Zprávy | Z archivu rubriky

Premiér Jiří Paroubek přicestoval na třídenní návštěvu Indie. Hlavní část politických jednání čeká předsedu české vlády ve středu, kdy se má sejít s nejvyššími představiteli země prezidentem Abdulem Kalamem a ministerským předsedou Manmóhanem Singhem. V úterý měl Jiří Paroubek po takřka desetihodinovém letu volnější program, mimo jiné si prohlédl památky indické metropole Dillí a pohovořil s indickými podnikateli.

Na středu je kromě schůzky s indickým prezidentem a předsedou vlády plánováno rovněž setkání českého premiéra s ministrem těžkého průmyslu Santošem Móhanem a s předsedkyní vládní strany Indický národní kongres Soniou Gándhíovou a jeho projev na téma Důsledky rozšiřování Evropské unie - perspektiva Česka.

Ve čtvrtek zakončí český premiér svou cestu rozhovory s regionálními představiteli, mimo jiné s guvernéry států Bangla (Západní Bengálsko) a Ándhrapradéš. V bengálské metropoli Kalkatě vystoupí s přednáškou v rámci Summitu partnerství 2006. Paroubek je v krátké době druhým českým politikem, který do Indie přijíždí. V listopadu do této miliardové země zavítal prezident Václav Klaus.

Česká republika doufá, že Kanada stanoví jasná a měřitelná kritéria pro zrušení vízové povinnosti. Řekl to v úterý náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar svému kanadskému protějšku Davidovi Mulroneymu. Kanada dává najevo, že zrušení víz není na pořadu dne, situaci chce zkoumat do roku 2007. Pojar ČTK řekl, že je nezbytné, aby pro víza existovala jasná měřítka. Česká diplomacie uvádí, že ke změně situace by mohla přispět také Evropská unie, jejíž státy mají stejnou vízovou politiku. Do Kanady se kvůli vízům chystá náměstek pro konzulární otázky Pavel Svoboda.

Česká republika Kanadě hrozí, že pokud vízovou povinnost neodstraní, bude požadovat, aby vůči této zaoceánské zemi zavedly víza všechny státy unie. Česká vláda chce využít takzvaného paktu solidarity EU. Jednání o použití paktu vůči Kanadě zahájila loni v květnu. Kanadské velvyslanectví tvrdí, že v mezinárodním právu neexistuje žádný požadavek na "vízovou reciprocitu".

Kanaďané pro cesty do Česka vízum nepotřebují. Při návštěvách Kanady mají vízovou povinnost občané 144 zemí a na občany 48 zemí se nevztahuje. Kanada uplatňuje vlastní vízovou politiku, tuto věc ale také konzultuje se sousedními Spojenými státy, které rovněž požadují od Čechů víza. Česká diplomacie usiluje o zrušení víz jak s USA, tak s Kanadou.

Česko již s Kanadou bezvízový styk mělo. To se ovšem změnilo v roce 1997, kdy do této zaoceánské země začali hromadně odcházet čeští Romové, kteří tam žádali o azyl. K recipročnímu opatření, tedy zavedení víz pro Kanaďany, se Praha odhodlala až o čtyři roky později. V roce 2004 ale česká vláda v souladu s politikou EU víza pro Kanaďany zrušila.

Poslanecká sněmovna odvolala v úterý Jiřinu Musílkovou z čela Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Pro bylo 101 ze 174 přítomných poslanců. Dolní komora také zvolila nového ředitele pojišťovny, kterým se stal ředitel pražské pobočky pojišťovny a člen týmu nuceného správce VZP Josef Čekal. Toho do vedení VZP navrhla správní rada pojišťovny již koncem loňského roku.

Pro odchod Musílkové byli podle očekávání sociální demokraté a komunisté. Poslanci ODS, KDU-ČSL a US-DEU odvolání nepodpořili. Hlasování předcházela asi dvouhodinová rozprava, v níž občanští demokraté a lidovci Ratha opět ostře kritizovali. Zpochybňovali důvody uvalení nucené správy a vůbec její platnost. Podle ODS jde Rathovi o to získat kontrolu nad zhruba 200 miliardami korun, které zdravotnictvím protékají.

Ministr Musílkovou viní z dluhů VZP. Bývalá ředitelka ale zodpovědnost necítí, již dříve uvedla, že ministerské vyhlášky proti plánu VZP stanovovaly vyšší úhrady, než mohla pojišťovna platit. Teď činí ztráta VZP kolem 11 miliard a zdravotníci kvůli zpožděným platbám hrozí stávkami. Rath se snažil doložit, že větší část viny na dluhu než vyhlášky má vedení VZP.

