Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus a premiér Jiří Paroubek označili pondělní setkání na lánském zámku za užitečné. Jejich spory, které loni hýbaly politickou scénou, podle nich nejsou osobní, ale ideové. Hovořili například o koordinaci svých zahraničních cest nebo plánech vlády do červnových voleb. Dohodli se mimo jiné, že prezident v úterý odpoledne jmenuje novým vicepremiérem pro ekonomiku Jiřího Havla, nástupce Martina Jahna. Klaus podle svých slov apeloval na premiéra, aby společně přispěli k umírněnosti nadcházející volební kampaně. Prezident si nepřeje, aby předvolební souboje politických stran vedly k takovému rozpolcení země, které by po volbách už nešlo "slepit".

Schůzku, na niž tradičně začátkem roku zve prezidentský pár předsedu vlády s manželkou, považuje Klaus za užitečnou, protože si na ní měli možnost vyříkat věci přímo, nikoli přes média. Poznamenal, že žádný z nich během dvouapůlhodinového rozhovoru nezměnil své názory ani ideové přesvědčení, ale setkání podle něj přispělo k "obroušení" hran. "Je třeba rozlišovat ideové spory od osobních kontaktů," řekl prezident.

Paroubek je přesvědčen, že konflikty mezi ním a Klausem jsou přirozené spory mezi institucemi, které jsou obvyklé v každé civilizované zemi. "Nic osobního na tom nevidím," řekl premiér, který se s Klausem v minulosti dostal do otevřených polemik kvůli Evropské unii, zahraniční politice i zahraničním cestám či naposledy kvůli jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví.

Oba ústavní činitelé ocenili jako dobrou zprávu informaci, že stát loni hospodařil s výrazně nižším schodkem, než jaký plánovala vláda a schválili poslanci. Klaus si nicméně neodpustil "popíchnout" Paroubka, když řekl, že je sice rád, že deficit rozpočtu je nižší, než bylo v plánu, ale kdyby se premiér s ministrem financí snažili, mohl být výsledek ještě lepší, včetně nižšího schodku plánovaného na letošní rok.

Zatímco Klaus a Paroubek jednali mezi čtyřma očima o politice, jejich manželky si prohlédly lánský zámek, přilehlou oboru i zámecké skleníky. "Bylo to všechno velmi zajímavé a hezké," ocenila hostitele Zuzana Paroubková. Livia Klausová novinářům prozradila jídelníček slavnostního novoročního oběda - hradní kuchaři připravili šunkovou rolku, lánské pečivo a koláčky, hovězí vývar, to vše korunované daňkem na víně a zapíjené zámeckým vínem a kávou.

Stát loni hospodařil s deficitem 56,4 miliardy korun. To je o 27,2 miliardy korun méně, než schválila Poslanecká sněmovna, a o 37,3 miliardy nižší schodek než za rok 2004. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo financí. Bez peněz, které si resorty převedly do letošního roku, by schodek státního rozpočtu činil 31 miliard. Vláda loni utratila 922,9 miliardy Kč, což je proti rozpočtu schválenému poslanci o 14,5 miliardy Kč více. Od lidí a firem stát vybral převážně na daních a pojištění 866,5 miliardy Kč, zatímco původně počítal s částkou o 41,7 miliardy Kč nižší. Podrobnější informace k loňskému hospodaření státu chce ministr Bohuslav Sobotka představit až v úterý na tiskové konferenci.

Podle informací, které má ČTK k dispozici, se loni státu mimořádně dařilo vybírat daně z příjmu firem. Díky rychlému hospodářskému růstu stát údajně získal proti očekávání přes 20 miliard Kč navíc. Nárůst počtu kamionů na českých silnicích a vyšší spotřeba pohonných hmot zase vylepšily výběr spotřebních daní. Naopak na dani z přidané hodnoty vláda proti plánu vybrala zhruba o deset miliard Kč méně. Sobotka připomněl, že nižší schodek měla vláda naposledy v roce 2002. Hospodaření veřejných rozpočtů podle metodiky Eurostatu bylo podle něj loni nejnižší od roku 1997.

Přísun zemního plynu do České republiky je nadále normální a společnost RWE Transgas, která plyn do Česka dováží, není nijak krácena na dodávkách. ČTK to sdělil mluvčí firmy Martin Chalupský. Kvůli nedělnímu přerušení dodávek ruského plynu na Ukrajinu zaznamenaly pokles odběru této suroviny Polsko, Maďarsko, Rakousko a Slovensko. "Nezaznamenali jsme výpadky v dodávkách zemního plynu z východu. Tlak na soustavě je naprosto v normálu a Česká republika dostává sjednané množství," uvedl dále Chalupský.

