Zprávy | Z archivu rubriky

Sociální demokracie nepřipouští po příštích volbách koalici s komunisty, uvedl v televizi Prima předseda vlády Jiří Paroubek. Podle něj není KSČM "plně demokratickou" stranou. Paroubek dodal, že na parlamentní úrovni při schvalování zákonů si spolupráci s komunisty představit dokáže. KDU-ČSL odmítá menšinovou vládu s podporou komunistů, uvedl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Paroubek řekl, že pokud by volby v novém roce vyhrála ČSSD, připadala by v úvahu široká koalice nekomunistických stran: "Já jsem vyloučil naprosto jasně koalici s komunistickou stranou". Podotkl, že by ji asi přijali spíše lidovci než ODS, a to kvůli akceptování evropského sociálního modelu a Evropské unie jako politického projektu. "Pokud selžou jednání, nezbývá, než jít do projektu menšinové vlády," řekl premiér.

Policisté, kteří při zásahu na letní technoparty CzechTek selhali a bili ležícího člověka, by měli být potrestáni, řekl v televizi Prima předseda vlády Jiří Paroubek. Reagoval tak na závěr Inspekce ministra vnitra, která neshledala porušení zákona u žádného ze čtyř policistů bijících podle videozáznamu účastníka technoparty. Paroubek také vyzval poškozeného, aby se obrátil státní zastupitelství. "Já těžko chápu, že ten zákrok, který jsem viděl a který osobně považuji za nepřiměřený, potrestán nebyl. Rád bych slyšel od Inspekce ministra vnitra, aby řekla důvody," uvedl premiér, který doufá, že tato věc není ještě uzavřena. Čeká také, že se případu chopí státní zástupkyně a slíbil právní pomoc poškozenému. "Zařídíme právní pomoc v jeho prospěch, pokud do těch věcí vstoupí," uvedl premiér. "Pokud se něco při takovém zákroku policii stane, jako se stalo při tom zákroku, je třeba rázně zasáhnout," dodal.

Občanští demokraté chtějí, aby se o postoji České republiky k novému návrhu rozpočtu Evropské unie diskutovalo v Poslanecké sněmovně. "Já bych za logické považoval, kdyby s tím předseda vlády přišel sám," řekl místopředseda ODS Pavel Bém v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce na dotaz, zda bude ODS žádat zařazení tohoto bodu na schůzi sněmovny. Vláda chce na svém příštím zasedání schválit materiál, podle něhož bude Česká republika vyjednávat o novém rozpočtu Evropské unie na nadcházejícím summitu EU. Členské státy EU totiž odmítly sporný britský návrh unijního rozpočtu na příštích sedm let. Londýn poté oznámil, že předloží nový. "Česká pozice je jednat tak, aby bylo možné dojít k dohodě," uvedl ve středu premiér Jiří Paroubek. Dodal, že i původní britský návrh je pro Českou republiku výhodný, i když k němu má Praha výhrady. "Je logické, že polský i maďarský premiér vyjádřili naprostý, absolutní nesouhlas, já jsem se divil, proč se za české národní zájmy nepostavil premiér Jiří Paroubek," řekl Bém. Podle zamítnuté představy Londýna by celkové příjmy Česka z unijního rozpočtu tvořily 755 miliard korun, 279 miliard korun by Česko platilo do rozpočtu unie. Čistý zisk v následujících sedmi letech by byl zhruba 480 miliard korun. Roční příjmy by tak dosahovaly průměrně 69 miliard korun. "To je jedenáctkrát více než nyní, je to nesrovnatelné," prohlásil nedávno premiér.

Bývalý eurokomisař Pavel Telička se rozhodl, že do české politiky nevstoupí. Po nabídce premiéra Jiřího Paroubka, aby se stal volebním lídrem sociálních demokratů v Praze, nyní odmítl stejnou nabídku integrovaných stran Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) a Evropských demokratů (ED). "Nakonec rozhodnutí padlo na mé straně, že setrvám u aktivit, u kterých momentálně jsem," řekl Telička v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Telička se nyní angažuje v soukromém sektoru, má konzultantskou firmu. Uvedl ale, že vstup do české politiky vážně zvažoval. Nevylučoval prý ani vlastní projekt a tuto možnost dokonce preferoval. V takovém případě by jednal o bližší spolupráci právě s SNK a ED, jejichž projekt označil za životaschopný. "Momentálně ale jak jedna, tak druhá varianta, již nejsou reálné," dodal Telička.

