Zprávy | Z archivu rubriky

Královéhradecký biskup Dominik Duka na Pražském hradě osobně poděkoval prezidentovi Václavu Klausovi za celoroční spolupráci, popřál mu také spokojené Vánoce a vše dobré v nadcházejícím roce. O politických otázkách, například sporném církevním zákonu či smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, se podle Duky na Hradě nemluvilo. O některých tématech, jež se týkají vztahu českého státu a katolické církve, se ale zmínili, uvedl Klausův mluvčí Petr Hájek. "K nějakému vyjednávání nemám pověření. Mluvili jsme především o roli církve ve společnosti," uvedl Duka po schůzce.

Prezident nedávno stvrdil svým podpisem novelu zákona o církvích, která podle jejich zástupců obsahuje opět sporné pasáže týkající se evidence charit, diakonií a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud. Kardinál Miloslav Vlk poté uvedl, že Klaus podpisem porušil ústavu. Podle mluvčího Hájka byl prezident Vlkovým výrokem hluboce zklamán a dotčen. Předvánoční setkání hlavy státu a katolického primase se letos nechystá. Po Dukovi ale v úterý zavítá na Hrad papežský nuncius Diego Causero.

Česká republika je jednou z mála evropských zemí, která nemá smluvně upraveny vztahy s Vatikánem. K přijetí smlouvy nebyla ve sněmovně během tří let politická vůle a také prezident Klaus by ji v navržené podobě nepodepsal - dávala by prý katolické církvi příliš mnoho privilegií.

Vydání Švéda libanonského původu Oussama Kassira, podezřelého z terorismu, kterého minulý týden na pražském ruzyňském letišti zadržela česká policie, se může zkomplikovat. Jeho vydání požadují Spojené státy, Česko s nimi ale má zastaralou úmluvu o vydávání zločinců. Informoval o tom Český rozhlas 1 - Radiožurnál (ČRo). Podle náměstka státní zástupkyně Jaroslava Fenyka by se v tomto případě také dalo využít nové dohody z roku 1997. "Kromě toho, že Česká republika má se Spojenými státy uzavřenou smlouvu o vydávání osob z roku 1925, která je zastaralá, tak existuje možnost, že by bylo postupováno podle mezinárodní konvence o potlačování teroristických bombových útoků, která je z roku 1997," řekl ČRo Fenyk. Podle něj je tato úmluva, která je zaměřena právě na teroristické trestné činy, moderní a jsou jí vázány jak Spojené státy, tak Česká republika. Radiožurnál však připomněl, že smlouva se týká teroristických bombových útoků. Američané ale Kassira viní ze spiknutí ve snaze poskytnout hmotnou podporu teroristům.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun na Fenykova slova reagoval s tím, že hodnotit v současnosti možnost vydání je předčasné a spekulativní. "Musíme počkat na oficiální žádost Spojených států, především na popis skutků, ze kterých je obžalován," řekl ČTK mluvčí. Česká policie Kassira zatkla na základě mezinárodního zatykače, když cestoval letadlem ze Stockholmu do Bejrútu, které mělo mezipřistání v Ruzyni.

Oprava na jednom z čerpadel prvního bloku temelínské jaderné elektrárny, kvůli níž je blok od sobotního rána mimo provoz, zřejmě potrvá do konce roku. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Závadu zjistili technici v pátek odpoledne, den poté, co zařízení získalo oficiální povolení k provozu. Kolaudační rozhodnutí pro první blok vyvolalo protesty ekologů. Rakouští odpůrci stavby navíc hrozí obnovením blokád hraničních přechodů.

"Je to technologická závada na elektromagnetu čerpadla bez jakéhokoliv dopadu na bezpečnost provozu. Dodávky elektřiny by měl blok obnovit na začátku ledna," řekl mluvčí. Okamžitě poté začnou přípravy na odstávku druhého bloku, kterou museli technici kvůli opravě prvního odložit. Trvat by měla zhruba tři týdny a pracovníci elektrárny při ní vymění vysokotlakou část rotoru turbíny, která způsobovala její nadlimitní chvění.

Oficiální povolení k provozu kritizují nejen čeští, ale i rakouští odpůrci energie z jádra. Ti vyzývají rakouskou vládu, aby se "konečně a rozhodně" zasadila o odstavení Temelína. Navíc hrozí, že jsou připraveni znovu blokovat provoz na společné hranici. Protesty byly silné zejména po rozhodnutí o dostavbě elektrárny v roce 1999. Situaci zlepšila až česko-rakouská dohoda z Melku v prosinci 2000. Česká strana se v ní mimo jiné zavázala k přezkoumání vlivu elektrárny na životní prostředí pod dohledem Evropské komise.

