Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Jiří Paroubek popřel informace tisku o tom, že jeho lednová návštěva Jižní Koreje odpadla proto, že tamější politici si na něj nenašli čas. "Návštěva Jižní Koreje byla odložena z jediného důvodu - v komunikaci s jihokorejskou stranou se nepodařilo definitivně lednový termín dojednat," sdělila ČTK mluvčí vlády Lucie Orgoníková. Paroubek měl první měsíc nového roku zavítat do Jižní Koreje a do Indie, nakonec jede jen do Dillí. Předpokládalo se, že při návštěvě Soulu doladí rozhodnutí o umístění závodu automobilky Hyundai na severní Moravě.

Deník Mladá fronta Dnes s odvoláním na diplomatické zdroje ve čtrvtek napsal, že kancelář jihokorejského prezidenta Ro Mu-hjona před několika dny oznámila, že na českého předsedu vlády nebude mít čas. Ro Mu-hjon je přitom rozhodujícím hráčem na korejské politické scéně. Nejbližším možným termínem Paroubkovy cesty do Jižní Koreje by mohl být duben, uvedl deník.

Úřad vlády zrušení cesty již dříve vysvětlil tím, že česká a korejská strana nenašly pro Paroubkovu návštěvu vhodný termín. Korejci prý na přípravu potřebují dva až tři měsíce. "Odložení návštěvy premiéra Jiřího Paroubka v Jižní Koreji nesouvisí s jednáním o umístění investice firmy Hyundai v České republice," zdůraznila Orgoníková. Cílem návštěvy bylo podle ní mimo jiné ujistit Hyundai o tom, že i po lednovém nástupu Jiřího Havla do funkce vicepremiéra pro ekonomiku bude mít česká vláda na této investici stejný zájem jako předtím.

Jihokorejská společnost Hyundai plánuje stavbu své pobočky, která by dodávala ročně kolem 300.000 vozů zejména na evropský trh, zřejmě v Česku nebo v Polsku. Počítá se s investicí 35 až 40 miliard korun, továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 nových pracovních míst.

V Moravskoslezském kraji je bez práce téměř 95.000 lidí. Největší šance na získání investice má zóna v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Sedmá největší automobilka na světě Hyundai chce začít se stavbou už příští rok, první vozy by měla vyrobit na konci roku 2008.

Schodky veřejných financí a platební bilance, které vyjadřují vnitřní a vnější nerovnováhu české ekonomiky, se od roku 2004 zlepšují. Příznivý vývoj vyvolaný rychlým hospodářským růstem i pozitivní výhled na další roky ale neznamenají, že záporná salda zcela zmizí. Uvedl to Český statistický úřad ve studii Rizika dvojího deficitu české ekonomiky, kterou zveřejnil na svých webových stránkách. K rizikům udržitelnosti veřejných financí patří odklad reforem zdravotního a důchodového systému či stále dražší financování dluhu, neboť objemy úroků rostou.

Statistici rovněž uvedli, že podle vládního konvergenčního programu povede oddálení zmiňovaných reforem každoročně k dodatečným nákladům na obnovu fiskální udržitelnosti, což sníží roční růst HDP o 0,2 až 0,3 procenta. Problémy by mohlo vyvolat i snížení poptávky po dluhopisech veřejného sektoru. To by pak mohlo státu způsobit vyšší výdaje na uplatnění emisí jeho dluhu na trhu. "Nicméně poptávka po 'českém dluhu' v letech 2000-2004 byla o 100-150 procent vyšší než nabízené objemy středně- a dlouhodobých státních dluhopisů," uvádí studie.

Mzdy příští rok vzrostou v Česku asi o pět až sedm procent. Rychleji se i nadále budou zvyšovat platy ve veřejné než v podnikové sféře. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Plánovaný růst lze vzhledem k očekávané inflaci podle nich hodnotit jako přiměřený. Mezi firmami však budou výrazné rozdíly; některé podniky totiž daly najevo, že mzdy u nich zůstanou v podstatě na stejné úrovni jako letos.

Jako velmi štědrý zaměstnavatel se v posledních letech ukazuje český stát, uvedl Petr Sklenář z Atlantik FT. Za posledních pět let rostly mzdy ve státní sféře většinou rychleji než ve zbytku ekonomiky a poslední vyjednávání a kroky vlády ukazují, že příští rok tomu bude podobně, doplnil.

