Zprávy | Z archivu rubriky


České podniky patří platební morálkou na předposlední místo ze 17 sledovaných evropských zemí. Horší je jen Portugalsko. Česko má například v porovnání s vyspělými státy trojnásobně vyšší počet případů, kdy se věřitel vůbec nedočká zaplacení. Na úterní tiskové konferenci to na základě obsáhlého průzkumu řekl generální ředitel společnosti Intrum Justitia Ivo Klimeš. Za poslední dva roky, co se splácení v Česku sleduje, se sice odstup za nejlepšími mírně snížil, ale na pořadí to žádný vliv nemělo. Index platebního rizika se od posledního sledování zvýšil o stupeň na úroveň, kam již patří i Velká Británie či Německo. "ČR je však na konci žebříčku těchto zemí," upozornil Klimeš.

Vedle zakořeněných nešvarů opožděného splácení a financování se na úkor dodavatelů je důvodem špatné situace i legislativa. V zákonech stále chybí zodpovědnost dlužníka hradit platby a v případě zpoždění platit i sankci, což je v evropských direktivách. "Toto je věc, která výrazně škodí," řekl Klimeš. Za chybějící peníze na účtech si mohou velmi často i sami věřitelé. Ani ne pětina podniků reaguje podle Klimeše odpovídajícím způsobem na pozdní platby. V západní Evropě se začínají starat o placení okamžitě a prostoje takřka netrpí.

Intrum Justitia Group je vedoucí evropskou společností poskytující služby v oblasti řízení pohledávek. V Česku má asi 40procentní podíl, což je rovněž nejvíce na trhu. Letos očekává tržby nad 130 milionů korun a více než 400.000 obchodních případů.

Stát by měl i v příštích pěti letech pomáhat českým krajanům. Počítá s tím Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, o kterém bude ve středu jednat vláda. Krajanům má přinést například peníze na jazykové pobyty v České republice, učitelé češtiny budou naopak vysíláni do jejich komunit. Program má podpořit i opravu a údržbu krajanských škol a spolkových domů.

V současnosti působí v cizině 12 učitelů českého jazyka. Tři lektoři jsou u krajanských komunit v Rumunsku, po dvou na Ukrajině, v Argentině a Chorvatsku a po jednom v Německu, Rusku a Srbsku a Černé Hoře. Ministerstva zahraničí a školství chtějí vyslat jednoho učitele i k českým usedlíkům v oblasti Sao Paula v Brazílii.

Pomoci udržet znalost češtiny a vazbu k České republice by krajanům mělo i studium na českých vysokých školách. Materiál počítá se zřízením patnácti dvousemestrálních a šedesáti čtyřtýdenních stipendijních míst ročně. Na dvoutýdenní kurzy metodiky výuky českého jazyka bude mít nárok 20 krajanů, kteří se předávání znalosti mateřštiny věnují i ve své nové vlasti. "Často neuspokojivá situace lektora češtiny v zemi působnosti odrazuje zkušené odborníky s delší praxí ve výuce češtiny pro cizince," píše se v předkládací zprávě k materiálu. Stát by proto měl v roce 2006 na jejich podporu vynaložit 17 milionů korun. Peníze budou věnovány i na jednorázové zásilky učebních materiálů zahraničním institucím, kde český jazyk vyučují místní bohemisté.

Mezi roky 2001 a 2005 stát na aktivity krajanů vynaložil zhruba 160 milionů korun. Třetina peněz byla použita na opravy krajanských škol a kulturních zařízení, další dvě pak na vzdělávací programy a kulturní projekty. Rozpočet do roku 2010 chce ministerstvo školství zveřejnit až po schválení programu.

Krajanská komunita je nejpočetnější v USA, kde se k českému původu v roce 1990 hlásilo 1,3 milionu lidí. Následuje Slovensko, Kanada, Chorvatsko a Austrálie s desítkami tisíc českých usedlíků. V případě oprav a údržby krajanských škol a kulturních zařízení je však pomoc podle ministerstva zahraničí orientována především na komunity v hospodářsky slabších zemích, konkrétně zemích balkánského regionu a Ukrajiny.

Evropská komise zaslala deseti z 25 zemí Evropské unie, včetně České republiky, druhou výtku, že správně nepřevedly do svého práva směrnici o pracovní době v silniční dopravě. Jde o poslední výstrahu před případnou soudní žalobou. Směrnice, která měla být zapracována do národního práva do 23. března, se týká pracovní doby při řízení vozidel, nakládce a vykládce, údržbě vozidel a vyřizování administrativy. Cílem je zlepšit sociální podmínky v silniční dopravě a sladit je v celé EU v zájmu ochrany zdraví pracovníků, bezpečnosti provozu i férové soutěže přepravců. Ti se však obávají dopadů na konkurenceschopnost, například pokud jde o autobusové turistické zájezdy.

Členské státy nyní budou mít dva měsíce času na vypracování odpovědi. Nebude-li komise uspokojena, bude moci jako další krok podat žalobu u Evropského soudního dvora. V krajním případě by spor mohl skončit až finančními sankcemi. Podle diplomatických zdrojů záleží na tom, zda se EK spokojí s pravděpodobnou odpovědí, že na řešení se pracuje. Problém totiž nespočívá ani tak v české praxi, jako v tempu vytváření české legislativy: příslušná směrnice měla být převzata v rámci nového zákoníku práce, na němž se ve sněmovně ještě pracuje.

