ED bude otevřená i zástupcům spřízněných liberálních stran. Naději na volitelné místo ovšem zřejmě získá jen pár výrazných osobností.

Vládní Unie svobody-DEU si podle komentátorů po potvrzení Pavla Němce v čele strany zavřela cestu k užší spolupráci s menšími stranami. Němec tvrdí, že nejlepší by bylo netříštit síly a jít do voleb společně. Pokud ale do konce ledna jednání se SNK a ED nevyjdou, bude unie o přízeň voličů usilovat sama. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem jednoho procenta, ke vstupu do sněmovny je třeba získat alespoň pětkrát tolik hlasů. Z řad současných či bývalých unionistů by SNK-ED měla zájem jen o Hanu Marvanovou, Františka Pelce, Jana Hadravu či Svatopluka Karáska. Mezi hlavní priority nové strany SNK-ED má patřit boj proti korupci a snížení nezaměstnanosti.

Originální nabídka liberecké Společnosti přátel přírody, aby lidé svým blízkým pod stromeček pořídili patronaci na kouskem Nového pralesa na Ještědském hřebenu, oslovila především Pražany. Pětadvacet metrů čtverečních pralesa přijde na 300 korun, ale největší poptávka je po dvojnásobku. "Lidi baví dávat i přijímat neobvyklé dárky, navíc tím pomohou přírodě," řekl ČTK mluvčí společnosti Josef Bém. Ekologové podle něj nabídli vloni patronství nad částmi vznikající lesní divočiny svým sponzorům, když ale viděli jejich zájem, oslovili letos i veřejnost. "Dárková sada obsahuje kromě certifikátu o patronství ještě informace o projektu, pozvánku na jarní exkurzi spojenou se sázením stromů a pralesní kuličkové pero," upřesnil Bém. Podle vedoucího Společnosti přátel přírody Jana Korytáře stojí vykoupení a přeměna jednoho metru čtverečného lesa na prales 12 korun. Ekologové koupili vloni na Ještědu od soukromníka sedm hektarů smrkového lesa, který začali přeměňovat ve smíšený les, který za 150 let promění v prales. Vysadili tam přes 10.000 buků, jedlí a dalších původních a ohrožených dřevin. Přeměna by měla postupně umožnit návrat původních rostlin a zvířat. Nyní chce sdružení prales rozšířit o dalších 14 hektarů. Pozemek se nachází ve výšce 710 až 840 metrů nad mořem. Ekologové shromáždili na vznik pralesa již 450.000 korun. Záchraně ohrožených dřevin a lesů se Společnost přátel přírody věnuje 11 let.

Rok 2006 bude pro prvního českého ombudsmana Otakara Motejla posledním v jeho šestiletém funkčním období. Zda do křesla veřejného ochránce práv usedne i poté, o tom rozhodnou zákonodárci. Motejl ještě neví, jestli by kandidaturu na tento post přijal. "Musel bych si to rozmyslet," řekl ČTK. Za uplynulých pět let dostal od občanů 25.000 podnětů. V mnohých kauzách zjistil drobná pochybení, v tisíci případech odhalil hrubé prohřešky státních orgánů. Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem orgánů státní správy. V mnoha případech se na jeho kancelář obracejí zoufalí lidé, kteří již vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Na pracovním stole ombudsmana končí nejen závažné kauzy, mezi které patří například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku nebo sterilizace romských žen, ale i zdánlivě banální problémy obyčejných lidí týkající se například problémů spojených se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Za úspěch Motejl považuje, že se kancelář ombudsmana dostává do povědomí občanů. Svědčí o tom i statistika. Ročně je Motejlovi doručeno asi 5000 podnětů, přičemž v počátcích působení úřadu veřejného ochránce práv pouze necelá polovina z nich spadala do jeho působnosti. Nyní se již počet správně podaných podnětů blíží 60 procentům. I když se na ombudsmana někdo obrátí s problémem, který se netýká státní správy a tedy nespadá do jeho působnosti, nemusí zoufat. Pracovníci kanceláře ombudsmana se vždy pokoušejí příchozím alespoň poradit, kde mají hledat pomoc.