Zprávy | Z archivu rubriky

Majetková přiznání parlament schválí nejdříve po volbách. Už teď je sice ve sněmovně komunistický návrh příslušného zákona, úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale řekl, že pro sociální demokraty je nepřijatelný. Pokud měl mít zákon aspoň teoretickou šanci na přijetí ještě do června, museli by pro něj hlasovat spolu s komunisty i poslanci ČSSD. Sobotka naznačil, že sociální demokraté budou po volbách prosazovat vlastní verzi zákona. Nemělo by však podle něj jít o normu s plošným dopadem, která by "obtěžovala" občany, ale o zákon, který by bránil legalizaci příjmů z korupce a kriminality.

Koaliční partneři ČSSD i opoziční ODS návrh plošných majetkových přiznání odmítají. Komunistická předloha zákona už tak neměla velkou naději na definitivní schválení. Dosud totiž nemá za sebou ani první kolo parlamentní debaty, a vážně jí hrozí, že do voleb závěrečné schvalování nestihne.

ČSSD slibovala majetková přiznání již před minulými volbami. Nakonec ve vládě souhlasila s kompromisem a spokojila se s tím, že koaliční partneři přistoupili aspoň na zavedení registračních pokladen, což sociální demokraté také slíbili.

Loňský růst hrubého domácího produktu by se měl podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana pohybovat kolem pěti procent a stejné tempo si česká ekonomika udrží i letos, kdy Urban odhadl její růst na 5,1 procenta. Obchodní bilance by za loňský rok podle Urbana měla skončit přebytkem 50 miliard korun a letos má její kladné saldo vzrůst na 80 miliard korun.

"České hospodářství je ve vynikající kondici. Růst HDP za rok 2005 bude zhruba pět procent, což je třikrát více, než je průměr zemí Evropské unie," řekl Urban na tiskové konferenci ČSSD. Dodal, že letos je reálné, aby ČR vykázala růst HDP na úrovni 5,1 procenta. Hlavní podíl na růstu české ekonomiky mají podle Urbana export a přímé zahraniční investice, jejichž objem za devět měsíců loňského roku vzrostl o 145 procent na 224 miliard korun. Optimističtí pro letošní rok jsou vesměs i ekonomičtí analytici. Česká národní banka naopak očekává mírné zpomalení tempa růstu oproti minulému roku.

Za loňský rok by podle Urbana měla česká obchodní bilance navzdory rostoucím cenám plynu a ropy vykázat přebytek zhruba 50 miliard korun a letos kolem 80 miliard korun. "Je to důkaz dobré konkurenceschopnosti českého průmyslu, který již dokončil fázi transformace a restrukturalizace. Dokážeme vyrábět produkty, které mají špičkovou kvalitu a dobrou cenu a uplatní se na nejvyspělejších trzích světa," prohlásil Urban.

Ministr kultury Vítězslav Jandák o dva roky prodloužil život českokrumlovskému otáčivému hledišti. V Českých Budějovicích spolu s primátorem Miroslavem Tetterem podepsal dodatek smlouvy, díky němuž může hlediště zůstat v českokrumlovské zámecké zahradě až do roku 2008.

Původně měly Budějovice jako vlastník této konstrukce, která vadí památkářům, letos točnu zlikvidovat. Odložením lhůty byl získán čas najít novou tvář hlediště, která by byla přijatelná pro všechny. Budějovice se podpisem dodatku zavázaly, že letos nechají zpracovat studii proveditelnosti jiného typu točny na stávajícím místě v Českém Krumlově, která by vyhovovala požadavkům ministerstva kultury, památkářů, města coby investora i Jihočeského divadla, které tam hraje.

Jandák řekl, že má nyní na stole už tři různé projekty, které považuje za zajímavé. "Myslím, že se to stává i jaksi prestižní záležitostí pro architekty, aby s tím stavem něco udělali a aby pomohli tomu, aby se divadlo v Krumlově hrálo ještě dalších 300 let - protože ono se tam už hraje 300 let v různých podobách," řekl ministr Jandák.

Točna je v barokní zahradě, jež je společně s městem a zámkem zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Její existence vadí památkářům, odstranit ji doporučil i výbor UNESCO. Naopak zástupci českobudějovické a českokrumlovské radnice chtějí otáčivé hlediště zachovat tam, kde má svoji tradici i neopakovatelnou atmosféru. Český Krumlov už si nechal zpracovat studii, která navrhuje do zahrady umístit lehkou konstrukci, která by sloužila necelé čtyři měsíce v roce a mimo sezonu byla složená.

Na příbramském náměstí T.G. Masaryka v pátek slavnostně nastoupilo téměř 500 příslušníků 8. kontingentu Armády ČR při KFOR. Vystřídají své kolegy v mnohonárodní mírové operaci sil NATO v Kosovu. První z nich odletí 9. ledna. Na náměstí se s nimi přišli rozloučit rodinní příslušníci a známí. Před nastoupeným šikem požehnal vojenský kaplan Petr Němec bojové zástavě 13. dělostřelecké základny, jejíž příslušníci tvoří podstatnou část kontingentu. "Ať chrání slabé a bezmocné a jednají vždy čestně a spravedlivě," prohlásil.

