Zprávy | Z archivu rubriky

Bývalý eurokomisař Pavel Telička se rozhodl, že do české politiky nevstoupí. Po nabídce premiéra Jiřího Paroubka, aby se stal volebním lídrem sociálních demokratů v Praze, nyní odmítl stejnou nabídku integrovaných stran Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) a Evropských demokratů (ED). "Nakonec rozhodnutí padlo na mé straně, že setrvám u aktivit, u kterých momentálně jsem," řekl Telička v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Telička se nyní angažuje v soukromém sektoru, má konzultantskou firmu. Uvedl ale, že vstup do české politiky vážně zvažoval. Nevylučoval prý ani vlastní projekt a tuto možnost dokonce preferoval. V takovém případě by jednal o bližší spolupráci právě s SNK a ED, jejichž projekt označil za životaschopný. "Momentálně ale jak jedna, tak druhá varianta, již nejsou reálné," dodal Telička.

SNK a Evropští demokraté budou v pondělí jednat o integraci. Uskupení s názvem SNK-ED chce ve sněmovních volbách navázat na úspěch z loňských voleb do Evropského parlamentu. Zatím není jasné, kdo bude jejich společným volebním lídrem. Podle Hospodářských novin pozici jedničky odmítla také europoslankyně a místopředsedkyně ED Jana Hybášková, která chce dokončit mandát ve Štrasburku. Předseda ED Jan Kasl na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) prohlásil, že chystaná kandidátka SNK a ED bude otevřená i zástupcům spřízněných liberálních stran. Naději na volitelné místo ovšem zřejmě získá jen pár výrazných osobností.

Vládní Unie svobody-DEU si podle komentátorů po potvrzení Pavla Němce v čele strany zavřela cestu k užší spolupráci s menšími stranami. Němec tvrdí, že nejlepší by bylo netříštit síly a jít do voleb společně. Pokud ale do konce ledna jednání se SNK a ED nevyjdou, bude unie o přízeň voličů usilovat sama. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem jednoho procenta, ke vstupu do sněmovny je třeba získat alespoň pětkrát tolik hlasů. Z řad současných či bývalých unionistů by SNK-ED měla zájem jen o Hanu Marvanovou, Františka Pelce, Jana Hadravu či Svatopluka Karáska. Mezi hlavní priority nové strany SNK-ED má patřit boj proti korupci a snížení nezaměstnanosti.

Originální nabídka liberecké Společnosti přátel přírody, aby lidé svým blízkým pod stromeček pořídili patronaci na kouskem Nového pralesa na Ještědském hřebenu, oslovila především Pražany. Pětadvacet metrů čtverečních pralesa přijde na 300 korun, ale největší poptávka je po dvojnásobku. "Lidi baví dávat i přijímat neobvyklé dárky, navíc tím pomohou přírodě," řekl ČTK mluvčí společnosti Josef Bém. Ekologové podle něj nabídli vloni patronství nad částmi vznikající lesní divočiny svým sponzorům, když ale viděli jejich zájem, oslovili letos i veřejnost. "Dárková sada obsahuje kromě certifikátu o patronství ještě informace o projektu, pozvánku na jarní exkurzi spojenou se sázením stromů a pralesní kuličkové pero," upřesnil Bém. Podle vedoucího Společnosti přátel přírody Jana Korytáře stojí vykoupení a přeměna jednoho metru čtverečného lesa na prales 12 korun. Ekologové koupili vloni na Ještědu od soukromníka sedm hektarů smrkového lesa, který začali přeměňovat ve smíšený les, který za 150 let promění v prales. Vysadili tam přes 10.000 buků, jedlí a dalších původních a ohrožených dřevin. Přeměna by měla postupně umožnit návrat původních rostlin a zvířat. Nyní chce sdružení prales rozšířit o dalších 14 hektarů. Pozemek se nachází ve výšce 710 až 840 metrů nad mořem. Ekologové shromáždili na vznik pralesa již 450.000 korun. Záchraně ohrožených dřevin a lesů se Společnost přátel přírody věnuje 11 let.