Nesmí se zapomenout, že příští rok jsou volby, uvádějí experti při vysvětlování tohoto růstu. "Přeci jen tři čtvrtě milionu osob pracujících ve veřejném sektoru není zanedbatelná voličská síla a z ekonomických kritérií jsou pro výsledek voleb klíčové právě mzdy a zaměstnanost," řekl David Marek z Patria Finance. Od ledna se pracovníci ve státní správě mohou v průměru těšit na mzdy vyšší zhruba o 770 Kč. Například lékař ve 13. platové třídě by si měl místo současných 21.960 Kč vydělat o 1100 korun víc; policistovi v 10. třídě se plat zvýší z 19.530 korun na 20.510 Kč.

Situace v podnikové sféře je více odvislá od hospodářských výsledků jednotlivých firem, větší rozdíly také mohou být mezi jednotlivými sektory ekonomiky. "Vyšší růst mohou očekávat lidé pracující ve strojírenství, především v automobilovém průmyslu," řekl Sklenář. "Některé firmy plánují zvyšování i o deset procent, a naopak v některých firmách oznámily, že neplánují zvyšování mezd vůbec," doplnil.

Podle Pavla Sobíška z HVB Bank se průměrná mzda v podnikové sféře zvýší příští rok odhadem o 6,5 procenta, což by měl být o necelé procento rychlejší růst než letos. O zrychlení se může postarat větší podíl stabilizačních odměn a odměn za dobré hospodářské výsledky, dodal. "Větší roli v růstu průměrného platu než letos bude mít rovněž zvýšení minimální mzdy, a to jednak kvůli jejímu podstatnějšímu zvýšení a jednak kvůli tomu, že se v kategorii příjemců minimální mzdy ocitne větší procento pracujících," poznamenal rovněž Sobíšek. Stejný efekt na průměrnou mzdu bude podle něj mít, pokud se podniky rozhodnou pracovní místa ohodnocená minimální mzdou kvůli nerentabilitě rušit. "Celkový plánovaný růst mezd považuji za přiměřený a nepředpokládám, že by měl vést k růstu poptávkových inflačních tlaků," dodala analytička ING Wholesale Banking Jana Steckerová.

Žalobce předal soudu druhou a zároveň nejrozsáhlejší z celkem tří trestních kauz europoslance a bývalého ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Železného obžaloval z pokusu o poškozování věřitele, jeho někdejší právníky z pomoci k tomuto trestnému činu. Státní zástupce podal ve čtvrtek k pražskému městskému soudu obžalobu na čtyři obviněné, řekl ČTK mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka.

V souvislosti s kauzou poškozování věřitele - společnosti Central European Media Enterprises (CME), která je staronovým majitelem Novy, byla proti Železnému postupně vznesena čtyři obvinění. Kromě něj policie stíhala právníky Aleše Rozehnala, Ondřeje Kuchaře a Editu Panuškovou, nyní Janečkovou. Čtveřici teď hrozí dva roky až osm let vězení.

Europoslanec zatím obžalobu neobdržel, její podání po téměř sedmi letech od trestního oznámení však považuje za absurdní a účelové. Železný nemohl nikdy krátit věřitele, jelikož jeho majetek vždy zůstával podstatně vyšší, než byla jakákoli pohledávka, sdělila ČTK asistentka europoslance Edita Gargelová s tím, že zákon v takovém případě krácení věřitele vylučuje. "Ostatně hodnotu jeho majetku, zejména nesporného podílu v TV Nova, ocenil kdysi ve své nabídce i sám věřitel na několikanásobek případné pohledávky," zdůraznila Gargelová.

Železný a právníci se podle žalobce dopustili trestné činnosti v době od 26. dubna 1999 do počátku roku 2001. "Poté, co společnost CME uplatnila u Mezinárodního arbitrážního soudu nárok na zaplacení dlužné částky ve 23,350.000 $ s příslušenstvím, podnikali po předchozí domluvě právní kroky k převedení movitého a nemovitého majetku obviněného Železného na nově zakládané právnické osoby," popsal Omelka s tím, že Železný s tímto převedeným majetkem nadále disponoval. Obvinění machinacemi zneprůhledňovali pohyb majetku Železného. Znemožňovali tím naplnění předběžných opatření soudů směřujících k uspokojení uvedené pohledávky, dodal Omelka.

