Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident republiky Václav Klaus přijal demisi místopředsedy vlády Martina Jahna. Podle Jahnova přání demise nabude účinnosti 31. prosince. Jahn oznámil odchod z politiky do soukromého sektoru v říjnu. Současně uvedl, že nepřijme nabídku stát se volebním lídrem ČSSD v Praze, kde ho nahradil ministr zdravotnictví David Rath. Ve funkci vicepremiéra pro ekonomiku Jahna nahradí předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý šéf Fondu národního majetku Jiří Havel. Prezident Klaus je podle dohody s premiérem připraven jmenovat na počátku ledna Havla členem vlády.

Martin Jahn, kterého do vlády povolal expremiér Stanislav Gross, se v mnohém vymykal z běžných představ o ministrovi zastupujícím ve vládě sociální demokracii. Jeho názory se často více blížily představám pravice a občas popíraly zažité teze ČSSD. Během svého zhruba patnáctiměsíčního působení ve vládě zaujal především návrhem strategie hospodářského růstu. Jeho plán, který počítal s investicemi do infrastruktury, vzdělání, vědy a výzkumu, většina ekonomů označila za dobrý, avšak příliš ambiciózní. Poté, co strategii premiér Jiří Paroubek projednal s odbory, vypadly z dokumentu návrhy na okamžitou deregulací nájmů, zavedení školného nebo poplatků u lékaře.

Kosočtvercová značka s ženskými rty bude v Aši označovat místo, kde lze legálně nabízet sexuální služby. Tabule budou mít, podobně jako dopravní značky, dvě verze. Jedna bude označovat místo, kde zóna začíná a druhá, kde prostor končí, informoval ČTK mluvčí ašské radnice Milan Vrbata. Na označení místa pro nabízení sexuálních služeb se dohodli zastupitelé města, kteří na svém posledním jednání schvalovali novou podobu městské vyhlášky o zabezpečení veřejného pořádku v územním obvodu města Aše. Její součástí je i stanovení místa, kde lze sex nabízet. Tím bude Příčná ulice.

"Cedule bude červeně orámovaný kosočtverec, v němž budou ženské, poměrně masité rty. Konec úseku pro nabízení sexu označí stejná, ale přeškrtnutá značka," uvedl Vrbata. Tabule by se měly v Příčné ulici, která leží mimo obydlenou zástavbu města, objevit zřejmě v průběhu ledna.

Města musela upravit některé vyhlášky, protože podle výkladu ministerstva vnitra není možné určitou činnost zakázat plošně. Vždy musí být například vymezeno místo, kde lze sex nabízet. Města se s návodem ministerstva vypořádávají různě. Většinou posílají prostitutky na periferii. Například v Sokolově ale vymezili zastupitelé vyhláškou místo pro prostitutky před policejní stanici. Skutečná účinnost takových nařízení je ale mizivá. Ve vymezených místech prostitutky stejně nestojí. Aby ale města měla alespoň nějaký nástroj proti pouliční prostituci, podobné vyhlášky přijímají.

V katedrále svatého Víta na Hradčanech si Pražané i návštěvníci hlavního města mohli v pátek v podvečer zapálit betlémské světlo pro své domácnosti. Plamínek do Prahy dopravili po ekumenické bohoslužbě ve Vídni skauti. Na Štědrý den se betlémské světlo přemístí do Arcibiskupského paláce.

Betlémské světlo od skautů převzali kardinál Miloslav Vlk a pražský primátor Pavel Bém. "Když vpadne toto světlo do vašeho srdce, vaše jitro se rozzáří," oslovil přítomné v chrámu svým vánočním poselstvím katolický primas. Kardinál věří, že spolu s plamínkem zažehnutým v rodišti Ježíše Krista si lidé odnesou do svých domovů a mezilidských vztahů také otevřené srdce, vzájemnou lásku, respekt a úctu. "Betlémské světlo provázím přáním vánočního klidu a pokoje. Je symbolem hodnot, které člověka činí lepším," dodal pražský primátor.

