Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna schválila zákon o střetu zájmů, jehož cílem je posílit kontrolu majetku politiků a dalších veřejných funkcionářů. Zákon se nebude vztahovat na manžele a manželky veřejných funkcionářů. Společné jmění manželů však pod zákon o střetu zájmu spadá. Předloha by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2007. Musí ji však ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Zákon počítá s tím, že pokuty za porušení zákona budou moci dosáhnout až částky půl milionu korun. Minimální pokuta za neplnění povinností vyplývajících ze zákona by měla být 30.000 korun. Oproti vládní předloze poslanci navíc snížili limit pro oznámení o příjmech a darech z vládou navrhovaných 300.000 korun na 100.000. Přijatý zákon by se měl týkat například členů vlády, poslanců, senátorů a šéfů ústředních státních orgánů, soudců, členů Komise pro cenné papíry, ředitelů Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Pod zákon by měli spadat rovněž policisté, státní zástupci, členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů a také vedoucí zaměstnanec právnických osob vzniklých ze zákona.

Poslanci ale zároveň chtějí chránit funkcionáře před zneužitím údajů o jejich majetku a příjmech. Zavedli proto evidenci přístupů do elektronické báze s údaji veřejných funkcionářů. O každém nahlédnutí se tak povede záznam do protokolu. Bude obsahovat údaje o tom, kdo do databáze vstoupil, a o co se zajímal. Toto ustanovení kritizuje organizace Transparency International, podle níž má lidem co nejvíce znesnadnit přístup k informacím.

Změnou oproti původnímu vládnímu záměru je i to, že dodržování zákona bude kontrolovat Nejvyšší správní soud. Původně vláda uvažovala o tom, že zákon budou kontrolovat ústřední a krajské rady pro posuzování zákona o střetu zájmů.

Podle Transparency International patří Česká republika v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce. Ze zemí evropské pětadvacítky dopadly hůře pouze Lotyšsko a Polsko. Na žebříčku zahrnujícím 159 zemí se Česko dělí o 47. až 50. příčku s Řeckem, Namibií a Slovenskem.

Parlamentní debata o vzniku neziskových nemocnic se i ve středu odehrávala ve znamení vzájemných obvinění a slovních útoků místy až osobní povahy. Zejména ODS tvrdí, že komunisté a sociální demokraté v čele s ministrem zdravotnictví Davidem Rathem připravují zákonem vyvlastnění mnoha nemocnic, případně jim hrozí zrušením. Rath zase obviňuje občanské demokraty z toho, že odporem k zákonu dokazují svůj zájem na tom, aby na nemocnicích sami nebo jejich známí vydělali. Rozprava tak kopíruje několik debat, které sněmovna již dříve na toto téma absolvovala. Zatím není jasné, kdy přesně poslanci o zákonu rozhodnou, mělo by to ale být ještě na této schůzi.

Aktuální verze sporného návrhu zákona počítá v první fázi se vznikem téměř 140 veřejných neziskových nemocnic, které by měly nárok na smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Mimo jiné by ale musely veškerý svůj zisk investovat zpátky do léčení a rozvoje. Autoři předlohy říkají, že tak chtějí vytvořit základní síť zařízení, která každému zaručí péči. Kritici se obávají toho, že ostatním nemocnicím hrozí likvidace, protože je stát odřízne od veřejného pojištění. Dostávaly by z něj peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli platit. Rath tvrdí, že se nemocnice do dvou let budou moci rozhodnout, zda se do seznamu neziskových zařízení zařadí, či z něj vystoupí. "Seznam je otevřený," uvedl. Odpůrci zákona ale míní, že se nemocnice nebudou moci rozhodnout svobodně, pokud chtějí přežít. Navrhovaný zákon mimo jiné ostře kritizují hejtmani, kteří jsou většinou členy ODS. Pokud parlament normu schválí, obrátí se na Ústavní soud.

V Česku možná vznikne Ústav paměti národa, který by lépe než dosud shromažďoval, zkoumal a zveřejňoval zločiny komunistického režimu na českém území. Má mít na starosti také dokumenty bezpečnostních složek bývalého režimu včetně komunistické Státní bezpečnosti. Podobné instituce už mají na Slovensku, v Polsku nebo v Německu. Se vznikem ústavu počítá senátorský návrh zákona, který horní komora v prvním čtení podpořila značnou většinou. Na další projednávání budou mít nyní senátní výbory tři měsíce kvůli tomu, aby předlohu dostala k projednání Poslanecká sněmovna až v po volbách.

