Zprávy | Z archivu rubriky

Vítěze výběrového řízení na nové armádní transportéry doporučí meziresortní výběrová komise příští týden. Sdělil to v pátek náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Ministerstvo obrany ale žádné informace podávat nebude, veřejnost se tak výsledek nejdražší armádní zakázky v historii dozví zřejmě až po jeho únorovém schválení vládou.

Do finále tendru v hodnotě kolem 25 miliard korun se dostala rakouská firma Steyr patřící americkému koncernu General Dynamics s vozem Pandur a finská společnost Patria, která nabízí obrněnce AMV. Dalších pět výrobců ze soutěže vypadlo. Transportéry nahradí zastaralé OT-64. Původní informace hovořily o tom, že výběrová komise doporučí vítěze tendru již tento čtvrtek. "Komise stále ještě pracuje a dokončuje svou práci. Zkušenost je ale dát informace až po schválení vládou," uvedl Štefka.

Podle zdroje ČTK je nabídka Steyru o téměř miliardu korun levnější než Patrie. Finská firma podle jiného zdroje zase nabízí komfortnější výbavu svých transportérů. Podle informací tisku z konce loňského roku Steyr zvažoval stažení své nabídky, ministerstvo totiž údajně na poslední chvíli měnilo zadání soutěže v neprospěch rakousko-americké společnosti. Armáda nechtěla spekulace komentovat.

Na příbramském náměstí T.G. Masaryka v pátek slavnostně nastoupilo téměř 500 příslušníků 8. kontingentu Armády ČR při KFOR. Vystřídají své kolegy v mnohonárodní mírové operaci sil NATO v Kosovu. První z nich odletí 9. ledna. Na náměstí se s nimi přišli rozloučit rodinní příslušníci a známí. Před nastoupeným šikem požehnal vojenský kaplan Petr Němec bojové zástavě 13. dělostřelecké základny, jejíž příslušníci tvoří podstatnou část kontingentu. "Ať chrání slabé a bezmocné a jednají vždy čestně a spravedlivě," prohlásil.

Ministr obrany Karel Kühnl řekl, že se jedná již o osmý kontingent, což by mohlo vzbuzovat představu rutinní záležitosti. "Je to všechno jiné než rutina," upozornil. Úkoly se sice zákonitě opakují, budou se ale odehrávat v rychle se měnících kulisách v zemi poznamenané válkou. Zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš připomněl, že Kosovo dokázalo před několika lety zařadit jen několik znalců jako území na pomezí mezi Albánií a Makedonií. Nyní je podle něj Kosovo téměř synonymem náboženské a etnické nenávisti, která způsobila v tomto místě spoustu zla, prolité krve a nevraživosti. Mise v Kosovu je podle něj klidnější ve srovnání s misemi v Afghánistánu nebo Iráku, podcenění situace by ale bylo velkým nebezpečím.

Velitel kontingentu Miroslav Hlaváč ujistil, že vojáci jsou k plnění náročných úkolů dobře připraveni. "Současná situace v Kosovu, které je pod mezinárodní správou OSN, je stále napjatá," připomněl. Obyvatelé Kosova totiž očekávají, co jim přinese nedávno zahájené jednání o budoucím statusu jejich země. Mise se zúčastní 496 vojáků. Většinu z nich budou poprvé ve své historii tvořit příslušníci 13. dělostřelecké brigády z Jinců na Příbramsku.

Armáda ČR se mírové operace v Kosovu účastní od roku 1999. České jednotky se v Kosovu střídají zpravidla po půl roce. Loni v srpnu převzala ČR poprvé v historii na dobu přibližně jednoho roku roli vedoucího státu ve struktuře mnohonárodní brigády Střed. Do její podřízenosti patří ozbrojené síly Finska, Irska, Lotyšska, Slovenska a Švédska. Společně dohlížejí na prostor o rozloze přibližně 2240 kilometrů čtverečních, v němž žije přes půl milionu lidí, tedy asi čtvrtina obyvatel Kosova.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský převezme nejvyšší francouzské státní vyznamenání - Řád čestné legie. O jeho jmenování důstojníkem řádu rozhodl loni v létě francouzský prezident Jacques Chirac za Rychetského zásluhy o Francii a lidská práva. Slavnostní ceremoniál se uskuteční 19. ledna na francouzském velvyslanectví v Praze, řekl ČTK mluvčí soudu Michal Spáčil.

