Zprávy | Z archivu rubriky


Lékaři z brněnské úrazové nemocnice, kteří pomáhali v říjnu loňského roku v Pákistánu ošetřovat místní obyvatele po katastrofálním zemětřesení, operovali prvních několik dnů v troskách bývalé vojenské nemocnice. Opustili ji až po několika dalších otřesech, když hrozilo zřícení celé budovy. Zbytek svého čtrnáctidenního pobytu pracovali již pouze ve stanech, řekl ČTK v Praze lékař Miloš Janeček. "Každý den bylo větší či menší zemětřesení. Když byly silnější otřesy a viděli jsme, že zbytky budovy jsou popraskané, tak ten pocit nebyl příjemný," vzpomíná expert z traumacentra, který v pondělí společně s ostatními členy záchranného týmu dostal od ministra vnitra Františka Bublana pamětní medaili. Místní vojenský velitel nakonec podle Janečka rozhodl, že i přesto, že v budově jsou příhodnější podmínky například pro rentgenování, riziko za to nestojí, a nechal nemocnici vyklidit. O riziku práce v troskách nemocnice věděli i hasičští záchranáři, kteří lékaře v pákistánské misi doprovázeli. "Určitá míra rizika tam byla. Operace se prováděly v zadním traktu (budovy) tím stylem, že se říkalo, kdo kterým oknem vyskočí, pokud nastanou otřesy," poznamenal pražský hasič Martin Prchal.

Třicetičlenný záchranný tým, v němž byli civilní i vojenští lékaři, hasiči a policisté, pracoval ve městě Rávalkot na severu Pákistánu dva týdny. Staral se zejména o zraněné lidi vytažené ze sutin se zlomeninami, tržnými a zanícenými ranami. Byl jednou z prvních humanitárních posil, které do země po zemětřesení, které si vyžádalo na 80.000 obětí, dorazily. Lékaři i hasiči se shodují, že spolupráce s místními úřady byla výborná. Česká republika poslala tým do oblasti na základě rozhodnutí meziresortního krizového štábu, který na okamžitou pomoc Pákistánu vyčlenil 25 milionů korun. V listopadu skupinu nahradil oddíl vojenských lékařů. Armádní chirurgové se vrátí domů tento týden.

Pod hesly "Nebudu donášet na své kolegy" nebo "Nebudu Bonzovat Úřadům" v pondělí na pražském letišti protestovali zástupci leteckého personálu proti způsobu prověřování jejich bezpečnostní způsobilosti. Povinnost podrobit se bezpečnostním prověrkám u Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) mají od ledna. Prověřování formou dotazníku NBÚ ale podle demonstrantů hluboce překračuje praktiky obvyklé v EU. V zahraničí předkládají zaměstnanci při podobné bezpečnostní prověrce pouze výpis z rejstříku trestů. V ČR NBÚ vyžaduje při ověření způsobilosti řadu osobních údajů, včetně partnerských vztahů, delších i kratších pobytů v zahraničí, kontaktů na osoby žijící v zahraničí apod. "Neznáme v Evropě žádnou zemi, kde by zaměstnanci museli vysvětlovat, proč mají za partnera cizího státního příslušníka, nebo kde byli v zahraničí na dlouhodobém pobytu a kdo jim případně hradil cestu," řekl zástupce Sdružení dopravních pilotů CZ Alpa David Reimer a přirovnal NBÚ při prověřování k praktikám bývalé StB.

Prověrky, které se provádějí v České republice, jsou podle pilotů administrativně náročné a také nákladné. Podle Reimera NBÚ dostalo na prověřování dotaci 20 milionů korun. "Pro NBÚ je to vítaný kšeft, kterého se za žádnou cenu nechce vzdát," řekl Reimer. "Bohužel je ale placený z našich daní," dodal. Politici a NBÚ podle něho lžou, když tvrdí, že podobné prověrky jsou běžné i v zahraničí. To popírá i Asociace evropských pilotů, která se obrátila písemně na premiéra Jiřího Paroubka a ministra dopravy Milana Šimonovského. Podle asociace jsou české praktiky při ověřování spolehlivosti v rozporu s evropskou chartou práv a svobod. Evropská asociace proto požádala vládu, aby okamžitě ukončila tento způsob prověřování.

