Zprávy | Z archivu rubriky


Návrhy politiků na útraty v příštích letech jsou velmi nedisciplinované a řada návrhů jde proti zdravému rozumu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Růst povinných výdajů státu v dalších letech by podle něj mohl ohrozit plán přijetí eura v roce 2010. Premiér Jiří Paroubek i ministr financí Bohuslav Sobotka to odmítli a poukázali na to, že vláda rychle snižuje schodky rozpočtů.

"Nemůžeme neregistrovat buď schválení nebo návrhy na zvyšování mandatorních výdajů. Vidíme to jako velmi nedisciplinované," řekl Tůma. "Řada těch návrhů jde podle našeho názoru proti zdravému rozumu. Pokud by všechny tyto návrhy měly být schváleny, tak to prakticky neguje plánované přijetí eura v roce 2010, nebo by to mohlo minimálně ohrozit," dodal. Odmítl zároveň konkretizovat, které vládní či poslanecké návrhy má konkrétně na mysli.

České ekonomice se podle Tůmy nyní daří. Politici se však prý chovají, jako by tento příznivý stav měl vydržet "na věčné časy", a vláda tak mohla příští rok něco rozdat. Dobrý vývoj hospodářství je podle Tůmy potřeba využít ke stabilizaci veřejných financí. Plány vlády či některé návrhy poslanců však údajně míří opačnou cestou.

Premiér Paroubek tvrdí, že se daří snižovat deficity veřejných financí ještě rychleji, než se ČR zavázala Evropské unii. "I ČNB si musí být vědoma faktu, že konvergenční program, který je naším jízdním řádem pro zavedení eura, plníme už nyní s obrovským předstihem," uvedl v tiskovém prohlášení. Také schodek na příští rok je podle předsedy vlády v souladu s konvergenčním programem. "Vyjadřuji pevné přesvědčení, že formulace pana guvernéra neznamenají zapojení bankovní rady do nastávající volební kampaně, ke kterému tato instituce nemá žádný ústavní mandát," dodal.

Rovněž ministr financí Bohuslav Sobotka s názorem Tůmy nesouhlasí a pokládá jej za zavádějící. "Domnívám se, že tyto výroky jsou zcela v rozporu s realitou a vynikajícími výsledky hospodaření veřejných rozpočtů, které očekáváme v letošním roce," řekl. Vládě se podle něj podařilo stabilizovat veřejné rozpočty v situaci, kdy se rozsáhle měnily daně. Deficit veřejných financí prý bude "minimálně tak dobrý" jako v loňském roce, kdy činil tři procenta HDP. Letos vláda původně počítala s téměř pětiprocentním schodkem, hospodaření státu se však vyvíjí lépe. Letošní rok označil Sobotka za nejlepší pro českou ekonomiku za posledních deset let.

Vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna nahradí ve funkci předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý šéf Fondu národního majetku Jiří Havel. ČTK to řekl premiér Jiří Paroubek. Havel zatím o svých prioritách v nové funkci odmítá hovořit. ČTK řekl, že by to nebylo fér, protože ještě nebyl do funkce jmenován. Premiér již dříve uvedl, že nástupce nestraníka Jahna je členem ČSSD a že má velké praktické zkušenosti a teoretické znalosti. Je to skvělý ekonom, uvedl premiér s tím, že se s ním shodne v pohledu na svět. Přestože jde o člena ČSSD, nebude na žádné volební kandidátce ČSSD, dodal. Jahn oznámil odchod z politiky do soukromého sektoru v říjnu. Současně uvedl, že nepřijme nabídku stát se volebním lídrem ČSSD v Praze, kde ho nahradil ministr zdravotnictví David Rath.

Osmačtyřicetiletý Havel vystudoval politickou ekonomii, v minulosti zastával významné pozice ve vedení FNM. Členem výkonného výboru fondu byl od října 1999, předsedou se stal v březnu 2000. V dubnu 2001 rezignoval poté, co ministr Pavel Mertlík podal demisi. Od ledna 2003 do počátku června 2005 byl členem představenstva firmy Unipetrol. Od června letošního roku je předsedou dozorčí rady elektrárenské společnosti ČEZ. Havel rovněž působí jako vysokoškolský pedagog. Na Institutu ekonomických studií FSV UK je vedoucím katedry financí a kapitálových trhů. Je autorem či spoluautorem řady odborných ekonomických publikací, které se týkají kapitálových trhů a transformace ekonomiky.

Profesní sdružení Syndikát novinářů ČR vyzvalo politiky, aby neomezovali svobodu tisku. Důvodem znepokojení jsou pochybnosti o dosud platném tiskovém zákonu, které vyjadřují někteří politici, a aktuální vývoj kolem novely trestního zákona. Novela mimo jiné považuje pomluvu za trestný čin a zpřísňuje používání skryté kamery. Dalším důvodem je stíhání aktivisty Stanislava Pence za pomluvu údajně jen proto, že na tiskové konferenci položil nepříjemný dotaz. "Syndikát znovu vážně apeluje na zákonodárce i ministry, aby nepřipustili zařazení pomluvy mezi trestné činy, když v řadě demokratických zemí je pomluva předmětem občanského práva, a aby snahami o omezení svobody slova nediskvalifikovali pověst našeho státu mezi demokratickými zeměmi Evropy," píše se v prohlášení, které syndikát zaslal ČTK.

