Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr kultury Vítězslav Jandák jmenoval generálním ředitelem Národního památkového ústavu teoretika Tomáše Hájka (ČSSD). Dvaačtyřicetiletý poradce ministra životního prostředí, filozof, lékař a básník, vzešel vítězně ze sedmi osob z výběrového řízení. Ministr vypsal konkurz poté, co loni v prosinci odvolal ředitele Zdeňka Nováka a s ním i deset ředitelů územních odborných pracovišť ústavu.

Za jednu ze svých priorit Hájek označil oddělení správy státních památkových objektů od výkonu expertní činnosti a za cíl nový památkový zákon, který by odboural dvojkolejnost památkové péče, tedy dosavadní oddělení správních řízení a vypracovávání odborných posudků.

Památkový ústav spravuje mimo jiné stovku hradů a zámků. Podle nového ředitele musí pro tuto činnost vzniknout jiná instituce. Jak poznamenal, ve výsledku to pomůže i cestovnímu ruchu.

"Památkovou péči je třeba vyvést z izolace a její cíle učinit srozumitelnými pro veřejnost," prohlásil Hájek. Bude rovněž usilovat o větší spolupráci s hejtmany a o získávání evropských peněz. "Památková péče nesmí lpět na čisté konzervaci, musí vidět památky v kontextu současné doby," řekl Hájek. Na dotaz ČTK později uvedl, že tento názor jistě vzbudí diskuse. "Najdu však jistě spojence v památkářích působícími v krajích, kteří jsou konfrontováni s problémy dole," řekl.

První reakce nezávislých odborníků na výběr Tomáše Hájka obsahovaly pochybnosti. Historik umění Jiří Kotalík řekl České televizi, že Hájek praktickou stránku v památkové péči nikdy nezažil. Mojmír Horyna z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy televizi řekl: "Myslím si, že má o ty věci upřímný zájem, ale obávám se, že to bude stačit málo."

Senátní výbor pro lidská práva nepodpořil schválení zákona, který má umožnit osobám stejného pohlaví uzavírat oficiální partnerské svazky. K doporučení ve čtvrtek chyběl jediný hlas, zamítnutí nebo změnu zákona nikdo z členů výboru nepožadoval. Podobně dopadlo i jednání ústavně-právního výboru. Vzhledem k většinové podpoře senátorských frakcí a kladnému stanovisku výboru pro sociální politiku má ale zákon o registrovaném partnerství stále spíš více naděje na schválení.

Normu obhajoval mimo jiné senátor ODS Josef Pavlata, podle něhož zákon není o sexuální orientaci nebo praktikách. "Je přínosem pro menšinovou populaci, chránit menšinu je demokratické," uvedl. Připomněl, že zákon má zjednodušit život partnerům stejného pohlaví při jednání na úřadech, před soudy nebo v dědických záležitostech. Proti normě naopak hlasoval senátor za ODS Václav Roubíček, který však současně oznámil, že se konečného hlasování v Senátu nezúčastní, čímž normu nepřímo podpoří. Chybět bude i další odpůrce normy Martin Mejstřík (za Cestu změny), podle něhož snahy homosexuálních a lesbických organizací tímto zákonem neskončí. "S tímto zákonem otevíráme cestu, která povede k rozmělnění hodnot euroamerické civilizace - klasické rodiny," varoval Mejstřík.

Zákon naproti tomu podpořil senátor a evangelický duchovní Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL), který kladl důraz na přínos normy pro partnerství a toleranci. "Jako věřící člověk, jako farář jsem pro to, aby tento zákon byl schválen," uvedl. Většina církví je ale proti přijetí normy s poukazem na nenahraditelnost tradiční rodiny. Na senátory se kvůli tomu nejnověji obrátila Česká evangelikální aliance, která sdružuje šest protestantských církví. "Přiznání veřejného statusu homosexuálnímu partnerství povede k nárůstu četnosti homosexuálního chování, sexuálního experimentování a ke společenské normalizaci dalších forem sexuality," varuje.

Zákon o registrovaném partnerství počítá s tím, že partneři by jej uzavírali prohlášením před matričním úřadem a zapisoval by se do občanského průkazu. Partnerům a partnerkám by norma mimo jiné zaručila nárok na informace o zdravotním stavu jejich protějšku a šanci dědit stejně jako manželé. Podobné normy platí v 11 evropských zemích. Česko by bylo prvním postkomunistickým státem, který by registrované partnerství uzákonil.