Symbol pokoje - světlo slavnostně zažehnuté v Betlémě, kde se podle tradice narodil Ježíš Kristus - šíří skauti před Vánocemi po mnoha zemích světa již víc než 15 let. Předávání plamínku v evropských zemích zorganizovali v roce 1986 pracovníci rakouského rozhlasu a televize. Světlo zapaluje před Vánocemi dítě v jeskyni narození Páně v Betlémě. Světlo putuje z Izraele letecky ve speciálním bezpečnostním obalu do Lince, odkud se předává do 25 zemí světa - nejen rozhlasům, ale také institucím, jako jsou Evropský parlament či sídlo OSN v New Yorku. V České republice se zvyk ujal po listopadu 1989, betlémské světlo opatrují a šíří po zemi skauti a pracovníci Českého rozhlasu.

Energetická společnost ČEZ podala přihlášku do soutěže na prodej jediné makedonské distribuční společnosti AD ESM. ČTK to sdělila mluvčí firmy Eva Nováková. "Máme vážný zájem o makedonskou energetiku. Nachází se v našem cílovém regionu jihovýchodní Evropy a navazuje na země, ve kterých Skupina ČEZ již aktivně působí. Výhodou ČEZ je, že si v nedávné době prošel restrukturalizací energetického sektoru v České republice, která se nyní připravuje i v Makedonii," uvedl generální ředitel ČEZ Martin Roman. Makedonie je jedna z mnoha zemí, o které se ČEZ v souvislosti se zahraniční expanzí zajímá. V posledních dvou letech ČEZ koupil distribuční firmy v Bulharsku a Rumunsku. Účastní se také privatizací v Polsku. Zájem má například i o podniky na Ukrajině, či v Černé hoře.

Zlínský kraj dokončil přípravu pozemků pro průmyslovou zónu v Holešově na Kroměřížsku. Hejtman Libor Lukáš o tom v pátek dopisem informoval představitele jihokorejské společnosti Hyundai. Sedmá největší automobilka na světě se o holešovskou zónu zajímá v souvislosti s připravovanou stavbou své továrny. Problémy s pozemky v Nošovicích ale vyřešil i Moravskoslezský kraj, jehož zónu automobilka pro investici za 35 až 40 miliard korun preferuje.

"Chceme jasně sdělit, že se nám podařilo vyřešit rozhodující skutečnosti a máme jednoznačně připraveny potřebné pozemky, které jsme na základě rozhodnutí z minulých dnů získali do vlastnictví kraje. Jsme tedy schopni investici automobilky na území Zlínského kraje přijmout," uvedl Lukáš. O tom, kde se bude továrna s roční kapacitou 300.000 automobilů nakonec stavět, rozhodne podle agentury CzechInvest vedení automobilky zhruba v polovině ledna.

V případě, že se Hyundai nakonec rozhodne pro jinou lokalitu, bude kraj zónu nabízet dalším investorům. "Území je natolik zajímavé, že se případně podaří zaplnit jinými investory. I s touto možností jsme pochopitelně od začátku počítali," řekl hejtman. Zóna v Holešově vzniká na místě letiště, které bylo postaveno v 50. letech minulého století.

Nejlepší střelec podzimní části první fotbalové ligy Tomáš Michálek z Jablonce a teplický útočník Jiří Mašek prý v nejbližší době přestoupí do tureckého Malatyasporu. Podle serveru efotbal.cz mají oba hráči už brzy podepsat smlouvu s klubem, kde je od léta na hostování ze Sparty obránce Jiří Homola. "Přestupy jsou prakticky hotové, zbývají jen formality," řekl serveru agent obou fotbalistů Pavel Zíka. O Michálka se podle něj zajímal také rakouský mistr Rapid Vídeň. "Jenže Turci nabízejí dvakrát víc Jablonci i hráči," uvedl Zíka bez bližších podrobností. Teplice prý utrží za Maška kolem 15 milionů korun.

Michálek vede po podzimu tabulku ligových střelců se sedmi brankami. Osmadvacetiletý záložník dosud odehrál v nejvyšší soutěži 119 zápasů a dal 29 gólů. O rok mladší Mašek má bilanci 165 ligových startů a 34 branek. Malatyaspor je momentálně v turecké lize na patnáctém místě hned nad sestupovými příčkami. V 17 zápasech dal jen 14 gólů a má třetí nejhorší útok v soutěži.

Pošta na Božím Daru ukončila v pátek večer razítkování vánočních zásilek pro Ježíška. Letos jich sem přišlo od 5. prosince přes 339 kilogramů. Ještě dopoledne poštovní auto přivezlo kolem půl pytle posledních přání, řekla ČTK vedoucí pošty Soňa Kašparová. Aby vůbec pošta tak velký nápor zvládla, měla poštmistrová přiděleny k ruce dva brigádníky. K dispozici byla dvě razítka, která ale na poště nezůstanou. Stejně jako každý rok po ukončení příležitostného razítkování poputují zpátky na ústředí České pošty. "V božídarském muzeu jsou ale vystaveny všechny otisky těchto razítek od doby, kdy se tady v roce 1994 s razítkováním přání pro Ježíška začalo. Originální razítka asi končí v muzeu," uvedla Kašparová.

Příležitostné razítko, která pošta používá, má každý rok jiný motiv. V roce 1994 používala pošta razítko s vánočním stromkem, v dalších letech to byl betlém, kapr, beránek, svíčka v ořechové skořápce, Tři králové, usměvavé batole či Jezulátko v jesličkách. V minulém roce pošta razítkovala motivem sněhové vločky.

Česká pošta nezůstala pouze u příležitostných razítek vánočních, před několika lety zavedla i velikonoční razítko v Kraslicích na Sokolovsku. V Milostíně na Příbramsku ve středních Čechách zase před 14. únorem, tedy před Dnem všech zamilovaných, razítkují milostné dopisy.

Dva vyléčení draví ptáci, kteří kvůli zraněním pobývali v záchranné stanici v Praze-Jinonicích získali před Vánocemi znovu svobodu. Mladé samice káně lesní a krahujce obecného dnes vypustil do volné přírody primátor Pavel Bém. Ve stanici se ročně vystříká kolem dvou tisíc zvířat; do přírody se z nich vracejí asi dvě třetiny.

Samice káně byla nalezena v příkopu u dálnice na Hradec Králové blízko Prahy. Patrně byla sražena proudem vzduchu z projíždějícího kamionu. "Byla prakticky nezraněná, jen otřesená, zotavila se za dva dny," řekla pracovnice stanice Věra Přibylová. Samičku krahujce také zranil automobil, našla se v Hrdlořezech. Byla na tom poměrně špatně, měla otřes mozku. Teprve po deseti dnes byla schopna se sama nažrat, měsíc trvala rehabilitace. Ve stanici byla od začátku října, uvedla Přibylová.

Kromě podzimu, kdy lidé přinášejí hlavně ježky, se do stanice dostávají především ptáci. Na jaře a v létě jsou to nejčastěji mláďata poštolek, kosů, pěnkav, sýkorek a sojek. Podle Přibylové řada z nich končí ve stanici zbytečně; lidé často nosí mláďata, která předčasně vylétla z hnízda. Poměrně hodně je podle Přibylové poraněných labutí, které nalétnou do trolejí na mostech. "Jsou čtyři mosty, které jsou nejvíce rizikové. Je to Čechův most, Mánesův most, most Legií a Palackého most," vyjmenovala Přibylová. Ve stanici končí i poměrně značný počet poštolek, které se o troleje popálí. Mezi savci jsou častými obyvateli stanice kuny skalní, které podle Přibylové osídlily celé město. Často jsou poraněny vozidly, do stanice také míří lidé s mláďaty, které našli na půdách. Velký problém je podle Přibylové se zajíci, kteří obývají okrajové části metropole. "Zajíci si nedělají pelech, samice rodí mláďata na trávu a lidé, kteří je náhodou najdou, je seberou pod dojmem, že jsou opuštěná," uvedla chovatelka. Potíž je i v tom, že zajíci se těžko odchovávají uměle. Jedinci, kteří přežijí, zkrotnou, a nelze je vypustit do přírody. Jinonická stanice pro poraněná zvířata je jediná v Praze. Magistrát se nedávno rozhodl, že bude na její provoz přispívat dvěma miliony korun ročně.

