Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika nevydá do Rumunska podnikatele Františka Příplatu, rozhodl v pondělí brněnský krajský soud. Příplata byl v Rumunsku odsouzen k osmiletému trestu za údajné podněcování k vraždě odborového předáka Virgila Sahleana. Před nástupem do vězení ale utekl do vlasti. Prý se bál o život. Tvrdí, že soudní proces s ním nebyl spravedlivý. Rumunsko ale požádalo o jeho vydání. "Jsem šťastný. V Rumunsku by mě čekala smrt," řekl Příplata ČTK krátce po rozhodnutí soudu. Ministerstvo zahraničí již dříve uvedlo, že Příplata je v Česku legálně. Jeho právní zástupce dnes upozornil soud na trestní řád, který podle něj jasně mluví o tom, že Česko své občany k trestnímu stíhání do cizích zemích nevydává. "Po právní stránce toto nebyla nijak složitá záležitost. Prostě nevydáváme vlastní občany," řekl ČTK soudce Jaromír Papírník, který se kauzou zabýval. Žalobce i obhájce se na místě vzdali práva podat odvolání - rozhodnutí je tedy pravomocné. Pro Příplatu nynější rozhodnutí soudu neznamená absolutní tečku za jeho spory s rumunskou justicí. Ta totiž ještě může požádat, aby české soudy uznaly rumunský rozsudek, a aby si Příplata odpykal trest ve své vlasti. Dále může Rumunsko požádat o to, aby české soudy samy posoudily podíl Příplaty na smrti Sahleana a vynesly nový verdikt. Nic z toho se ale podle soudce zatím nestalo. "Ať požádají, nebo ne, je to jejich věc. Vidím, že budu mít tady právo na spravedlivý proces, a já se na to (na další soudní jednání) v podstatě těším," zdůraznil Příplata. V souvislosti se svým stíháním v Rumunsku se již podnikatel v uplynulých týdnech obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tvrdí, že proces nebyl regulérní a nedostal právo prokázat svoji nevinu.

Zbraně z České republiky, které jsou darem vlády pro Irák, do této země poputují patrně na začátku nového roku. Samopaly, kulomety a vojenské stejnokroje v hodnotě přes milion korun bude používat služba iráckého ministerstva kultury k ochraně kulturních památek. Zbraně by měl přepravit zdarma letoun NATO, řekl ČTK Jan Pejšek z ministerstva obrany. Mimo jiné o českém daru v Praze nyní jedná náměstek iráckého ministra zahraničí Tálib Hámid Badžatí. Česká vláda se rozhodla v září darovat 1520 samopalů, 50 kulometů a 1500 polních stejnokrojů, které jsou z roku 1985. Vzala je z armádních zásob nepotřebného vojenského materiálu. V Iráku po pádu režimu Saddáma Husajna zmizela či byla zničena řada památek. Irácká vláda chce dalšímu ničení a rozkrádání zabránit. Tamní ministerstvo kultury proto vyškolilo speciální jednotky k ochraně památek. K plnohodnotné práci jim chybí zbraně. Zásoby nepotřebného materiálu vznikly jako důsledek zeštíhlování armády. V případě munice se armáda zavázala materiál ekologicky zlikvidovat. Proces je však finančně náročný, proto se vyplatí část střeliva prodat či věnovat do zahraničí. Irák není jedinou zemí, které česká armáda daruje nepotřebné zbraně. Vláda odsouhlasila více takových transakcí - například věnuje tuny munice do ručních zbraní Gruzii a Egyptu. Ministerstvo obrany a vládu za to kritizuje nevládní organizace Amnesty International. Obává se, zbraně budou zneužity například gangy nebo povstaleckými skupinami. V Iráku se Česká republika angažuje i v jiných oblastech. Je tam stovka českých vojenských policistů, kteří cvičí budoucí policejní sbor. V zemi působí od prosince 2003 v rámci mnohonárodních sil. S nimi tam pracuje i šestičlenný lékařský tým.

