Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda poslanců ČSSD Michal Kraus tvrdí, že nic špatného neudělal, a nevidí proto důvod, proč by měl opustit třeba právě funkci šéfa sněmovního klubu. Kraus to řekl novinářům a dodal, že jedinou chybu udělal, když prý "naletěl podvodníkovi", za kterého označil podnikatele Františka Riga. Kraus teď čelí otázkám kvůli čtyři roky staré cestě do Ghany, kde byl spolu s Rigem u jednání o investicích do továrny na zpracování kakaových bobů. Z obchodu nakonec sešlo. Na případ upozornil deník Mladá fronta Dnes, podle kterého policie vyšetřuje Krausovu roli v pokusu investovat 15 milionů dolarů (tehdy zhruba půl miliardy korun) do ghanské továrny na zpracování kakaových bobů.

Rigo podle MfD řekl, že Kraus byl jeho společníkem a že 15 milionů dolarů slíbil přinést do projektu právě on. Kraus se ale od projektu i od Rigova obvinění distancoval. Podle Riga z investice sešlo, protože Kraus nedal do projektu slíbené peníze. "Oddaloval to. Nakonec jsem se od něho dozvěděl, že to měly být peníze z úplatků z nějaké velké státní zakázky, která se stále odkládala," řekl podle MfD Rigo, který si teď odpykává desetiletý trest vězení za stamilionové podvody. Předseda klubu ČSSD již v minulých dnech Rigova slova odmítl. Zopakoval, že v roce 2001 na něj Rigo působil věrohodně. Do Ghany prý Kraus jel hlavně jako turista. Současně ale připustil, že díky Rigovým známým se v Ghaně sešel s tamějším ministrem financí a absolvoval několik obchodních jednání. MfD ale zpochybnila Krausovo tvrzení, že smlouvy o investici za 15 milionů dolarů podepsal jen jako svědek. Ze smluv, jejichž kopie má deník k dispozici, vyplývá, že Kraus se podepsal do kolonky director - tedy jako ředitel firmy, která chtěla akcie ghanského podniku koupit. Kraus ale prohlásil, že k firmě neměl žádný pracovní vztah a slovo director vysvětlil tak, že při podpisu smlouvy zavládla euforie.

Brněnští poslanci za ODS požádali premiéra Jiřího Paroubka, aby zasáhl v případu odvolaného ředitele brněnského kardiocentra Jana Černého. Ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně odvolal ministr zdravotnictví David Rath koncem minulého týdne. "Žádám premiéra, aby zasáhl a usměrnil pana doktora Ratha, aby byl profesor Černý znovu uveden na místo ředitele," řekl novinářům v Brně poslanec Václav Mencl. V písemné interpelaci požádal premiéra o vysvětlení, zda je vůbec možné odvolat člověka, který celý je celosvětově uznávaným odborníkem. "Namísto toho, aby byl ve svých pětašedesáti letech navržen na státní vyznamenání, byl odvolán způsobem, který připomíná praktiky z normalizačních časů," uvedl Mencl. Vyzval také Brňany a obyvatele celé České republiky, aby se k jeho interpelaci připojili. Za odvolaného ředitele se postavil i stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Černý byl oficiálně odvolán za to, že v médiích prezentoval své obavy ze sloučení centra s Fakultní nemocnicí u sv. Anny, kde sídlí. Informace se začaly šířit poté, co bylo na post ředitele centra vypsáno výběrové řízení. Podle ministerstva šlo o standardní postup v případě profesorů, kteří dovrší pětašedesáti let. Ministr se obával, že Černý bude dál v ústavu šířit skepsi a začnou odcházet špičkoví lékaři. Řízením centra byl dočasně pověřen ředitel nemocnice u sv. Anny Roman Kraus, který se netají svým záměrem sloučit centrum s nemocnicí. O budoucím vedení kardiocentra rozhodne výběrové řízení, které Rath koncem roku vypsal. Ministr již dříve odmítl, že by za odvoláním Černého byl ředitelův nesouhlas s budováním Mezinárodního centra klinického výzkumu. Na centrum, které má vzniknout ve Fakultní nemocnice u sv. Anny ve spolupráci s prestižní americkou klinikou, by měl stát dát dvě miliardy korun. Rath projekt podporuje, vláda zatím rozhodnutí o investici odkládá.

Lékárníci chtějí do pátku rozhodnout, zda a kdy případně začnou stávkovat a uzavřou lékárny. Do čtvrtka požadují schůzku s ministrem zdravotnictví či premiérem, na které by chtěli slyšet, jestli bude snížení marže na léky z 32 na 29 procent trvalé. Po pondělním jednání komise, která má hledat úspory na lécích a ve zdravotnictví, to novinářům řekl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Lékárníci drží nyní stávkovou pohotovost, o stávce chtěli rozhodnout původně už ve středu.

O poklesu obchodní přirážky na léky rozhodla vláda na návrh ministra Davida Ratha. Snížení mělo vést ke zlevnění léků a k ušetření asi 750 milionů na výdajích. V prosinci se ale lékárníci s premiérem Jiřím Paroubkem dohodli na možnosti přechodného poklesu marže, pokud v lednu najdou jiná úsporná řešení. Počítali proto s tím, že z dohody bude komise vycházet. Komisi tvoří zástupci lékárníků a distributorů léčiv na jedné straně a ministerstev zdravotnictví a financí na straně druhé. Kvůli nevyjasněným stanoviskům se v pondělí ani po třech hodinách jednání příliš neposunula kupředu. Účastníci se shodli na vytvoření dvou pracovních skupin. První z nich by se měla věnovat tvorbám cen a systému úhrady léků, druhá účelnému předepisování a používání léčiv.

Činnost skupin je však podle Chudoby podmíněna právě výsledkem schůzky lékárníků s ministrem Rathem či premiérem Paroubkem. Lékárníci chtějí písemné ujištění, že snížení marží by mělo být jen přechodné v případě jiných úspor. Rath ale o víkendu naznačil, že by se naopak marže mohla dál snižovat. "Mám pocit, že jsme byli každý na trochu jiné schůzce (prosincové jednání s premiérem)," řekl Chudoba.

Pokud by se stávka měla uskutečnit, lékárníci by její konání oznámili lidem dva týdny dopředu, uvedl Chudoba. Stávku označil za začátek "spíše vysvětlovací kampaně" pro veřejnost. V ní by chtěli organizátoři objasnit dopady Rathových rozhodnutí na pacienty. Koordinátor komise Jaroslav Štrof z ministerstva zdravotnictví věří, že se strany nakonec dohodnout. "Musíme," řekl po schůzce novinářům.