Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr kultury Vítězslav Jandák o dva roky prodloužil život českokrumlovskému otáčivému hledišti. V Českých Budějovicích spolu s primátorem Miroslavem Tetterem podepsal dodatek smlouvy, díky němuž může hlediště zůstat v českokrumlovské zámecké zahradě až do roku 2008.

Původně měly Budějovice jako vlastník této konstrukce, která vadí památkářům, letos točnu zlikvidovat. Odložením lhůty byl získán čas najít novou tvář hlediště, která by byla přijatelná pro všechny. Budějovice se podpisem dodatku zavázaly, že letos nechají zpracovat studii proveditelnosti jiného typu točny na stávajícím místě v Českém Krumlově, která by vyhovovala požadavkům ministerstva kultury, památkářů, města coby investora i Jihočeského divadla, které tam hraje.

Jandák řekl, že má nyní na stole už tři různé projekty, které považuje za zajímavé. "Myslím, že se to stává i jaksi prestižní záležitostí pro architekty, aby s tím stavem něco udělali a aby pomohli tomu, aby se divadlo v Krumlově hrálo ještě dalších 300 let - protože ono se tam už hraje 300 let v různých podobách," řekl ministr Jandák.

Točna je v barokní zahradě, jež je společně s městem a zámkem zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Její existence vadí památkářům, odstranit ji doporučil i výbor UNESCO. Naopak zástupci českobudějovické a českokrumlovské radnice chtějí otáčivé hlediště zachovat tam, kde má svoji tradici i neopakovatelnou atmosféru. Český Krumlov už si nechal zpracovat studii, která navrhuje do zahrady umístit lehkou konstrukci, která by sloužila necelé čtyři měsíce v roce a mimo sezonu byla složená.

Na příbramském náměstí T.G. Masaryka v pátek slavnostně nastoupilo téměř 500 příslušníků 8. kontingentu Armády ČR při KFOR. Vystřídají své kolegy v mnohonárodní mírové operaci sil NATO v Kosovu. První z nich odletí 9. ledna. Na náměstí se s nimi přišli rozloučit rodinní příslušníci a známí. Před nastoupeným šikem požehnal vojenský kaplan Petr Němec bojové zástavě 13. dělostřelecké základny, jejíž příslušníci tvoří podstatnou část kontingentu. "Ať chrání slabé a bezmocné a jednají vždy čestně a spravedlivě," prohlásil.

Ministr obrany Karel Kühnl řekl, že se jedná již o osmý kontingent, což by mohlo vzbuzovat představu rutinní záležitosti. "Je to všechno jiné než rutina," upozornil. Úkoly se sice zákonitě opakují, budou se ale odehrávat v rychle se měnících kulisách v zemi poznamenané válkou. Zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš připomněl, že Kosovo dokázalo před několika lety zařadit jen několik znalců jako území na pomezí mezi Albánií a Makedonií. Nyní je podle něj Kosovo téměř synonymem náboženské a etnické nenávisti, která způsobila v tomto místě spoustu zla, prolité krve a nevraživosti. Mise v Kosovu je podle něj klidnější ve srovnání s misemi v Afghánistánu nebo Iráku, podcenění situace by ale bylo velkým nebezpečím.

Velitel kontingentu Miroslav Hlaváč ujistil, že vojáci jsou k plnění náročných úkolů dobře připraveni. "Současná situace v Kosovu, které je pod mezinárodní správou OSN, je stále napjatá," připomněl. Obyvatelé Kosova totiž očekávají, co jim přinese nedávno zahájené jednání o budoucím statusu jejich země. Mise se zúčastní 496 vojáků. Většinu z nich budou poprvé ve své historii tvořit příslušníci 13. dělostřelecké brigády z Jinců na Příbramsku.

Armáda ČR se mírové operace v Kosovu účastní od roku 1999. České jednotky se v Kosovu střídají zpravidla po půl roce. Loni v srpnu převzala ČR poprvé v historii na dobu přibližně jednoho roku roli vedoucího státu ve struktuře mnohonárodní brigády Střed. Do její podřízenosti patří ozbrojené síly Finska, Irska, Lotyšska, Slovenska a Švédska. Společně dohlížejí na prostor o rozloze přibližně 2240 kilometrů čtverečních, v němž žije přes půl milionu lidí, tedy asi čtvrtina obyvatel Kosova.

Sousoší nad průčelím budovy Národního muzea v Praze je v katastrofálním stavu. Železné spoje mezi jeho částmi zkorodovaly a pískovcovým andělům hrozí odlomení rukou. Sochař Petr Váňa sochy obalil ocelovou sítí a vedení muzea se chystalo, že je v lednu snese k opravě. Stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ) je však jiné - sochy včetně balustrády chce zabezpečit tak, aby nemohl pád jejich částí zranit chodce, a restaurovat je na místě. Kvůli bezpečnosti návštěvníků vznese muzeum námitky, komentoval rozhodnutí ředitel muzea Michal Lukeš. Nedovede si totiž představit, že by se sochy zabezpečovaly či opravovaly na střeše, jejíž stav je rovněž havarijní.

Na jaře 1994 jedna z obdobně poškozených soch na pylonu pražského Divadla na Vinohradech naposledy zamávala více než tři metry dlouhým bronzovým křídlem. Spadlo na chodník a naštěstí nikoho nezranilo. Obě plastiky pak byly sneseny a na původní místo se opravené vrátily po roce.

Hlavní konzervátor NPÚ Josef Štulc považuje stav četných kamenosochařských prvků na budově muzea za kritický, vyžadující restaurování. Podle něj je však třeba postupovat standardním způsobem, kdy na nezbytné zabezpečení navazuje důkladný restaurátorský průzkum. "Snímání a transport vždy představuje ohrožení památky, proto k němu lze přistoupit pouze výjimečně," uvedl Šulc ve stanovisku. Sejmutí soch následně nedoporučil odbor kultury a památkové péče pražského magistrátu.