Zprávy | Z archivu rubriky


Na dvoudenní pracovní návštěvu České republiky přijel maďarský prezident László Sólyom. Na Pražském hradě jednal se svým českým protějškem Václavem Klausem a večer se prezidenti zúčastní otevření nového sídla maďarského velvyslanectví v Praze. V pátek se Sólyom setká s premiérem Jiřím Paroubkem. Již v první den návštěvy ale ocenil fakt, že loňské gesto vůči německým antifašistům z bývalého Československa se vztahuje i na příslušníky maďarské menšiny. Sólyom uvedl, že premiér Jiří Paroubek loni v tomto duchu zaslal dopis maďarské organizaci v Čechách Soužití. Prezident Václav Klaus řekl, že o Paroubkově dopisu nevěděl. Kvůli gestu vůči někdejším československým občanům německé národnosti, kteří aktivně vystupovali proti nacismu, se Klaus s Paroubkem dostal do sporu. "Na mém stanovisku se nic nemění," řekl Klaus po jednání se Sólyomem. Maďarsko Paroubkův dopis vítá. "V tomto dopisu prohlásil, že omluva, kterou vyjádřil vůči příslušníkům německé menšiny, se rovněž vztahuje na polskou a maďarskou menšinu," řekl Sólyom. Podle Sólyoma otázka takzvaných Benešových dekretů nepředstavuje žádný problém v česko-maďarských vztazích. "Tento dopis představuje však šanci k uklidnění různých nálad jak z politického, tak z lidského hlediska. Maďarsko tento dopis vítá," prohlásila hlava maďarského státu.

Čtyřiašedesátiletý právník Sólyom působil v minulosti jako univerzitní profesor, v 90. letech stál v čele maďarského Ústavního soudu. V 80. letech se mimo jiné angažoval proti stavbě vodní elektrárny Gabčíkovo-Nagymaros. Třetím prezidentem postkomunistického Maďarska byl zvolen loni v červnu. Českou republiku navštívil maďarský prezident naposledy v roce 2001, kdy do Prahy přijel Sólyomův předchůdce Ferenc Mádl. Klaus byl v Maďarsku na státní návštěvě v říjnu 2003, v listopadu téhož roku se pak v Budapešti zúčastnil setkání prezidentů visegrádské čtyřky.

Norská vláda zatím nerozhodla, zda otevře svůj pracovní trh pro české občany. Norský premiér Jens Stoltenberg po setkání se svým českým protějškem Jiřím Paroubkem ve středu řekl, že jeho vláda musí vyhodnotit dosavadní zkušenosti. Norsko není členem Evropské unie, je s ní ale úzce propojeno v Evropském hospodářském prostoru. Premiéři jednali o ekonomické spolupráci a o možném posílení norských dodávek zemního plynu do České republiky. O zrušení či ponechání přechodného omezení volného pohybu osob by mělo skandinávské království rozhodnout letos v květnu, po dvou letech od přijetí desítky nováčků. Stoltenberg prohlásil, že jeho vláda nechce nikomu zakazovat hledat si v Norsku práci, ale musí si být jistá, že pracovníci z nových států EU budou mít v Norsku rovnocenné podmínky zaručující důstojný život. Norsko není součástí Evropské unie, s pětadvacítkou je ale úzce propojeno v rámci Evropského hospodářského prostoru. Oslo stejně jako většina starých členských zemí unie s výjimkou Británie, Irska a Švédska svůj pracovní trh před přílivem pracovních sil ze střední a východní Evropy chrání. Přechodná opatření považuje český premiér Paroubek především za psychologický problém - obavy z přílivu pracovníků ze střední a východní Evropy a zneužívání sociálního systému vyspělých evropských států jsou podle něj zbytečné. Předsedové české a norské vlády se bavili i o posílení ekonomické spolupráce obou zemí, o přílivu norských investic i turistů do České republiky. Hovořili o dovozu norského plynu, který tvoří čtvrtinu z celkového objemu české spotřeby, zbytek proudí z Ruska. Alternativní zdroj ze severu se ukázal důležitým při nedávných sporech mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli této strategické surovině. Paroubek poznamenal, že nynější kapacity norských plynovodů jsou omezené, jednání se proto orientuje do budoucnosti. "Norové by museli přikročit k budování nového vedení plynu, to nějaký čas bude trvat. Ale bude to kratší čas, než my budeme potřebovat větší dodávky plynu," uvedl. Dodal, že jak se bude v Česku zvyšovat životní úroveň, poroste i spotřeba energie, a republika na to musí myslet už nyní.