Dodávky ruského plynu například do Rakouska v noci na pondělí poklesly zhruba o třetinu. Dovozce plynu, společnost OMV, uvedla, že závazky vůči rakouským odběratelům je schopna krýt z rezerv. Nevyloučila však problémy se zásobováním průmyslových firem. Omezení dodávek kvůli sporu Ruska a Ukrajiny ohledně cen plynu již pocítilo Maďarsko poklesem dodávek o 40 procent a Polsko asi 15procentním snížením.

Podle analytika společnosti ENA Vladimíra Štěpána v České republice zřejmě dodávky plynu nepoklesnou. "Snížit dodávky do ČR znamená snížit dodávky i do států EU 15, protože jsme zásobováni z mezinárodního tranzitního plynovodu, a to Ukrajina ani Rusko nechce," uvedl pro ČTK. Opačný problém má naopak Maďarsko. "Maďarsko je napojeno jen na lokální plynovod, má tedy horší situaci, musí si svoje problémy řešit samo," doplnil.

České firmy považují riziko, že by byly ohroženy nedostatkem zemního plynu, za velmi nízké. Pokud by se situace nějakým způsobem vyhrotila, pak má ČR připraveny zásoby plynu na více než dva měsíce, případně by mohla přikoupit další dodávky plynu z Norska, řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Ovlivněna ale podle něj může být v horizontu několika měsíců cena plynu.

Nemocnice v Kolíně, Mladé Boleslavi, Benešově a Kladně od 1. ledna nijak neomezily péči o pojištěnce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), ačkoli platnost smluv mezi pojišťovnou a nemocnicemi vypršela. Středočeský hejtman Petr Bendl nedávno varoval, že kvůli sporům ohledně smluv bude od ledna klientům VZP ve středočeských nemocnicích poskytnuta pouze akutní péče. Nakonec však péče omezena nebyla, Bendl tvrdí, že se tak stalo "na jeho pokyn".

O tom, že nemocnice poskytují péči v plném rozsahu se přesvědčil i ministr zdravotnictví David Rath, který v doprovodu nuceného správce VZP Antonína Pečenky navštívil nemocnici v Kladně. "Péče bude poskytována ve stejném rozsahu, jako byla poskytována doposud," řekl ministr. Doplnil, že nemocnice, která má registraci, je povinna poskytovat péči v jejím rozsahu. "Smlouva s pojišťovnou není to nejpodstatnější, nejpodstatnější je registrace a rozsah registrace," uvedl.

Vedení nemocnic tvrdí, že nezaplacenou péči zatím uhradí ze svých prostředků. V případě nouze se obrátí na kraj jako na svého zřizovatele. O termínu, v němž by se mělo uskutečnit výběrové řízení pro prodloužení smluv s VZP, je zatím nikdo neinformoval. Rath řekl, že ministerstvo hodlá otázku financování nemocnic řešit úhradovým provizoriem a dodatkem smlouvy s VZP na dobu určitou do výběrového řízení.

Rath si také postěžoval, že vyzval hejtmany k jednání o situaci v krajských nemocnicích, ale oni ho odmítli. Problém mají podle Ratha hlavně nemocnice ve Zlínském a Moravskoslezském kraji, kde chystají převod nemocnic na obchodní společnosti, ale nemají současně vyřešeny vztahy s VZP. Výzvu ke schůzce podle něj neakceptovalo asi sedm hejtmanů. Šéfy krajů proto obvinil, že je nezajímá osud zdravotnictví, ale "politické body před volbami". Většina krajských hejtmanů je členy ODS.

Mezi lékárníky panuje kvůli novému cenovému výměru zmatek. Část lékáren má zavřeno. Někteří lékárníci ale otevřeli a prodávají buď za staré, nebo za nové ceny. Důvodem nejednotnosti je nový cenový výměr, jímž se lékárnám a distributorům sníží marže. Výměr vyšel v tištěné podobě až v pondělí a poté teprve začal rozvoz výtisků. Lékárníci čekají, až je budou mít k dispozici. Někteří proto neotevřeli a přeceňují léky, nebo vyčkávají, až výměr dostanou. Další lékárníci ale otevřeli, buď prodávají za staré ceny s tím, že dokud nevyjde nová vyhláška tiskem, neplatí, nebo již svůj sortiment přecenili.

