Zprávy | Z archivu rubriky


Bavorský premiér Edmund Stoiber znovu vyzval k dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci. Uplynulý rok podle něj přinesl řadu gest, která přinášejí naději na lepší budoucnost české strany a sudetských Němců. Stoiber to prohlásil u příležitosti 20. výročí založení Sudetoněmeckého domu v Mnichově.

Mezi hlavní gesta, která znamenala pokrok ve vztazích ČR a sudetských Němců, zařadil krok české vlády - ocenění protifašistických bojovníků z řad českých Němců. "Připomínám Paroubkovu iniciativu, kterou zásadně vítám," podotkl bavorský premiér. Uvedl také, že na mostě v Ústí nad Labem byla umístěna tabule připomínající masakr na Němcích a připomněl tamní snahy zřídit muzeum připomínající historii Němců v severních Čechách. Vzpomněl i návštěvu českých zákonodárců v Sudetoněmeckém domě, stejně jako pobyt mluvčího sudetských Němců Johanna Böhma v České republice.

Stoiber také znovu naléhal na zrušení amnestijního zákona z roku 1946 a oněch z takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě došlo k vyvlastnění majetku sudetských Němců. Zdůraznil, že Bavorsko profitovalo z přílivu sudetských Němců. Jen do této spolkové země přišly po válce dva miliony Němců odsunutých z východu Evropy. "Snažím se o politický dialog s Českem, abychom mluvili otevřeně a pravdivě o řešení sudetoněmeckých otázek," prohlásil Stoiber. "Čím intenzivnější a širší bude sudetoněmecko-český dialog na kulturní úrovni, tím lépe pro dialog politický," dodal bavorský premiér a tradiční patron sudetských Němců. "Jde o hlavně o etické, nikoliv o materiální otázky. Jde o vítězství lidskosti, práva a evropských hodnot," podotkl.

Energetici v noci na středu zjistili ve druhém bloku Jaderné elektrárny Temelín zřejmě netěsnost armatury odvzdušňující třetí parogenerátor. Druhý blok je od počátku ledna odstaven kvůli plánované výměně vysokotlakého rotoru turbogenerátoru a elektřinu nevyrábí. Odstávka měla původně trvat do konce ledna, ale pravděpodobně se kvůli nové závadě prodlouží, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Kvůli netěsnosti bylo několik tisíc litrů chladicí vody, která obsahuje kyselinu boritou, odvedeno drenážním systémem do sběrné nádrže v kontrolovaném pásmu. "Jde o poruchu v technologii, která nemá dopad na životní prostředí ani na zdraví zaměstnanců," řekl Nebesář. Dodal, že při závadě neunikly radioaktivní látky do životního prostředí. Kvůli poruše je nutné blok dochladit, aby technici mohli problém přesně identifikovat a odstranit. Proces dochlazení potrvá do čtvrtka, pak bude možno závadu blíže identifikovat a stanovit její rozsah a harmonogram opravy. První blok elektrárny je nyní v provozu na plánovaném výkonu.

Odpůrci Temelína připomněli, že podobné problémy s únikem vody v primárním okruhu už se v Temelíně vyskytly v červnu a prosinci roku 2004 a v květnu roku 2005. "Únik radioaktivní vody na bloku, který se právě opravuje, je dokladem obzvláště špatné kultury bezpečnosti na Temelíně," sdělila ČTK mluvčí sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o střetu zájmů, jehož cílem je posílit kontrolu majetku politiků a dalších veřejných funkcionářů. Zákon se nebude vztahovat na manžele a manželky veřejných funkcionářů. Společné jmění manželů však pod zákon o střetu zájmu spadá. Předloha by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Musí ji však ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Zákon počítá s tím, že pokuty za porušení zákona budou moci dosáhnout až částky půl milionu korun. Minimální pokuta za neplnění povinností vyplývajících ze zákona by měla být 30.000 korun. Oproti vládní předloze poslanci navíc snížili limit pro oznámení o příjmech a darech z vládou navrhovaných 300.000 korun na 100.000. Přijatý zákon by se měl týkat například členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů, soudců, členů Komise pro cenné papíry, ředitelů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pod zákon by měli spadat rovněž policisté, státní zástupci, členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů a také vedoucí zaměstnanec právnických osob vzniklých ze zákona.

Poslanci ale zároveň chtějí chránit funkcionáře před zneužitím údajů o jejich majetku a příjmech. Zavedli proto evidenci přístupů do elektronické báze s údaji veřejných funkcionářů. O každém nahlédnutí se tak povede záznam do protokolu. Bude obsahovat údaje o tom, kdo do databáze vstoupil, a o co se zajímal. Toto ustanovení kritizuje organizace Transparency International, podle níž má lidem co nejvíce znesnadnit přístup k informacím.

Změnou oproti původnímu vládnímu záměru je i to, že dodržování zákona bude kontrolovat Nejvyšší správní soud. Původně vláda uvažovala o tom, že zákon budou kontrolovat ústřední a krajské rady pro posuzování zákona o střetu zájmů.