Poprvé po zhruba půl roce přestala vládní ČSSD ve voličských preferencích dotahovat opoziční ODS. Zjistil to průzkum agentury STEM z počátku prosince, který má ČTK k dispozici. ODS si podle něj nadále udržuje postavení strany, která by vyhrála volby do Poslanecké sněmovny. Na dalších místech by skončily ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Žádná další strana by zastoupení v dolní komoře nezískala.

Podle prosincového průzkumu STEM by ODS volilo 31 procent lidí, ČSSD 25,9 procenta. Rozdíl mezi oběma stranami by tak činil 5,1 procenta hlasů. O měsíc dříve, kdy by podle STEM volilo občanské demokraty 30,5 procenta a sociální demokraty 25,6 procenta voličů, byl rozdíl mezi oběma stranami 4,9 procenta hlasů. Tento rozdíl se s výjimkou září trvale zmenšoval od letošního března, kdy byl přes 22 procent.

Vzestup ČSSD a snižování náskoku, který dosud měla ODS, byl přičítán jarnímu razantnímu nástupu místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka do funkce premiéra. Současně s růstem obliby rostla i popularita Paroubka, ale i ta se v posledním týdnech zastavila. Průzkum popularity osobností například ukázal, že ho v čele obliby vystřídal ministr kultury Vítězslav Jandák.

Nejnovější průzkum STEM dále zjistil, že třetí by ve volbách do sněmovny skončila KSČM, již by volilo 14,2 procenta voličů. To bylo o 0,6 procenta více než v listopadu, ale o 1,3 procenta méně než v říjnu. Čtvrtou KDU-ČSL by počátkem prosince volilo 6,6 procenta voličů. To bylo o 0,3 procenta více než o měsíc dříve, avšak o 1,7 procenta méně než v říjnu.

Průzkum STEM potvrdil, že volební šance Unie svobody-DEU, která má teď ve sněmovně deset křesel, jsou stále minimální. Počátkem prosince by ji volilo jedno procento voličů, což je sice o 0,3 procenta více než v listopadu, ale o 0,2 procenta méně než v říjnu. Pro zastoupení ve sněmovně je ale třeba získat nejméně pět procent hlasů. Lepší než unie byla v průzkumu mimoparlamentní Strana zelených, kterou by počátkem prosince volilo 3,1 procenta voličů. Ani to by jí ale na získání křesel v dolní komoře nestačilo, Těsně za unionisty skončili v průzkumu Nezávislí, které by volilo 0,9 procenta lidí, a SNK, kterému by hlas odevzdalo 0,7 procenta voličů. Evropští demokraté a Nezávislí demokraté (předseda V. Železný) by dostaly po 0,3 procenta hlasů. Voleb by se počátkem prosince zúčastnilo 51 procent lidí, 22 procent by volit nešlo.

Dvě nové školní budovy postaví příští rok na jihu Etiopie Člověk v tísni. Letos se nevládní organizaci podařilo na projekt ve spolupráci s Junákem vybrat 1,75 milionu korun, řekl ČTK koordinátor pro Etiopii Ondřej Zapletal. Organizace v jedné z nejchudších zemí na světě již jednu školu z vybraných peněz tento rok otevřela.

Podle Zapletala si Člověk v tísni Etiopii vybral mimo jiné proto, že do školy tam chodí jen polovina dětí, kterých se musí na venkově do tříd vejít až 150. Třídy přitom dosahují velikosti průměrného středoevropského obývacího pokoje. Většina škol je navíc postavena ze dřeva a hlíny a nemá skleněná okna. V míře negramotnosti Etiopie převyšuje dokonce většinu ostatních subsaharských zemí.

První gorila, která se kdy narodila v Česku, je sameček. Rok po narození Moji v pražské zoologické zahradě potvrdily pohlaví zvířete testy DNA. Najít laboratoř, ve které budou testy provedeny, pomohli zoologům pražští kriminalisté. "Je to soukromá laboratoř, podrobnosti ale prozrazovat nechceme," řekl ČTK pracovník zahrady Miroslav Špička. Pracovníci zoo od narození gorily o mláděti hovořili v ženském rodu. Jméno gorily ale znamená první, což lze použít i pro samce. Mládě žije od narození se svými rodiči v pavilonu bez lidského kontaktu, proto ošetřovatelé nemohli Moju ohledat. Pro testy DNA získali chovatelé nejdříve sliny rodičů z hrdla lahve, ze které gorily pily. Vzorek Moji získali otěrem pokožky. "Laborant zatím vždy dělal pouze lidské analýzy, proto říká, že výsledek je jistý na 98 procent," uvedl Špička. Výsledky prvních zkoušek byly hotovy v pátek. O víkendu laboratoř analýzy pro jistotu ještě zopakovala.