"Divím se lékárníkům, že vůbec zvažovali, že by to nemělo platit. Samozřejmě ten výměr je platný," řekl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví David Rath. Dodal, že drtivá většina lékáren je otevřená. "Podle mých informací je zavřeno nějakých deset nebo dvacet procent lékáren, většinou ještě pouličních. Z pohledu poskytování lékárenské péče jde o deset nebo dvacet procent ne těch nejdůležitějších lékáren," uvedl. Nejdůležitější lékárny jsou podle Ratha v nemocnicích a na poliklinikách. "Pokud vím, tak z těchto lékáren není zavřena ani jedna," podotkl ministr.

Rath ve vládě prosadil snížení marže, o kterou se dělí lékárníci s distributory léků, od ledna z 32 na 29 procent. Chce tak ušetřit peníze zdravotního pojištění. Případné hrozby stávky se přitom neobává. Nemocniční lékárny a lékárny ve velkých poliklinikách podle něj určitě stávkovat nebudou. Namítl, že každý majitel, který by na jeden den zavřel lékárnu, přichází o statisíce. Léky by v krajní situaci mohli vydávat podle Ratha klidně i lékaři, stejně jako v Rakousku a Švýcarsku.

Lékárníci se chtějí žalobami bránit proti postupu, jakým jim stát nařídil snížení přirážky k cenám léků. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba ČTK řekl, že profesní organizace pomůže lékárníkům s koordinací jednotlivých žalob. Navíc podle něj sama stát zažaluje, protože prý komoru vynechal z jednání o novém cenovém předpisu. Chudoba ale dodal, že lékárny přirážky sníží tak, jak jim to vyhláška uloží. "Dokud to třeba nezruší soud, musíme se tím řídit," řekl.

Na jednání o novém cenovém předpisu se podle Chudoby komora nepodílela, což je prý porušení mimo jiné zákona o komorách. Očekává, že i některé "nadnárodní řetězce" zváží podání žalob kvůli ochraně investic. Tohle všechno už prý ale zástupci komory premiérovi Jiřímu Paroubkovi říkali. "Nevěnoval tomu pozornost, takže to teď asi bude druhá fáze, podáme žaloby," dodal prezident profesní organizace lékárníků.

Policie obvinila poslance Občanské demokratické strany Vladimíra Doležala z korupčního jednání. Viní ho z pomoci k přijímání úplatku. "Můžeme potvrdit, že mu bylo doručeno obvinění," řekla ČTK Jana Šedivá z protikorupční služby. Doležal s obviněním nesouhlasí a chce proti němu podat stížnost. "Právníci zpracovávají stížnost, která bude v řádném termínu podána," řekla ČTK jeho asistentka. Obvinění podle ní převzal osobně a poté odjel na dovolenou. Policie se zahájením stíhání čekala na souhlas Poslanecké sněmovny, která Doležala na její žádost zbavila 20. prosince loňského roku imunity.

Doležal nařčení z podílu na korupci opakovaně odmítl už dříve. Policie ho podezírá z toho, že žádal od podnikatelů pro radního Prahy 10 Tomáše Hrdličku (ODS) 800.000 korun. Radní je předsedou komise územního rozvoje, která těmto místním podnikatelům zamítla možnost další činnosti na pozemcích městské části. Peníze měly údajně rozhodnutí komise zvrátit.

Soudce Petr Novák, který vydal zatykač na podnikatele Tomáše Pitra, se v pondělí sešel s jeho obhájci. Asi hodinu dojednávali možnost Pitrova návratu ze zahraničí. "Pan Pitr žádá, aby mu bylo umožněno se vrátit do České republiky a nabízí splnění podmínek, které soud nyní zvažuje. Zároveň k nim soud přidal podmínky své," řekl Novák ČTK krátce po jednání. Obhájci nyní s výsledkem jednání seznámí Pitra. Na otázku, zda Pitr žádá zrušení zatykače, zatím Novák odmítl odpovědět. Nesdělil ani žádné podrobnosti k Pitrovým či soudním podmínkám dohody.

Soud vydal zatykač na Pitra 23. prosince. Podle něj hrozilo, že by se Pitr mohl pokusit uprchnout. Podnikatel byl koncem listopadu nepravomocně odsouzen k osmi a půl roku vězení za jedenáct let staré daňové delikty. K soudu se vždy osobně dostavil. Čeká jej ještě odvolací jednání u Vrchního soudu v Praze. Podnikatel již dříve ČTK řekl, že nikam uprchnout nechtěl. Trvá na tom, že je od 23. prosince s rodinou na plánované dovolené v Alpách. Dovolenou si prý objednal u cestovní kanceláře v září, což lze podle něj snadno ověřit. Návrat původně plánoval na pondělí, nyní však čeká na vyjádření svých právníků.

