Zprávy | Z archivu rubriky

Ministr kultury Vítězslav Jandák povede příští rok v Jihočeském kraji kandidátku sociálních demokratů pro volby do Poslanecké sněmovny. Rozhodli o tom delegáti krajské stranické konference v Českých Budějovicích. Pro Jandáka bylo všech 83 přítomných delegátů. Lídrem občanských demokratů je v jižních Čechách poslanec Tom Zajíček, KDU-ČSL tam do voleb povede její šéf Miroslav Kalousek. Jihočeští komunisté sestaví kandidátku na regionálním sněmu 19. prosince. Jejich volební jedničkou se zřejmě stane šéf strany Vojtěch Filip.

V Hustopečích na Břeclavsku chystají úpravu parku, kde by měl stát památník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Přípravy vrcholí i přesto, že veřejná sbírka, v níž chtělo město získat na památník peníze, zatím příliš velký zájem nevzbudila. Od května letošního roku se vybralo zhruba 70.000 korun, náklady přitom město odhaduje na více než milion korun, řekl ČTK hustopečeský starosta Jiří Teplý. Ještě letos v zimě chce město v parku před bývalým piaristickým gymnáziem, kde Masaryk studoval, vykácet čtyři stromy. "Na jaře bude místo osázeno keři, opraveny budou také cestičky, a uprostřed bude vyskládána mozaika," upřesnil starosta. Dosavadní malý zájem o přispění do sbírky si vysvětluje tím, že Masarykův odkaz už zřejmě není mezi lidmi tak živý jako před deseti lety. Památník pro město navrhl sochař Jan Ambrůz v podobě kovové desky, v níž jsou propálena písmena T.G.M. Písmeny prostupuje světlo, umístěné pod deskou. Masaryk studoval v Hustopečích na piaristickém gymnáziu, kde byl zapsán jako Masařík, protože chyběl křestní list z Hodonína. Jeho další životní cesta se již odvíjela mimo město. Rodiče Josef a Terezie Masarykovi se však do Hustopečí v roce 1884 vrátili a jsou tam pohřbeni.

Policisté, kteří při zásahu na letní technoparty CzechTek selhali a bili ležícího člověka, by měli být potrestáni, řekl v televizi Prima předseda vlády Jiří Paroubek. Reagoval tak na závěr Inspekce ministra vnitra, která neshledala porušení zákona u žádného ze čtyř policistů bijících podle videozáznamu účastníka technoparty. Paroubek také vyzval poškozeného, aby se obrátil státní zastupitelství. "Já těžko chápu, že ten zákrok, který jsem viděl a který osobně považuji za nepřiměřený, potrestán nebyl. Rád bych slyšel od Inspekce ministra vnitra, aby řekla důvody," uvedl premiér, který doufá, že tato věc není ještě uzavřena. Čeká také, že se případu chopí státní zástupkyně a slíbil právní pomoc poškozenému. "Zařídíme právní pomoc v jeho prospěch, pokud do těch věcí vstoupí," uvedl premiér. "Pokud se něco při takovém zákroku policii stane, jako se stalo při tom zákroku, je třeba rázně zasáhnout," dodal.

Ministr dopravy Milan Šimonovský očekává, že roční výnos z elektronického výběru mýtného bude činit 10,5 miliardy korun v případě, že zpoplatněny budou nákladní vozy s hmotností nad 12 tun na 2100 kilometrech dálnic i silnic první třídy. Šimonovský to uvedl v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Pokud by byla zpoplatněna i vozidla nad 3,5 tuny, výnos by činil 20 miliard. Nyní stát kamionům prodá dálniční známky za necelou miliardu korun ročně.