Původně čelili Železný a jeho bývalý právník Rozehnal dvěma obviněním kvůli poškozování věřitele - CME. Jedno se týká miliardové transakce s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation. V této souvislosti byl Železný vyšetřován kvůli pokusu o těžký podvod i v Lichtenštejnsku. Tamní úřady ale předaly stíhání do Česka. Druhé obvinění souvisí s podezřelými převody majetku Železného na několik společností. V nich figurují Ondřej Kuchař a Edita Janečková z Rozehnalovy kanceláře.

V pozdějším, třetím obvinění kvůli poškozování věřitele jde o podezření, že Železný v roce 2000 zmenšil hodnotu svého majetku o téměř 77 milionů korun. Podle policie se svou tehdejší manželkou smluvně zmenšili rozsah společného jmění o pohledávku vůči společnosti Tanzberg Mikulov ve výši přes 150 milionů korun. Každému tehdy zůstala polovina pohledávky. Ve čtvrtém případě je Železný zároveň s Rozehnalem stíhán za pokus o poškozování věřitele kvůli odstranění a znehodnocení výše obchodního podílu Železného v CET 21 v roce 1999.

V dalších dvou samostatně vyšetřovaných kauzách čelí europoslanec obvinění z krácení daní. V jedné je zároveň s Čechoameričanem Georgem Novotným stíhán za daňové úniky za 6,8 milionu korun kvůli dovozu obrazů z ciziny. Obžalobu začne v lednu projednávat pražský městský soud.

V další kauze policie viní Železného, Rozehnala a akcionáře CET 21 Fedora Gála, Josefa Alana, Vlastimila Venclíka a Petra Hunčíka z toho, že při převodu obchodního podílu ve společnosti CET 21 ošidili stát o desítky milionů korun. Policejní vyšetřování tohoto případu spěje již také k závěru. Posun ve všech třech případech přineslo až nedávné rozhodnutí Evropského parlamentu, který Železného zbavil poslanecké imunity.

Policie od úterka hledá jednoho z nejbohatších podnikatelů v zemi Tomáše Pitra. "Po osobě tohoto jména policie pátrá na základě příkazu k zatčení, který vydal pražský městský soud," řekl ČTK mluvčí policejního prezidia Pavel Hanták. Pitr se podle něj nezdržuje v místě svého bydliště. Český rozhlas 1 -Radiožurnál informoval, že podnikatel je na plánované dovolené na horách v zahraničí. "Jak jsem řekl již před časem, o žádném útěku do zahraničí jsem neuvažoval ani neuvažuji," uvedl Pitr v telefonickém rozhovoru pro zpravodajský server Novinky.cz.

Pitr byl koncem listopadu nepravomocně odsouzen k osmi a půl roku vězení za 11 let staré daňové delikty. Čeká jej ještě odvolací jednání u Vrchního soudu v Praze. Soudce Petr Novák nechtěl informaci o tom, že vydal na Pitra zatykač, ani potvrdit, ani vyvrátit. Šéf kriminální policie Petr Želásko ČTK řekl, že soudce v zatykači naznačil, že by se Pitr mohl pokusit uprchnout. "Je zřejmé, že se (Pitr) pohyboval v prostředí osob, které mají kontakty do zahraničí a hojně jich využívají," uvedl. Podnikatel před časem například navštívil na Seychelských ostrovech uprchlého miliardáře Radovana Krejčíře.

Tomáš Pitr tvrdí, že je s rodinou ve švýcarských Alpách na plánované dovolené. Vrátit do republiky se chystal 2. ledna. "Netuším, co se to děje za zvůli, zaktivuji právníky a zvážím, co dál," řekl v telefonickém rozhovoru pro ČTK. Podnikatel tvrdí, že si dovolenou na horách na celé svátky naplánoval a zaplatil u cestovní kanceláře již v září, což lze podle něj snadno ověřit. "Nikam jsem utéct nechtěl, děti jdou 3. ledna do školy. A o naší dovolené všichni blízcí vědí," uvedl. Původně prý dokonce uvažoval o tom, že by se kvůli práci vrátil o den dříve.

