Zprávy | Z archivu rubriky


Fotbalisté pražské Slavie si jako jediný český klub zahrají v evropských pohárech i na jaře, ale do klubové pokladny se úspěšné tažení nijak výrazně nepromítlo. Zatímco Sparta i přes nevydařenou účast v Lize mistrů vydělala více než sto milionů korun, její městský rival je při předběžném účtování Poháru UEFA zatím na nule. Situace se alespoň částečně vylepší v jarních bojích, v nichž se Slavia utká s Palermem. Generální ředitel klubu Vladimír Leška řekl ČTK, že příjmy ze vstupného a televizních přenosů ze šesti pohárových zápasů přibližně pokryly náklady na dopravu, ubytování a prémie hráčů. Teprve jarní zápasy rozhodnou o tom, jestli Slavia bude vedle sportovního úspěchu spokojena i s finančním přínosem.

Rozdíl mezi Ligou mistrů a Pohárem UEFA je propastný a druhá evropská soutěž zůstává i po letošní reorganizaci popelkou. V Lize mistrů už samotná účast ve skupině znamená automatický příjem více než sto milionů korun, v Poháru UEFA nic takového neexistuje.

Hlavním zdrojem příjmů jsou televizní práva a při jejich využívání hraje obrovskou roli jméno soupeře. O tom se přesvědčila i Slavia, která měla původně hrát s Hamburkem na domácím trávníku, ale nakonec byl program přeházen tak, že doma dostala Monako. Leška odhadl, že touto změnou přišla Slavia o milion eur za televizní práva, protože na německém trhu by je prodala mnohem lépe. Soupeři z Německa a Anglie jsou snem každého klubového pokladníka, vydělat se dá i na zápasech s italskými a španělskými týmy, i když podle Lešky asi jen čtyřicet procent toho, co nabízejí oba nejlepší evropské trhy. Naopak například cesta do Rumunska prý představuje ztrátu 1,5 milionu korun.

Podstatný rozdíl mezi oběma soutěžemi je i ve zviditelnění hráčů a fotbalisté, kteří na sebe upozorní v Lize mistrů, se mnohem lépe prodávají. Tím víc Slavii mrzí, že při všech pěti pokusech o vstup do elitní soutěže ztroskotala.

Praktičtí lékaři varují, že když budou dostávat zaplaceno za péči podle úhradové vyhlášky, kterou připravil ministr zdravotnictví David Rath, omezí se od ledna péče o pacienty. Krizový výbor Sdružení praktických lékařů žádá v dopise premiéra Jiřího Paroubka o zásah. Podle mluvčího sdružení Jana Jelínka čerpají praktici 4,5 procenta ze zhruba 170 miliard, jež vydaly letos pojišťovny na péči. "Nikdy svůj rozpočet nepřekročili a domluvené regulace dodrželi," zdůraznil Jelínek. Rath však regulace zpřísnil a stanovil pevné limity na léky, další vyšetření a zdravotní pomůcky. "V příštím roce se lékař musí vejít do 98 procent cen léků, které předepsal letos, a to i při stoupajících cenách léků, stoupajících frekvencích onemocnění a zavádění nových dražších přípravků," uvedl Jelínek. Částku, o niž limit přesáhne, lékař podle něj zaplatí ze svého.

Dosavadní limity vycházely z celostátního a regionálního průměru. Praktici tak mohli předepisovat léky i pacientům, které jim předaly do další péče nemocnice. Ty však podle připravované vyhlášky budou finančně odměněny za co nejmenší množství předepsaných léků. Vyplatí se jim nepsat pacientovi po propuštění drahý lék, ale přesunout předpis na praktika. To se podle Jelínka bude muset změnit. Když tedy nemocniční kardiolog doporučí pacientovi lék a řekne, ať si ho nechá napsat u praktika, pošle mu praktik pacienta zpět, ať mu specialista lék napíše sám. Hrozí, že pacient nakonec lék vůbec nedostane.

O přijetí či zamítnutí návrhu zákona o registrovaném partnerství rozhodnou v Senátu zřejmě občanští demokraté. O normě, kterou v pátek schválila sněmovna, senátní kluby ještě nejednaly, jejich zástupci ale považují její přijetí za reálné. Místopředseda senátního klubu ODS Jiří Šneberger ČTK řekl, že výsledek sněmovního hlasování vítá a předlohu v Senátu podpoří. Pravděpodobnost, že senátoři registrované partnerství schválí, je podle něj přibližně padesátiprocentní. Většina občanských demokratů přitom v pátek ve sněmovně hlasovala proti registrovanému partnerství. Stejný postoj zaujali i všichni přítomní lidovci.

Šéf senátního klubu ČSSD Jan Rakušan je přesvědčen, že předloha Senátem projde. On i ostatní sociální demokraté ji podle něj podpoří. "Je ostuda, že po tolika letech nejsme schopni docílit, aby z toho vzešel nějaký návrh zákona. Za Senát jako celek nevím, protože tam dnes hraje největší roli ODS," řekla ČTK místopředsedkyně klubu SNK sdružení nezávislých Helena Rögnerová. O rozhodující pozici ODS je přesvědčena také šéfka Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. "Náš klub o tom bude debatovat, má na to poměrně rozdílná stanoviska, jsou tam stoupenci i odpůrci," uvedla. Vstřícně se k zákonu postavil i zástupce komunistů v horní komoře Vlastimil Balín. "Konečně zvítězil zdravý rozum, nechutné tahanice jsou u konce," řekl ČTK. Stejný názor má podle něj i druhý představitel KSČM v Senátu Eduard Matykiewicz. Šance na schválení registrovaného partnerství mezi senátory jsou zhruba vyrovnané, myslí si.