O údajně téměř otrocké práci severokorejských šiček v České republice píše v prvním letošním vydání americký list San Francisco Chronicle, který si všiml dílen společnosti Kreata v Železné a v Žebráku na Berounsku. Deník poukazuje na to, že ženy žijí naprosto izolovaně od okolního světa pod dohledem severokorejských strážců. Většinu svého platu odevzdávají na účet kontrolovaný severokorejským velvyslanectvím a ven chodí jen ve skupinách.

Navzdory tvrdým podmínkám, v nichž žijí, prý jde o privilegované ženy, které dostaly možnost vycestovat z KLDR ven, protože prokázaly dostatečnou loajálnost tamnímu režimu. Ten se proto tolik neobává jejich útěku, nicméně drží pro tento případ jako rukojmí jejich příbuzné ve vlasti. Ženy nemají navíc jak utéct, protože neznají češtinu a pracují v opuštěných obcích, odkud se prchá nesnadno. List dodal, že vedle České republiky vysílá KLDR své pracovníky ještě do Ruska, Libye, Saúdské Arábie a Angoly.

Pro Českou republiku jako čerstvého člena Evropské unie je však tato záležitost "krokem dozadu" před rok 1989, kdy Praha i Pchjongjang byly partnery v rámci komunistického bloku. Ani nyní však české úřady neshledávají na situaci nic protizákonného a majitel jedné z šicích dílen listu řekl, že ho zajímá jen práce žen a ne to, co dělají ve volném čase.

O severokorejských šičkách psal český tisk již v roce 2004. Majitelé jednoho z podniků podle týdeníku Respekt objevili severokorejskou pracovní sílu v roce 2001. Ženy do Česka vyjely na pracovní vízum a jejich zaměstnání povolil i berounský úřad práce. Každá dělnice si měsíčně vydělá zhruba 6000 korun. Respekt také v roce 2004 napsal, že česká policie zastavila vyšetřování případu 70 severokorejských šiček, které ve firmě Kreata v Žebráku a Železné na Berounsku údajně pracovaly pod dohledem a odevzdávaly svou mzdu velvyslanectví KLDR v Praze. Žádné z těchto podezření se kriminalistům prý prokázat nepodařilo.

Jaderná elektrárna v Temelíně v úterý odpoledne odstaví druhý blok. Pracovníci elektrárny během této odstávky, která je plánovaná asi na tři týdny, vymění vysokotlaký rotor turbogenerátoru. "Výměna rotoru umožní v závěru ledna provoz bloku na projektovém výkonu 980 megawattů, zatímco dosud jel na snížený výkon zhruba 80 procent," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Rotoru dosud chybělo čtvrté oběžné kolo, které technici vymontovali po předchozích problémech s chvěním turbíny.

Mluvčí upřesnil, že během úterního odpoledne operátoři sníží na 2. bloku výkon a večer jej odpojí od rozvodné sítě. Tato odstávka byla původně v plánu už ve druhé polovině prosince 2005, zbrzdila ji však porucha na prvním bloku. Kvůli technické závadě elektromagnetu jednoho z čerpadel musel být tento blok odstaven, což se stalo hned den poté, co byl zkolaudován. Po dvoutýdenní odstávce elektrárna obnovila dodávky z tohoto bloku v prvních minutách nového roku.

Temelínská elektrárna stále vzbuzuje emoce. V pondělí například rakouští odpůrci jaderné energetiky po delší době znovu několik blokovali hraniční přechod Wullowitz/Dolní Dvořiště. Jako důvod pro svou akci uvedli organizátoři nespokojenost s realizací dohodnutých bezpečnostních opatření v jaderné elektrárně Temelín. Konkrétním podnětem se pak pro ně stalo kolaudační rozhodnutí z poloviny prosince, které umožňuje zahájit běžný provoz v prvním bloku elektrárny. Podle odpůrců Temelína se za pět let od uzavření takzvaných dohod z Melku v Temelíně "nic nezměnilo" a postoj rakouské spolkové vlády je "kapitulantský". Organizátoři hodlají v obdobných protestech pokračovat. "Blokády se budou konat na různých hraničních přechodech a doba jejich trvání se bude různit," řekl ČTK organizátor Manfred Doppler z Antiatomového výboru. Akci podpořili i další protiatomoví aktivisté z Horních i Dolních Rakous i Bavorská platforma proti atomovému nebezpečí.