SNK a Evropští demokraté budou v pondělí jednat o integraci. Uskupení s názvem SNK-ED chce ve sněmovních volbách navázat na úspěch z loňských voleb do Evropského parlamentu. Zatím není jasné, kdo bude jejich společným volebním lídrem. Podle Hospodářských novin pozici jedničky odmítla také europoslankyně a místopředsedkyně ED Jana Hybášková, která chce dokončit mandát ve Štrasburku. Předseda ED Jan Kasl na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) prohlásil, že chystaná kandidátka SNK a ED bude otevřená i zástupcům spřízněných liberálních stran. Naději na volitelné místo ovšem zřejmě získá jen pár výrazných osobností.

Vládní Unie svobody-DEU si podle komentátorů po potvrzení Pavla Němce v čele strany zavřela cestu k užší spolupráci s menšími stranami. Němec tvrdí, že nejlepší by bylo netříštit síly a jít do voleb společně. Pokud ale do konce ledna jednání se SNK a ED nevyjdou, bude unie o přízeň voličů usilovat sama. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem jednoho procenta, ke vstupu do sněmovny je třeba získat alespoň pětkrát tolik hlasů. Z řad současných či bývalých unionistů by SNK-ED měla zájem jen o Hanu Marvanovou, Františka Pelce, Jana Hadravu či Svatopluka Karáska. Mezi hlavní priority nové strany SNK-ED má patřit boj proti korupci a snížení nezaměstnanosti.

Ministr kultury Vítězslav Jandák povede příští rok v Jihočeském kraji kandidátku sociálních demokratů pro volby do Poslanecké sněmovny. Rozhodli o tom delegáti krajské stranické konference v Českých Budějovicích. Pro Jandáka bylo všech 83 přítomných delegátů. Lídrem občanských demokratů je v jižních Čechách poslanec Tom Zajíček, KDU-ČSL tam do voleb povede její šéf Miroslav Kalousek. Jihočeští komunisté sestaví kandidátku na regionálním sněmu 19. prosince. Jejich volební jedničkou se zřejmě stane šéf strany Vojtěch Filip.

Čeští vojenští lékaři si podle České televize nejsou jistí tím, zda jejich mise v zemětřesením postiženém Pákistánu plní účel. Mají pomáhat obětem říjnové přírodní katastrofy, přitom většinou léčí běžné nemoci. Zástupci vlády o účelnosti pomoci nepochybují. Vojenští lékaři, kteří působí v oblasti Bagh na severu země v nizozemské polní nemocnici, podle České televize slouží jako bezplatná klinika pro lidi ze širokého okolí. Denně ošetří asi 150 lidí, jen tři případy souvisí se zemětřesením. "Jestliže existuje domněnka představitelů naší republiky, že vynakládají peníze na pomoc lidem postiženým přírodní katastrofou, tak my musíme říct, že to tak není," řekl ČTK hlavní lékař Marcel Hájek. Zástupci vlády však podle České televize nesouhlasí s úvahami, že peníze bylo možné použít účelněji. "Tito lidé jsou tam proto, aby splnili mandát, ten tam mají splnit jako vojáci české armády, tečka. Víc o tom nediskutujeme," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle ministra obrany Karla Kühnla budou místní lidé potřebovat tuto pomoc aspoň přes hlavní část zimy. Televize uvedla, že kvůli zimě je ohroženo i zdraví českých lékařů. "Jsou to stany, které nemají vyvložkování vevnitř, topení je nedostatečné, nafta zamrzá v noci," popsal Hájek. Vláda chce, aby mise byla prodloužena o čtyři měsíce do konce dubna. V pátek schválil návrh Senát, sněmovna se zatím nevyjádřila. Tým tří desítek lékařů, ve kterém jsou kromě chirurgů také pediatr, epidemiolog a další specialisté, působí v Pákistánu od listopadu. Zpočátku armáda na kontingent a jeho přepravu vyčlenila 35 milionů korun. Celkem dala vláda na humanitární pomoc 110 milionů korun.

