Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská komise zaslala deseti z 25 zemí Evropské unie, včetně České republiky, druhou výtku, že správně nepřevedly do svého práva směrnici o pracovní době v silniční dopravě. Jde o poslední výstrahu před případnou soudní žalobou. Směrnice, která měla být zapracována do národního práva do 23. března, se týká pracovní doby při řízení vozidel, nakládce a vykládce, údržbě vozidel a vyřizování administrativy. Cílem je zlepšit sociální podmínky v silniční dopravě a sladit je v celé EU v zájmu ochrany zdraví pracovníků, bezpečnosti provozu i férové soutěže přepravců. Ti se však obávají dopadů na konkurenceschopnost, například pokud jde o autobusové turistické zájezdy.

Členské státy nyní budou mít dva měsíce času na vypracování odpovědi. Nebude-li komise uspokojena, bude moci jako další krok podat žalobu u Evropského soudního dvora. V krajním případě by spor mohl skončit až finančními sankcemi. Podle diplomatických zdrojů záleží na tom, zda se EK spokojí s pravděpodobnou odpovědí, že na řešení se pracuje. Problém totiž nespočívá ani tak v české praxi, jako v tempu vytváření české legislativy: příslušná směrnice měla být převzata v rámci nového zákoníku práce, na němž se ve sněmovně ještě pracuje.

Výstraha EK putovala vedle Česka do Rakouska, Německa, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska a Španělska. Komise připustila, že ČR již nahlásila dílčí uplatnění alespoň některých opatření, zatímco ostatní neučinili ani to.

Na práci a s ní spojené problémy se zástupců humanitárních organizací ptala první dáma Livia Klausová při úterním setkání na Pražském hradě. "Nechci zabíhat do politiky, ale nám opravdu chybí klid, protože nevíme, jestli existujeme, nebo ne. To samozřejmě ovlivňuje náš příjem peněz od dárců," řekl prezidentově ženě ředitel pražské Arcidiecézní charity Jaroslav Němec. Reagoval tak na novelu církevního zákona, kterou minulý týden podepsal prezident Václav Klaus. Podle církví obsahuje sporné pasáže týkající se právě evidence charit, diakonií a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud. Zástupci církví, Klausovým podpisem zklamaní, nyní očekávají, že se zákon opět dostane k Ústavnímu soudu.

Pražské charitě, Městskému centru sociálních služeb a prevence v Praze 1 a obecně prospěšné společnosti Naděje první dáma předala jménem Nadačního fondu Livie a Václava Klausových čtyři stovky porcelánových hrnků, které dostala nadace darem. Ještě před Vánoci se tak dostanou potřebným, tedy bezdomovcům. Pro lidi bez střechy nad hlavou, kteří nevlastní mnoho věcí, je hrnek jeden z předmětů, který si mohou dát do batohu a mít ho stále při sobě, uvedla Klausová. Tři sta dalších hrníčků poputuje do dětských domovů.

Na bezdomovce si většina lidí vzpomene pár dní před Vánoci. Projekty, které jim ale mají pomoci přečkat zimu, je třeba začít připravovat již v létě, upozornili hosté první dámy. Lidí bez přístřeší v české metropoli stále přibývá, ročně zhruba o desetinu. Podle některých odhadů jich v Praze nyní přebývá kolem 4600, možná ještě o několik stovek víc. Zhruba 20 procent činí ženy, jejich počet ale postupně narůstá.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje na příští rok společně s ministerstvem zahraničí třetí etapu poválečné rekonstrukce a obnovy Iráku. V jejím rámci stát podporuje české podniky při jejich přípravě projektů či předprojektových studií. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Úřady by měly kabinetu předložit zprávu k další etapě v prvním čtvrtletí 2006. "S návrhem na vyčlenění dalších finančních prostředků na projekty, případně předprojektové studie," doplnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Objem podpor na příští rok zatím není znám.

V minulém roce vláda schválila podporu 179,1 milionu korun pro 11 projektů. Z pětice loňských projektů čtyři již skončily, pátý je téměř u konce. Z letošní šestice projektů začala polovina. "U zbývajících tří projektů probíhají v současné době jednání, jejichž výsledek z velké části závisí na bezpečnostní a institucionální situaci v daných oblastech v Iráku," uvádí materiál ministerstva průmyslu a obchodu.