Ministr obrany Karel Kühnl řekl, že se jedná již o osmý kontingent, což by mohlo vzbuzovat představu rutinní záležitosti. "Je to všechno jiné než rutina," upozornil. Úkoly se sice zákonitě opakují, budou se ale odehrávat v rychle se měnících kulisách v zemi poznamenané válkou. Zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš připomněl, že Kosovo dokázalo před několika lety zařadit jen několik znalců jako území na pomezí mezi Albánií a Makedonií. Nyní je podle něj Kosovo téměř synonymem náboženské a etnické nenávisti, která způsobila v tomto místě spoustu zla, prolité krve a nevraživosti. Mise v Kosovu je podle něj klidnější ve srovnání s misemi v Afghánistánu nebo Iráku, podcenění situace by ale bylo velkým nebezpečím.

Velitel kontingentu Miroslav Hlaváč ujistil, že vojáci jsou k plnění náročných úkolů dobře připraveni. "Současná situace v Kosovu, které je pod mezinárodní správou OSN, je stále napjatá," připomněl. Obyvatelé Kosova totiž očekávají, co jim přinese nedávno zahájené jednání o budoucím statusu jejich země. Mise se zúčastní 496 vojáků. Většinu z nich budou poprvé ve své historii tvořit příslušníci 13. dělostřelecké brigády z Jinců na Příbramsku.

Armáda ČR se mírové operace v Kosovu účastní od roku 1999. České jednotky se v Kosovu střídají zpravidla po půl roce. Loni v srpnu převzala ČR poprvé v historii na dobu přibližně jednoho roku roli vedoucího státu ve struktuře mnohonárodní brigády Střed. Do její podřízenosti patří ozbrojené síly Finska, Irska, Lotyšska, Slovenska a Švédska. Společně dohlížejí na prostor o rozloze přibližně 2240 kilometrů čtverečních, v němž žije přes půl milionu lidí, tedy asi čtvrtina obyvatel Kosova.

Humanitární organizace ADRA obnovila od ledna veřejnou sbírku na pomoc chudým bengálským dětem. Peníze ze sbírky jsou určeny především na potravinové a rekonstrukční projekty pro Bangladéš a na léky a zdravotnický materiál pro tamní děti, řekla ČTK vedoucí zlínské pobočky ADRA Alena Rusová. Sbírka je součástí projektu BangBaby, který zahrnuje také takzvanou adopci na dálku. Dárci mohou posílat finanční příspěvky na účet vedený u Československé obchodní banky, číslo účtu 20142014/0300, variabilní symbol 880.

ADRA v Bangladéši realizuje své projekty od roku 1999. Jejich iniciátorem je český lékař a misionář Milan Moskala, který v této asijské zemi žije se svou rodinou od roku 1998. Podle posledních odhadů v přelidněné Bangladéši na následky podvýživy a neléčených nemocí denně zemře až 7000 dětí.

Sousoší nad průčelím budovy Národního muzea v Praze je v katastrofálním stavu. Železné spoje mezi jeho částmi zkorodovaly a pískovcovým andělům hrozí odlomení rukou. Sochař Petr Váňa sochy obalil ocelovou sítí a vedení muzea se chystalo, že je v lednu snese k opravě. Stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ) je však jiné - sochy včetně balustrády chce zabezpečit tak, aby nemohl pád jejich částí zranit chodce, a restaurovat je na místě. Kvůli bezpečnosti návštěvníků vznese muzeum námitky, komentoval rozhodnutí ředitel muzea Michal Lukeš. Nedovede si totiž představit, že by se sochy zabezpečovaly či opravovaly na střeše, jejíž stav je rovněž havarijní.

Na jaře 1994 jedna z obdobně poškozených soch na pylonu pražského Divadla na Vinohradech naposledy zamávala více než tři metry dlouhým bronzovým křídlem. Spadlo na chodník a naštěstí nikoho nezranilo. Obě plastiky pak byly sneseny a na původní místo se opravené vrátily po roce.

Hlavní konzervátor NPÚ Josef Štulc považuje stav četných kamenosochařských prvků na budově muzea za kritický, vyžadující restaurování. Podle něj je však třeba postupovat standardním způsobem, kdy na nezbytné zabezpečení navazuje důkladný restaurátorský průzkum. "Snímání a transport vždy představuje ohrožení památky, proto k němu lze přistoupit pouze výjimečně," uvedl Šulc ve stanovisku. Sejmutí soch následně nedoporučil odbor kultury a památkové péče pražského magistrátu.

Vláda nechystá do červnových parlamentních voleb kromě dokončení prodeje společnosti Aero Vodochody žádnou další privatizaci. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka s tím, že privatizace Českých aerolinií je podle něho střednědobým úkolem, na kterém by ale obměněný management firmy měl již začít pracovat. "To není věc, kterou by realizovala tato vláda," dodal.