Sociální demokracie nepřipouští po příštích volbách koalici s komunisty, uvedl v televizi Prima předseda vlády Jiří Paroubek. Podle něj není KSČM "plně demokratickou" stranou. Paroubek dodal, že na parlamentní úrovni při schvalování zákonů si spolupráci s komunisty představit dokáže. KDU-ČSL odmítá menšinovou vládu s podporou komunistů, uvedl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Paroubek řekl, že pokud by volby v novém roce vyhrála ČSSD, připadala by v úvahu široká koalice nekomunistických stran: "Já jsem vyloučil naprosto jasně koalici s komunistickou stranou". Podotkl, že by ji asi přijali spíše lidovci než ODS, a to kvůli akceptování evropského sociálního modelu a Evropské unie jako politického projektu. "Pokud selžou jednání, nezbývá, než jít do projektu menšinové vlády," řekl premiér.

Rok 2006 bude pro prvního českého ombudsmana Otakara Motejla posledním v jeho šestiletém funkčním období. Zda do křesla veřejného ochránce práv usedne i poté, o tom rozhodnou zákonodárci. Motejl ještě neví, jestli by kandidaturu na tento post přijal. "Musel bych si to rozmyslet," řekl ČTK. Za uplynulých pět let dostal od občanů 25.000 podnětů. V mnohých kauzách zjistil drobná pochybení, v tisíci případech odhalil hrubé prohřešky státních orgánů. Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem orgánů státní správy. V mnoha případech se na jeho kancelář obracejí zoufalí lidé, kteří již vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Na pracovním stole ombudsmana končí nejen závažné kauzy, mezi které patří například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku nebo sterilizace romských žen, ale i zdánlivě banální problémy obyčejných lidí týkající se například problémů spojených se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Za úspěch Motejl považuje, že se kancelář ombudsmana dostává do povědomí občanů. Svědčí o tom i statistika. Ročně je Motejlovi doručeno asi 5000 podnětů, přičemž v počátcích působení úřadu veřejného ochránce práv pouze necelá polovina z nich spadala do jeho působnosti. Nyní se již počet správně podaných podnětů blíží 60 procentům. I když se na ombudsmana někdo obrátí s problémem, který se netýká státní správy a tedy nespadá do jeho působnosti, nemusí zoufat. Pracovníci kanceláře ombudsmana se vždy pokoušejí příchozím alespoň poradit, kde mají hledat pomoc.

Čeští vojenští lékaři si podle České televize nejsou jistí tím, zda jejich mise v zemětřesením postiženém Pákistánu plní účel. Mají pomáhat obětem říjnové přírodní katastrofy, přitom většinou léčí běžné nemoci. Zástupci vlády o účelnosti pomoci nepochybují. Vojenští lékaři, kteří působí v oblasti Bagh na severu země v nizozemské polní nemocnici, podle České televize slouží jako bezplatná klinika pro lidi ze širokého okolí. Denně ošetří asi 150 lidí, jen tři případy souvisí se zemětřesením. "Jestliže existuje domněnka představitelů naší republiky, že vynakládají peníze na pomoc lidem postiženým přírodní katastrofou, tak my musíme říct, že to tak není," řekl ČTK hlavní lékař Marcel Hájek. Zástupci vlády však podle České televize nesouhlasí s úvahami, že peníze bylo možné použít účelněji. "Tito lidé jsou tam proto, aby splnili mandát, ten tam mají splnit jako vojáci české armády, tečka. Víc o tom nediskutujeme," uvedl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle ministra obrany Karla Kühnla budou místní lidé potřebovat tuto pomoc aspoň přes hlavní část zimy. Televize uvedla, že kvůli zimě je ohroženo i zdraví českých lékařů. "Jsou to stany, které nemají vyvložkování vevnitř, topení je nedostatečné, nafta zamrzá v noci," popsal Hájek. Vláda chce, aby mise byla prodloužena o čtyři měsíce do konce dubna. V pátek schválil návrh Senát, sněmovna se zatím nevyjádřila. Tým tří desítek lékařů, ve kterém jsou kromě chirurgů také pediatr, epidemiolog a další specialisté, působí v Pákistánu od listopadu. Zpočátku armáda na kontingent a jeho přepravu vyčlenila 35 milionů korun. Celkem dala vláda na humanitární pomoc 110 milionů korun.