Syndikát zároveň vyjádřil vážné znepokojení nad snahami vlády o omezení práce žurnalistů a televizních i rozhlasových publicistů, uvádí se v prohlášení. Předseda syndikátu Miroslav Jelínek ale ČTK řekl, že to není reakce na zatím poslední kauzu kolem premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) a některých médií kvůli tomu, že údajně ovlivnil ukončení kritického publicistického pořadu České televize Bez obalu. "Do toho se nepouštíme, ukončení pořadu je vnitřní záležitostí ČT," uvedl Jelínek. Paroubek se letos několikrát vyslovil kriticky nejen k pořadům České televize Bez obalu a satirickému pořadu Budování státu, z nichž nyní ani jeden již na obrazovce nemá místo, ale také k tiskovému zákonu. Nový tiskový zákon by podle něj měl umožnit ochranu "občana politika před nepravdivými informacemi médií" a vyvést zemi z "balkánského pojetí" novinářské práce. O médiích mimo jiné řekl, že "80 procent z nich je proti ČSSD".

Syndikát chce prohlášením také poukázat na snahy omezit práci novinářů, například novými pravidly pro používání skryté kamery v novele trestního zákona, kterým se nyní bude zabývat Senát. Televize přitom míní, že bez skrytých nahrávek, které měly například zásadní význam v kauze kolem privatizace Unipetrolu a údajného požadavku premiérova poradce Zdeňka Doležela o úplatek, bude těžké až nemožné vytvářet investigativní reportáže.

Lékárníci zatím nevědí, jaké doplatky na léky budou po 1. lednu účtovat pacientům. Mají jen vyhlášku, v níž se píše, o kolik procent se mění na danou účinnou látku úhrada z pojištění. Přepočet na konkrétní lék teprve specializované firmy dělají. Podle členky představenstva České lékárnické komory Leony Štěpkové u řady přípravků úhrada klesá, a tak pacienti zaplatí více. Doplatky podle ní může zvýšit i pokles obchodní přirážky na léky o tři procenta, který prosadil ministr zdravotnictví David Rath. Lékárníci kvůli tomu vyhlásili stávkovou pohotovost.

"Lékárníci stráví Silvestra v lékárně," shrnul prezident komory Lubomír Chudoba. Firmy, které vyhlášku převádějí do počítačových programů, dostaly podle něj podklady teprve ve čtvrtek. Lékárny je tak dostanou až těsně před koncem roku. Při otevření 2. ledna už musejí vydávat léky podle nového ceníku. Podle vyhlášky, z níž ceník vychází, klesnou až o 40 procent úhrady pojišťoven na přípravky k léčení obezity, zhruba o 30 procent na srdeční selhávání a až o 20 procent na epilepsii. V řádech procent klesnou na lidské inzulíny, na léky snižující hladinu cukru v krvi, na cholesterol, překyselení žaludku, prokrvení periferních cév, vysoký tlak a některá antibiotika.

Ministr zdravotnictví David Rath ČTK řekl, že do budoucna by již tyto problémy nastat neměly. Kategorizační komise, která určuje, které léky a v jaké výši budou hradit zdravotní pojišťovny, bude muset ukončit práci a předat podklady 150 dní před tím, než začne vyhláška platit. Lékárníci i firmy pak budou mít dostatek času se na nové úhrady připravit, prohlásil ministr.

Ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha ve čtvrtek protestovali před ministerstvem životního prostředí proti dovozu odpadů. Před úřad přivezli popelnice zabalené v dárkovém balení. Požadovali jednoznačný výklad, zda české spalovny mohou dovážet odpad ze zahraničí. Podle mluvčí ministerstva Karolíny Šulové ale dosud žádná žádost o dovoz odpadu povolena nabyla a ani nebude. "Ministerstvo už vydalo čtyři zákazy dovozu odpadů do spaloven komunálního odpadu, další dvě žádosti se v současné době posuzují," řekla Šulová. Se stanoviskem ministerstva seznámila i ekology.

Aktivisté upozorňovali na to, že české společnosti by mohly podle zákona dovážet odpad k jeho dalšímu energetickému využití. "Spalovací společnosti toho zneužívají a označují svá zařízení za teplárny či elektrárny s tím, že odstraňování odpadků je vlastně jen jejich vedlejší efekt," píšou ve svém prohlášení. Tento problém podle nich však vyřešil oficiální výklad ministerstva. Podle tajemníka ministra životního prostředí Daniela Vondrouše výklad stanovuje přesné podmínky, které musí zařízení pro energetické využití odpadu splnit. Provozovatel spalovny by podle něj měl například za dodávku odpadů platit dodavateli, nikoli naopak. "Ministerstvo životního prostředí nepovažuje za pravděpodobné, že by jakákoliv spalovna komunálního odpadu tyto podmínky dokázala splnit," dodal Vondrouš. "Vydaný ministerský výklad je skutečně přesně to, co jsme tři roky prosazovali, doslova a do písmene. Tím je celý spor uzavřen," řekl ČTK Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.