Ministr obrany Karel Kühnl je na návštěvě Iráku. V zemi, v níž se za několik dnů budou konat parlamentní volby, jednal s velitelem mnohonárodní divize Jihovýchod Jonathanem Rileym a zavítal také základnu Šaíba, na níž působí stočlenný kontingent českých vojenských policistů. ČTK to řekl ministrův mluvčí Andrej Čírtek. Riley podle mluvčího Kühnlovi poděkoval za prodloužení mandátu české jednotky a ocenil práci vojenských policistů a českých vojenských lékařů. Česká republika chtěla svůj kontingent z Iráku původně stáhnout počátkem tohoto roku, nakonec jej ale na žádost Británie a Iráku prodloužila na celý letošní rok. Poslanci již schválili mandát i na příští rok. V neděli se ministr setkal s vedením irácké policie v Basře. "Usilujeme o to, aby policie byla apolitická a loajální pouze k iráckému státu. Ujišťuji vás, že jsme schopni zajistit řádný průběh voleb," řekl ministrovi podle Čírtka jeden z policejních velitelů. Čeští vojenští policisté na jihu Iráku cvičí budoucí policejní sbor. V zemi působí od prosince 2003 v rámci mnohonárodních sil (MNF). S nimi tam pracuje i šestičlenný lékařský tým, který Kühnl také navštívil. V budoucnu vojáci zřejmě přejdou pod velení Severoatlantické aliance, která zatím připravuje kurzy pro irácké důstojníky ve střední části země. Česká republika je v misi NATO zastoupena několika důstojníky. Kühnlovu dvoudenní návštěvu provázela mimořádná bezpečnostní opatření, ministerstvo kvůli napjaté situaci cestu tajilo.

Přibližně 200 dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných lidí adresovaných totalitním, ale i demokratickým vládám po celém světě napsali během sobotního maratonu lidé v Praze. Kampaň urgentních apelů pořádá u příležitosti Dne lidských práv Amnesty International. "Dopisy mají význam, i když lidé nejsou rovnou propuštěni, ale dostane se jim třeba spravedlivého procesu, zlepší se jim podmínky ve vězení, nemocní dostanou léky. Na základě dopisů psaných loni se zlepšila situace skoro v polovině případů, ve 48 procentech," řekla ČTK mluvčí Amnesty International v Česku Eva Dobrovolná. Poprvé tuto metodu kampaně organizace použila v roce 1973. Maraton psaní dopisů se v Česku koná letos už potřetí. Od 6. prosince se mohli k podepisování připojit lidé v Praze, Olomouci, Brně, Ostravě, poslední možnost budou mít v úterý v Pardubicích. Z 34 zemí, které se do akce minulý rok zapojily, odešlo přes 58.000 dopisů. Pořádající organizace má seznamy vězněných či perzekvovaných lidí a zájemcům o sepsání dopisu nabízí doporučené kroky: mohou požadovat spravedlivý proces pro konkrétního člověka, pro jiného propuštění, je-li evidentně zadržován nespravedlivě. Amnesty International lidem nabídne i seznam úřadů, kam mají dopisy adresovat. Vlastní formulace dopisu záleží na každém, důležité je zvýraznění jména člověka, pro něž svobodu požaduje. Dopis může být napsaný i v češtině - smyslem akce je, aby dopisů chodilo hodně a z celého světa. "Úřady vidí, že osud jimi zadržovaného člověka není lidem lhostejný," uvedla Dobrovolná.

Rok 2006 bude pro prvního českého ombudsmana Otakara Motejla posledním v jeho šestiletém funkčním období. Zda do křesla veřejného ochránce práv usedne i poté, o tom rozhodnou zákonodárci. Motejl ještě neví, jestli by kandidaturu na tento post přijal. "Musel bych si to rozmyslet," řekl ČTK. Za uplynulých pět let dostal od občanů 25.000 podnětů. V mnohých kauzách zjistil drobná pochybení, v tisíci případech odhalil hrubé prohřešky státních orgánů. Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem orgánů státní správy. V mnoha případech se na jeho kancelář obracejí zoufalí lidé, kteří již vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Na pracovním stole ombudsmana končí nejen závažné kauzy, mezi které patří například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku nebo sterilizace romských žen, ale i zdánlivě banální problémy obyčejných lidí týkající se například problémů spojených se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Za úspěch Motejl považuje, že se kancelář ombudsmana dostává do povědomí občanů. Svědčí o tom i statistika. Ročně je Motejlovi doručeno asi 5000 podnětů, přičemž v počátcích působení úřadu veřejného ochránce práv pouze necelá polovina z nich spadala do jeho působnosti. Nyní se již počet správně podaných podnětů blíží 60 procentům. I když se na ombudsmana někdo obrátí s problémem, který se netýká státní správy a tedy nespadá do jeho působnosti, nemusí zoufat. Pracovníci kanceláře ombudsmana se vždy pokoušejí příchozím alespoň poradit, kde mají hledat pomoc.

Ministr dopravy Milan Šimonovský očekává, že roční výnos z elektronického výběru mýtného bude činit 10,5 miliardy korun v případě, že zpoplatněny budou nákladní vozy s hmotností nad 12 tun na 2100 kilometrech dálnic i silnic první třídy. Šimonovský to uvedl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Pokud by byla zpoplatněna i vozidla nad 3,5 tuny, výnos by činil 20 miliard. Nyní stát kamionům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně.