Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus podepsal novelu vysokoškolského zákona, která zavádí sociální stipendia pro studenty z chudších rodin. Příspěvek ve výši pravděpodobně 1600 korun měsíčně by mělo dostávat zhruba 13.000 studentů. Novela začne platit ve chvíli, kdy vyjde ve Sbírce zákonů. Možnost poskytnutí sociálního stipendia existuje i v dosud platném zákonu. Studenti ale na něj nemají právní nárok a vysoké školy stipendia většinou nevyplácejí, protože na ně nemají peníze.

Sociální stipendia mají po dobu deseti měsíců v roce pobírat studenti z rodin, jejichž příjem nedosahuje 1,1násobek životního minima. Jsou to rodiny, které již nyní dostávají přídavek na dítě ve zvýšené hodnotě 800 korun. Výši stipendií bude určovat vláda. Ministerstvo školství zatím počítá s 1600 korun. Ze státního rozpočtu by si to vyžádalo zhruba 200 milionů za akademický rok. Předloha zavádí i řadu dalších novinek. Do příjmů, které rozhodují o tom, zda má rodina nárok na státní sociální dávky, se nebudou počítat příspěvky studentovi na koleje, menzy či zahraniční stáže.

Štědrý den tradičně oslaví pražští bezdomovci v centru sdružení Naděje v Bolzanově ulici. Jeho pracovníci připraví slavnostní menu pro 240 lidí bez domova. Budou to poslední Vánoce v tomto centru. Koncem května příštího roku se totiž Naděje bude muset odstěhovat do jiných prostor, řekl ČTK vedoucí střediska Ladislav Varga. Středisko se mělo původně stěhovat už koncem roku, ale vedení Naděje se podařilo vyjednat s novým majitelem odklad. "Na pořízení nové nemovitosti máme již přislíbené finanční prostředky z magistrátu a ministerstva," řekla ČTK oblastní ředitelka Naděje Petra Lakatošová. Před dvěma dny vypsali výběrové řízení, žádné konkrétní přihlášky ještě nemají. "Předpokládáme ale, že do května jednání o novém prostoru dobře dopadnou," dodal Varga.

Centrum denní péče v Bolzanově ulici, zřejmě nejznámější v Praze, funguje u Hlavního nádraží od roku 1992. Od té doby se do něj přišlo najíst či vysprchovat na 14.000 bezdomovců nejen z hlavního města, ale i z ostatních krajů a z ciziny. Do jídelny Naděje se vejde asi 80 lidí, na Štědrý den se zde vystřídají tři skupiny bezdomovců. První zasednou ke stolům v poledne, další se budou střídat po dvou hodinách. Nabídka bude tradičně vánoční. V Naději budou servírovat polévku a salát. Varga ještě nevěděl, zde bude k salátu ryba či kuřecí řízek. "To záleží na sponzorech," konstatoval.

Kromě centra denní péče u hlavního nádraží Naděje v Praze provozuje čtyři azylové domy a dvě noclehárny. Zájemci, z nichž zhruba 85 procent tvoří muži, v nich platí od 20 do 60 korun za noc. Lůžek je však v hlavním městě stále nedostatek: na přibližně 5000 místních bezdomovců jich u všech charitativních sdružení dohromady připadá necelých 700.

V katedrále svatého Víta na Hradčanech si Pražané i návštěvníci hlavního města mohli v pátek v podvečer zapálit betlémské světlo pro své domácnosti. Plamínek do Prahy dopravili po ekumenické bohoslužbě ve Vídni skauti. Na Štědrý den se betlémské světlo přemístí do Arcibiskupského paláce.

Betlémské světlo od skautů převzali kardinál Miloslav Vlk a pražský primátor Pavel Bém. "Když vpadne toto světlo do vašeho srdce, vaše jitro se rozzáří," oslovil přítomné v chrámu svým vánočním poselstvím katolický primas. Kardinál věří, že spolu s plamínkem zažehnutým v rodišti Ježíše Krista si lidé odnesou do svých domovů a mezilidských vztahů také otevřené srdce, vzájemnou lásku, respekt a úctu. "Betlémské světlo provázím přáním vánočního klidu a pokoje. Je symbolem hodnot, které člověka činí lepším," dodal pražský primátor.

Symbol pokoje - světlo slavnostně zažehnuté v Betlémě, kde se podle tradice narodil Ježíš Kristus - šíří skauti před Vánocemi po mnoha zemích světa již víc než 15 let. Předávání plamínku v evropských zemích zorganizovali v roce 1986 pracovníci rakouského rozhlasu a televize. Světlo zapaluje před Vánocemi dítě v jeskyni narození Páně v Betlémě. Světlo putuje z Izraele letecky ve speciálním bezpečnostním obalu do Lince, odkud se předává do 25 zemí světa - nejen rozhlasům, ale také institucím, jako jsou Evropský parlament či sídlo OSN v New Yorku. V České republice se zvyk ujal po listopadu 1989, betlémské světlo opatrují a šíří po zemi skauti a pracovníci Českého rozhlasu.

Na Štědrý den se bude na Staroměstském náměstí v Praze tradičně servírovat rybí polévka. Jako obvykle bude polévku rozlévat primátor Pavel Bém za pomoci náměstka Jana Bürgermeistra a starosty Prahy 1 Vladimíra Vihana (všichni ODS). Tentokrát jim podle pořadatelů bude asistovat i předseda ODS a lídr pražské volební kandidátky této strany Mirek Topolánek. Sociální demokraté to berou s nadhledem a kladně. "Vnímám to jako jeden z prvních dobrých skutků, které (Topolánek) dělá pro občany Prahy," řekl ČTK šéf pražské ČSSD Petr Hulinský. Myslí to prý naprosto vážně. "Nevnímám to tak, že se připravuje na své budoucí zaměstnání," dodal předseda městských sociální demokratů.

Pořadatelé letos přichystali tisícovku porcí polévky, tedy zhruba dvě stovky litrů. Zdůrazňují, že se vaří podle klasického štědrovečerního receptu a rozhodně není nijak šizená. "Minulý rok byl o polévku opravdu velký zájem. Letos jsme se proto rozhodli nachystat ještě o dvě stě porcí navíc," sdělil ČTK Libor Votruba z firmy Taiko, která v centru pořádá vánoční trhy. Přestože se říká, že polévka je určena hlavně lidem bez domova, zájem o ni mají i Pražané a turisté. Někteří z nich se staví do fronty i několikrát.

Pošta na Božím Daru ukončila v pátek večer razítkování vánočních zásilek pro Ježíška. Letos jich sem přišlo od 5. prosince přes 339 kilogramů. Ještě dopoledne poštovní auto přivezlo kolem půl pytle posledních přání, řekla ČTK vedoucí pošty Soňa Kašparová. Aby vůbec pošta tak velký nápor zvládla, měla poštmistrová přiděleny k ruce dva brigádníky. K dispozici byla dvě razítka, která ale na poště nezůstanou. Stejně jako každý rok po ukončení příležitostného razítkování poputují zpátky na ústředí České pošty. "V božídarském muzeu jsou ale vystaveny všechny otisky těchto razítek od doby, kdy se tady v roce 1994 s razítkováním přání pro Ježíška začalo. Originální razítka asi končí v muzeu," uvedla Kašparová.

Příležitostné razítko, která pošta používá, má každý rok jiný motiv. V roce 1994 používala pošta razítko s vánočním stromkem, v dalších letech to byl betlém, kapr, beránek, svíčka v ořechové skořápce, Tři králové, usměvavé batole či Jezulátko v jesličkách. V minulém roce pošta razítkovala motivem sněhové vločky.

Česká pošta nezůstala pouze u příležitostných razítek vánočních, před několika lety zavedla i velikonoční razítko v Kraslicích na Sokolovsku. V Milostíně na Příbramsku ve středních Čechách zase před 14. únorem, tedy před Dnem všech zamilovaných, razítkují milostné dopisy.