Finanční policie začala prověřovat okolnosti návštěvy a obchodní aktivity odstupujícího poslance Michala Krause v Ghaně v roce 2001. Je podezřelý z praní špinavých peněz. Policejní komisař zahájil úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, sdělila ČTK mluvčí finanční policie Lucie Uhlířová. Vyšetřování případu má na starosti komisař z útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality. Podle mluvčí již začal na kauze pracovat. Bližší informace spjaté s vyšetřováním však nelze nyní podle Uhlířové poskytnout. "Šetření je úplně na počátku," zdůraznila. Připustila však, že výslech Krause bude patrně nezbytný.

Policie se o případ začala zajímat poté, co na podivnou, cestu Krause, nyní odsouzeného podnikatele Františka Riga a rakouského podnikatele Alfreda Augustina do Ghany nedávno upozornila Mladá fronta Dnes. Podle ní Kraus podepsal v Ghaně smlouvu o zakoupení podniku PBC na zpracování kakaových bobů za 15 milionů dolarů (asi půl miliardy korun) jako ředitel podniku ProAfri. Kraus nejdřív tvrdil, že jel s Rigem do Ghany jako turista a že tam sondoval možnost spolupráce s Českem. Podpis v kolonce director nakonec vysvětlil euforií, která při sjednání smlouvy panovala.

Rigo, který si nyní odpykává desetiletý trest vězení za podvody, podle deníku tvrdí, že finance na obchod měl zajistit Kraus. Prý z úplatku z "velké státní zakázky, která se stále odkládala". Kraus slova o penězích z úplatku odmítá. Z obchodu podle Riga nakonec sešlo právě proto, že Kraus do projektu slíbené peníze nevnesl. Krátce po návratu z Ghany přitom Kraus vyšel vstříc Rigově prosbě a nabídl mu k převodu 50.000 dolarů v korunách do Ghany spořitelní účet své matky. Podle Krause se na něj Rigo obrátil s tím, že musí během několika hodin zaplatit zálohu na koupi kakaové továrny, ale má omylem zablokován účet.

Kraus říká, že peníze - v přepočtu zhruba 1,8 milionu korun - na údajnou zálohu patřily Rigovi. Ten ale zase řekl Mladé frontě Dnes, že peníze byly Krause. Problém je přitom i v tom, že Rigovy účty tehdy podle tisku nebyly zablokovány omylem, měl je prý obstavené proto, že jeho firmy byly v konkurzu. Objevily se proto i spekulace o tom, že Kraus mohl převodem peněz z matčina účtu pomoci Rigovi obejít konkurzní řízení.

Kraus se všem nařčením brání i slovy, že naletěl podvodníkovi, který na něj prý tehdy působil věrohodně. Někdejší Rigův advokát Narcis Tomášek ale deníku řekl, že Kraus věděl o Rigově trestní kauze už předtím, než spolu v září 2001 Ghanu navštívili. Kraus tvrdí, že se ničeho špatného ani protiprávního nedopustil. Před několika dny rezignoval na funkce předsedy poslaneckého klubu ČSSD i rozpočtového výboru sněmovny. V pondělí navíc oznámil, že složí poslanecký mandát a odstoupí i z čela kandidátky Libereckého kraje pro volby do sněmovny. Chce tím prý předejít tomu, aby kauza jeho ghanské cesty dál poškozovala ČSSD.

Odchodné zhruba 400.000 korun dostane pravděpodobně služebně nejstarší poslanec dolní parlamentní komory Michal Kraus. Po téměř 20 letech v zákonodárném sboru se v pondělí rozhodl rezignovat, a to kvůli aféře kolem své cesty do Ghany. Kraus odstoupil také z kandidátky pro červnové parlamentní volby. Úřadující předseda klubu ČSSD Michal Hašek po zasedání klubu řekl, že Kraus rezignuje k 24. lednu, a to zasláním notářsky ověřeného zápisu předsedovi sněmovny. V úterý 24. ledna začne schůze Poslanecké sněmovny. Náhradníkem Krause by se měl stát Andrej Grega. Předpokládá se, že hned v úterý složí poslanecký slib.

Kraus jako předseda nejsilnější sněmovní frakce bral podle deníku Právo 101.200 korun hrubého. Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitele státní moci říká, že odchodné náleží ve výši měsíční částky platu, který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let. Kraus by tedy měl dostat odchodné ve výši 404.800 korun.

Případ odstupujícího poslance Michala Krause, který je podezřelý z praní špinavých peněz, svědčí podle exprezidenta Václava Havla o nízké úrovni politické kultury. "Zprávy jsou vlastně většinou už jen o skandálech, které se na sebe navzájem snaží vytáhnout politické strany," řekl Havel v rozhovoru pro ČTK. Dodal, že ho zneklidňuje politická kultura v zemi. Uznává však, že podobné věci se mnohdy dějí i na Západě. Aféry kolem politiků, které se tak často objevují v médiích, podle bývalého prezidenta působí mnohdy dojmem "zvláštní grotesky". Tato témata jsou ale "pikantní", a jsou tudíž velmi atraktivní pro sdělovací prostředky. "V době nadvlády médií" to pak podle Havla vede k tomu, že hlavní pozornost je věnována právě těmto skandálům.

