Zprávy | Z archivu rubriky

Norská vláda zatím nerozhodla, zda otevře svůj pracovní trh pro české občany. Norský premiér Jens Stoltenberg po setkání se svým českým protějškem Jiřím Paroubkem ve středu řekl, že jeho vláda musí vyhodnotit dosavadní zkušenosti. Norsko není členem Evropské unie, je s ní ale úzce propojeno v Evropském hospodářském prostoru. Premiéři jednali o ekonomické spolupráci a o možném posílení norských dodávek zemního plynu do České republiky. O zrušení či ponechání přechodného omezení volného pohybu osob by mělo skandinávské království rozhodnout letos v květnu, po dvou letech od přijetí desítky nováčků. Stoltenberg prohlásil, že jeho vláda nechce nikomu zakazovat hledat si v Norsku práci, ale musí si být jistá, že pracovníci z nových států EU budou mít v Norsku rovnocenné podmínky zaručující důstojný život. Norsko není součástí Evropské unie, s pětadvacítkou je ale úzce propojeno v rámci Evropského hospodářského prostoru. Oslo stejně jako většina starých členských zemí unie s výjimkou Británie, Irska a Švédska svůj pracovní trh před přílivem pracovních sil ze střední a východní Evropy chrání. Přechodná opatření považuje český premiér Paroubek především za psychologický problém - obavy z přílivu pracovníků ze střední a východní Evropy a zneužívání sociálního systému vyspělých evropských států jsou podle něj zbytečné. Předsedové české a norské vlády se bavili i o posílení ekonomické spolupráce obou zemí, o přílivu norských investic i turistů do České republiky. Hovořili o dovozu norského plynu, který tvoří čtvrtinu z celkového objemu české spotřeby, zbytek proudí z Ruska. Alternativní zdroj ze severu se ukázal důležitým při nedávných sporech mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli této strategické surovině. Paroubek poznamenal, že nynější kapacity norských plynovodů jsou omezené, jednání se proto orientuje do budoucnosti. "Norové by museli přikročit k budování nového vedení plynu, to nějaký čas bude trvat. Ale bude to kratší čas, než my budeme potřebovat větší dodávky plynu," uvedl. Dodal, že jak se bude v Česku zvyšovat životní úroveň, poroste i spotřeba energie, a republika na to musí myslet už nyní.

Po Británii, Irsku a Švédsku by letos mohlo pro Čechy otevřít svůj pracovní trh také Španělsko. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Česká republika nepřináší a nemůže přinést ohrožení pracovního trhu v kterémkoliv státu Evropské unie," řekl ministr a zdůraznil, že volný pohyb osob patří mezi základní svobody občanů unie a jako takový by měl být respektován ve všech členských státech. Podle něj ale zatím nejsou signály, že by cestou liberalizace šly i další země.

Lékařské odbory upozorní ministra zdravotnictví Davida Ratha na ohrožení soukromých lékařských praxí. Podle předsedy Lékařského odborového klubu Milana Kubka hrozí likvidace stovek těchto praxí ze strany zdravotních pojišťoven. "Požadujeme trvalý smluvní vztah s pojišťovnami pro soukromé lékaře, který budou obě smluvní strany moci vypovědět pouze z jasně stanovených důvodů," řekl Kubek. Pojišťovny zatím plánují smlouvy na omezenou dobu pěti let. Kubek zdůraznil, že pacienti mají právo vybrat si lékaře. O existenci jejich praxí musejí proto rozhodovat pacienti, nikoli úředníci pojišťoven. Kubek se obává korupce, která by s neprůhledným rozhodováním o smlouvách mohla být spojena. Smlouvy se zdravotními pojišťovnami končí lékařům a nemocnicím v pololetí, do té doby se musejí dohodnout na znění nových smluv. Kubek uvedl, že soukromé praxe jsou ekonomicky ohroženy také pozdními platbami Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejich ekonomiku může těžce narušit i ministerská vyhláška o úhradách zdravotní péče v prvním pololetí. Návrhy smluvních dodatků, v nichž se stanoví, kolik dostanou lékaři za péči zaplaceno, jsou podle Kubka pro lékaře nevýhodné. "Vyzýváme ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo, že soukromí lékaři budou moci podepisovat dodatky ke smlouvám bez strachu z toho, že by je zdravotní pojišťovny chtěly napálit," prohlásil.

Český premiér Jiří Paroubek se v Kodani setká s dánskou královnou Margrethe II. Soukromá audience u panovnice bude mít ryze zdvořilostní a společenský charakter. Hlavní pracovní jednání povede Paroubek se svým protějškem Andersem Foghem Rasmussenem. Do Dánska přilétá předseda české vlády z Norska, kde ve středu jednal o dodávkách zemního plynu či uvolnění pracovního trhu. O dočasných opatřeních, která neumožňují českým občanům neomezeně pracovat ve většině západních evropských zemí, bude český premiér Paroubek zřejmě mluvit i v Kodani. Při jednání s Rasmussenem chce rovněž potvrdit výborné česko-dánské vztahy nebo vyzvat k posílení hospodářské spolupráce.

Ministerstvo financí od ledna zrušilo bezplatnou autobusovou a železniční přepravu seniorům, kteří jsou členy svazu bojovníků za svobodu, konfederace politických vězňů či svazu pomocných technických praporů. Podle úřadu si odbojáři tyto cesty mohou hradit ze zvláštního příspěvku k důchodu, jejž dostali jako ocenění za svůj boj za bývalé Československo. Zástupcům konfederace se krok ministerstva nelíbí. Podle nich zrušení výhod v dopravě ohrožuje chod celé organizace.