Prezident republiky Václav Klaus přijal demisi místopředsedy vlády Martina Jahna. Podle Jahnova přání demise nabude účinnosti 31. prosince. Jahn oznámil odchod z politiky do soukromého sektoru v říjnu. Současně uvedl, že nepřijme nabídku stát se volebním lídrem ČSSD v Praze, kde ho nahradil ministr zdravotnictví David Rath. Ve funkci vicepremiéra pro ekonomiku Jahna nahradí předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý šéf Fondu národního majetku Jiří Havel. Prezident Klaus je podle dohody s premiérem připraven jmenovat na počátku ledna Havla členem vlády.

Martin Jahn, kterého do vlády povolal expremiér Stanislav Gross, se v mnohém vymykal z běžných představ o ministrovi zastupujícím ve vládě sociální demokracii. Jeho názory se často více blížily představám pravice a občas popíraly zažité teze ČSSD. Během svého zhruba patnáctiměsíčního působení ve vládě zaujal především návrhem strategie hospodářského růstu. Jeho plán, který počítal s investicemi do infrastruktury, vzdělání, vědy a výzkumu, většina ekonomů označila za dobrý, avšak příliš ambiciózní. Poté, co strategii premiér Jiří Paroubek projednal s odbory, vypadly z dokumentu návrhy na okamžitou deregulací nájmů, zavedení školného nebo poplatků u lékaře.

Prezident republiky Václav Klaus podepsal zákony o ochraně práv k odrůdám rostlin a o ekologickém zemědělství. Pravidla pro právní ochranu odrůd rostlin v České republice se tak přizpůsobí směrnicím EU. Význam nových odrůd přesahuje hranice státu, a proto se vyspělé státy sdružily do Mezinárodní unie na ochranu práv nových odrůd. Česká republika je členem této organizace od roku 1991. Novela zajišťuje vymahatelnost ochrany i těch odrůd, které jsou chráněny v celé Evropské unii.

Zákon o ekologickém zemědělství upravuje poskytování státních podpor pro zemědělce, kteří pěstují ovoce a vinnou révu ekologicky šetrným způsobem. Pěstitelé dostanou podporu 3940 korun na hektar u ovoce a 4655 korun na hektar u révy. S příspěvkem mohou počítat i včelaři, kteří chovají včely v národních parcích a chráněných krajinných oblastech.

Zlínský kraj dokončil přípravu pozemků pro průmyslovou zónu v Holešově na Kroměřížsku. Hejtman Libor Lukáš o tom v pátek dopisem informoval představitele jihokorejské společnosti Hyundai. Sedmá největší automobilka na světě se o holešovskou zónu zajímá v souvislosti s připravovanou stavbou své továrny. Problémy s pozemky v Nošovicích ale vyřešil i Moravskoslezský kraj, jehož zónu automobilka pro investici za 35 až 40 miliard korun preferuje.

"Chceme jasně sdělit, že se nám podařilo vyřešit rozhodující skutečnosti a máme jednoznačně připraveny potřebné pozemky, které jsme na základě rozhodnutí z minulých dnů získali do vlastnictví kraje. Jsme tedy schopni investici automobilky na území Zlínského kraje přijmout," uvedl Lukáš. O tom, kde se bude továrna s roční kapacitou 300.000 automobilů nakonec stavět, rozhodne podle agentury CzechInvest vedení automobilky zhruba v polovině ledna.

V případě, že se Hyundai nakonec rozhodne pro jinou lokalitu, bude kraj zónu nabízet dalším investorům. "Území je natolik zajímavé, že se případně podaří zaplnit jinými investory. I s touto možností jsme pochopitelně od začátku počítali," řekl hejtman. Zóna v Holešově vzniká na místě letiště, které bylo postaveno v 50. letech minulého století.

Lékárníci po celé republice vyvěšují plakátky s upozorněním, že nekompetentní kroky ministra zdravotnictví ohrožují dostupnost lékárenské péče. Ve středu se jim nepodařilo přesvědčit premiéra Jiřího Paroubka, aby zrušil rozhodnutí o poklesu obchodní přirážky na léky o tři procenta. Od ledna tak budou léky zatíženy přirážkou jen 29 procent. Lékárníci varují, že příjmy lékáren klesnou až o 15 procent, venkovským lékárnám prý hrozí krach. "Kroky ministra Davida Ratha ohrožují existenci lékáren, protestujeme proti nim," uvádí se plakátku na jedné lékárně v centru hlavního města.

Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ČTK řekl, že mu denně telefonují desítky lékárníků a sdělují, že během ledna budou informovat veřejnost o tom, kam vedou kroky ministra. Rath chce snížením přirážky ušetřit peníze zdravotního pojištění, pojišťovny dají na léky ročně 40 miliard korun. Podle Chudoby snížení přirážky nepomůže tomu, aby pacienti nedopláceli více. "To byl krok stranou. Doufám, že během ledna pacienti poznají, na čí straně je pravda," prohlásil.

Rath v nové vyhlášce od ledna snižuje úhrady pojišťoven na některé skupiny léků. Argumentuje tím, že tak donutí firmy, aby nevyužívaly maximální ceny a prodávaly léky levněji. Firmy, které se chtějí udržet na trhu, to při předchozích sníženích udělaly. Nyní však varují, že úhrady jsou tak nízké, že budou muset český trh asi opustit. O výši doplatků je spor každého půl roku, kdy vychází nová léková vyhláška. Přinejmenším měsíc trvá, než lékárny doprodají staré dražší zásoby, a tak v přechodném období doplácejí pacienti více. I pak však se často setkají s tím, že na stejný lék je v jiné lékárně odlišný doplatek.

Podle ředitele Fakultní nemocnice Motol Miloslava Ludvíka, jehož žena je lékárnice, záleží na pozici lékárny. Pokud platí lékárník vysoký nájem, nemůže si dovolit prodávat lék bez přirážky jako jeho kolega, který je ve vlastním. Nemocniční lékárny oproti veřejným dosahují nižších cen při velkonákupech. V konkurenčním boji snižují ceny, aby přitáhly zákazníky. Chudoba potvrdil, že rozdíly v doplatcích na léky mezi lékárnami se mohou pohybovat i v řádech stokorun. Nesouvisí to podle něj ale vůbec s obchodní přirážkou. "Firmy si vyberou ve spádové oblasti jednu dvě lékárny a nižší cenu jim vyrovnají například tím, že si tam fiktivně pronajmou prostory," popsal.

Pokud od února příštího roku vznikne na dálnici D1 kalamita, svedou policisté všechny kamiony do odstavných pruhů, aby silničáři mohli silnici upravit. Dohoda policie a správy silnic a dálnic je jedním z výsledků páteční schůzky ministra dopravy Milana Šimonovského s policejním prezidentem Vladislavem Husákem. Dopravní situaci na dálnici D1 dlouhodobě kritizují jak odborníci, tak především samotní řidiči. Ti si nejvíce stěžují právě na řidiče kamionů, kteří v dlouhých kolonách blokují dopravu a při vzájemném předjíždění ohrožují provoz i v dalších pruzích. Havárie kamionů pak často na dlouhé hodiny ochromí provoz na celé komunikaci.

Husák upozornil na to, že řídit a manipulovat se souvislou kolonu kamionů je pro policisty nejen velmi obtížné, ale také nebezpečné. Na druhou stranu upřesnil, že kamiony by v odstavných pruzích měly strávit maximálně desítky minut, dokud neprojedou údržbářské vozy. Vzhledem ke složitosti úkolu se chce ministerstvo i policisté nejdříve inspirovat v Německu a Rakousku a režim zavést asi od února příštího roku.

Husák zatím neuvažuje o zřízení speciálního celostátního útvaru dálniční policie na D1. Spíše chce posílit dálniční oddělení, kde policisté spadají pod příslušné kraje. V současné době je na dálnici pět takových oddělení, v každém slouží 25 policistů. Ti mají ale kromě samotné dopravy na starosti také kriminalitu u benzinových pump a na odpočívadlech. Policejní prezidium proto chce oddělení personálně posílit. Příležitost nastane podle Husáka po vstupu Česka do Schengenského prostoru na podzim 2007. V tu dobu totiž na hraničních přechodech ztratí uplatnění řada policistů, kteří by doplnili stavy právě na D1. Policisté také dostali od ministerstva dopravy k dispozici asi sedm dosud uzavřených odpočívadel, kam budou moci svádět provoz při silničních kontrolách nebo v případě havárie.