Zprávy | Z archivu rubriky

Podpora členství Česka v Evropské unii mezi Čechy klesá. Zatímco loni na jaře s ním souhlasilo 49 procent českých občanů, v současnosti to je o pět procent méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Eurobarometru. Pokles důvěry byl zaznamenán po celé Evropě, podle odborníků zřejmě také kvůli odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku a sporu o unijní rozpočet. Nejvíce je EU populární v Lucembursku, Irsku a Nizozemsku, nejméně ve Švédsku, Rakousku a Británii. Češi ale patří společně s některými dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku mezi největší příznivce směřování "pětadvacítky" k politické unii. Hlasovaly by pro něj dvě třetiny občanů Česka. V České republice považují členství v unii za dobrou věc častěji muži než ženy, rozdíl je téměř desetiprocentní. Hlavními příznivci Evropské unie jsou mladí lidé ve věku 15 až 24 let, z nichž se vstupem Česka do EU souhlasí 57 procent.

Jen 17 procent Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska a Británie je to nejméně v EU. V rámci celé unie má stejný pocit dvojnásobný počet lidí, nejvíce v sílu svého hlasu věří v Nizozemsku a ve Francii. "Je to odraz (negativní) politické debaty, která se o EU v České republice vede," domnívá se šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann, který v pondělí výsledky Eurobarometru představil novinářům. Svou roli podle něj hraje také menší velikost Česka v rámci unie a s tím logicky spojený menší vliv. Eurobarometr také ukázal, že za největší domácí problém čeští občané nyní považují zdravotnictví a nezaměstnanost.

Přijetí rezoluce o odsouzení komunistických zločinů, o níž by mělo ve středu rozhodovat Parlamentní shromáždění Rady Evropy (RE), možná podpoří i český Senát. Doporučil mu to jeho výbor pro lidská práva, který se za schválení rezoluce sám postavil. ČTK o tom v pondělí informovali senátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina, jedni z tvůrců novely o výslovném zákazu propagace komunismu. "Je důležité, aby si západní demokracie uvědomily, jak nelidským systémem komunismus je," uvedl Mejstřík. "Přijetí rezoluce bude znamenat první celoevropské odsouzení komunismu," podotkl Štětina. Stejný postoj má i senátorský Klub otevřené demokracie, jehož členy oba senátoři jsou.

Česká republika je na úterním jednání ministrů financí EU připravena vetovat rakouský návrh na změny v dani z přidané hodnoty. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky jsou předložené změny v sazbách DPH nepřijatelné. Návrh počítá mimo jiné se zvýšením DPH na výstavbu bytů a vytápění domácností od roku 2008. Podle Sobotky je návrh rakouského předsednictví nevyvážený a je v rozporu se zájmy České republiky. "Nedojde-li na zítřejším jednání ke změně, jsem připraven jej vetovat," uvedl Sobotka. ČR má nyní v rámci unijních pravidel povolenou sníženou sazbu DPH na výstavbu a opravu bytů a domů a na vytápění domácností, ale jen do roku 2008. Na zasedání ministrů financí se však již řadu měsíců diskutuje prodloužení této výjimky až do roku 2015.

Kyanid, který po havárii v České republice unikl do Labe, nezpůsobil podle saského ministerstva životního prostředí v Německu škody na říční fauně. Jedovatá vlna, která dorazila ve druhé polovině minulého týdne po Labi do Německa, byla dostatečně zředěná. Nejvyšší hladiny jedu, který v Česku zahubil tisíce ryb, naměřili v Německu v pátek, kdy měření ukázala koncentraci 0,029 miligramů kyanidu na litr. Hraniční hodnota pro pitnou vodu je přitom 0,05 miligramu na litr. V sobotu byla naměřena koncentrace 0,018 miligramů na litr, napsal deník Freie Presse. Přesto platí dál zákaz rybolovu. Podle dosavadních prognóz má jedovatá vlna opustit Sasko v úterý ráno a zákaz rybolovu by mohl být zrušen v polovině týdne.

Mrazy, které od víkendu svírají Českou republiku, udeřily s plnou silou. V posledních třech dnech za sebou zanechaly už pět mrtvých bezdomovců. Od loňského listopadu kvůli zimě zemřelo zhruba 15 lidí bez střechy nad hlavou. Mrazy postihly prakticky všechny lidi, ale i zvířata a ekonomiku, ovšem právě bezdomovci jsou ohroženi nejvíce. Dva bezdomovci umrzli v Ostravě a Moravském Berouně, jeden v Praze a další v Oldřichově na Táborsku. S mrazy souvisela i smrt bezdomovce v Praze, který si o víkendu rozdělal oheň, do něhož spadl a zemřel. Některá střediska, která bezdomovcům pomáhají, mimořádně otevřela po celý den, ale jejich kapacita nestačí.

Mráz vylidnil ulice řady měst. Zima zastavila opravy tratí pražských tramvají. Na Vsetínsku je v některých školná takové chladno, že ohrožuje výuku. Na Olomoucku vše umocnil ještě sníh - závěje tam odřízly od světa některé obce a děti nešly do škol. Problémy začíná mít také ekonomika. Pracovníci jihočeské jaderné elektrárny Temelín v noci na pondělí na několik hodin odpojili první blok, protože prudká změna venkovní teploty způsobila poruchu snímače teploty u transformátoru vyvedení výkonu. Odpoledne pracoval první blok na 94 procent výkonu. V Praze měli problémy prodavači u stánků - mrzli a měli malé tržby. V metropoli také kvůli mrazu začalo praskat vodovodní potrubí.

