Zprávy | Z archivu rubriky


Lídři pětice parlamentních stran s premiérem Jiřím Paroubkem hodlají ve středu nejspíš dát vánoční dárek mladším generacím. Chystají se totiž podepsat dohodu o zásadách budoucího důchodového systému. Čtyřicátníci, třicátníci a mladší lidé by se tak měli dozvědět, jak by v hrubých rysech měly jejich penze vypadat.

Politici se chystali dokument podepsat už dvakrát, naposledy před měsícem. Neshodli se ale na tom, od kterého roku by měli lidé chodit do penze v 65 letech. Zatímco podle koalice a ODS by to mělo být od roku 2031, podle KSČM od roku 2036. Zatímco čtveřice stran by tedy zvedala věk pomaleji postupně, komunisté by ho začali zvyšovat rychlejším tempem až za čtvrt století. "Doufám, a to tedy doufám už asi potřetí, že to zítra (ve středu) podepíšeme," řekl ČTK premiér Jiří Paroubek. Výhrady komunistů podle něj trvají. "Buď je překonáme, nebo je nepřekonáme, uvidíme," dodal. Podle ministra práce a sociálních věcí zdeňka Škromacha je nyní důležité hlavně to, aby se věk odchodu do penze nestal v budoucnu předmětem boje politických stran. Dohoda by tomu měla zabránit, míní ministr. O shodu všech pěti stran stojí také premiér. Lídr KDU-ČSL Miroslav Kalousek již dříve řekl, že lidovci jsou připraveni dokument podepsat i bez komunistů.

Věk odchodu do penze se prodlužuje již nyní. Od roku 2012 by lidé měli chodit do důchodu v 63 letech. Kromě věku dohoda počítá s tím, že by hlavní část penze měl i v budoucnu lidem vyplácet stát. Dál by odváděli sociální pojištění. Vzniknout má také finanční rezerva, do níž by putovaly přebytky z pojistného a výnosy z případných privatizací. Platila by se z ní reforma i penze v době, kdy by do důchodu šly silné populační ročníky. Stát by měl podporovat rovněž penzijní připojištění a životní pojištění například odpisy z daní či příspěvky. Dokument by měl obsahovat i možnost předčasného odchodu do důchodu.

Důchodový systém zůstane bez dluhů asi 20 let. Společnost ale stárne a výdaje na penze porostou. Reforma je podle odborníků nutná. Změny doporučuje Česku i Mezinárodní měnový fond.

Premiér Jiří Paroubek napadl novináře za jejich komentáře a články, podle nichž měl hlavní podíl na ukončení komentovaného publicistického pořadu České televize Bez obalu. Články zejména deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny označil za "štvavou kampaň". "Ačkoliv jsem se možná někde vyjádřil kriticky, rozhodně jsem nikdy nepožadoval zrušení tohoto pořadu," řekl Paroubek novinářům. Podle něj mají články na téma zrušení Bez obalu a premiérova údajného vlivu překrýt "pozitivní publicitu" po dojednání rozpočtu EU na léta 2007 až 2013, který je podle předsedy vlády mimořádně výhodný pro ČR. "Musím říct, že dnešní článek pana Steigerwalda, bývalého to bolševika, svazáka, normalizačního scénáristy, nyní pohůnka ODS, které se pohyboval ideově po linii Klaus, Macek, Salzmann, jako manžel Salzmannovy dcery...Ten článek je opravdu nestydatý," uvedl premiér.

Za komentářem Karla Steigerwalda stojíme, řekl ČTK Viliam Buchert, který má v deníku na starosti stránku komentářů. "To, co řekl pan premiér, považujeme za velmi nevhodné. A když popisuje osoby, které jsou v rodinném vztahu k autorovi, to považujeme za nepřípustné," řekl Buchert. Žádný politik by se tak neměl vyjadřovat, ať o něm píše kdokoliv cokoliv, dodal.

ČT se minulý týden rozhodla ukončit vysílání týdeníku Bez obalu, který vždy komentoval dění v uplynulých sedmi dnech. Uvedla, že důvodem jsou příliš velké náklady na výrobu pořadu i to, že podle nezávislé analýzy Innovatio/Media Tenor se autoři občas dopouštěli nekorektnosti a nevyváženosti. Podle autora analýzy Marka Síbrta byla nejčastější nekorektností od tvůrců pořadu nevyváženost a nedostatečná závažnost při informování o jednotlivých aktérech reportáží a kauz. Nejvíce těchto prohřešků se objevilo v reportážích, jejichž hlavním protagonistou byl Paroubek. "Nebyl mu dán ve čtyřech reportážích i přes jasně negativní postoj redakce k jeho činnosti prostor, aby své konání vysvětlil či obhájil," uvedl v analýze Síbrt. Podobně se ale podle něj tvůrci pořadu zachovali i k podnikateli Andreji Babišovi v referování o privatizaci Unipetrolu.