Tři miliardy korun poslala na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny ministr financí Bohuslav Sobotka. Částka má o jeden až dva týdny zkrátit nynější dvouměsíční zpoždění plateb lékařům a nemocnicím za péči o pacienty. Nejde o peníze navíc, ale o dřívější platbu státu za děti, důchodce a další jeho pojištěnce. Ve středu se na tomto řešení shodli premiér Jiří Paroubek s ministry zdravotnictví Davidem Rathem a financí Bohuslavem Sobotkou. Kvůli opožděným platbám vyhlásili počátkem týdne stávkovou pohotovost praktičtí lékaři. Stejný krok ve středu avizovali také pediatři. Ambulantní specialisté a zubaři připravují protestní informační kampaň. Lékárníci, kteří již udržují stávkovou pohotovost, rozhodnutí o případné stávce odložili na počátek příštího týdne.

Městský soud v Praze zpřísnil trest pro bývalého příslušníka komunistické Státní bezpečnosti Jiřího Šimáka a odsoudil ho na čtyři roky vězení. Podle soudu Šimák v 80. letech v rámci tajné akce Asanace mučil odpůrce režimu, aby je donutil k emigraci. Odvolací soud tak o rok zpřísnil předloňský rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Původně byl se Šimákem odsouzen na tři roky vězení také Zbyněk Dudek. Ten se ale k odvolacímu jednání nedostavil, a jeho věc tak městský soud vyloučil k samostatnému jednání. Bývalí příslušníci StB podle rozsudku nejprve v červnu 1981 mučili v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici Zbyňka Benýška, škrtili ho mokrým ručníkem, bili ho a lili mu na hlavu vodu, dokud neomdlel. O několik měsíců později podle spisu napadli disidentku Zinu Freundovou, které tloukli hlavou o zeď, šlapali jí po rukou a vyhrožovali jí. Napadení se v obavě o svůj život skutečně odstěhovali: Benýšek emigroval do Rakouska, Freundová do Británie. Ačkoli od spáchání údajných činů do jejich oznámení v roce 1995 uplynulo 14 let, případ nebyl promlčen. Období let 1948 až 1989 se u podezření z politického pronásledování do promlčecí lhůty nezapočítává. Šimák s Dudkem byli odsouzeni už v roce 2002.

Dvanáctou etapou z Bamaka do Labé ve čtvrtek pokračuje 28. ročník rallye Dakar. Těsně před jejím startem odstoupil šestinásobný vítěz kategorie kamiónů Karel Loprais. Reportér Českého rozhlasu Jan Říha přímo z konvoje rallye hlásí: "Karel Loprais ještě včera absolvoval masáž, a vyšetření u lékaře a dnes ráno se rozhodl před 12. etapou, že z rallye Dakar odstoupí. Bolesti žeber v oblasti zad už byly tak nesnesitelné, že nemohl pokračovat v závodě dál." Loprais opouští rallye z průběžné páté příčky v kategorii kamionů. Pod českou vlajkou ale jede Brazilec De Azavedo, v průběžném hodnocení čtvrtý.

Na dvoudenní pracovní návštěvu České republiky přijel maďarský prezident László Sólyom. Na Pražském hradě jednal se svým českým protějškem Václavem Klausem a večer se prezidenti zúčastní otevření nového sídla maďarského velvyslanectví v Praze. V pátek se Sólyom setká s premiérem Jiřím Paroubkem. Již v první den návštěvy ale ocenil fakt, že loňské gesto vůči německým antifašistům z bývalého Československa se vztahuje i na příslušníky maďarské menšiny. Sólyom uvedl, že premiér Jiří Paroubek loni v tomto duchu zaslal dopis maďarské organizaci v Čechách Soužití. Prezident Václav Klaus řekl, že o Paroubkově dopisu nevěděl. Kvůli gestu vůči někdejším československým občanům německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti nacismu, se Klaus s Paroubkem dostal do sporu. "Na mém stanovisku se nic nemění," řekl Klaus po jednání se Sólyomem. Maďarsko Paroubkův dopis vítá. "V tomto dopisu prohlásil, že omluva, kterou vyjádřil vůči příslušníkům německé menšiny, se rovněž vztahuje na polskou a maďarskou menšinu," řekl Sólyom. Podle Sólyoma otázka takzvaných Benešových dekretů nepředstavuje žádný problém v česko-maďarských vztazích. "Tento dopis představuje však šanci k uklidnění různých nálad jak z politického, tak z lidského hlediska. Maďarsko tento dopis vítá," prohlásila hlava maďarského státu.

Čtyřiašedesátiletý právník Sólyom působil v minulosti jako univerzitní profesor, v 90. letech stál v čele maďarského Ústavního soudu. V 80. letech se mimo jiné angažoval proti stavbě vodní elektrárny Gabčíkovo-Nagymaros. Třetím prezidentem postkomunistického Maďarska byl zvolen loni v červnu. Českou republiku navštívil maďarský prezident naposledy v roce 2001, kdy do Prahy přijel Sólyomův předchůdce Ferenc Mádl. Klaus byl v Maďarsku na státní návštěvě v říjnu 2003, v listopadu téhož roku se pak v Budapešti zúčastnil setkání prezidentů visegrádské čtyřky.

Česká měna v poměru k evropské ve středu vylepšila své historické maximum na 28 korun 70 haléřů za euro. O 6 haléřů tak posunula svou dosud nejsilnější hodnotu z počátku týdne.