ODS: ČSSD se k nemocnicím chová hůř než komunisté v roce 1948

Vládní sociální demokracie se podle ODS chová v souvislosti se záměrem vybudovat síť státních nemocnic hůř než komunisté v roce 1948. Stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek novinářům řekl, že zatímco v roce 1948 dávali komunisté za vyvlastněné nemocnice náhrady, nyní se nic takového neplánuje. Premiér Jiří Paroubek i ministerstvo zdravotnictví interpretaci ODS odmítají. O vytvoření sítě neziskových nemocnic budou poslanci na návrh ministra zdravotnictví Davida Ratha jednat v úterý. Občanští demokraté v debatě podpoří návrh Asociace krajů ČR, která vyzvala poslance, aby zákon nepřijímali. Stejně jako hejtmani, z nichž většina je členy ODS, považuje nejsilnější opoziční strana zákon za protiústavní. Tvrdí, že řada nemocnic na úrovni krajů bude zrušena, a tím ubude péče pro pacienty. Sociální demokraté to popírají, premiér Paroubek několikrát řekl, že o žádné rušení nemocnic nepůjde. Návrh by podle středočeského hejtmana Petra Bendla (ODS) znamenal likvidaci 80 nemocnic bez jakékoli předběžné diskuse a vystavuje stát riziku mezinárodních arbitráží. Očekává se, že předlohu by mohli poslanci schvalovat v pátek.

Historicky prvním vítězem české reality show se stal sedmadvacetiletý kuchař z Brna Vladko Dobrovodský. V soutěži televize Prima VyVolení o ceny v hodnotě 11 milionů korun získal 630.506 hlasů. Porazil tak své poslední dva soupeře z vily. Jednadvacetiletý obchodní zástupce Jindřich Hovorka z Třince získal 525.778 hlasů a devatenáctiletá studentka z Písku Kateřina Langerová dostala 108.127 hlasů. Vladko se poté, co mu moderátorka sdělila, že vyhrál, rozplakal. Ve studiu pak se sotva popadajícím dechem homosexuál Vladko prohlásil: "Vždycky jsem si říkal, že člověk jako já nemůže vyhrát, ale jestli někdo řekne, že někdo někoho diskriminuje, tak kecá." Poté Vladko převzal ceny - byt na pražské Nové Harfě v hodnotě pěti milionů korun, auto za milion, čtyři luxusní zájezdy, elektroniku za půl milionu, oblečení za 300.000 korun a roční plat 3,6 milionu korun. Navíc dostal ještě křeslo z vily, na němž často sedával a houpal se na něm. Do společenského života vrátila reality show VyVolení moderátorku Terezu Pergnerovou, která vedla několik let boj se závislostí na heroinu. Na čas jí dokonce úřady sebraly syna Samuela. Těsně před vyhlášením vítěze Pergnerová řekla: "Věděla jsem, že i já prověřím své síly a teď můžu říct - Samueli, máma je zpátky, funguje to." Uzavřela se první řada soutěže, která si získala přízeň mnohých televizních diváků a jíž sledovalo více lidí než konkurenční projekt televize Nova Big Brother. Do televizní historie se však oba pořady nejspíše zapíší i tím, že od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dostaly nejvyšší pokuty v historii. Zatím udělila rada Primě pokuty ve výši 22 milionů korun, Nově pak o pět milionů méně. Další pokuty televizím hrozí v dalších správních řízeních. Divácký úspěch VyVolených přiměl Primu k brzkému spuštění i druhé řady této soutěže.