Štědrý den tradičně oslaví pražští bezdomovci v centru sdružení Naděje v Bolzanově ulici. Jeho pracovníci připraví slavnostní menu pro 240 lidí bez domova. Budou to poslední Vánoce v tomto centru. Koncem května příštího roku se totiž Naděje bude muset odstěhovat do jiných prostor, řekl ČTK vedoucí střediska Ladislav Varga. Středisko se mělo původně stěhovat už koncem roku, ale vedení Naděje se podařilo vyjednat s novým majitelem odklad. "Na pořízení nové nemovitosti máme již přislíbené finanční prostředky z magistrátu a ministerstva," řekla ČTK oblastní ředitelka Naděje Petra Lakatošová. Před dvěma dny vypsali výběrové řízení, žádné konkrétní přihlášky ještě nemají. "Předpokládáme ale, že do května jednání o novém prostoru dobře dopadnou," dodal Varga.

Centrum denní péče v Bolzanově ulici, zřejmě nejznámější v Praze, funguje u Hlavního nádraží od roku 1992. Od té doby se do něj přišlo najíst či vysprchovat na 14.000 bezdomovců nejen z hlavního města, ale i z ostatních krajů a z ciziny. Do jídelny Naděje se vejde asi 80 lidí, na Štědrý den se zde vystřídají tři skupiny bezdomovců. První zasednou ke stolům v poledne, další se budou střídat po dvou hodinách. Nabídka bude tradičně vánoční. V Naději budou servírovat polévku a salát. Varga ještě nevěděl, zde bude k salátu ryba či kuřecí řízek. "To záleží na sponzorech," konstatoval.

Kromě centra denní péče u hlavního nádraží Naděje v Praze provozuje čtyři azylové domy a dvě noclehárny. Zájemci, z nichž zhruba 85 procent tvoří muži, v nich platí od 20 do 60 korun za noc. Lůžek je však v hlavním městě stále nedostatek: na přibližně 5000 místních bezdomovců jich u všech charitativních sdružení dohromady připadá necelých 700.

Pokud od února příštího roku vznikne na dálnici D1 kalamita, svedou policisté všechny kamiony do odstavných pruhů, aby silničáři mohli silnici upravit. Dohoda policie a správy silnic a dálnic je jedním z výsledků páteční schůzky ministra dopravy Milana Šimonovského s policejním prezidentem Vladislavem Husákem. Dopravní situaci na dálnici D1 dlouhodobě kritizují jak odborníci, tak především samotní řidiči. Ti si nejvíce stěžují právě na řidiče kamionů, kteří v dlouhých kolonách blokují dopravu a při vzájemném předjíždění ohrožují provoz i v dalších pruzích. Havárie kamionů pak často na dlouhé hodiny ochromí provoz na celé komunikaci.

Husák upozornil na to, že řídit a manipulovat se souvislou kolonu kamionů je pro policisty nejen velmi obtížné, ale také nebezpečné. Na druhou stranu upřesnil, že kamiony by v odstavných pruzích měly strávit maximálně desítky minut, dokud neprojedou údržbářské vozy. Vzhledem ke složitosti úkolu se chce ministerstvo i policisté nejdříve inspirovat v Německu a Rakousku a režim zavést asi od února příštího roku.

Husák zatím neuvažuje o zřízení speciálního celostátního útvaru dálniční policie na D1. Spíše chce posílit dálniční oddělení, kde policisté spadají pod příslušné kraje. V současné době je na dálnici pět takových oddělení, v každém slouží 25 policistů. Ti mají ale kromě samotné dopravy na starosti také kriminalitu u benzinových pump a na odpočívadlech. Policejní prezidium proto chce oddělení personálně posílit. Příležitost nastane podle Husáka po vstupu Česka do Schengenského prostoru na podzim 2007. V tu dobu totiž na hraničních přechodech ztratí uplatnění řada policistů, kteří by doplnili stavy právě na D1. Policisté také dostali od ministerstva dopravy k dispozici asi sedm dosud uzavřených odpočívadel, kam budou moci svádět provoz při silničních kontrolách nebo v případě havárie.