Podle Transparency International patří Česká republika v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce. Ze zemí evropské pětadvacítky dopadly hůře pouze Lotyšsko a Polsko. Na žebříčku zahrnujícím 159 zemí se Česko dělí o 47. až 50. příčku s Řeckem, Namibií a Slovenskem.

Parlamentní debata o vzniku neziskových nemocnic se i ve středu odehrávala ve znamení vzájemných obvinění a slovních útoků místy až osobní povahy. Zejména ODS tvrdí, že komunisté a sociální demokraté v čele s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem připravují zákonem vyvlastnění mnoha nemocnic, případně jim hrozí zrušením. Rath zase obviňuje občanské demokraty z toho, že odporem k zákonu dokazují svůj zájem na tom, aby na nemocnicích sami nebo jejich známí vydělali. Rozprava tak kopíruje několik debat, které sněmovna již dříve na toto téma absolvovala. Zatím není jasné, kdy přesně poslanci o zákonu rozhodnou, mělo by to ale být ještě na této schůzi.

Aktuální verze sporného návrhu zákona počítá v první fázi se vznikem téměř 140 veřejných neziskových nemocnic, které by měly nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Mimo jiné by ale musely veškerý svůj zisk investovat zpátky do léčení a rozvoje. Autoři předlohy říkají, že tak chtějí vytvořit základní síť zařízení, která každému zaručí péči. Kritici se obávají toho, že ostatním nemocnicím hrozí likvidace, protože je stát odřízne od veřejného pojištění. Dostávaly by z něj peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli platit. Rath tvrdí, že se nemocnice do dvou let budou moci rozhodnout, zda se do seznamu neziskových zařízení zařadí, či z něj vystoupí. "Seznam je otevřený," uvedl. Odpůrci zákona ale míní, že se nemocnice nebudou moci rozhodnout svobodně, pokud chtějí přežít. Navrhovaný zákon mimo jiné ostře kritizují hejtmani, kteří jsou většinou členy ODS. Pokud parlament normu schválí, obrátí se na Ústavní soud.

V Česku možná vznikne Ústav paměti národa, který by lépe než dosud shromažďoval, zkoumal a zveřejňoval zločiny komunistického režimu na českém území. Má mít na starosti také dokumenty bezpečnostních složek bývalého režimu včetně komunistické Státní bezpečnosti. Podobné instituce už mají na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Se vznikem ústavu počítá senátorský návrh zákona, který horní komora v prvním čtení podpořila značnou většinou. Na další projednávání budou mít nyní senátní výbory tři měsíce kvůli tomu, aby předlohu dostala k projednání Poslanecká sněmovna až v po volbách.

Zákon, který předložili hlavně senátoři ODS a zástupci dalších pravicových stran, má podle místopředsedy horní komory Jiřího Lišky (ODS) umožnit dostatečně objasnit dobu nesvobody. "Velkým důvodem pro zřízení ústavu jsou nejen vysoké preference KSČM, ale především nostalgie po minulém režimu a bagatelizování jeho zločinů," podotkl senátor ODS Jan Hálek.

Ústav by měl zlepšit přístup k dokumentům z let 1948 až 1989 a centralizovat kvůli tomu informace z dosavadních archivů. Měl by tak získat dokumenty o komunistických bezpečnostních složkách od ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti i od vojenských a civilních tajných služeb. Výjimkou mohou být "dokumenty hodné zvláštního zřetele", s jejichž výběrem by souhlasil nově vzniklý sněmovní výbor či komise pro sledování procesu zpřístupňování. I tyto archiválie a dokumenty by ale po uplynutí pěti let měly být předány ústavu.

Ústavní soud zakázal ministerstvu financí protahovat rozhodnutí o výplatě státního příspěvku za mandáty Evropských demokratů (ED). Peněz za 15 pražských zastupitelů se strana neúspěšně domáhá již více než tři roky. Ústavní soud kritizoval ministerstvo za to, že dosud nerozhodlo, přesto že jej k tomu již loni v červnu vyzval Městský soud v Praze, který původní zamítavé stanovisko zrušil.

Ministerstvo financí rozhodnutí Ústavního soudu respektuje a podle své mluvčí Petry Krainové zahájí správní řízení, v němž se rozhodne, zda budou příspěvky vyplaceny. Dosud podle ní ve věci nerozhodlo kvůli dohodě s ED o tom, že obě strany vyčkají verdiktu Ústavního soudu. Zákon prý v tomto případě o přidělení příspěvků nehovoří zcela jasně a podle právního názoru ministerstva vnitra ED zákonem stanovené podmínky nesplňují.

Ministerstvo financí odmítlo příspěvek vyplatit proto, že strana podle něj nesplňovala zákonem stanovené podmínky. Vycházelo z ustanovení zákona, který hovoří jen o příspěvku stranám, hnutím a jejich koalicím. Strana ve volbách v roce 2002 kandidovala do pražského zastupitelstva pod názvem Demokraté Jana Kasla - Sdružení politické strany Evropští demokraté a nezávislých kandidátů. Podle šéfa strany Jana Kasla však šlo ze strany ministerstva o jasnou diskriminaci. Věří, že ministerstvo peníze vyplatí. Pro stranu jde o částku, která může rozhodnout o její další existenci.