V hudební anketě Český slavík 2005 zvítězili zpěvák Karel Gott, zpěvačka Aneta Langerová a skupina Chinaski. Objevem roku se stal vítěz druhé řady soutěže Česko hledá SuperStar Vlastimil Horváth. Výsledky byly v sobotu večer vyhlášeny ve Státní opeře Praha. Po mnoha letech se proměnilo pořadí na prvním místě v kategorii zpěvaček, kdy vítězka prvního ročníku zmíněné televizní soutěže sesadila z prvního místa Lucii Bílou po jejím devítiletém nepřetržitém kralování. Bílá má navíc tři Zlaté slavíky z doby stejnojmenné československé soutěže. "Jé, toho ještě nemám," řekla Bílá při přebírání slavíka za druhé místo. "Mě stejně nejvíc sluší stříbro," podotkla a popřála v tu chvíli ještě "nekorunované" Langerové hodně štěstí, protože "nahoře je to hodně těžké". Langerová dostala i nejvyšší počet hlasů - 38.165 a stala se celkovou vítězkou soutěže. "Moc děkuji, tenhle rok byl tím nejkrásnějším, který jsem v životě zažila," řekla dojatá zpěvačka. "Tentokrát jsem to tak trochu čekal, mám pocit, že momentálně mám mimořádně plodné období," řekl Gott při přebírání ceny s odkazem na známou informaci o jeho očekávaném potomkovi. S ohledem na své mnohaleté působení v populární hudbě připomněl kolegy, kteří několikrát avizují konec kariéry, aby se po roce či dvou znovu vrátili na scénu. "Já na příští rok plánuji poslední turné a na vás je, přátelé, jak to s tím comebackem bude," řekl.

Občanští demokraté chtějí, aby se o postoji České republiky k novému návrhu rozpočtu Evropské unie diskutovalo v Poslanecké sněmovně. "Já bych za logické považoval, kdyby s tím předseda vlády přišel sám," řekl místopředseda ODS Pavel Bém v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce na dotaz, zda bude ODS žádat zařazení tohoto bodu na schůzi sněmovny. Vláda chce na svém příštím zasedání schválit materiál, podle něhož bude Česká republika vyjednávat o novém rozpočtu Evropské unie na nadcházejícím summitu EU. Členské státy EU totiž odmítly sporný britský návrh unijního rozpočtu na příštích sedm let. Londýn poté oznámil, že předloží nový. "Česká pozice je jednat tak, aby bylo možné dojít k dohodě," uvedl ve středu premiér Jiří Paroubek. Dodal, že i původní britský návrh je pro Českou republiku výhodný, i když k němu má Praha výhrady. "Je logické, že polský i maďarský premiér vyjádřili naprostý, absolutní nesouhlas, já jsem se divil, proč se za české národní zájmy nepostavil premiér Jiří Paroubek," řekl Bém. Podle zamítnuté představy Londýna by celkové příjmy Česka z unijního rozpočtu tvořily 755 miliard korun, 279 miliard korun by Česko platilo do rozpočtu unie. Čistý zisk v následujících sedmi letech by byl zhruba 480 miliard korun. Roční příjmy by tak dosahovaly průměrně 69 miliard korun. "To je jedenáctkrát více než nyní, je to nesrovnatelné," prohlásil nedávno premiér.