Poslanec ODS Vladimír Doležal se v úvodu úterní sněmovní schůze oficiálně vzdal mandátu poslance. Rozhodl se tak v souvislosti s obviněním ze zprostředkování úplatku. Tvrdí však, že je nevinen. Doležala nahradil ve sněmovně padesátiletý místostarosta Horních Počernic Tomáš Kádner. Doležal byl obviněn počátkem ledna z pomoci k přijímání úplatku. Policie se zahájením stíhání čekala na souhlas sněmovny, která Doležala na její žádost zbavila 20. prosince loňského roku imunity. Doležal s obviněním nesouhlasí. Mandátu se vzdal proto, aby nevrhal negativní světlo na celou ODS.

Policie Doležala podezírá z toho, že žádal od podnikatelů pro radního Prahy 10 Tomáše Hrdličku (ODS) 800.000 korun. Radní je předsedou komise územního rozvoje, která těmto místním podnikatelům zamítla možnost další činnosti na pozemcích městské části. Peníze měly údajně rozhodnutí komise zvrátit. Hrdlička byl kvůli podezření z korupce obviněn již dříve, páchání trestné činnosti ale také popírá. Na dřívější tiskové konferenci řekl, že nikdy o úplatek nepožádal a ani mu nikde nebyl nabídnut. S poslancem Doležalem a s podnikateli, jichž se kauza týká, se ale prý sešel.

Doležal by měl být dál členem dozorčí rady České konsolidační agentury. Ve sněmovně byl členem rozpočtového výboru, členem pěti podvýborů a byl také prvním místopředsedou poslanců ODS.

České úřady již oficiálně předaly Seychelským ostrovům žádost o vydání v Česku stíhaného podnikatele Radovana Krejčíře. Česká republika nemá na Seychelách velvyslance, tato ostrovní země spadá pod zastupitelský úřad v keňském Nairobi. "Velvyslanec v Nairobi předal žádost 10. ledna seychelskému ministerstvu zahraničních věcí," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Podle něj již žádost doputovala ze seychelského ministerstva tamnímu vrchnímu státnímu zástupci. Česká strana nyní bude čekat na odpověď.

Krejčíř, podezřelý z rozsáhlé majetkové trestné činnosti a přípravy vraždy celníka, uprchl policistům loni v červnu při domovní prohlídce a nyní se zdržuje i s rodinou na Seychelských ostrovech, jejichž má občanství. Státy zpravidla své občany ke stíhání do zahraničí nevydávají. Například Izrael ale o víkendu vydal českým úřadům svého občana Jakova Mošajlova, který je stíhán kvůli předloňskému granátovému útoku v centru Prahy.

Seychely nemají s Českou republikou smlouvu o vzájemném vydávání zločinců. Zatím není jasné, zda se Seychely cítí být vázány smlouvou o vydávání mezi Československem a Británií z 20. let minulého století. Smlouva se v té době vztahovala i na všechny tehdejší britské kolonie včetně Seychel. Česká strana mezitím usiluje o uzavření smlouvy nové.

Ministr vnitra František Bublan v pondělí uložil policii, aby se zabývala aktivitami Národní strany. "V případě, že policie zjistí nějaké pochybení nebo porušení zákona, dá podnět ministerstvu, které ho začne prověřovat," řekla ČTK mluvčí ministerstva Radka Kovářová. Činností strany by se tak mohl například zabývat odbor ministerstva, který má na starosti registraci politických stran. Národní strana na sebe v posledních dnech upozornila kontroverzním plánem postavit památník obětem druhé světové války na místě bývalého internačního tábora Romů v Letech.

Podle prvotního plánu Národní strany měl být na kameni nápis uvádějící, že tábor byl jen pracovní, Romové v něm umírali na běžné nemoci a že šlo o německé zařízení, nikoliv české. Proti tomu vystoupily jak romské organizace, tak někteří politici a sdružení hájící zájmy menšin. Romské organizace oznámily, že očekávají, že vláda a policie nedovolí pomník postavit. Od neděle je na připraveném balvanu nápis "Obětem", čímž se z něj podle zástupců strany stal pomník. Oficiálně jej strana odhalí v sobotu 21. ledna.

Sociální demokrat Michal Kraus složí poslanecký mandát a odstoupí i z čela kandidátky Libereckého kraje pro volby do sněmovny. V tiskovém prohlášení uvedl, že se tak rozhodl "po štvavé kampani", chce tím prý předejít tomu, aby kauza jeho ghanské cesty dál poškozovala ČSSD. Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek novinářům řekl, že Kraus se ničeho špatného nedopustil. Kraus čelí problémům kvůli své cestě do Ghany, kde vyjednával o investicích do továrny na zpracování kakaových bobů. Již dříve odešel z čela poslaneckého klubu ČSSD a rozpočtového výboru dolní komory.