Řád čestné legie založil v roce 1802 Napoleon Bonaparte jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký nebo společenský přínos Francii. Uděluje se i lidem, kteří nejsou francouzskými občany. V minulosti se nositeli vyznamenání stala řada českých osobností. Patří k nim spisovatelé Milan Kundera a Pavel Tigrid, malíři František Kupka a Max Švabinský, ombudsman Otakar Motejl či prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel.

Bývalý český velvyslanec v Německu Jiří Gruša obdrží vysoké vyznamenání této země za upevňování vzájemných vztahů. Velký kříž za zásluhy s hvězdou řádu mu v pondělí v Praze předá velvyslanec Helmut Elfenkämper, sdělil ČTK německý zastupitelský úřad. Gruša je v současnosti ředitelem Diplomatické akademie ve Vídni a ředitelem mezinárodního PEN klubu, který se zastává spisovatelů žijících v zemích s utlačovatelským režimem. V minulosti byl také velvyslancem v Rakousku.

Vyznamenáním chce Německo ocenit nejen jeho přínos k dobrým sousedským vztahům, ale také jeho činnost v kultuře a politice. Nositeli Velkého kříže jsou například bývalý prezident Václav Havel, dramatik Pavel Kohout, kardinál Miloslav Vlk a politik a publicista Pavel Tigrid.

Loňský růst hrubého domácího produktu by se měl podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana pohybovat kolem pěti procent a stejné tempo si česká ekonomika udrží i letos, kdy Urban odhadl její růst na 5,1 procenta. Obchodní bilance by za loňský rok podle Urbana měla skončit přebytkem 50 miliard korun a letos má její kladné saldo vzrůst na 80 miliard korun.

"České hospodářství je ve vynikající kondici. Růst HDP za rok 2005 bude zhruba pět procent, což je třikrát více, než je průměr zemí Evropské unie," řekl Urban na tiskové konferenci ČSSD. Dodal, že letos je reálné, aby ČR vykázala růst HDP na úrovni 5,1 procenta. Hlavní podíl na růstu české ekonomiky mají podle Urbana export a přímé zahraniční investice, jejichž objem za devět měsíců loňského roku vzrostl o 145 procent na 224 miliard korun. Optimističtí pro letošní rok jsou vesměs i ekonomičtí analytici. Česká národní banka naopak očekává mírné zpomalení tempa růstu oproti minulému roku.

Za loňský rok by podle Urbana měla česká obchodní bilance navzdory rostoucím cenám plynu a ropy vykázat přebytek zhruba 50 miliard korun a letos kolem 80 miliard korun. "Je to důkaz dobré konkurenceschopnosti českého průmyslu, který již dokončil fázi transformace a restrukturalizace. Dokážeme vyrábět produkty, které mají špičkovou kvalitu a dobrou cenu a uplatní se na nejvyspělejších trzích světa," prohlásil Urban.

Podíl veřejného dluhu České republiky na hrubém domácím produktu v roce 2005 podle odhadů ministerstva financí po řadě let poprvé klesl. Zatímco v roce 2003 tento podíl vzrostl na 36,8 procenta HDP a o rok později na této úrovni stagnoval, v roce 2005 klesl na 36,6 procenta. Na páteční tiskové konferenci ČSSD to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. HDP tedy loni nominálně rostl rychleji než veřejný dluh, dodal. Sobotka uvedl, že nevidí žádná rizika pro rozpočtový vývoj ani v letošním roce.

Celkový deficit veřejných financí v poměru k HDP by se tak podle mohl opět přiblížit ke třem procentům, kolem kterých se v posledních letech pohybuje. Loni činil 2,8 procenta, o rok dříve tři procenta. "Pokud by se nám to povedlo třetí rok po sobě (deficit do tří procent HDP), jasně to ukazuje, že ČR je schopna si sáhnout na přijetí společné evropské měny v roce 2010 bez nějakých dramatických operací, které by narušily sociální soudržnost a mohly nějakým způsobem narušit předpoklady pro pokračování hospodářského růstu," prohlásil ministr.

Vláda nechystá do červnových parlamentních voleb kromě dokončení prodeje společnosti Aero Vodochody žádnou další privatizaci. Na páteční tiskové konferenci to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka s tím, že privatizace Českých aerolinií je podle něho střednědobým úkolem, na kterém by ale obměněný management firmy měl již začít pracovat. "To není věc, kterou by realizovala tato vláda," dodal.