Ministr obrany Karel Kühnl je na návštěvě Iráku. V zemi, v níž se za několik dnů budou konat parlamentní volby, jednal s velitelem mnohonárodní divize Jihovýchod Jonathanem Rileym a zavítal také základnu Šaíba, na níž působí stočlenný kontingent českých vojenských policistů. ČTK to řekl ministrův mluvčí Andrej Čírtek. Riley podle mluvčího Kühnlovi poděkoval za prodloužení mandátu české jednotky a ocenil práci vojenských policistů a českých vojenských lékařů. Česká republika chtěla svůj kontingent z Iráku původně stáhnout počátkem tohoto roku, nakonec jej ale na žádost Británie a Iráku prodloužila na celý letošní rok. Poslanci již schválili mandát i na příští rok. V neděli se ministr setkal s vedením irácké policie v Basře. "Usilujeme o to, aby policie byla apolitická a loajální pouze k iráckému státu. Ujišťuji vás, že jsme schopni zajistit řádný průběh voleb," řekl ministrovi podle Čírtka jeden z policejních velitelů. Čeští vojenští policisté na jihu Iráku cvičí budoucí policejní sbor. V zemi působí od prosince 2003 v rámci mnohonárodních sil (MNF). S nimi tam pracuje i šestičlenný lékařský tým, který Kühnl také navštívil. V budoucnu vojáci zřejmě přejdou pod velení Severoatlantické aliance, která zatím připravuje kurzy pro irácké důstojníky ve střední části země. Česká republika je v misi NATO zastoupena několika důstojníky. Kühnlovu dvoudenní návštěvu provázela mimořádná bezpečnostní opatření, ministerstvo kvůli napjaté situaci cestu tajilo.

Přes 350 betlémů různého stáří bylo o víkendu k vidění ve Fryštáku u Zlína. Lidé si mohli prohlédnout betlémy vyřezávané ze dřeva, upečené z perníkového těsta, uháčkované, paličkované, vyšívané, textilní, vyrobené z papíru, moduritu či keramiky. Nejstarší exponát zapůjčený od místního sběratele pocházel z roku 1852, nejmladší vyrobily děti v posledních dnech, řekla ČTK organizátorka výstavy Sylva Knedlová. Zajímavostí byly například vyřezávané figurky oblečené do slováckých krojů či miniaturní vyřezávané betlémy přivezené ze zahraničí, například Izraele.

Bývalý eurokomisař Pavel Telička se rozhodl, že do české politiky nevstoupí. Po nabídce premiéra Jiřího Paroubka, aby se stal volebním lídrem sociálních demokratů v Praze, nyní odmítl stejnou nabídku integrovaných stran Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) a Evropských demokratů (ED). "Nakonec rozhodnutí padlo na mé straně, že setrvám u aktivit, u kterých momentálně jsem," řekl Telička v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Telička se nyní angažuje v soukromém sektoru, má konzultantskou firmu. Uvedl ale, že vstup do české politiky vážně zvažoval. Nevylučoval prý ani vlastní projekt a tuto možnost dokonce preferoval. V takovém případě by jednal o bližší spolupráci právě s SNK a ED, jejichž projekt označil za životaschopný. "Momentálně ale jak jedna, tak druhá varianta, již nejsou reálné," dodal Telička.

SNK a Evropští demokraté budou v pondělí jednat o integraci. Uskupení s názvem SNK-ED chce ve sněmovních volbách navázat na úspěch z loňských voleb do Evropského parlamentu. Zatím není jasné, kdo bude jejich společným volebním lídrem. Podle Hospodářských novin pozici jedničky odmítla také europoslankyně a místopředsedkyně ED Jana Hybášková, která chce dokončit mandát ve Štrasburku. Předseda ED Jan Kasl na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) prohlásil, že chystaná kandidátka SNK a ED bude otevřená i zástupcům spřízněných liberálních stran. Naději na volitelné místo ovšem zřejmě získá jen pár výrazných osobností.

Vládní Unie svobody-DEU si podle komentátorů po potvrzení Pavla Němce v čele strany zavřela cestu k užší spolupráci s menšími stranami. Němec tvrdí, že nejlepší by bylo netříštit síly a jít do voleb společně. Pokud ale do konce ledna jednání se SNK a ED nevyjdou, bude unie o přízeň voličů usilovat sama. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem jednoho procenta, ke vstupu do sněmovny je třeba získat alespoň pětkrát tolik hlasů. Z řad současných či bývalých unionistů by SNK-ED měla zájem jen o Hanu Marvanovou, Františka Pelce, Jana Hadravu či Svatopluka Karáska. Mezi hlavní priority nové strany SNK-ED má patřit boj proti korupci a snížení nezaměstnanosti.