Kola českého průmyslu roztáčejí stále především automobilky a jejich dodavatelé, shodli se analytici oslovení ČTK. Růst průmyslové výroby by podle nich měl zůstat stabilní i v dalších měsících, i když třeba výroba textilií nebo kožených výrobků zmírá pod tíhou asijské konkurence. Průmyslová výroba v říjnu mírně zpomalila tempo růstu na 6,3 procenta, v září meziročně vzrostla o 7,1 procenta, oznámil v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). "Průmysl, jakožto motor české ekonomiky, pracuje ve stabilních otáčkách," řekl ČTK analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Statistika zakázek prý naznačuje, že se obrázek v nejbližších měsících výrazně nezmění. Z hlediska udržení konkurenceschopnosti je důležitou zprávou, že mzdové nárůsty zůstávají jen velmi mírné a růst produktivity výrazně předstihuje vývoj mezd, dodal. Ze dvou třetin se na růstu objemu průmyslové produkce podílí automobilový průmysl a subdodávky pro toto odvětví, uvedl analytik Patria Finance David Marek. Nová automobilka u Kolína tak již podle analytika Volksbank Vladimíra Pikory přináší své plody. Pokud ještě automobilka Hyundai postaví svůj závod na území ČR, stane se Česko po Slovensku druhým největším producentem osobních automobilů na obyvatele v EU. Druhým tahounem průmyslu je výroba plastů. Statistika nicméně ukazuje, že se dobře nevede všem. K poklesu výroby došlo třeba u výroby elektrické energie či těžby některých surovin. Na konci škály zůstává také výroba textilií nebo kožených výrobků. Zde dochází nejen k útlumu výroby, ale klesají i tržby. V odvětví výroby usní a výrobků z nich dochází k útlumu výroby pod tlakem levné asijské konkurence již několik let, připomněla analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Moravskoslezský kraj zastavil přípravu nošovické průmyslové zóny, o niž má zájem automobilka Hyundai pro stavbu své továrny. Někteří vlastníci totiž opakovaně odmítli prodat pozemky. Na mimořádné tiskové konferenci to oznámili představitelé kraje a města. Kraj ale bude usilovat o to, aby investice za 35 miliard až 40 miliard korun vyrostla v Mošnově na Novojičínsku. V úvahu připadá i zóna v Holešově na Kroměřížsku. Zóna pro automobilku musí být vybrána do konce roku. "Zastavení přípravy zóny v Nošovicích snižuje dosavadní jistotu ČR na získání investice Hyundai, nicméně i tak zůstávají naše předpoklady pro získání tohoto projektu vysoké," řekla ČTK mluvčí agentury CzechInvest Jana Víšková. Podle hejtmana Evžena Tošenovského kraj vyčerpal prakticky všechny zákonné možnosti, jak vykoupit pozemky. Proti je stále zhruba pět vlastníků, které se kraj pokusí ještě naposledy přesvědčit do konce týdne. "Hyundai ví o těchto problémech a pro ně Nošovice jsou zařazeny do kolonky neřešitelné. Proto se soustřeďují na Mošnov a Holešov," řekl Tošenovský. S vlastníky půdy v Nošovicích, se kterými se již dohodl na odkoupení pozemků, kraj zruší smlouvy. Kraj zatím uzavřel s vlastníky pozemků a domů, jež jsou na území plánované zóny, 91 smluv. Sedmá největší automobilka na světě by stavbou továrny s roční výrobou 300.000 vozidel měla na severu Moravy vytvořit na 3000 nových přímých pracovních míst, dalších 9000 by mělo vzniknout u subdodavatelů. Vedení korejské firmy Hyundai Motor Company ještě oficiálně neoznámilo, že bude stavět právě v České republice. Dávalo ale najevo, že má o sever Moravy a konkrétně o Nošovice zájem.

Originální nabídka liberecké Společnosti přátel přírody, aby lidé svým blízkým pod stromeček pořídili patronaci na kouskem Nového pralesa na Ještědském hřebenu, oslovila především Pražany. Pětadvacet metrů čtverečních pralesa přijde na 300 korun, ale největší poptávka je po dvojnásobku. "Lidi baví dávat i přijímat neobvyklé dárky, navíc tím pomohou přírodě," řekl ČTK mluvčí společnosti Josef Bém. Ekologové podle něj nabídli vloni patronství nad částmi vznikající lesní divočiny svým sponzorům, když ale viděli jejich zájem, oslovili letos i veřejnost. "Dárková sada obsahuje kromě certifikátu o patronství ještě informace o projektu, pozvánku na jarní exkurzi spojenou se sázením stromů a pralesní kuličkové pero," upřesnil Bém. Podle vedoucího Společnosti přátel přírody Jana Korytáře stojí vykoupení a přeměna jednoho metru čtverečného lesa na prales 12 korun. Ekologové koupili vloni na Ještědu od soukromníka sedm hektarů smrkového lesa, který začali přeměňovat ve smíšený les, který za 150 let promění v prales. Vysadili tam přes 10.000 buků, jedlí a dalších původních a ohrožených dřevin. Přeměna by měla postupně umožnit návrat původních rostlin a zvířat. Nyní chce sdružení prales rozšířit o dalších 14 hektarů. Pozemek se nachází ve výšce 710 až 840 metrů nad mořem. Ekologové shromáždili na vznik pralesa již 450.000 korun. Záchraně ohrožených dřevin a lesů se Společnost přátel přírody věnuje 11 let.