Stát ve výrobci letadel Aero prodává téměř stoprocentní podíl a dluhy firmy za více než deset miliard korun. Stát rovněž vlastní z velké části České aerolinie - ministerstvo financí drží přes 56 procent a Česká konsolidační agentura 34 procent akcií. V tomto týdnu odstoupil prezident firmy Jaroslav Tvrdík a měl by ho nahradit Radomír Lašák z ČEZ, který by měl ČSA připravit k privatizaci. Mezi významné firmy s podílem státu patří především ČEZ.

Mezi deseti zájemci o Aero převažují finanční investoři, kteří mají spíše než o výrobu letadel či jejich součástí zájem o lukrativní pozemky a přistávací dráhu. Jde o konsorcia Benson RPG, Český letecký průmysl, PPF a J&T, Tav-Zeveta a společnosti Aero Kilcullen Consortium, Eco-investment, HTC holding, Oakfield, Piaggio Aero Industries Group a Slovácké strojírny. Uchazeči předloží nejpozději do 25. ledna nabídky s vlastním podnikatelským záměrem. O novém majiteli by kabinet měl rozhodnout definitivně v květnu.

Bývalý český velvyslanec v Německu Jiří Gruša obdrží vysoké vyznamenání této země za upevňování vzájemných vztahů. Velký kříž za zásluhy s hvězdou řádu mu v pondělí v Praze předá velvyslanec Helmut Elfenkämper, sdělil ČTK německý zastupitelský úřad. Gruša je v současnosti ředitelem Diplomatické akademie ve Vídni a ředitelem mezinárodního PEN klubu, který se zastává spisovatelů žijících v zemích s utlačovatelským režimem. V minulosti byl také velvyslancem v Rakousku.

Vyznamenáním chce Německo ocenit nejen jeho přínos k dobrým sousedským vztahům, ale také jeho činnost v kultuře a politice. Nositeli Velkého kříže jsou například bývalý prezident Václav Havel, dramatik Pavel Kohout, kardinál Miloslav Vlk a politik a publicista Pavel Tigrid.

Česká republika se chystá objednat minimálně dva miliony případných vakcín proti ptačí chřipce. ČTK to řekl hlavní hygienik Michael Vít. Jejich výrobu budou moci farmaceutické firmy zahájit až potom, co virus zmutuje a bude se přenášet z člověka na člověka. Stát je však nekoupí od jedné firmy. Ministerstvo zatím jedná se všemi pěti možnými výrobci. Podmínky, podle kterých bude firmy vybírat, vyhlásí do konce ledna. Žádné bezprostřední nebezpečí podle Víta v současné chvíli českým občanům nehrozí.

Žádná země nejedná jen s jednou firmou, protože když jedna selže, je třeba mít k dispozici jinou, uvedl hygienik. Připouští i to, že vakcín by mohlo být více než plánované dva miliony. Nakoupit je pro všechny obyvatele ale Česko neplánuje. Tento krok však podle něj chystá jen několik zemí. O tomto záměru informovaly například Británie či Francie.

Podle prosincového výzkumu agentury GfK by uvažovaly o očkování proti pandemické chřipce více než dvě třetiny Čechů. Téměř tři čtvrtiny respondentů (73 procent) jsou toho názoru, že vakcíny proti pandemické chřipce by měl stát obstarat pro všechny obyvatele. "O nebezpečí pandemické chřipky je informována naprostá většina populace (89 procent), a to napříč věkovými skupinami," píše ve své zprávě agentura.

Vítěze výběrového řízení na nové armádní transportéry doporučí meziresortní výběrová komise příští týden. Sdělil to v pátek náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Ministerstvo obrany ale žádné informace podávat nebude, veřejnost se tak výsledek nejdražší armádní zakázky v historii dozví zřejmě až po jeho únorovém schválení vládou.

Do finále tendru v hodnotě kolem 25 miliard korun se dostala rakouská firma Steyr patřící americkému koncernu General Dynamics s vozem Pandur a finská společnost Patria, která nabízí obrněnce AMV. Dalších pět výrobců ze soutěže vypadlo. Transportéry nahradí zastaralé OT-64. Původní informace hovořily o tom, že výběrová komise doporučí vítěze tendru již tento čtvrtek. "Komise stále ještě pracuje a dokončuje svou práci. Zkušenost je ale dát informace až po schválení vládou," uvedl Štefka.

Podle zdroje ČTK je nabídka Steyru o téměř miliardu korun levnější než Patrie. Finská firma podle jiného zdroje zase nabízí komfortnější výbavu svých transportérů. Podle informací tisku z konce loňského roku Steyr zvažoval stažení své nabídky, ministerstvo totiž údajně na poslední chvíli měnilo zadání soutěže v neprospěch rakousko-americké společnosti. Armáda nechtěla spekulace komentovat.