Výstraha EK putovala vedle Česka do Rakouska, Německa, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska a Španělska. Komise připustila, že ČR již nahlásila dílčí uplatnění alespoň některých opatření, zatímco ostatní neučinili ani to.

Na práci a s ní spojené problémy se zástupců humanitárních organizací ptala první dáma Livia Klausová při úterním setkání na Pražském hradě. "Nechci zabíhat do politiky, ale nám opravdu chybí klid, protože nevíme, jestli existujeme, nebo ne. To samozřejmě ovlivňuje náš příjem peněz od dárců," řekl prezidentově ženě ředitel pražské Arcidiecézní charity Jaroslav Němec. Reagoval tak na novelu církevního zákona, kterou minulý týden podepsal prezident Václav Klaus. Podle církví obsahuje sporné pasáže týkající se právě evidence charit, diakonií a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud. Zástupci církví, Klausovým podpisem zklamaní, nyní očekávají, že se zákon opět dostane k Ústavnímu soudu.

Pražské charitě, Městskému centru sociálních služeb a prevence v Praze 1 a obecně prospěšné společnosti Naděje první dáma předala jménem Nadačního fondu Livie a Václava Klausových čtyři stovky porcelánových hrnků, které dostala nadace darem. Ještě před Vánoci se tak dostanou potřebným, tedy bezdomovcům. Pro lidi bez střechy nad hlavou, kteří nevlastní mnoho věcí, je hrnek jeden z předmětů, který si mohou dát do batohu a mít ho stále při sobě, uvedla Klausová. Tři sta dalších hrníčků poputuje do dětských domovů.

Na bezdomovce si většina lidí vzpomene pár dní před Vánoci. Projekty, které jim ale mají pomoci přečkat zimu, je třeba začít připravovat již v létě, upozornili hosté první dámy. Lidí bez přístřeší v české metropoli stále přibývá, ročně zhruba o desetinu. Podle některých odhadů jich v Praze nyní přebývá kolem 4600, možná ještě o několik stovek víc. Zhruba 20 procent činí ženy, jejich počet ale postupně narůstá.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje na příští rok společně s ministerstvem zahraničí třetí etapu poválečné rekonstrukce a obnovy Iráku. V jejím rámci stát podporuje české podniky při jejich přípravě projektů či předprojektových studií. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Úřady by měly kabinetu předložit zprávu k další etapě v prvním čtvrtletí 2006. "S návrhem na vyčlenění dalších finančních prostředků na projekty, případně předprojektové studie," doplnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Objem podpor na příští rok zatím není znám.

V minulém roce vláda schválila podporu 179,1 milionu korun pro 11 projektů. Z pětice loňských projektů čtyři již skončily, pátý je téměř u konce. Z letošní šestice projektů začala polovina. "U zbývajících tří projektů probíhají v současné době jednání, jejichž výsledek z velké části závisí na bezpečnostní a institucionální situaci v daných oblastech v Iráku," uvádí materiál ministerstva průmyslu a obchodu.

Vybrané projekty se zaměřují především na vyhledávání zdrojů pitné vody, obnovu těžby z ropných ložisek či odstranění ekologických škod. Mezi podniky, které získaly státní podporu, patří například Prokop Engineering, Inekon Group, Tesla či Technoexport. Obrat obchodu mezi Českou republikou a Irákem dosáhl podle Českého statistického úřadu v minulém roce 532 milionů korun. Téměř veškerý objem představuje český export.

Kvůli změnám ve zdravotnictví, které připravuje na příští rok ministr David Rath, nedostane podle stínového ministra ODS Tomáše Julínka náhradní ledvinu na osm desítek lidí. Šetření dopadne také na nemocné leukemií, asi 120 z nich nebudou moci lékaři transplantovat kostní dřeň, řekl Julínek. Rath to ale popřel a označil za lež.

Julínek uvedl, že celkem bude podle jeho propočtů péče omezena zhruba o pětinu a doplatí na to hlavně chronicky nemocní. "Pan Julínek lže, šíří dezinformace a já zvážím, zda za tuto dezinformaci by na něj nemělo být podáno trestní oznámení," reagoval Rath. Ministra, který bude příští rok v Praze kandidovat do sněmovny za ČSSD proti šéfovi ODS Mirkovi Topolánkovi, označil Julínek za pouhého lobbistu. Chce ovládnout české zdravotnictví a ČSSD mu to naivně umožňuje, konstatoval.

Nová Rathova úhradová vyhláška dopadne na lidi s ledvinovými či s revmatickými onemocněními, vypočítal Julínek. "Pokud mají nemocnice udržet svoji finanční bilanci, budou muset léčit o 20 až 40 procent méně pacientů nebo je léčit významně hůře. Každý pátý až třetí pacient s rakovinou nebo infarktem nedostane odpovídající léčbu," uvedl. Malou naději na dostupnou léčbu dává stínový ministr například i lidem s onemocněním kyčelního kloubu.

Nemocnice ale podle Ratha nikdo rušit nechce. "Tuto nepravdu začala rozšiřovat Občanská demokratická strana, která toho využívá jako kouřovou clonu proto, aby mohla nemocnice zprivatizovat," řekl. ODS chce podle Ratha udělat s nemocnicemi totéž, co udělala s koaličními partnery počátkem 90. let s průmyslem - za pár korun je rozdat svým spřízněným osobám.