Piloti usilují o zrušení prověrek u NBÚ již delší dobu. Zatím neúspěšně. Novelu nařízení, které prověrky zavedlo, by ale nyní měla začít projednávat sněmovna v rámci nového zákona o civilním letectví. Očekává se také, že některý ze zaměstnanců, kteří prověrku nedostali, se obrátí na Ústavní soud. Piloty a stewardy, kteří dosud bezpečnostní prověrku neobdrželi, vodí zatím k letadlům do neveřejných prostor letiště doprovod. Ten piloty přivede na plochu, kde se pohybují běžně zahraniční posádky, které žádné podobné prověření nemají. Naprostá většina ze 14.000 zaměstnanců mezinárodních letišť již prověrku má. Například v ČSA již prověření chybí asi dvěma desítkám ze 4000 zaměstnanců.

Základní kameny pro dobré vztahy s německojazyčnými sousedy jsou položeny, nyní je třeba se soustředit na běžný život, soudí ředitel Diplomatické akademie ve Vídni Jiří Gruša. Za přínos k upevňování česko-německých vztahů a za celoživotní dílo Gruša v Praze dostal vysoké německé státní vyznamenání - Velký kříž za zásluhy s hvězdou řádu. "Základní kameny komunikativní, jakési milníky, jsou položeny. Teď je potřeba se pohybovat volně, přátelsky a rychle na vytyčených cestách. Tam je spousta práce," řekl ČTK Gruša, který byl v minulosti českým velvyslancem v Německu a Rakousku. Rád by například viděl více Němců a Rakušanů mluvících česky a Čechů mluvících německy, k čemuž by mohly pomoci výměnné pobyty mládeže a více jazykové výuky ve školách. "V akademii ve Vídni mluvíme anglicky a samozřejmě také francouzsky a německy. A přitom děláme češtinu," uvedl.

Podle Gruši se nyní ve střední Evropě žije společně podobně jako před sto lety - na společném území, brzy se společnou měnou. "Jde o to, abychom tu pauzu, kterou jsme si vyrobili pomocí všech nacionalismů, nejen toho německého, neopakovali," řekl Gruša, jenž zastává rovněž funkci ředitele mezinárodního PEN klubu. Grušu, který v emigraci získal i německé občanství, považuje německý prezident Horst Köhler za výjimečnou osobnost. Je to podle něj spisovatel a básník s pověstí moudrého a citlivého pozorovatele se smyslem pro humor i břitkost jazyka.

Při předávání vyznamenání, které v minulosti dostal například exprezident Václav Havel a kardinál Miloslav Vlk, německý velvyslanec Helmut Elfenkämper připomněl, že Gruša bojoval proti komunistickému režimu, kvůli němuž odešel do exilu do Německa. "Vy se dnes - milý pane Grušo - hlásíte sebevědomě k tomu, že jste Čech. V Německu jste však také, přestože jste do naší země přišel jako uprchlík a cizinec, zdomácněl a stal se Němcem. Bez dalšího jste se chopil šancí, které vám poskytla vaše druhá vlast. Větší kompliment jste nám nemohl udělat," řekl velvyslanec a připomněl, že Gruša byl v Německu jmenován členem různých literárních a vědeckých organizací.