Česko udělilo azyl 15 občanům Uzbekistánu, kteří se letos v květnu ve své zemi účastnili protivládních demonstrací. Praha tak vyhověla žádosti Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který těmto lidem udělil statut uprchlíků. ČTK o tom informoval tiskový odbor ministerstva vnitra. Většina z přijatých Uzbeků jsou podle vnitra drobní podnikatelé - je mezi nimi například truhlář, kuchař, malíř pokojů či pekař. Nyní jsou na zdravotní kontrole v přijímacím středisku ve Vyšných Lhotách. "Proces se snažíme maximálně urychlit," řekla ČTK mluvčí vnitra Radka Kovářová.

Řada aktivistů, kteří se účastnili květnových nepokojů ve východouzbeckém Andižanu, se původně uchýlila do utečeneckých táborů v sousedním Kyrgyzstánu, jeho vláda ale některé z nich údajně vydala zpět do Uzbekistánu. V rodné zemi jim podle organizací zabývajících se lidskými právy hrozí mučení či trest smrti. OSN proto rozhodla o přemístění více než 400 uprchlíků do tábora v Rumunsku. Kromě České republiky pak Uzbeky přijaly Spojené státy, Kanada, Austrálie, Německo či Finsko.

V Andižanu zahynulo při krvavém zásahu bezpečnostních sil proti účastníkům protivládních demonstrací nejméně 500 lidí, včetně žen a dětí. Vojáci a policisté potlačili začínající povstání podle svědků střelbou do davu. Režim prezidenta Islama Karimova označil nepokoje v Andižanu a okolí za protivládní spiknutí islamistů inspirované a řízené ze zahraničí.

Osmaosmdesátiletý Ladislav Nižňanský obžalovaný z válečných zločinů na Slovensku byl osvobozen. Podle mnichovského soudu se nepodařilo prokázat jeho vinu na masakrech ve slovenských vesnicích Ostrý Grúň a Kľak a na střelbě do židovských uprchlíků, na kterých se podle obžaloby podílel koncem války jako člen protipartyzánské jednotky Edelweiss. Obžaloba Nižňanského vinila, že jako velitel slovenské části protipartyzánské jednotky Edelweiß v lednu 1945 vydal rozkaz k povraždění civilních obyvatel ve třech místech. Požadovala pro něj trest doživotního vězení. Porotní soud se však přiklonil k argumentaci obhajoby, že nic takového se nepodařilo prokázat, a přijal její požadavek obžalovaného osvobodit.

Proces, který začal loni v září, měl původně trvat asi měsíc a vycházel z protokolů k procesu, který se konal počátkem 60. let v bývalém komunistickém Československu. Při něm byl Nižňanský odsouzen k smrti v nepřítomnosti. Nižňanský odešel po válce jako údajně agent československé vojenské rozvědky na Západ, brzo však obrátil a pracoval mimo jiné pro americkou tajnou službu a později pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Ministr zahraničí Cyril Svoboda otevřel v pondělí v moldavském Kišiněvě české velvyslanectví, které zde dosud nebylo. Česká vláda má zájem na posílení ekonomických a politických vztahů s Moldavskem, které uznala jako samostatný stát v roce 1992. Svoboda zprovoznění zastupitelského úřadu označil za strategické rozhodnutí; česká diplomacie se připravuje spíše zmenšovat síť zastupitelských úřadů ve světě.

České zájmy v Moldavsku dosud hájilo velvyslanectví v sousedním Rumunsku. To bude ještě po nějakou dobu vydávat víza. Vláda bude ve středu rozhodovat o nominaci velvyslance, který bude ambasádu v Moldavsku vést, řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle informací ČTK je kandidátem diplomat Petr Kypr, který byl dříve velvyslancem v Norsku a Slovinsku.

Čtyři byty pro 12 mentálně postižených občanů otevřela ve městě Petrovac na Mlavi ve středním Srbsku společnost Člověk v tísni. Projekt, financovaný z české rozvojové pomoci, má pomoci handicapovaným lidem žít běžný život, uvedl Jan Pavelka z neziskové společnosti. V Srbsku to je jeden z prvních modernizačních programů tohoto typu. Bělehrad se v současné době snaží o transformaci sociálních služeb s důrazem na decentralizaci celého systému. Hlavním cílem změn je přemístění postižených lidí z ústavů do péče humánnějších služeb a jejich integrace do společnosti, vysvětlil Pavelka.

Člověk v tísni působí v Srbsku i v dalších oblastech sociální pomoci, kde nabízí zkušenosti z období české transformace. Podle Pavelky se společnost podílí mimo jiné na výuce a školení pracovníků ústavů sociální péče a podpoře tamních neziskových organizací. Srbsko a Černá Hora patří mezi země, na které se zaměřuje česká rozvojová pomoc. Na ni Česko letos věnovalo celkem asi 600 milionů korun a v příštím roce ještě o sto milionů více. Je to nejvíce z nových členských zemí Evropské unie.