Zprávy | Z archivu rubriky


V Londýně se konal pohřeb "první dámy československého golfu", majorky československého letectva a držitelky Řádu Tomáše G. Masaryka, lady Luisy Abrahamsové. Soustrastný telegram její dceři Heleně Felixové poslal i prezident Václav Klaus. Lady Luisa zemřela v pondělí ve věku 95 let. Životní příběh lady Luisy Abrahamsové fascinuje každého, kdo se s ním seznámil. Do poslední chvíle však získávala přátele a obdiv nejen svou minulostí, ale především svou vitalitou a svou prací pro dobročinné společnosti a pro golf včetně výrazné pomoci golfu v Čechách, zejména v Mariánských Lázních, kde sama začínala a které milovala. Narodila se v pražském Bubenči v roce 1910 a její otec Leopold Kramer vlastnil bubenečskou nemocnici. Tam se už jako devítiletá setkala s celou rodinou prvního československého prezidenta, jehož manželka se tam léčila. Brzy začala sportovat, napřed se stala juniorskou mistryní republiky v tenise, ale pak přešla na golf a v něm se stala v roce 1938 mistryní republiky a "první dámou československého golfu". Golf jí vlastně také zachránil život, protože po úspěchu ve vlasti dostala pozvání na golfový turnaj do Británie v době, kdy nacistické Německo obsadilo Československo. Ze své rodiny přežila válku jediná. Za války byla v sekci odposlechu Královského letectva, sledovala vysílání německých pilotů a předávala informace pilotům spojeneckým. Pak získala hodnost majorky československého letectva - sama před časem uvedla, že nejspíše proto, že dokázala obstarat na vánoce všem pilotům vánočku a 3000 vánoček v době britského přídělového systému vůbec nebyl snadný výkon. Po válce byla v Československu v roce 1968, kdy přivezla golfové vybavení mariánskolázeňskému klubu. Po roce 1989 se opět začala angažovat ve prospěch své vlasti a má zásluhu i na tom, že královna Alžběta II. dovolila mariánskolázeňskému golfovému klubu používat přídomek královský.

Vzhledem k ohlasu, jaký má americký horor Hostel v tamních kinech i v Evropě, uspíší distribuční společnost Falcon českou premiéru. Její ředitel Jan Bradáč ČTK řekl, že ho první diváci zhlédnou 23. února, zatímco původně se počítalo s nasazením od 30. března. "Reagovali jsme tak na případný zájem těch, kteří by si snímek chtěli nelegálně stahovat z internetu. V případě, že bychom na premiéru čekali ještě přes dva měsíce, by se totiž mohlo stát, že by ho všichni viděli přes počítač a do kina by nikdo nepřišel," vysvětlil Bradáč. Počítá s přednostním nasazením Hostelu do multikin. Filmový hororový hit Hostel, který v produkci Quentina Tarantina natočil třiatřicetiletý režisér Eli Roth, dál sklízí úspěchy u amerických diváků. V druhém týdnu se udržel mezi pěticí nejnavštěvovanější snímků, a to i přesto, že zdaleka nedosahuje počtu kopií svých soupeřů. Tržby se přiblížily ke 40 milionům dolarů, tedy k jedné miliardě korun. Přitom podle tvrzení tvůrců náklady nepřesáhly pět milionů dolarů (120 milionů korun). Pro české diváky bude zajímavé, že se film z prostředí mučírny "kdesi na Slovensku" natáčel v bohnické psychiatrické léčebně v Praze a okolí. V příběhu o nic netušících turistech, kteří se dostanou do spárů bandy mučící lidi pro potěchu movitých zákazníků, se vedle zahraničních herců objeví Jan Vlasák, Miroslav Táborský i někdejší pornoherečka Paula Wild. Kromě převažující původní filmové hudby Nathana Barra, která se natáčela rovněž v Praze, z plátna zazní hity Michala Davida, Mira Žbirky, Mariky Gombitové, Tublatanky, Teamu a Elánu.