Brněnští poslanci za ODS požádali premiéra Jiřího Paroubka, aby zasáhl v případu odvolaného ředitele brněnského kardiocentra Jana Černého. Ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně odvolal ministr zdravotnictví David Rath koncem minulého týdne. "Žádám premiéra, aby zasáhl a usměrnil pana doktora Ratha, aby byl profesor Černý znovu uveden na místo ředitele," řekl novinářům v Brně poslanec Václav Mencl. V písemné interpelaci požádal premiéra o vysvětlení, zda je vůbec možné odvolat člověka, který celý je celosvětově uznávaným odborníkem. "Namísto toho, aby byl ve svých pětašedesáti letech navržen na státní vyznamenání, byl odvolán způsobem, který připomíná praktiky z normalizačních časů," uvedl Mencl. Vyzval také Brňany a obyvatele celé České republiky, aby se k jeho interpelaci připojili. Za odvolaného ředitele se postavil i stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Černý byl oficiálně odvolán za to, že v médiích prezentoval své obavy ze sloučení centra s Fakultní nemocnicí u sv. Anny, kde sídlí. Informace se začaly šířit poté, co bylo na post ředitele centra vypsáno výběrové řízení. Podle ministerstva šlo o standardní postup v případě profesorů, kteří dovrší pětašedesáti let. Ministr se obával, že Černý bude dál v ústavu šířit skepsi a začnou odcházet špičkoví lékaři. Řízením centra byl dočasně pověřen ředitel nemocnice u sv. Anny Roman Kraus, který se netají svým záměrem sloučit centrum s nemocnicí. O budoucím vedení kardiocentra rozhodne výběrové řízení, které Rath koncem roku vypsal. Ministr již dříve odmítl, že by za odvoláním Černého byl ředitelův nesouhlas s budováním Mezinárodního centra klinického výzkumu. Na centrum, které má vzniknout ve Fakultní nemocnice u sv. Anny ve spolupráci s prestižní americkou klinikou, by měl stát dát dvě miliardy korun. Rath projekt podporuje, vláda zatím rozhodnutí o investici odkládá.

Lékárníci chtějí do pátku rozhodnout, zda a kdy případně začnou stávkovat a uzavřou lékárny. Do čtvrtka požadují schůzku s ministrem zdravotnictví či premiérem, na které by chtěli slyšet, jestli bude snížení marže na léky z 32 na 29 procent trvalé. Po pondělním jednání komise, která má hledat úspory na lécích a ve zdravotnictví, to novinářům řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Lékárníci drží nyní stávkovou pohotovost, o stávce chtěli rozhodnout původně už ve středu.

O poklesu obchodní přirážky na léky rozhodla vláda na návrh ministra Davida Ratha. Snížení mělo vést ke zlevnění léků a k ušetření asi 750 milionů na výdajích. V prosinci se ale lékárníci s premiérem Jiřím Paroubkem dohodli na možnosti přechodného poklesu marže, pokud v lednu najdou jiná úsporná řešení. Počítali proto s tím, že z dohody bude komise vycházet. Komisi tvoří zástupci lékárníků a distributorů léčiv na jedné straně a ministerstev zdravotnictví a financí na straně druhé. Kvůli nevyjasněným stanoviskům se v pondělí ani po třech hodinách jednání příliš neposunula kupředu. Účastníci se shodli na vytvoření dvou pracovních skupin. První z nich by se měla věnovat tvorbám cen a systému úhrady léků, druhá účelnému předepisování a používání léčiv.

Činnost skupin je však podle Chudoby podmíněna právě výsledkem schůzky lékárníků s ministrem Rathem či premiérem Paroubkem. Lékárníci chtějí písemné ujištění, že snížení marží by mělo být jen přechodné v případě jiných úspor. Rath ale o víkendu naznačil, že by se naopak marže mohla dál snižovat. "Mám pocit, že jsme byli každý na trochu jiné schůzce (prosincové jednání s premiérem)," řekl Chudoba.

Pokud by se stávka měla uskutečnit, lékárníci by její konání oznámili lidem dva týdny dopředu, uvedl Chudoba. Stávku označil za začátek "spíše vysvětlovací kampaně" pro veřejnost. V ní by chtěli organizátoři objasnit dopady Rathových rozhodnutí na pacienty. Koordinátor komise Jaroslav Štrof z ministerstva zdravotnictví věří, že se strany nakonec dohodnout. "Musíme," řekl po schůzce novinářům.