Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika dala loni krajanům v zahraničí o jeden milion korun víc než v roce 2004, vyplývá z informací ministerstva zahraničí pro vládu. V roce 2005 vyčlenila Česká republika v peněžních darech krajanským spolkům a společnostem přátel ČR v zahraničí 21,8 milionu korun. Nejpočetnější jsou české krajanské komunity v USA, na Slovensku, v Kanadě, Chorvatsku a Austrálii. Ve světě působí kolem 400 krajanských spolků, například jen v USA je 35 poboček Sokola. Spolky vydávají na 130 krajanských tiskovin, velká část z nich vychází v USA. Informace o činnosti krajanů je možné nalézt na internetových stránkách www.krajane.net.

Příspěvky byly loni rozděleny na dvě části. První z nich je podpora projektů krajanských spolků a společností přátel ČR, na což dala ČR 11,8 milionu korun. Jsou zaměřeny na uchování české kulturní svébytnosti v zahraničí na podporu krajanského tisku a na propagaci Česka v celkem 46 zemích. Zbylých deset milionů korun šlo na podporu konkrétních projektů spolků zaměřených na opravy a údržbu krajanských škol a kulturních zařízení ve vlastnictví nebo dlouhodobém pronájmu spolků. Peníze směřovaly hlavně příjemcům v Argentině, Bulharsku, Chorvatsku, Polsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí též pomáhá krajanům s tím, že jim dává stipendia ke studijním pobytům v délce jednoho až dvou semestrů v Česku. U krajanů působí rovněž několik učitelů češtiny, které platí Česko.

Za alarmující označil ministr financí Bohuslav Sobotka zjištění, která vyplynula na povrch při kontrole hospodaření a činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Sobotka vypovídal před sněmovní vyšetřovací komisí, která má zjistit příčiny mnohamiliardového zadlužení VZP. "Pokud by (tyto informace) byly zveřejněny dříve, anebo pokud by se na ně přišlo, tak by to nepochybně změnilo pohled na činnost VZP už před delší dobou," naznačil Sobotka možnost, že by na VZP byla nucená správa vyhlášena již dříve. Na hospodaření VZP dohlíží nucený správce od loňského listopadu. Sobotka připomněl, že ministerstva financí a zdravotnictví vykonávala ve VZP kontrolu, ale řada věcí, jež vypluly na povrch až teď, po uvalení nucené správy, jim známa nebyla.

Za problematické považuje Sobotka zejména smlouvy, které jsou podle dosavadních zjištění provázeny střetem zájmu, nebo podezřením ze střetu zájmu, ať už jde o elektronické zdravotní knížky v systému IZIP, nebo o smlouvy související s mluvčím VZP Jiřím Suttnerem, nebo efektivitou ozdravných akcí typu Mořský koník. Sobotka poznamenal, že deficit, který se nyní pohybuje kolem 11 miliard, narůstal postupně několik let. Při téměř 200 miliardách, které ročně zdravotnictvím protečou, nejsou každoroční dvě miliardy dluhu tak velkým problémem. Problém podle něj ale je v kumulaci dluhu.

K trvalému zadlužování systému podle ministra financí přispěla řada faktorů, jedním z nich je i klesající podíl plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané v příjmech zdravotních pojišťoven. Systém není dobře nastaven, zdroje jsou omezené, není definován rozsah péče hrazené ze základního pojištění, uvedl. Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha může za finanční problémy VZP především špatné řízení největší pojišťovny, podle VZP jsou hlavní příčinou ministerské vyhlášky. VZP musela podle tohoto předpisu platit za péči více, než činily její zdroje.