Zprávy | Z archivu rubriky


Také poslední souprava supervlaku Pendolino se dnes porouchala. Pro poruchu lokomotivy na trase Praha-Ostrava si museli cestující přestoupit do náhradního vlaku u obce Krasíkov na Ústeckoorlicku. Podle personálu vlaku jde o stejnou závadu jako u předchozích souprav. Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj to potvrdil. Bližší podrobnosti o příčinách poruchy musí podle něho ale sdělit italská společnost Alstom, jejíž technický personál byl přítomný přímo ve vlaku. Výrobce nese veškerou zodpovědnost za tyto závady a má termín k jejich odstranění do 31. ledna, dodal mluvčí s tím, že České dráhy se postaraly o cestující, kterým zajistily náhradní přepravu vlakem EuroCity Košičan.

Softwarová porucha vyřadila z provozu začátkem ledna čtyři soupravy Pendolino. V provozu tak byl do dnešního dne jediný rychlovlak na trase z Prahy do Ostravy. Šesté Pendolino pokračuje v testování tratí a sedmé čeká na přidělení technického průkazu. Viceprezident Alstomu Terence Watson přitom již minulý týden oznámil, že firma zná příčinu poruch, které tyto vlaky vyřadily z provozu, a že do konce ledna všechny soupravy opraví. Pět souprav pendolin by tak mělo začít jezdit v prvním únorovém týdnu.

České dráhy budou po Alstomu žádat pravděpodobně 600.000 eur (17,2 milionu Kč) jako smluvní pokutu za závady na těchto vlacích. Celkové škody za odstavení vlaků se však odhadují na několik desítek milionů korun. ČD prý budou tyto peníze požadovat po svých bývalých manažerech.

Ministr dopravy Milan Šimonovský požaduje od předsedy řídícího výboru Českých drah, aby přešetřil celou smlouvu a okolnosti, které vedly k jejímu sjednání. Smlouva je podle ministra po českou stranu nevýhodná, zejména z hlediska sankcí proti výrobci. V tuto chvíli nelze vyloučit, že projekt dopadne krachem, řekl v neděli generální ředitel ČD Josef Bazala. Pokud výrobce závady neodstraní, České dráhy by od smlouvy odstoupily a pendolina vrátily.

Pražský primátor Pavel Bém a europoslanec Jan Zahradil (oba ODS) vyzvali senátory za občanskou demokracii, aby podpořili zákon, který má umožnit osobám stejného pohlaví uzavírat oficiální partnerské svazky. V otevřeném dopise zároveň uvedli, že si premiér Jiří Paroubek chce přivlastnit "zásluhy za zákon". Informaci zveřejnil zpravodajský server Aktuálně.cz.

Sněmovna schválila zákon o registrovaném partnerství v polovině prosince. Prosadili ho především levicoví poslanci. Jednotně proti byli pouze lidovci. Šéf Senátu Přemysl Sobotka z ODS nedávno uvedl, že klub občanských demokratů je rozdělen na dva vyrovnané tábory. Rovněž dva ze tří senátních výborů, které normu projednávaly, k ní nedokázaly zaujmout jednoznačné stanovisko.

Zákon má upravit vznik a konec partnerského svazku. Zapisoval by se do občanského průkazu, partneři by ho uzavírali prohlášením před matričním úřadem. Partnerům a partnerkám by norma mimo jiné zaručila nárok na informace o zdravotním stavu jejich protějšku a šanci dědit stejně jako manželé. Zákon počítá se vzájemnou vyživovací povinností. Podobné normy platí v 11 evropských zemích. Česko by se stalo prvním postkomunistickým státem, který by registrované partnerství uzákonil. O přijetí zákona se dlouhodobě snažily hlavně organizace homosexuálů, kteří kvůli tomu zorganizovali petici. Proti přijetí normy se stavějí církve. V postoji zdůrazňujícím nenahraditelnost rodiny - muže, ženy a dětí - se spojili katolíci, protestanti i pravoslavní.

Pacienti by se neměli žebříčkem kvality 16 fakultních nemocnic a ústavů, které řídí ministerstvo, znepokojovat. ČTK to řekl ministr zdravotnictví David Rath. Podle něj sestavení pořadí neukazuje zatím přesně to, zda jsou nemocnice dobré, či ne. Přehled má spíše ministerstvu pomoci určit, kam má poslat odbornou kontrolu. Podle kritiků hodnocení jsou některá zařízení nesrovnatelná, nelze je tedy poměřovat.

Na prvním místě hodnocení kvality skončil pražský Ústav péče o matku a dítě. Podprůměrný byl IKEM či Masarykův onkologicky ústav. Poslední příčku obsadila brněnská úrazová nemocnice. Rath uvedl, že některá zařízení v žebříčku jsou skutečně těžko srovnatelná s ostatními. Jmenoval právě "úrazovku" v Brně. "Výsledky je nutné brát s rezervou. Ten žebříček je orientační a je pro ministerstvo, ne pro pacienty," uvedl Rath.

Nemocnice, které skončily ve druhé polovině seznamu, by měli od března kontrolovat auditoři. Podle Ratha audit ukáže, zda se ve výsledcích objevila "statistická chyba", nebo chybovaly nemocnice. "Nedovedu si vysvětlit rozdíly mezi Fakultní nemocnicí U svaté Anny, Fakultní nemocnicí Brno a Olomouc," uvedl ministr.

Hodnověrností současného pořadníku si není jist ani prezident České lékařské komory Milan Kubek. Aby pacienti měli dostatek informací, je podle něj ale žádoucí. "Je třeba, aby byly údaje nezkreslené a srozumitelné," dodal. Upozornil na to, že vyšší úmrtnost v některé nemocnici nemusí znamenat to, že v zařízení je péče horší. Mohou se do něj jen soustřeďovat vážně nemocní.

Podpora členství Česka v Evropské unii mezi Čechy klesá. Zatímco loni na jaře s ním souhlasilo 49 procent českých občanů, v současnosti to je o pět procent méně. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Eurobarometru. Pokles důvěry byl zaznamenán po celé Evropě, podle odborníků zřejmě také kvůli odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku a sporu o unijní rozpočet. Nejvíce je EU populární v Lucembursku, Irsku a Nizozemsku, nejméně ve Švédsku, Rakousku a Británii. Češi ale patří společně s některými dalšími zeměmi bývalého socialistického bloku mezi největší příznivce směřování "pětadvacítky" k politické unii. Hlasovaly by pro něj dvě třetiny občanů Česka. V České republice považují členství v unii za dobrou věc častěji muži než ženy, rozdíl je téměř desetiprocentní. Hlavními příznivci Evropské unie jsou mladí lidé ve věku 15 až 24 let, z nichž se vstupem Česka do EU souhlasí 57 procent.

Jen 17 procent Čechů si myslí, že mohou nějakým způsobem ovlivnit dění v Evropské unii. Společně s občany Lotyšska a Británie je to nejméně v EU. V rámci celé unie má stejný pocit dvojnásobný počet lidí, nejvíce v sílu svého hlasu věří v Nizozemsku a ve Francii. "Je to odraz (negativní) politické debaty, která se o EU v České republice vede," domnívá se šéf agentury Factum Invenio Jan Herzmann, který v pondělí výsledky Eurobarometru představil novinářům. Svou roli podle něj hraje také menší velikost Česka v rámci unie a s tím logicky spojený menší vliv. Eurobarometr také ukázal, že za největší domácí problém čeští občané nyní považují zdravotnictví a nezaměstnanost.