Zprávy | Z archivu rubriky

Policejní komisař navrhl žalobci, aby postavil před soud tři bývalé pracovníky ministerstva zahraničí stíhané v kauze nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě. Vedle někdejšího generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby, který si ve vězení odpykává osmiletý trest za přípravu vraždy novinářky, jde o šéfa akciové společnosti Hotel Český dům Stanislava Breie a hlavního účetního moskevského komplexu Miroslava Karla. Servisní smlouva mezi akciovou společností Hotel Český dům a ministerstvem zahraničí byla údajně pro Českou republiku nevýhodná. Policie klade trojici za vinu, že nevýhodným pronájmem lukrativního komplexu způsobila státu v roce 2001 škodu přesahující 26 milionů korun.

Lékárníci zatím nevědí, jaké doplatky na léky budou po 1. lednu účtovat pacientům. Mají jen vyhlášku, v níž se píše, o kolik procent se mění na danou účinnou látku úhrada z pojištění. Přepočet na konkrétní lék teprve specializované firmy dělají. Podle členky představenstva České lékárnické komory Leony Štěpkové u řady přípravků úhrada klesá, a tak pacienti zaplatí více. Doplatky podle ní může zvýšit i pokles obchodní přirážky na léky o tři procenta, který prosadil ministr zdravotnictví David Rath. Lékárníci kvůli tomu vyhlásili stávkovou pohotovost.

"Lékárníci stráví Silvestra v lékárně," shrnul prezident komory Lubomír Chudoba. Firmy, které vyhlášku převádějí do počítačových programů, dostaly podle něj podklady teprve ve čtvrtek. Lékárny je tak dostanou až těsně před koncem roku. Při otevření 2. ledna už musejí vydávat léky podle nového ceníku. Podle vyhlášky, z níž ceník vychází, klesnou až o 40 procent úhrady pojišťoven na přípravky k léčení obezity, zhruba o 30 procent na srdeční selhávání a až o 20 procent na epilepsii. V řádech procent klesnou na lidské inzulíny, na léky snižující hladinu cukru v krvi, na cholesterol, překyselení žaludku, prokrvení periferních cév, vysoký tlak a některá antibiotika.

Ministr zdravotnictví David Rath ČTK řekl, že do budoucna by již tyto problémy nastat neměly. Kategorizační komise, která určuje, které léky a v jaké výši budou hradit zdravotní pojišťovny, bude muset ukončit práci a předat podklady 150 dní před tím, než začne vyhláška platit. Lékárníci i firmy pak budou mít dostatek času se na nové úhrady připravit, prohlásil ministr.

Přibližně 550 let je starý čerstvý přírůstek sbírek Národní knihovny (NK). Gutenbergova odpustková listina patří k vůbec nejstarším tiskům na světě. Knihovna za něj zaplatila 250.000 korun biskupství plzeňskému, které spravuje knihovnu v Chebu, kde byl tisk objeven. Posloužil k podlepení vnitřní strany desek jedné z knih jako takzvané přídeští. "Tisk datovaný rokem 1454 vyrobil Johann Gutenberg v dílně ve své rodné Mohuči a na světě se do dneška dochovalo pouze pár desítek exemplářů, které jsou uloženy ve sbírkách v Dánsku, Francii, Německu, Nizozemsku, USA, Švýcarsku, Vatikánu a Velké Británii," řekla ČTK Eva Štanská z tiskového oddělení NK.

NK srovnává význam objevu se získáním fragmentu latinského překladu Dalimilovy kroniky, za kterou stát letos zaplatil více než deset milionů korun. Výjimečnost objevu odpustkové listiny podle ředitele NK Vlastimila Ježka dokládá fakt, že jde teprve o druhý tisk z proslulé dílny, který se nachází v Česku. Prvním byl list ze slavné Gutenbergovy Bible, jenž je také uložen ve sbírkách NK. Byl tam objeven v polovině 20. století rovněž na přídeští novější knihy. "Součástí knihovny v Nostickém paláci byl sice kompletní iluminovaný exemplář Gutenbergovy Bible, ale na počátku 19. století se odtud za záhadných okolností ztratil a dnes je chloubou Huntingtonovy knihovny v San Marinu," uvedl Ježek.