Na otázky ohledně návratu do Česka většinou odpovídá, že neví. "Kdyby se vás někdo zeptal, jestli půjdete spát do zatopeného domu, tak řeknete, že tam půjdete, až se uklidí," uvedl. Postup policie a soudce Pitr vůbec nechápe. "Soudce mi mohl odebrat pas nebo mi uložit povinnost, abych každou cestu do zahraničí předem oznámil," podivuje se. Připomněl, že v kauze daňových deliktů je stíhán 11 let a za tu dobu uskutečnil sto i více zahraničních cest. "Jsem v zahraničí co 14 dní," podotkl.

Bývalé vojenské letiště v Plané u Českých Budějovic má již licenci na civilní vnitrostátní provoz. Úřad pro civilní letectví ji ve čtrvtek oficiálně předal vedení akciové společnosti Jihočeské letiště České Budějovice, kterou společně založily Jihočeský kraj a město České Budějovice. Armáda tak jedno ze svých nejvýznamnějších letišť v Česku opouští po 60 letech. "Přinese to oživení jednak podnikatelských sfér, jednak cestovního ruchu. Je již celá řada zájemců, kteří se ptají, kdy bude možné letiště využívat," řekl českobudějovický primátor Miroslav Tetter.

Letiště bude v prvopočátku sloužit pro menší letadla, případně charterové lety. Do budoucna kraj společně s městem plánují jeho využití i pro mezinárodní provoz. Větší letadla na pravidelné lince by tam podle odhadů ředitele společnosti Ladislava Ondřicha mohla začít přistávat nejdřív v roce 2007. Vyžádá si to však investice do techniky, přístrojů, budov a dalšího zázemí, které Ondřich odhadl na zhruba 100 milionů korun. "Prvním krokem je předání letiště. Doufám, že v průběhu první poloviny příštího roku by mohl Jihočeský kraj převzít letiště pod svoji správu od ministerstva obrany a následně potom by měly začít investice," uvedl. Zaměstnání by tam podle něj mohlo v dohledné době najít přes 100 lidí.

Galerie Leica je povzbuzena úspěchem své letošní putovní výstavy a plánuje podobné projekty i do příštích let. Od května do července vozila ve speciálně upraveném vlaku zvětšené snímky fotografa Sebastiaa Salgada a navštívila s ním 12 českých měst i Slovensko. Vlak si proto Leica pronajala na další tři roky. V roce 2006 chce po Česku vozit portréty fotografa Antonína Kratochvíla.

Leica působila dva a půl roku v Nejvyšším purkrabství na Pražském hradě. Poté, co jí správa Hradu neprodloužila koncem minulého roku smlouvu o pronájmu, hledala galerie nové místo. Změna působiště znamenala odliv návštěvníků - na Hradě Leica patřila k nejnavštěvovanějším českým galeriím. Jako východisko z neutěšené situace ředitelku galerie Janu Bömerovou napadla výstava, která za diváky cestovala po kolejích. "Salgadova výstava ve vlaku u nás změnila pohled na prezentaci umění. Nechce se nám již zpět do pevné galerie, možná za tři roky. Putování pro naši galerii otevřelo nové možnosti," řekla ČTK Bömeorvá. Výstavu slavného brazilského fotografa Sebastiaa Salgada vidělo 65.000 lidí včetně Slovenska.

Pro příští rok Leica plánuje výstavu prací předního světového fotografa českého původu Antonína Kratochvíla. Rodák z Lovosic, který emigroval v roce 1967, dnes žije v New Yorku a je nositelem ceny World Press Photo i dalších významných světových ocenění. Světového věhlasu dosáhl díky portrétům umělců, ale i jedinečnými záběry z válek, například z Rwandy, Zimbabwe či Iráku.