Netrpí jen lidé, ale i zvířata. Středočeští hasiči zachraňovali na řekách zamrznuté labutě. V lesích Vysočiny se zvěř obtížně pohybuje ve vysokém sněhu a rychle přichází o podkožní zásoby tuku. Meteorologové varovali, že zejména ve východní části státu se situace nejméně v příštích dvou dnech nezlepší a teploty tam budou kolem minus 20 až 25 stupňů, někde bude ještě větší zima.

Krutá už byla noc na pondělí, kdy byla průměrná teplota minus 20,4 stupně. Nejchladněji bylo na severní Moravě, nejnižší teplotu naměřili meteorologové v Šumperku - minus 30,3 stupně. Minus 30 stupňů naměřili i v jihočeské části Šumavy. V Olomouckém kraji pokořily tuhé mrazy v pondělí ráno dosavadní teplotní rekord. Na Jesenicku naměřili meteorologové minus 28,2 stupně Celsia, což je o stupeň více, než byla dosavadní tamní nejnižší teplota.

Pracovníci jaderné elektrárny Temelín v pondělí časně ráno na několik hodin odpojili první blok. Prudká změna venkovní teploty způsobila poruchu snímače teploty u transformátoru vyvedení výkonu. Nyní první blok pracuje na 94 procent výkonu, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Pracovníci výkon prvního bloku snížili v 01:45 a v 07:00 ho po vyjasnění příčin opět připojili k rozvodné síti, uvedl Nebesář. Poruchu podle něj zavinil velice prudký výkyv teploty. Ráno se teploty v elektrárně pohybovaly kolem minus 17 stupňů Celsia, v noci klesla teplota pod 20 stupňů Celsia. Odpůrci Temelína se domnívají, že tato elektrárna není stabilním energetickým zdrojem. "Jak se ukázalo během posledních několika hodin, na výrobu elektřiny z této elektrárny se nelze spolehnout," řekla v pondělí mluvčí sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová.

Vlaky ze Slovenska a Polska si kvůli silným mrazům v pondělí do Česka přivážely zpoždění. Některé vlaky ze Slovenska přijely až o 60 minut později, jiné slovenští železničáři nevypravili vůbec a České dráhy tak musely zajistit náhradní spoje, řekl zástupce drah Aleš Ondrůj. Problémy byly také se spoji z Polska. Na českém území přitom ČD podle Ondrůje nezaznamenaly větší zpoždění nebo omezení provozu, které by způsobily prasklé koleje, což bývá v mrazivém počasí obvyklé. Zamrzající výhybky ale způsobily v některých případech deseti až 30 minutová zpoždění. V extrémních případech, kdy zamrzl celý vlak, dosahovalo zpoždění až 40 minut, řekl Ondrůj. Dráhy mají v řadě míst tzv. druhý stupeň zimních opatření, železničáři tak mají pohotovosti, provádějí se častější kontroly zařízení, jež jsou na mráz náchylné.

Kraje ještě do voleb předloží sněmovně vlastní návrh zákona o neziskových nemocnicích. Poslaneckou verzi normy, kterou za podpory ministra zdravotnictví Davida Ratha prosazují ČSSD a KSČM, považují hejtmani za neopravitelnou. Žádné dílčí připomínky k ní proto dávat nebudou. Po pondělním jednání Rady Asociace krajů to novinářům řekl středočeský hejtman a místopředseda asociace Petr Bendl (ODS). K předkládání připomínek k zákonu vyzval kraje před deseti dny právě Rath. Nemá cenu opravovat auto, kterému chybějí základní součástky, musíte postavit auto nové, uvedl v pondělí pražský primátor Pavel Bém (ODS), když vysvětloval, proč regiony odmítly dávat připomínky ke sporné předloze zákona. Dolní komora o ní má rozhodnout na schůzi, která začne v úterý. V případě, že ji parlament schválí, se kraje chtějí obrátit na Ústavní soud.

Státní podnik Diamo v pondělí otevřel čistírnu důlních vod v bývalé šachtě číslo 19 u Dubence na Příbramsku. Investice byla jednou z největších a nejdůležitějších pro firmu v rámci útlumu hornictví. Přišla asi na 140 milionů korun a byla financována ze státního rozpočtu. Generální ředitel Diama Jiří Jež novinářům řekl, že příbramská čistírna je největší z 18 těchto zařízení, které firma obhospodařuje. "Máme ve správě veškeré uranové a rudné zátěže po celé republice a utlumenou část ostravských dolů. Jsme dominantní firma v této oblasti v republice," dodal. Zařízení bude čistit důlní vody z příbramského uranového ložiska, které bylo největším hydrotermálním ložiskem v České republice a patřilo k největším žilným ložiskům uranu na světě. Při průzkumu a následné těžbě v něm byly vyhloubeny šachtice, štoly a jámy o celkové délce téměř 25 kilometrů. Ložisko se otevřelo do hloubky 1800 metrů, nejhlubší jáma měřila 1838 metrů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu nepředpokládá, že by se v Česku v tomto nebo v příštím desetiletí obnovila těžba uranových rud. Výjimkou je ložisko v Dolní Rožínce, kde by se mělo těžit nejméně do roku 2008, řekl v pondělí novinářům ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Poslední uranový důl v Česku a v Evropské unii provozuje státní podnik Diamo. "Stávající ceny uranu nám tak nahrávají, že jsme mohli vládu požádat, aby ložisko umožnila mít dál v činnosti," řekl generální ředitel Diama Jiří Jež. Osobně věří v rozkvět uranového průmyslu v ČR, která má v přepočtu na plochu jednoznačně největší zásoby uranu na světě. "Ložiska nejsou mimořádně kovnatá, ale v dnešní době by se dalo uvažovat o jejich obnovení. Je to ale běh na dlouhou trať," dodal Jež.