Zprávy | Z archivu rubriky


Žádost Spojených států o vydání podnikatele českého původu Viktora Koženého začne bahamský soud projednávat 30. ledna příštího roku. Proces je plánován na celý týden, řekl telefonicky ČTK bahamský prokurátor Francis Cumberbatch. Zda poté soud učiní rozhodnutí, není v tuto chvíli zřejmé, dodal. Koženého žádost o propuštění na kauci byla v úterý s konečnou platností zamítnuta, uvedl prokurátor. Ve vazbě je finančník už déle než dva měsíce. Cumberbatch ČTK potvrdil, že Koženého nyní zastupuje britský advokát Clive Nichols. Podle informací bahamského tisku dosavadní Koženého obhájce Philip Davis zůstává v týmu jeho právních zástupců.

Spojené státy žádají vydání Viktora Koženého kvůli obvinění ze snah o podplácení ázerbájdžánských představitelů. Souhlas se zahájením extradičního řízení vyslovil bahamský ministr zahraničí Fred Mitchell začátkem prosince. O Koženého vydání usiluje kvůli podezření ze zpronevěry majetku v hodnotě 11,5 miliardy korun i Česká republika. Ale vzhledem k tomu, že s Bahamami na rozdíl od USA neuzavřela smlouvu o právní pomoci, byly její snahy zatím neúspěšné. Na americkou žádost zadržela finančníka bahamská policie 5. října jen několik hodin před tím, než byl v USA spolu se dvěma Američany obžalován z údajné rozsáhlé korupce v souvislosti s tehdy zamýšlenou privatizací ázerbájdžánské ropné společnosti SOCAR. Kožený veškerá obvinění odmítá.

Při soudním jednání v bahamské metropoli Nassau o žádosti Koženého o propuštění na kauci vyšlo v druhé polovině října najevo, že kromě irského pasu má i venezuelské a možná i brazilské občanství. Celkem bylo soudu předloženo osm jeho cestovních dokladů, včetně neplatného pasu České republiky. Na Bahamských ostrovech, které leží v Atlantickém oceánu jihovýchodně od Floridy, žije nyní dvaačtyřicetiletý Kožený od roku 1993.

V Mníšecké kapli na příbramské Svaté Hoře začala tradiční výstava betlémů. Na rozdíl od předchozích let představuje návštěvníkům pouze historické jesličky. Otevřena bude do 8. ledna, řekl ČTK starosta pořádajícího spolku Příbramští betlemáři Ján Chvalník. Výstavu na Svaté Hoře pořádají betlemáři už popatnácté. Letos se jim podařilo shromáždit 11 historických exponátů z let 1870 až 1930. Čtyři z nich jsou vystaveny vůbec poprvé.

"Byly pouze v rodinách. Jeden jsme našli před měsícem na půdě," dodal Chvalník. Většina vystavených betlémů je majetkem členů spolku. "Nejsou to malé jesličky, jsou velké přes metr, i čtyři metry. To je pro Příbram typické," řekl. Mezi exponáty je i jeden kovový a dva malé skříňkové. Ve svatohorském muzeu navíc betlemáři vystavují ještě kolem 50 miniaturních jesliček z Čech, Afriky, Itálie, Německa a Rakouska.

Na Svaté Hoře letos chybí velký betlém, na jehož výrobě se od roku 1998 průběžně podílejí všichni členové spolku. Má už kolem 350 figurek, staveb a dalších objektů a dá se rozestavět na plochu 3,5 metru. Jesličky měly být původně dílem příbramských tvůrců, figurky ale začali posílat i řezbáři z jiných měst a obcí. "Je to už velké, musíme ho do budoucna rozdělit," řekl Chvalník. Zájemci o tyto jesličky ale zkrátka nepřijdou, jsou součástí výstavy betlémů v příbramském Zámečku-Ernestinu.

Česká katolická charita na začátku nového roku už pošesté uspořádá celostátní Tříkrálovou sbírku, která ročně vynáší desítky milionů korun. Lidé mohou na pomoc potřebným přispět složenkami nebo bankovním převodem, ale po městech a obcích se současně bude pohybovat asi 18.000 skupinek koledníků s kasičkami. "Počet koledujících rok od roku vzrůstá, také výtěžek je každým rokem vyšší. Letos dosáhl rekordních 62,7 milionu korun," řekl na středeční tiskové konferenci generální sekretář Sdružení Česká katolická charita Oldřich Haičman. Tento výsledek byl podle něj však zřejmě mimořádně umocněn vánoční přírodní katastrofou v Asii, která vyvolala po celém světě velkou solidaritu.