Odpustkové listiny vznikly kvůli strachu křesťanského světa z turecké expanze. Na období od května 1452 do dubna 1455 papež Mikuláš V. povolil prodej odpustků ve prospěch obrany kyperského království proti Turkům. Listiny sloužily jako potvrzení o přijetí milodaru i jako záruka, že jejich majitel může dvakrát požádat kněze o udělení rozhřešení, a byly po tisících opisovány.

Volby do Poslanecké sněmovny by podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyhrála ODS, která od listopadu zvýšila svůj náskok na ČSSD na 5,5 procenta. Nejsilnější opoziční strana by nyní získala 29,5 procenta hlasů, sociální demokraty by volilo 24 procent respondentů. Minule činil rozdíl mezi oběma stranami jen 1,5 procenta. Na třetím místě by skončili komunisté s podporou 12,5 procenta voličů. Do sněmovny by se ještě dostali lidovci, kterým by dalo hlas osm procent lidí. Pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny se nejvíce přiblížila Strana zelených s tříprocentním ziskem. "Nezávislé" by chtělo volit jedno procento oslovených, vládní unionisty stejně jako Evropské demokraty půl procenta lidí. Pětina účastníků průzkumu si nedokázala vybrat žádnou stranu nebo neví, koho volit.

Český statistický úřad zpřístupní od 1. ledna na svých webových stránkách tzv. veřejnou databázi. Zařadí se tak mezi stále širší okruh statistických úřadů, které budují výstupní databáze pro externí uživatele. ČTK to sdělil mluvčí předsedy ČSÚ Roman Prorok. Veřejná databáze je jednotným informačním systémem, který je určen pro laickou i odbornou veřejnost. Do veřejné databáze se postupně převádějí všechny standardní výstupy statistických dat úřadu. V systému budou ukládána i některá statistická data z externích zdrojů, především z ministerstev, kde jsou zřízena pracoviště státní statistické služby.

Trenér českých hokejistů Alois Hadamczik zařadil do nominace na únorové olympijské hry v Turíně patnáct letošních mistrů světa z Vídně. Jediným hráčem působícím v Evropě je ve třiadvacetičlenném výběru liberecký brankář Milan Hnilička z Liberce, který je zároveň jedním z osmi olympijských vítězů z Nagana. "Rozhodli jsme se nominovat jen hráče, kteří jsou v současnosti stoprocentně zdravotně v pořádku. Nechtěli jsme riskovat, že budeme mít v týmu hráče, jejichž problémy se protáhnou a odehrají před olympiádou například jen jedno dvě utkání," řekl generální manažer reprezentace Zbyněk Kusý.

Hadamczik se rozhodl vsadit na mezinárodně ostřílené hráče typu Jaromíra Jágra, Martina Ručinského, Pavla Kubiny, Davida Výborného či Františka Kaberleho. Mužstvo ale doplnil i hráči, kteří na žádné velké akci nestartovali - to je případ Jana Bulise z Montrealu, Martina Erata z Nashvillu a Rostislava Olesze z Floridy. "Snažili jsme se sestavit tým tak, aby měl svou vnitřní strukturu. Potřebujeme nejen hráče, kteří dávají branky, ale i ty, kteří budou bránit," vysvětlil svou volbu Hadamczik.

Návrhy politiků na útraty v příštích letech jsou velmi nedisciplinované a řada návrhů jde proti zdravému rozumu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Růst povinných výdajů státu v dalších letech by podle něj mohl ohrozit plán přijetí eura v roce 2010. Premiér Jiří Paroubek i ministr financí Bohuslav Sobotka to odmítli a poukázali na to, že vláda rychle snižuje schodky rozpočtů.

"Nemůžeme neregistrovat buď schválení nebo návrhy na zvyšování mandatorních výdajů. Vidíme to jako velmi nedisciplinované," řekl Tůma. "Řada těch návrhů jde podle našeho názoru proti zdravému rozumu. Pokud by všechny tyto návrhy měly být schváleny, tak to prakticky neguje plánované přijetí eura v roce 2010, nebo by to mohlo minimálně ohrozit," dodal. Odmítl zároveň konkretizovat, které vládní či poslanecké návrhy má konkrétně na mysli.