Stát ve výrobci letadel Aero prodává téměř stoprocentní podíl a dluhy firmy za více než deset miliard korun. Stát rovněž vlastní z velké části České aerolinie - ministerstvo financí drží přes 56 procent a Česká konsolidační agentura 34 procent akcií. V tomto týdnu odstoupil prezident firmy Jaroslav Tvrdík a měl by ho nahradit Radomír Lašák z ČEZ, který by měl ČSA připravit k privatizaci. Mezi významné firmy s podílem státu patří především ČEZ.

Mezi deseti zájemci o Aero převažují finanční investoři, kteří mají spíše než o výrobu letadel či jejich součástí zájem o lukrativní pozemky a přistávací dráhu. Jde o konsorcia Benson RPG, Český letecký průmysl, PPF a J&T, Tav-Zeveta a společnosti Aero Kilcullen Consortium, Eco-investment, HTC holding, Oakfield, Piaggio Aero Industries Group a Slovácké strojírny. Uchazeči předloží nejpozději do 25. ledna nabídky s vlastním podnikatelským záměrem. O novém majiteli by kabinet měl rozhodnout definitivně v květnu.

Majetková přiznání parlament schválí nejdříve po volbách. Už teď je sice ve sněmovně komunistický návrh příslušného zákona, úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ale řekl, že pro sociální demokraty je nepřijatelný. Pokud měl mít zákon aspoň teoretickou šanci na přijetí ještě do června, museli by pro něj hlasovat spolu s komunisty i poslanci ČSSD. Sobotka naznačil, že sociální demokraté budou po volbách prosazovat vlastní verzi zákona. Nemělo by však podle něj jít o normu s plošným dopadem, která by "obtěžovala" občany, ale o zákon, který by bránil legalizaci příjmů z korupce a kriminality.

Koaliční partneři ČSSD i opoziční ODS návrh plošných majetkových přiznání odmítají. Komunistická předloha zákona už tak neměla velkou naději na definitivní schválení. Dosud totiž nemá za sebou ani první kolo parlamentní debaty, a vážně jí hrozí, že do voleb závěrečné schvalování nestihne.

ČSSD slibovala majetková přiznání již před minulými volbami. Nakonec ve vládě souhlasila s kompromisem a spokojila se s tím, že koaliční partneři přistoupili aspoň na zavedení registračních pokladen, což sociální demokraté také slíbili.

Nový zdroj obživy pomáhali v uplynulých třech letech Češi vybudovat obyvatelům okolí Viktoriina jezera a největší tanzanské řeky Rufidži. V mokřadech napojených na největší africké jezero v Ugandě a Keni podobně jako v Tanzanii vykopali rybníčky, ve kterých mohou vesničané chovat ryby, z vykopané zeminy vznikla vyvýšená políčka pro pěstování zeleniny. Experti natočili i instruktážní film pro pokračovatele projektu, na filmu spolupracovali také Nizozemci a Britové.

"Místní obyvatelstvo získalo zdroj obživy, jezero totiž vylovují nadnárodní společnosti. Zbylými pěticentimetrovými rybičkami se domorodci neuživí," řekla ČTK Libuše Vlasáková z odboru mezinárodní ochrany biodiverzity ministerstva životního prostředí. Podrobnosti projektu představí jeho autoři 19. ledna při prezentaci zhruba čtyřicetiminutového filmu, který už v listopadu viděli účastníci celosvětové konference signatářů světové úmluvy o mokřadech v ugandské Kampale.

Humanitární organizace ADRA obnovila od ledna veřejnou sbírku na pomoc chudým bengálským dětem. Peníze ze sbírky jsou určeny především na potravinové a rekonstrukční projekty pro Bangladéš a na léky a zdravotnický materiál pro tamní děti, řekla ČTK vedoucí zlínské pobočky ADRA Alena Rusová. Sbírka je součástí projektu BangBaby, který zahrnuje také takzvanou adopci na dálku. Dárci mohou posílat finanční příspěvky na účet vedený u Československé obchodní banky, číslo účtu 20142014/0300, variabilní symbol 880.

ADRA v Bangladéši realizuje své projekty od roku 1999. Jejich iniciátorem je český lékař a misionář Milan Moskala, který v této asijské zemi žije se svou rodinou od roku 1998. Podle posledních odhadů v přelidněné Bangladéši na následky podvýživy a neléčených nemocí denně zemře až 7000 dětí.