Originální nabídka liberecké Společnosti přátel přírody, aby lidé svým blízkým pod stromeček pořídili patronaci na kouskem Nového pralesa na Ještědském hřebenu, oslovila především Pražany. Pětadvacet metrů čtverečních pralesa přijde na 300 korun, ale největší poptávka je po dvojnásobku. "Lidi baví dávat i přijímat neobvyklé dárky, navíc tím pomohou přírodě," řekl ČTK mluvčí společnosti Josef Bém. Ekologové podle něj nabídli vloni patronství nad částmi vznikající lesní divočiny svým sponzorům, když ale viděli jejich zájem, oslovili letos i veřejnost. "Dárková sada obsahuje kromě certifikátu o patronství ještě informace o projektu, pozvánku na jarní exkurzi spojenou se sázením stromů a pralesní kuličkové pero," upřesnil Bém. Podle vedoucího Společnosti přátel přírody Jana Korytáře stojí vykoupení a přeměna jednoho metru čtverečného lesa na prales 12 korun. Ekologové koupili vloni na Ještědu od soukromníka sedm hektarů smrkového lesa, který začali přeměňovat ve smíšený les, který za 150 let promění v prales. Vysadili tam přes 10.000 buků, jedlí a dalších původních a ohrožených dřevin. Přeměna by měla postupně umožnit návrat původních rostlin a zvířat. Nyní chce sdružení prales rozšířit o dalších 14 hektarů. Pozemek se nachází ve výšce 710 až 840 metrů nad mořem. Ekologové shromáždili na vznik pralesa již 450.000 korun. Záchraně ohrožených dřevin a lesů se Společnost přátel přírody věnuje 11 let.

Sociální demokracie nepřipouští po příštích volbách koalici s komunisty, uvedl v televizi Prima předseda vlády Jiří Paroubek. Podle něj není KSČM "plně demokratickou" stranou. Paroubek dodal, že na parlamentní úrovni při schvalování zákonů si spolupráci s komunisty představit dokáže. KDU-ČSL odmítá menšinovou vládu s podporou komunistů, uvedl předseda lidovců Miroslav Kalousek. Paroubek řekl, že pokud by volby v novém roce vyhrála ČSSD, připadala by v úvahu široká koalice nekomunistických stran: "Já jsem vyloučil naprosto jasně koalici s komunistickou stranou". Podotkl, že by ji asi přijali spíše lidovci než ODS, a to kvůli akceptování evropského sociálního modelu a Evropské unie jako politického projektu. "Pokud selžou jednání, nezbývá, než jít do projektu menšinové vlády," řekl premiér.

Rok 2006 bude pro prvního českého ombudsmana Otakara Motejla posledním v jeho šestiletém funkčním období. Zda do křesla veřejného ochránce práv usedne i poté, o tom rozhodnou zákonodárci. Motejl ještě neví, jestli by kandidaturu na tento post přijal. "Musel bych si to rozmyslet," řekl ČTK. Za uplynulých pět let dostal od občanů 25.000 podnětů. V mnohých kauzách zjistil drobná pochybení, v tisíci případech odhalil hrubé prohřešky státních orgánů. Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem orgánů státní správy. V mnoha případech se na jeho kancelář obracejí zoufalí lidé, kteří již vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Na pracovním stole ombudsmana končí nejen závažné kauzy, mezi které patří například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku nebo sterilizace romských žen, ale i zdánlivě banální problémy obyčejných lidí týkající se například problémů spojených se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Za úspěch Motejl považuje, že se kancelář ombudsmana dostává do povědomí občanů. Svědčí o tom i statistika. Ročně je Motejlovi doručeno asi 5000 podnětů, přičemž v počátcích působení úřadu veřejného ochránce práv pouze necelá polovina z nich spadala do jeho působnosti. Nyní se již počet správně podaných podnětů blíží 60 procentům. I když se na ombudsmana někdo obrátí s problémem, který se netýká státní správy a tedy nespadá do jeho působnosti, nemusí zoufat. Pracovníci kanceláře ombudsmana se vždy pokoušejí příchozím alespoň poradit, kde mají hledat pomoc.