Češi mají z členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jedny z nejnižších průměrných platů, z pohledu průměrných hodinových mezd jsou na tom kvůli delší pracovní době ještě hůře. Nejvyšší průměrná hodinová mzda je v Dánsku, naopak nejnižší v Mexiku. Nejvíce hodin v práci tráví Korejci. Vyplývá to z letošní statistiky, kterou zveřejnil server Měšec.cz. OECD sdružuje 30 vyspělých zemí z celého světa. V Česku činí průměrná hodinová mzda 3,41 eura (téměř 100 Kč). Jen v Polsku, Slovensku a Mexiku je příjem nižší, zato ve většině vyspělých zemí se vydělává mnohonásobně více. Například v Dánsku to je 28 eur (přes 800 korun), v Německu 23,39 eura (680 Kč), v Rakousku 15,74 eura (456,50 Kč) a na Slovensku 2,08 eura (60 Kč). V Česku se pracuje v průměru 164,3 hodiny za měsíc. Déle v práci jsou jen Korejci (199,2 hodiny). Naopak nejkratší dobu se zdrží v zaměstnání Norové (111,4 hodiny), Nizozemci (112,8) a Francouzi (119,3 hodiny). Slováci pracují měsíčně 151,2 hodiny.

Přibližně 200 dopisů na podporu nespravedlivě stíhaných lidí adresovaných totalitním, ale i demokratickým vládám po celém světě napsali během sobotního maratonu lidé v Praze. Kampaň urgentních apelů pořádá u příležitosti Dne lidských práv Amnesty International. "Dopisy mají význam, i když lidé nejsou rovnou propuštěni, ale dostane se jim třeba spravedlivého procesu, zlepší se jim podmínky ve vězení, nemocní dostanou léky. Na základě dopisů psaných loni se zlepšila situace skoro v polovině případů, ve 48 procentech," řekla ČTK mluvčí Amnesty International v Česku Eva Dobrovolná. Poprvé tuto metodu kampaně organizace použila v roce 1973. Maraton psaní dopisů se v Česku koná letos už potřetí. Od 6. prosince se mohli k podepisování připojit lidé v Praze, Olomouci, Brně, Ostravě, poslední možnost budou mít v úterý v Pardubicích. Z 34 zemí, které se do akce minulý rok zapojily, odešlo přes 58.000 dopisů. Pořádající organizace má seznamy vězněných či perzekvovaných lidí a zájemcům o sepsání dopisu nabízí doporučené kroky: mohou požadovat spravedlivý proces pro konkrétního člověka, pro jiného propuštění, je-li evidentně zadržován nespravedlivě. Amnesty International lidem nabídne i seznam úřadů, kam mají dopisy adresovat. Vlastní formulace dopisu záleží na každém, důležité je zvýraznění jména člověka, pro něž svobodu požaduje. Dopis může být napsaný i v češtině - smyslem akce je, aby dopisů chodilo hodně a z celého světa. "Úřady vidí, že osud jimi zadržovaného člověka není lidem lhostejný," uvedla Dobrovolná.

Skokan na lyžích Jakub Janda zvítězil v Harrachově v nedělním závodu Světového poháru, v sezoně se radoval z triumfu již potřetí a upevnil se vedení v průběžného pořadí. Druhý skončil na můstku HS 142 Fin Janne Ahonen a třetí sobotní vítěz Andreas Küttel ze Švýcarska. Bezprostředně po závodu Janda přiznal, že si po nevydařené sobotní soutěži, v níž skončil sedmý, hodně oddechl. "Musím říct, že to byl nejtěžší závod v životě. V sobotu jsem hodně chtěl, pokazil to a byl hodně zklamaný. Teď to vyšlo," uvedl Janda na tiskové konferenci. Ani tentokrát však nebyl úplně spokojený. "Mám pořád problémy s telemarkem. Budu to muset vypilovat v tréninku, nevím, kde se stala chyba," dodal. Sedmadvacetiletý Janda se stal po jednadvaceti letech prvním českým skokanem, který vyhrál v Harrachově závod Světového poháru. Naposledy to z domácích skokanů dokázal Jiří Parma v roce 1984, který tehdy navázal na rok starý triumf Pavla Ploce. "Zvládl to a výsledek je tady. Celá republika na to čekala a teď to máme," usmíval slovinský trenér Vasja Bajc, který stojí za Jandovými úspěchy.