Se změnami by pro zákon byl šéf senátního klubu KDU-ČSL Adolf Jelínek. "Jestli máme lidi, kteří žijí ve společné domácnosti nějakým způsobem zvýhodňovat, doufám, že ne na úroveň rodiny, neměla by to být otázka sexuální orientace, ale společné domácnosti. Budu iniciovat pokus o změnu podobnou, jako je ve Francii, to znamená společná domácnost s širokým rozmezím," uvedl.

Zákon má upravit vznik a zánik svazku. Partnerství by se zapisovalo do občanského průkazu. Partnerům a partnerkám by norma mimo jiné zaručila nárok na informace o zdravotním stavu jejich protějšku a šanci dědit stejně jako manželé. Zákon počítá se vzájemnou vyživovací povinností. Podobné normy platí v 11 evropských zemích. Česká republika by se stala prvním postkomunistickým státem, který by partnerství uzákonil. Ve střední Evropě schválilo normu pouze Německo.

V příštích parlamentních volbách chce kandidovat nově vzniklé pravicové hnutí Právo a spravedlnost. Přidaly se k němu další dvě neparlamentní politické strany Národní sjednocení a Dělnická strana. Představitel PaS Petr Valeš a předsedové NSJ Červenka a DS Tomáš Vandas se netají tím, že se inspirovali stejnojmenným hnutím, které zvítězilo v minulých polských volbách. Za další vzor Červenka označil Ligu polských rodin. PaS chce využít poptávku té části veřejnosti, která se při výzkumech veřejného mínění vyslovuje pro tradiční hodnoty, je znechucena morální devastací současné společnosti, a proto k volbám nechodí. "Pro nás je klíčové odstřihnout se od vývoje po roce 1989, chceme vybudovat 4. republiku jako Poláci," uvedl Červenka. Chtějí prý také, aby byla Česká republika samostatným státem, a ne vazalem Evropské unie. Při morální obnově považují za prvořadé zavedení trestu smrti a podporu rodin. Prosazovat chtějí skutečnou sociální solidaritu. Podle Vandase hrají v devastaci dnešní společnosti prim homosexuálové a pochybní umělci. Hnutí odmítá zákon o partnerských vztazích, který v pátek schválila Poslanecká sněmovna. "Nechceme rodinu, kde bude tatínek Josef a maminka Karel," zdůraznil šéf dělnické strany. NSJ a DS byly původně ve volební koalici Národní síly s Národní stranou, Republikány Miroslava Sládka a Českým hnutím za národní jednotu. Pro ideologické neshody a kvůli Sládkovi ho ale opustily. NSJ má nyní asi stovku členů a DS kolem 250.

Vznik zóny v Nošovicích, kterou pro svůj nový závod preferuje automobilka Hyundai, blokují i po pátku dva vlastníci pozemků. Jeden ale slíbil, že smlouvu o prodeji půdy podepíše v krátkém čase. S druhým, jehož půda leží uprostřed plánované zóny, se kraj zatím nedohodl. Jednání by měla být uzavřena do neděle, jinak kraj nebude moci čerpat prostředky od státu na vyplacení pozemků, řekli ČTK zástupci kraje. Totožnost posledního odpůrce hejtman Evžen Tošenovský ani předseda nošovického družstva Jiří Vícha nezveřejnili. Vícha uvedl, že ho osobně nezná. "Vím ale, že ten člověk je ve velmi svízelné osobní situaci, že nechce peníze, ale půdu," řekl. Náhradní pole mu nyní kraj nabízí v katastru Nošovic a Nižních Lhot, podle hejtmana jde dokonce o větší výměru, než o kterou by kvůli zóně přišel. Původně přitom i tento vlastník s prodejem souhlasil. "Předevčírem jsme dostali informaci, že souhlasí s tím, že si to ještě potřebuje rozmyslet a dnes ráno řekl, že ne," dodal hejtman.

"Když do neděle nebude poslední smlouva, nebude Hyundai v Nošovicích," řekl hejtman. Vícha i Tošenovský jsou ale stále optimisté a věří, že zóna pro Hyundai vznikne.

Podle Víchy je nálada v obci vypjatá, lidé jsou podle něj nervózní. Policie dokonce šetří, kdo je autorem anonymu, který vyhrožoval smrtí rodinám tří zatvrzelých nošovických odpůrců. Hejtman řekl, že kvůli velké nervozitě v obci požádal ve čtvrtek v noci policii o zvýšený dohled na území Nošovic. Vícha na dotaz ČTK řekl, že družstvo kvůli hledání náhradních pozemků v okolí dva roky nezaseje. "Když začneme uzavírat smlouvy na začátku příštího roku, pozemky dostaneme do pronájmu od října 2007, než původní nájemci dostanou výpověď. Do té doby budeme udržovat jen živočišnou výrobu," uvedl. Družstvo si bude hledat nové pozemky o stejné rozloze, na které dosud hospodařilo, tedy okolo 266 hektarů.

Sedmá největší automobilka na světě Hyundai chce ve střední Evropě postavit obří továrnu za 35 miliard až 40 miliard korun s roční kapacitou 300.000 vozů. Pro umístění své investice, která by měla vytvořit 3000 přímých a 9000 nepřímých pracovních míst, od počátku preferovala Nošovice. Jako záložní varianta se pro Hyundai připravují také průmyslová zóny v Mošnově na Novojičínsku a Holešově ve Zlínském kraji. Své rozhodnutí, kam umístí svou investici, Hyundai oznámí do konce roku.