Zákon, který předložili hlavně senátoři ODS a zástupci dalších pravicových stran, má podle místopředsedy horní komory Jiřího Lišky (ODS) umožnit dostatečně objasnit dobu nesvobody. "Velkým důvodem pro zřízení ústavu jsou nejen vysoké preference KSČM, ale především nostalgie po minulém režimu a bagatelizování jeho zločinů," podotkl senátor ODS Jan Hálek.

Ústav by měl zlepšit přístup k dokumentům z let 1948 až 1989 a centralizovat kvůli tomu informace z dosavadních archivů. Měl by tak získat dokumenty o komunistických bezpečnostních složkách od ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti i od vojenských a civilních tajných služeb. Výjimkou mohou být "dokumenty hodné zvláštního zřetele", s jejichž výběrem by souhlasil nově vzniklý sněmovní výbor či komise pro sledování procesu zpřístupňování. I tyto archiválie a dokumenty by ale po uplynutí pěti let měly být předány ústavu.

Ústavní soud zakázal ministerstvu financí protahovat rozhodnutí o výplatě státního příspěvku za mandáty Evropských demokratů (ED). Peněz za 15 pražských zastupitelů se strana neúspěšně domáhá již více než tři roky. Ústavní soud kritizoval ministerstvo za to, že dosud nerozhodlo, přesto že jej k tomu již loni v červnu vyzval Městský soud v Praze, který původní zamítavé stanovisko zrušil.

Ministerstvo financí rozhodnutí Ústavního soudu respektuje a podle své mluvčí Petry Krainové zahájí správní řízení, v němž se rozhodne, zda budou příspěvky vyplaceny. Dosud podle ní ve věci nerozhodlo kvůli dohodě s ED o tom, že obě strany vyčkají verdiktu Ústavního soudu. Zákon prý v tomto případě o přidělení příspěvků nehovoří zcela jasně a podle právního názoru ministerstva vnitra ED zákonem stanovené podmínky nesplňují.

Ministerstvo financí odmítlo příspěvek vyplatit proto, že strana podle něj nesplňovala zákonem stanovené podmínky. Vycházelo z ustanovení zákona, který hovoří jen o příspěvku stranám, hnutím a jejich koalicím. Strana ve volbách v roce 2002 kandidovala do pražského zastupitelstva pod názvem Demokraté Jana Kasla - Sdružení politické strany Evropští demokraté a nezávislých kandidátů. Podle šéfa strany Jana Kasla však šlo ze strany ministerstva o jasnou diskriminaci. Věří, že ministerstvo peníze vyplatí. Pro stranu jde o částku, která může rozhodnout o její další existenci.

František Oldřich Kinský nemá nárok na vrácení zámku ve Šlapanicích na Kladensku. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí Ústavní soudu, který zamítl jeho žádost o zrušení tři roky starého rozsudku středočeského krajského soudu. Jeho verdiktem přišel Kinský o nárok na restituci zámku. Šlapanická kauza byla v roce 2003 první definitivní prohrou, kterou Kinský v uplatňování restitučních nároků u soudu utržil. Nemovitost dostala Kongregace školských sester, které byl desetihektarový areál vrácen na základě zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací z roku 1990.

Ústavní soud nyní dospěl k závěru, že soudy, které o zámku rozhodovaly, nepoškodily Kinského na jeho právech. Patrně ještě důležitější než samotné rozhodnutí o šlapanickém zámku je odůvodnění tohoto verdiktu. Z něj vyplývá, že Kinský se dožaduje vrácení majetku na základě žalob na určení vlastnictví. Podle soudce-zpravodaje v kauze Pavla Rychetského ale nelze určovací žaloby v těchto případech po právní stránce vůbec uplatnit. "Spor má spíše povahu sporu o obnovení vlastnického práva na základě konfiskací z roku 1945. Ústavní soud ale již vícekrát deklaroval, že konfiskace podle (Benešových) dekretů nelze napadat, pokud to není zákonně podloženo," uvedl Rychetský.

Advokát Kinského Jaroslav Čapek po nynějším verdiktu ani neočekává, že by mohl s dalšími stížnostmi u Ústavního soudu uspět. "Předpokládám, že zbývající nevyřešené stížnosti budou mít stejný osud jako tato," řekl ČTK. Za svého klienta podal jen v uplynulém týdnu 36 ústavních stížností. Asi 20 předchozích jich ještě předtím bylo vyřešeno. S žádnou dosud neuspěl.