Bývalý eurokomisař Pavel Telička se rozhodl, že do české politiky nevstoupí. Po nabídce premiéra Jiřího Paroubka, aby se stal volebním lídrem sociálních demokratů v Praze, nyní odmítl stejnou nabídku integrovaných stran Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) a Evropských demokratů (ED). "Nakonec rozhodnutí padlo na mé straně, že setrvám u aktivit, u kterých momentálně jsem," řekl Telička v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Telička se nyní angažuje v soukromém sektoru, má konzultantskou firmu. Uvedl ale, že vstup do české politiky vážně zvažoval. Nevylučoval prý ani vlastní projekt a tuto možnost dokonce preferoval. V takovém případě by jednal o bližší spolupráci právě s SNK a ED, jejichž projekt označil za životaschopný. "Momentálně ale jak jedna, tak druhá varianta, již nejsou reálné," dodal Telička.

SNK a Evropští demokraté budou v pondělí jednat o integraci. Uskupení s názvem SNK-ED chce ve sněmovních volbách navázat na úspěch z loňských voleb do Evropského parlamentu. Zatím není jasné, kdo bude jejich společným volebním lídrem. Podle Hospodářských novin pozici jedničky odmítla také europoslankyně a místopředsedkyně ED Jana Hybášková, která chce dokončit mandát ve Štrasburku. Předseda ED Jan Kasl na sjezdu Unie svobody-Demokratické unie (US-DEU) prohlásil, že chystaná kandidátka SNK a ED bude otevřená i zástupcům spřízněných liberálních stran. Naději na volitelné místo ovšem zřejmě získá jen pár výrazných osobností.

Vládní Unie svobody-DEU si podle komentátorů po potvrzení Pavla Němce v čele strany zavřela cestu k užší spolupráci s menšími stranami. Němec tvrdí, že nejlepší by bylo netříštit síly a jít do voleb společně. Pokud ale do konce ledna jednání se SNK a ED nevyjdou, bude unie o přízeň voličů usilovat sama. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem jednoho procenta, ke vstupu do sněmovny je třeba získat alespoň pětkrát tolik hlasů. Z řad současných či bývalých unionistů by SNK-ED měla zájem jen o Hanu Marvanovou, Františka Pelce, Jana Hadravu či Svatopluka Karáska. Mezi hlavní priority nové strany SNK-ED má patřit boj proti korupci a snížení nezaměstnanosti.

Rok 2006 bude pro prvního českého ombudsmana Otakara Motejla posledním v jeho šestiletém funkčním období. Zda do křesla veřejného ochránce práv usedne i poté, o tom rozhodnou zákonodárci. Motejl ještě neví, jestli by kandidaturu na tento post přijal. "Musel bych si to rozmyslet," řekl ČTK. Za uplynulých pět let dostal od občanů 25.000 podnětů. V mnohých kauzách zjistil drobná pochybení, v tisíci případech odhalil hrubé prohřešky státních orgánů. Posláním ombudsmana je chránit občany před byrokratickým přístupem orgánů státní správy. V mnoha případech se na jeho kancelář obracejí zoufalí lidé, kteří již vyčerpali většinu možností, jak si na státních orgánech vynutit svá práva. Na pracovním stole ombudsmana končí nejen závažné kauzy, mezi které patří například letošní zásah policie proti technařům na CzechTeku nebo sterilizace romských žen, ale i zdánlivě banální problémy obyčejných lidí týkající se například problémů spojených se získáním zdravotní dokumentace po zesnulém příbuzném.

Za úspěch Motejl považuje, že se kancelář ombudsmana dostává do povědomí občanů. Svědčí o tom i statistika. Ročně je Motejlovi doručeno asi 5000 podnětů, přičemž v počátcích působení úřadu veřejného ochránce práv pouze necelá polovina z nich spadala do jeho působnosti. Nyní se již počet správně podaných podnětů blíží 60 procentům. I když se na ombudsmana někdo obrátí s problémem, který se netýká státní správy a tedy nespadá do jeho působnosti, nemusí zoufat. Pracovníci kanceláře ombudsmana se vždy pokoušejí příchozím alespoň poradit, kde mají hledat pomoc.