V jednotlivých katolických diecézích se uskuteční počátkem ledna požehnání koledníkům, většinou při bohoslužbách v sídle biskupství nebo v tamních katedrálách. Například v Praze kardinál Miloslav Vlk tímto způsobem zahájí Tříkrálovou sbírku 2. ledna odpoledne v Arcibiskupském paláci. Někde, například na jižní Moravě na Kyjovsku, však Tříkrálová sbírka tradičně začíná v terénu už 26. prosince. Stejně jako v předchozích letech bude výtěžek celostátní sbírky využit na podporu a pomoc lidem, kteří se z jakýchkoli důvodů ocitli v nouzi, a to v tuzemsku i zahraničí. Stovky projektů budou podpořeny v místech, kde se peníze vybírají. Deset procent z celkového výtěžku sbírky je každoročně určeno na humanitární účely.

Budoucí důchodový systém v Česku nemá ani po středě jasně stanovené obrysy. Lídři pětice parlamentních stran s premiérem Jiřím Paroubkem ani napotřetí nepodepsali dohodu o zásadách penzijní soustavy. Schůzku zrušili. Po 80 minutách se totiž stále k jednání nesešli, nedostavil se zástupce ODS. Dosud podpis vázl na tom, že se politici nedokázali shodnout na prodlužování důchodového věku. "Je to škoda, že se to zrušilo (jednání), protože teď už se to bude těžko dávat dohromady," uvedl Paroubek. Nepřítomnost ODS i postoj komunistů ho podle jeho slov zklamaly. Jestli bude podle něj "ochota partnerů", mohli by lídři o důchodech jednat v lednu.

KSČM totiž trvá na tom, aby penzijní věk nerostl. Politici se dosud nedokázali shodnout na tom, zda a od kterého roku by lidé měli chodit do důchodu v 65 letech. Podle koalice by to mělo být v roce 2031. Komunisté původně mluvili o roce 2036. Kompromisní znění dohody, které navrhl ministr práce Zdeněk Škromach, počítalo se zvýšením věku na 65 let do roku 2036. "Zásadně nepodporujeme prodloužení věku odchodu do důchodu. Ani tu kompromisní variantu v tuto chvíli," řekl šéf komunistů Vojtěch Filip. Myslí si, že KSČM "bude konzistentní" a názor nezmění.

Úspory ve výdajích na léky bude hledat komise

Lékárníci se ve středu dohodli s premiérem Jiřím Paroubkem a ministrem zdravotnictví Davidem Rathem na vzniku pracovní skupiny, která do měsíce navrhne, jak uspořit výdaje zdravotního pojištění na léky. Ročně za ně pojišťovny dají 40 miliard korun. Lékárníci odmítají jako jedinou cestu úspor snížení obchodní přirážky na léky o tři procenta, jež od ledna prosadil Rath. "Rozumíme nespokojenosti lékáren i distributorů, protože celková lékárenská marže se tím sníží o 700 až 750 milionů. Na druhou stranu tu bude mít pozitivní dopad na peněženky pacientů," řekl po jednání Rath. Dodal, že od snížení marže očekává snížení cen léků v lékárnách, a tedy doplatků pro pacienty, nebo alespoň zachování jejich současné výše. Skupina by podle něj nejpozději do konce ledna měla přijít s jasnějším a komplexnějším návrhem, aby "nynější snížení marže bylo bráno jenom jako přechodné, a klidně od února, března mohlo být nalezeno definitivnější opatření".

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ocenil, že Paroubek pochopil argumenty lékárníků, že pouhé snížení marže zásadní změnu nepřinese. "Proto velmi vítám nabízenou ruku v tom, že bude ustavena do konce týdne pracovní komise," řekl. Pokud by se Chudoba s politiky nedohodl na řešení, byli lékárníci odhodláni vyhlásit stávku a zavřít ve čtvrtek na celý den lékárny. Představenstvo lékárnické komory se po jednání s premiérem usneslo, že se plánovaná stávka neuskuteční, zároveň ale s okamžitou platností vyhlásilo stávkovou pohotovost lékáren do 31. ledna 2006. "Těmito kroky vyjadřujeme vstřícnost k jednání komise," stojí v prohlášení, jež komora zaslala ČTK.