Zástupci kolínského podniku Draslovka, který je zodpovědný za únik většího množství kyanidu do Labe a následnou ekologickou havárii, začali jednat s rybáři o možném odškodnění. ČTK to řekl jednatel jednatel středočeského rybářského svazu Pavel Horáček. Podle rybářů otrávil kyanid v Labi nejméně devět tun ryb, většinou cejny velké, v menší míře také kapry, amury, parmy a tolstolobiky. "Pro nás je obrovským problémem zarybnění původními druhy ryby, to znamená cejn, plotice, cejnek malý, plotice, candát. To jsou ryby, které běžně na trhu neseženeme a obzvláště je neseženeme v tak obrovském množství, v jakém uhynuly. Tam je narušená teď celá věková struktura těchto ryb, a to pro nás bude největší problém, který náklady na zarybnění zvýší několikanásobně," řekl Horáček. Méně známé druhy ryb tak bude zřejmě nutné dostávat zpět do řeky po dobu několika let. Jediné štěstí má český rybářský svaz v tom, že tyto ryby se většinou vyskytují v malých návesních rybníčcích. Odborníci a rybáři varují, že únik velkého množství kyanidů do Labe poznamená vodní ekosystémy na několik let.

Podle vedoucího odboru životního prostředí v Mělníku Ctirada Mikeše se ovšem otrava projeví především na škeblích a dalších beobratlých živočiších. Skutečné následky na tyto nižší živočichy ale nelze podle něho zatím odhadnout, protože na rozdíl od ryb u nich není známá hodnota smrtící dávky kyanidů.

Lidé žijící v blízkosti řeky mají také obavy, zda kyanid nepronikl do podzemních zdrojů vody. Ředitel Vodovodů a kanalizací Nymburk Miloš Petera ČTK řekl, že preventivně odstavili jeden podzemní vrt, i když první výsledky rozborů přítomnost kyanidů v této vodě nepotvrdily. Ohrožení pitné vody podle něho v tuto chvíli nehrozí.

Zimních olympijských her v Turíně se zúčastní největší česká výprava v historii. Český olympijský výbor ve čtvrtek v Praze schválil, že na hry pojede 82 sportovců, to je o čtyři více než před čtyřmi lety do Salt Lake City. Zimní olympijské hry se uskuteční od 10. do 26. února.

Tak početná česká výprava nikdy na zimní olympijské hry necestovala. "Rekordní je nejen co do kvantity, ale řekl bych, že jsme ještě neměli tolik želízek v ohni," řekl předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek po bezproblémovém schválení návrhu nominace. Ani společný stát Čechů a Slováků nevyslal na zimní hry více členů, nejpočetnější tým v Albertville 1992 čítal 74 sportovců. O sportovce se bude v Turíně starat celkem 89 členů doprovodu, z nichž šest se bude v průběhu her střídat.

Rekordní výprava má ambice i na rekordní úspěšnost. "V minulosti jsme před olympiádou nebyli vyzbrojeni tolika hvězdami jako nyní. Je lepší, že je výkonnost, než abychom čekali na zázrak, který se projeví až na olympiádě," řekl Jirásek. Nejúspěšnější byly zatím hry v Grenoblu v roce 1968, z nichž českoslovenští olympionici přivezli jedno zlato, dvě stříbra a bronz. Tento rekord se zdá být ohrožen, i když Jirásek zůstává opatrný. "Ambice jsou velké, ale snažím se je tlumit. Byl bych spokojen se třemi medailemi," řekl.

Opatrný optimismus o úspěšné olympiádě sdílí také první český zimní olympijský vítěz, skokan na lyžích Jiří Raška. "Ve výpravě je řada lidí, kteří by mohli udělat fanouškům radost, ale olympiáda je olympiáda. Roli bude hrát psychika a možná i vyšší nadmořská výška. Uvidíme, jak se s tím kdo vypořádá," řekl Raška.

K největším medailovým nadějím české výpravy patří běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, skokan Jakub Janda a hokejisté v čele s Jaromírem Jágrem. Na stupně vítězů mohou myslet i Nikola Sudová v jízdě v boulích, slalomářka Šárka Záhrobská, běžec na lyžích Lukáš Bauer a rychlobruslařka Martina Sáblíková. Zlato ze Salt Lake City bude obhajovat akrobatický skokan Aleš Valenta.