Zprávy | Z archivu rubriky


Zhruba 300 až 400 domácností na Vsetínsku bylo bez proudu, na několika místech totiž v noci na sobotu padající stromy poškodily vedení. ČTK to řekla mluvčí Severomoravské energetiky Sylva Vidláková. Energetici škody postupně odstraňují.

Bez dodávky proudu bylo i 300 domácností z Olomouckého kraje a desítky domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Stejná situace byla i na Vysočině. Páteční vichřice, která ve Žďárských vrších v nárazech dosahovala síly orkánu, způsobila desítky poruch na linkách vysokého i nízkého napětí. Večer byla bez proudu přibližně třetina území kraje.

Sněžení a vítr, který je v nárazech velmi silný, komplikují dopravu na jihu Čech. Přes noc napadlo v nejvyšších polohách Šumavy až 50 centimetrů sněhu, na cestách se tvoří závěje a sněhové jazyky, v níže položených oblastech silnice místy pokrývá náledí.

Na Českobudějovicku odpoledne zemřel při nehodě člověk a tři další byli těžce zraněni. Tragická nehoda se stala po 15:30 na křižovatce za obcí Borek u Českých Budějovic. Na hlavním tahu E55 se srazila tři osobní auta, jeden člověk zemřel a tři jsou těžce zraněni, řekl ČTK operační důstojník českobudějovické policie.

Ke 108 případům museli vyjet kvůli páteční vichřici pražští hasiči. Zajišťovali především uvolněné plechy na střechách a odstraňovali padlé stromy a polámané větve. Poškozeny byly i čtyři automobily.

Vůdci Evropské unie se dohodli na rozpočtu společenství na léta 2007 až 2013. EU bude hospodařit s částkou téměř 862,4 miliardy eur (zhruba 25 bilionů korun), tedy 1,045 procenta hrubého národního důchodu EU, namísto původního britského návrhu 1,03 procenta HND. Česká republika by podle odhadů mohla mít čistý příjem až 93 miliard korun ročně, Slovensko 46 miliard slovenských korun ročně (zhruba 35 miliard českých korun). Největší část unijního rozpočtu bude směřovat na podporu chudých regionů a do zemědělství. ČR by podle premiéra Jiřího Paroubka mohla získat čistý příjem až 93 miliard Kč ročně. Jeho slovenský protějšek Mikuláš Dzurinda odhaduje, že se příliv peněz z unijního rozpočtu oproti současnému stavu ztrojnásobí na více než 46 miliard slovenských korun ročně. "Podařilo se to. Ve finále jsme se dostali k návrhu, který stojí za to a přináší do republiky veliké peníze," prohlásil Paroubek, podle něhož má ČR možnost ze soudržnostních fondů EU dosáhnout na nejvyšší objem ze všech zemí EU v přepočtu na obyvatele - na 330 eur (9570 korun) ročně. "Bylo to drama, ale výsledek je lepší, než jsem doufal," prohlásil Dzurinda. "Nemyslím si, že by tu byli vítězi a poražení, vyhrála zodpovědnost," zdůraznil. Díky navýšení rozpočtu desítka nováčků dostane zhruba 5,3 miliardy eur navíc oproti původní britské představě. V českém případě jde v absolutní částce zhruba o tři miliardy Kč ročně navíc.

Fotbalisté pražské Slavie si jako jediný český klub zahrají v evropských pohárech i na jaře, ale do klubové pokladny se úspěšné tažení nijak výrazně nepromítlo. Zatímco Sparta i přes nevydařenou účast v Lize mistrů vydělala více než sto milionů korun, její městský rival je při předběžném účtování Poháru UEFA zatím na nule. Situace se alespoň částečně vylepší v jarních bojích, v nichž se Slavia utká s Palermem. Generální ředitel klubu Vladimír Leška řekl ČTK, že příjmy ze vstupného a televizních přenosů ze šesti pohárových zápasů přibližně pokryly náklady na dopravu, ubytování a prémie hráčů. Teprve jarní zápasy rozhodnou o tom, jestli Slavia bude vedle sportovního úspěchu spokojena i s finančním přínosem.

Rozdíl mezi Ligou mistrů a Pohárem UEFA je propastný a druhá evropská soutěž zůstává i po letošní reorganizaci popelkou. V Lize mistrů už samotná účast ve skupině znamená automatický příjem více než sto milionů korun, v Poháru UEFA nic takového neexistuje.

Hlavním zdrojem příjmů jsou televizní práva a při jejich využívání hraje obrovskou roli jméno soupeře. O tom se přesvědčila i Slavia, která měla původně hrát s Hamburkem na domácím trávníku, ale nakonec byl program přeházen tak, že doma dostala Monako. Leška odhadl, že touto změnou přišla Slavia o milion eur za televizní práva, protože na německém trhu by je prodala mnohem lépe. Soupeři z Německa a Anglie jsou snem každého klubového pokladníka, vydělat se dá i na zápasech s italskými a španělskými týmy, i když podle Lešky asi jen čtyřicet procent toho, co nabízejí oba nejlepší evropské trhy. Naopak například cesta do Rumunska prý představuje ztrátu 1,5 milionu korun.

Podstatný rozdíl mezi oběma soutěžemi je i ve zviditelnění hráčů a fotbalisté, kteří na sebe upozorní v Lize mistrů, se mnohem lépe prodávají. Tím víc Slavii mrzí, že při všech pěti pokusech o vstup do elitní soutěže ztroskotala.