Leica vybrala Kratochvílův soubor Incognito, 56 černobílých portrétů známých osobností. Lidi, pro které se používá termín celebrity, Kratochvíl zobrazil v expresionistickém a subjektivním stylu. Soubor obsahuje fotografie Liv Tylerové, Davida Bowieho, Jeana Rena, Keanu Reevese, Richarda Burtona, Harveyho Keitela, Billa Gatesa či Priscilly Presleyové. Leica by chtěla s Kratochvílovými fotografiemi vlakem vyjet kromě českých měst i na Slovensko a do Rakouska.

Na další roky Leica plánuje projekt Evropská rodina, do kterého se bude moci tvůrčím způsobem zapojit široká veřejnost. Tříleté putování tří v galerii upravených poštovních vagonů bude každoročně zahájeno v Praze a pak navštíví různá města ČR i dalších zemí. Do projektu se zapojí i Slovensko, Rakousko, Rumunsko, Německo, a Francie.

Strojení stromečků, nadělování dárků a zpívání koled už má většina místních obyvatel za sebou. Pro některé cizince žijící v Česku však oslavy teprve začínají. I když kapra s bramborovým salátem si také dopřáli, vlastní vánoční a novoroční tradice prožívají podobně jako doma. "Dárky už máme sice rozdané, ale vánoční atmosféra teprve přijde," řekl ČTK Bohdan Kopčak, novinář ukrajinského původu, který léta žije a pracuje v Praze. Sám prý dbá na dodržování českých, slovenských i ukrajinských zvyků. Ukrajinec se podle něj pozná podle toho, že nejprve přeje šťastný nový rok a teprve potom veselé Vánoce, jež se podle pravoslavných zvyků slaví až 6. ledna. "Na Štědrý večer jsme měli kapra s bramborovým salátem a také 'bobaĺky'. Manželka pochází ze Slovenska a dělá tento pokrm podobný dukátovým buchtičkám. Na pravoslavné Vánoce pak budeme mít ukrajinskou kuťu, tradiční kaši z pšenice, máku, medu a ořechů. Pšenici ale možná nahradíme rýži," vysvětlil. Ukrajinci podle něj dbají také na modlitbu, která předchází konzumaci pokrmů.

Na pět hodin zkomplikovala ve středu dopoledne dopravu na dálnici D1 řetězová nehoda tří kamionů. Došlo k ní na 135. kilometru u Měřína na Žďársku. Havárie se obešla bez zranění, její příčinou byla rychlá jízda na mokré vozovce se zbytky sněhu. Policie zpočátku odkláněla dopravu ve směru na Brno po objízdných trasách, později zorganizovala kyvadlovou dopravu přes dělící pás. Kolony se tak omezily asi na kilometr v obou směrech. Až do 13:00 důsledky nehody likvidovali specialisté. Museli rozřezat i část středových svodidel, která zůstala trčet do jízdních pruhů. Na Vysočině hustě sněží a mrzne. Vlivem srážek je snížená viditelnost, silnice kloužou. Vrstva sněhu se drží i na chemicky ošetřovaných silnicích.

Jihokorejská společnost Hyundai dosud nerozhodla o umístění své nové evropské automobilky. Místo, kde nová továrna vznikne, chtěla společnost oznámit původně na přelomu roku, její rozhodnutí se však zřejmě opozdí. Vedení Hyundai stále ještě vyjednává o podmínkách investice. V týdnu po 9. lednu odletí do Jižní Koreje česká vládní delegace, která by měla doladit investiční pobídky a další detaily. Hned v následujícím týdnu měl Jižní Koreu a Indii navštívit premiér Jiří Paroubek, podle neoficiálních informací tam měl dohodu o obří investici dokončit. Z cesty do Koreje nakonec sešlo, premiér navštíví jen Indii. Evropská pobočka Hyundai má ročně vyrobit kolem 300 000 vozů zejména pro evropský trh. Vedení jihokorejské společnosti plánuje její stavbu pravděpodobně na některé z lokalit v Česku nebo v Polsku. Počítá se přitom s investicí 35 až 40 miliard korun, továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 nových pracovních míst. Sedmá největší automobilka na světě Hyundai chce začít se stavbou už příští rok, první vozy by měla vyrobit na konci roku 2008. Nová továrna by podle odhadů agentury CzechInvest v roce 2009 zvýšila růst českého hrubého domácího produktu až o 1,5 procenta. Největší šance na získání investice má zóna v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.