Vybrané projekty se zaměřují především na vyhledávání zdrojů pitné vody, obnovu těžby z ropných ložisek či odstranění ekologických škod. Mezi podniky, které získaly státní podporu, patří například Prokop Engineering, Inekon Group, Tesla či Technoexport. Obrat obchodu mezi Českou republikou a Irákem dosáhl podle Českého statistického úřadu v minulém roce 532 milionů korun. Téměř veškerý objem představuje český export.

Kvůli změnám ve zdravotnictví, které připravuje na příští rok ministr David Rath, nedostane podle stínového ministra ODS Tomáše Julínka náhradní ledvinu na osm desítek lidí. Šetření dopadne také na nemocné leukemií, asi 120 z nich nebudou moci lékaři transplantovat kostní dřeň, řekl Julínek. Rath to ale popřel a označil za lež.

Julínek uvedl, že celkem bude podle jeho propočtů péče omezena zhruba o pětinu a doplatí na to hlavně chronicky nemocní. "Pan Julínek lže, šíří dezinformace a já zvážím, zda za tuto dezinformaci by na něj nemělo být podáno trestní oznámení," reagoval Rath. Ministra, který bude příští rok v Praze kandidovat do sněmovny za ČSSD proti šéfovi ODS Mirkovi Topolánkovi, označil Julínek za pouhého lobbistu. Chce ovládnout české zdravotnictví a ČSSD mu to naivně umožňuje, konstatoval.

Nová Rathova úhradová vyhláška dopadne na lidi s ledvinovými či s revmatickými onemocněními, vypočítal Julínek. "Pokud mají nemocnice udržet svoji finanční bilanci, budou muset léčit o 20 až 40 procent méně pacientů nebo je léčit významně hůře. Každý pátý až třetí pacient s rakovinou nebo infarktem nedostane odpovídající léčbu," uvedl. Malou naději na dostupnou léčbu dává stínový ministr například i lidem s onemocněním kyčelního kloubu.

Nemocnice ale podle Ratha nikdo rušit nechce. "Tuto nepravdu začala rozšiřovat Občanská demokratická strana, která toho využívá jako kouřovou clonu proto, aby mohla nemocnice zprivatizovat," řekl. ODS chce podle Ratha udělat s nemocnicemi totéž, co udělala s koaličními partnery počátkem 90. let s průmyslem - za pár korun je rozdat svým spřízněným osobám.

Ministr vnitra František Bublan požaduje, aby byla malá letiště lépe zabezpečena před možným zneužitím teroristy. Podle něj je třeba, aby přistávací dráhy byly oplocené, a soukromé firmy, které letiště provozují, by měly v otázce bezpečnosti více spolupracovat se státními úřady. "Jde o technická opatření - oplocení, ostrahu - někde to bohužel není," řekl ministr po úterním zasedání Bezpečnostní rady státu. Nebezpečí podle něj spočívá především v tom, že malá letadla by mohli teroristé zneužít například k sebevražednému náletu na strategické objekty.

Podle Bublana by bylo také dobré, aby zpravodajské služby měly přehled o tom, kdo si zaplatil osvědčení na sportovního pilota a zda jsou mezi zájemci cizinci. Stát však nebude po leteckých školách vyžadovat vyčerpávající seznamy všech jejich klientů, podotkl. Bublan s projektem lepšího zabezpečení již malá letiště seznámil a setkal se prý zatím se vstřícnou reakcí.

Jak sdělil ministr Bublan, vláda zvolila ofenzivní řešení otázky migrace z východoevropských zemí do České republiky. Ve spolupráci s nevládními organizacemi zakládá například v Moldavsku, Arménii či na Ukrajině informační kanceláře, které mají za úkol některé potenciální migranty od jejich cesty do Česka odradit. "Jde o to, aby se místní lidé měli možnost seznámit s tím, co by je v Česku čekalo, co by všechno museli splnit," uvedl ministr. Podle něj je vládní strategie namířena hlavně proti potenciálním nelegálním utečencům, legální migranti jsou v Česku vítáni, pokud chtějí pracovat, podotkl.

Bublan tvrdí, že projekt "řízené migrace" se setkal v uvedených zemích s ohlasem a zatím se vyplácí - počet nelegálních uprchlíků v Česku se podle něj prudce snížil. "Dneska už máme několik zařízení pro záchyt nelegálních migrantů poloprázdných," poznamenal. Vláda se podle Bublana chce nyní se svou strategií zaměřit také na Bělorusko. Projekt řešení nelegální migrace je součástí koncepce zajištění bezpečnosti Česka.