Zprávy o ziscích lékáren, které se objevily v souvislosti s rozhodnutím vlády o snížení obchodní přirážky na léky, považuje Grémium majitelů lékáren za dezinformace. Proto se rozhodlo podat trestní oznámení pro trestný čin pomluvy. Oznámení nemíří na konkrétní osobu či úřad. Z jeho textu ale vyplývá, že terčem má být ministerstvo zdravotnictví a jeho šéf David Rath.

Vyhlášku ministerstva financí minulou středu schválila vláda. Povede k tomu, že na léky hrazené pojišťovnami budou moci lékárny dát od 1. ledna obchodní přirážku pouze 29 procent, nikoli 32 jako nyní. Kabinet si od toho slibuje nižší ceny pro spotřebitele. Rath tehdy uvedl, že snížení doplatků pozitivně ohodnotí nízkopříjmové skupiny, důchodci a rodiny s dětmi. Nyní dostávají lékárny z léku, který stojí 100 korun, 32 korun, od 1. ledna jim zůstane 29 korun. Právě toto tvrzení považuje Grémium majitelů lékáren za dezinformaci. "Tímto nepravdivým tvrzením má být v očích veřejnosti odůvodněno rozhodnutí o snížení obchodní přirážky," uvedlo grémium v trestním oznámení. "Tyto dezinformace jsou přitom vědomě nepravdivé, neboť každému, kdo je oprávněn podílet se na řešení ekonomických podmínek ohledně regulovaných cen léčiv, musí být a je zřejmé, že skutečná situace ohledně příjmů z regulovaných cen léčiv je radikálně odlišná. Z textu šířené dezinformace se přitom jeví, že autorem této dezinformace by měl být ministr zdravotnictví," uvedlo grémium v oznámení.

Podle grémia dostává lékárna maximálně 20 korun z ceny léku ve výši 100 korun. Plošné snížení obchodní přirážky o tři procenta vede podle grémia ke snížení příjmu lékárny z výdeje léků nejméně o deset procent. "To pro ty veřejné lékárny, které jsou již nyní v krizi, znamená akutní hrozbu likvidace, zejména v menších městech a obcích," varovalo v trestním oznámení grémium.

Městský soud v Praze v úterý rozhodoval o stížnostech členů údajného gangu uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře na vazbu. Podle informací ČTK byly všechny zamítnuty. Z nyní již třináctičlenné skupiny, viněné z pokusu poškodit státní energetickou společnost Čepro, tak zůstává ve vazbě osm lidí.

Krejčíř policii uprchl při domovní prohlídce letos v červnu. Nyní žije i s rodinou na Seychelách, má tamní občanství. Jeho vydání českým úřadům je velmi nejisté. Vedle Krejčíře, stíhaného na útěku, byl již dříve obviněn bývalý obchodní ředitel Čepra Martin Pechan a Ivan Hricik a Aleš Zagora, kteří se starali o Krejčířovy firmy v Česku. Stíháni jsou také Tomáš Pavlíček, jenž prý s Krejčířem studoval na vysoké škole, Aleš Kohoutek, bývalá zaměstnankyně Čepra Ivana Skopcová a Jaroslav Siuda, který je podle médií ekonomem Krejčířových firem. Dále jsou stíháni podnikatelé Jaromír Raida i Radko Nauš. Zatím poslední obvinění padla o víkendu, kdy policie začala stíhat za podporu zločinného spolčení dva údajné Krejčířovy bodyguardy, boxery Romana Kracíka a Dana Macháčka. Obvodní soud pro Prahu 9 i na ně v pondělí uvalil vazbu.

Krejčíř v úterý ČTK sdělil, že policie má příkaz od premiéra Jiřího Paroubka, aby zatýkala miliardářovy přátele bez ohledu na jejich vinu či nevinu. "Zatýkáno má být i za cenu, že stát bude muset proplácet neoprávněné vazby. Žádná z vazeb, dle jeho (premiérova) příkazu, nesmí být ukončena do voleb, i když bude nesmyslná," napsal Krejčíř. Tvrdí, že informace má od svého policejního informátora. Cílem akce údajně je vytvořit z Krejčíře mafiána či teroristu, a usnadnit tak jeho vydání českým úřadům.