České ekonomice se podle Tůmy nyní daří. Politici se však prý chovají, jako by tento příznivý stav měl vydržet "na věčné časy", a vláda tak mohla příští rok něco rozdat. Dobrý vývoj hospodářství je podle Tůmy potřeba využít ke stabilizaci veřejných financí. Plány vlády či některé návrhy poslanců však údajně míří opačnou cestou.

Premiér Paroubek tvrdí, že se daří snižovat deficity veřejných financí ještě rychleji, než se ČR zavázala Evropské unii. "I ČNB si musí být vědoma faktu, že konvergenční program, který je naším jízdním řádem pro zavedení eura, plníme už nyní s obrovským předstihem," uvedl v tiskovém prohlášení. Také schodek na příští rok je podle předsedy vlády v souladu s konvergenčním programem. "Vyjadřuji pevné přesvědčení, že formulace pana guvernéra neznamenají zapojení bankovní rady do nastávající volební kampaně, ke kterému tato instituce nemá žádný ústavní mandát," dodal.

Rovněž ministr financí Bohuslav Sobotka s názorem Tůmy nesouhlasí a pokládá jej za zavádějící. "Domnívám se, že tyto výroky jsou zcela v rozporu s realitou a vynikajícími výsledky hospodaření veřejných rozpočtů, které očekáváme v letošním roce," řekl. Vládě se podle něj podařilo stabilizovat veřejné rozpočty v situaci, kdy se rozsáhle měnily daně. Deficit veřejných financí prý bude "minimálně tak dobrý" jako v loňském roce, kdy činil tři procenta HDP. Letos vláda původně počítala s téměř pětiprocentním schodkem, hospodaření státu se však vyvíjí lépe. Letošní rok označil Sobotka za nejlepší pro českou ekonomiku za posledních deset let.

Obyvatelé Brna a okolí už mohou sledovat digitální televizní vysílání a poslouchat šest digitálních rozhlasových stanic. Programy jsou součástí řádné digitální sítě, jejíž testovací provoz zahájila společnost Radiokomunikace. ČTK to oznámil Radek Zeman ze zastupující mediální agentury. Brno se tak stalo teprve druhým městem ČR, kde stálé digitální vysílání začalo. Nutností pro příjem digitálních programů je ale zapojení přístroje zvaného set-top box, jakéhosi převaděče signálu. Cena základních přístrojů nyní začíná asi na 2000 korunách a očekává se, že v budoucnu bude stejně jako třeba u mobilních telefonů v době jejich nástupu klesat.

Moravskoslezský kraj vykoupí i zbylé nemovitosti pro průmyslovou zónu Nošovice na Frýdecko-Místecku, kterou pro stavbu své továrny preferuje jihokorejská automobilka Hyundai. Kraj ve druhé fázi odkoupí 223 hektarů pozemků a devět rodinných domů, rozhodli zastupitelé. Stát by na to měl vynaložit téměř 371 milionů korun, necelých 13 milionů korun přidá moravskoslezské hejtmanství. O uvolnění peněz pro druhou etapu výkupů by stát měl rozhodnout v polovině ledna.

Dlouhodobě klesající podíl kultury na státním rozpočtu se letos po několika letech podařilo zvýšit. Proti původnímu vládnímu návrhu, který pro kulturu na příští rok vyčleňoval 0,475 procenta státního rozpočtu, schválila sněmovna částku, která představuje 0,5 procenta. Podíl zvedlo 100 milionů korun, které sněmovna při posledním čtení návrhu rozpočtu kultuře přidala. Ministerstvo kultury podepsalo se zástupci uměleckých obcí, Iniciativy pro kulturu a dalších kulturních sdružení, které navýšení navrhovaly, společné prohlášení o tom, na co konkrétně navýšená částka půjde. ČTK to řekla tajemnice Rady uměleckých obcí Marta Smolíková.