Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna souhlasí s tím, aby lidé za zdlouhavé soudní řízení dostávali odškodné. Poslanci v pátek schválili novelu, která by to umožnila. Nyní ji tedy posoudí Senát. Do horní komory míří i předloha, která rozšiřuje počet statutárních měst o další tři a obnovuje městyse. Sněmovna v pátek projednala i několik dalších zákonů a novel.

Novela, která počítá s odškodňováním za neúměrně dlouhé soudy, by podle ministerstva spravedlnosti měla omezit počet žalob, jimž nyní Česká republika čelí u Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O tom, kolik peněz lidé dostanou, by rozhodovalo ministerstvo. "Novým zákonem zřejmě odpadnou ve Štrasburku žaloby nekomplikovaného druhu, kdy jde čistě jen o soudní průtahy - ty budeme řešit už tady v České republice," řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun.

Jinou novelou sněmovna rozšířila počet statutárních měst o další tři a obnovila městyse. Na statutární města povýšili poslanci Děčín, Chomutov a Přerov. Novela počítá také s obnovením historického titulu městys. Přestal se oficiálně užívat po nástupu komunismu v roce 1948, kdy existovalo 518 městysů, nikdy ale nebyl obcím zákonem odebrán. Předlohu nyní posoudí senátoři.

Poslanci také projednali několik předloh teprve v prvním čtení a postoupili je k projednání výborům. Jde mimo jiné o novely zákonů o evidenci obyvatel a o odpadech. Dolní komora debatovala také o několika ekonomických předlohách. Do závěrečné fáze projednávání propustila návrh nového zákona o konkurzu a vyrovnání. Měl by konkurzy výrazně zrychlit, zlepšit postavení věřitelů a umožnit ozdravení problémových podniků. O konečné podobě normy by mohla sněmovna hlasovat již v únoru. Sněmovna naopak opět odložila, a to o týden, hlasování o novele mediálního zákona. Tato legislativní úprava ovlivní to, kdo bude digitálně vysílat, co bude vysílat a kolik digitálních televizí bude moci vlastnit. Předloha má také stanovit podmínky udělování licencí.

Zubaři začnou od července vybírat peníze za péči od pacientů přímo, pokud ČSSD spolu s KSČM prosadí připravované zdravotnické zákony. Ostatní zdravotníky v pátek vyzvali k tomu, aby na protest proti chystaným změnám v květnu na nějakou dobu omezili provoz. Novinářům to řekl prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Na postupu se v Praze shodli předsedové oblastních komor zubařů. Podle ministra Davida Ratha nemají zdravotníci k protestům objektivní důvod.

Podle nich navrhované normy, které Rath prosazuje, mění zdravotnický systém na státní. Zákonodárci právě projednávají například zákony o neziskových nemocnicích či o tom, že by členy správních rad zdravotních pojišťoven měla volit jen sněmovna. Dosud v nich své zástupce kromě státu měli i zaměstnanci a zaměstnavatelé. Další zákon nařizuje pojišťovnám, aby s lékaři a nemocnicemi uzavíraly smlouvy na dobu neurčitou. Posiluje i roli České lékařské komory při jednání o cenách péče.

Pekárek chystané změny označil za zradu na voličích. Komora vyzvala poslance a senátory, aby bez koncepce zdravotnictví a bez běžného legislativního postupu normy neschvalovali. Zubaři i další zdravotníci totiž poukazují na to, že návrhy zásadních změn ve zdravotnictví se do chystaných zákonů dostávají až při projednávání ve sněmovně. Organizace, kterých se dotknou, k nim předem nemohou mít připomínky jako obvykle.

Pokud začnou změny platit, zubaři se podle Pekárka nechtějí do nového systému zapojit a neobnoví smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Vyprší jim v červnu. Pacienti by tak museli sáhnout do peněženek. Podle Pekárka by bylo na pojišťovnách, zda by lidem úhrady proplatily. Zubaři kritizují i stanovené limity úhrad za péči. Podle nich ohrožují její dostupnost a svobodnou volbu lékaře. Rath toto tvrzení odmítá. Podle viceprezidenta komory Pavla Chrze například jedna ze zaměstnaneckých pojišťoven zaplatí lékaři za své pojištěnce podle limitu 7000 korun na pololetí. Když lékař vyrobí jednomu člověku protézu, na ošetření dalších nemá peníze, uvedl. "My to ze svých prostředků hradit nebudeme a nemůžeme," dodal. Komora připomněla, že nové pacienty zubaři již nyní nepřijímají, kvůli limitům se stav prý ještě zhorší. Hrozí také zavedení pořadníků.

S Rathovými rozhodnutími a opatřeními nejsou spokojeni ani lékárníci. Ve čtvrtek demonstrovali před ministerstvem, v pondělí chtějí na tři hodiny zavřít lékárny. Další zdravotníci ustavili krizový štáb. Některá sdružení lékařů drží stávkovou pohotovost. "Zubní lékaři jednoznačně podporují protestní akce," uvedl Pekárek. Podle něj také komora zahajuje informační kampaň, pacientům v ní chce vysvětlit dopady ministrových rozhodnutí.

Mezinárodní vojenské jednotky KFOR v Kosovu včetně českého kontingentu posilují v souvislosti s úmrtím kosovského prezidenta Ibrahima Rugovy a zahájením rozhovorů o budoucnosti této provincie bezpečnostní opatření. Vojáci hlídkují častěji u silnic a drží nepřetržitý dozor na kontrolních stanovištích, řekl ČTK mluvčí české mise Petr Sýkora. Podle mluvčího vojáci zatím žádné zhoršení bezpečnostní situace nezaznamenali. "Pohřeb, na který do Prištiny ve čtvrtek přišly desetitisíce lidí, se konal bez problémů," uvedl. Z České republiky se ho zúčastnil místopředseda Senátu Petr Pithart.

Sýkora upřesnil, že hlavní část odpovědnosti za vnitřní pořádek v jihosrbské provincii nyní leží na místním policejním sboru, mezinárodní síly jej doplňují. "Bez ohledu na mrazivé počasí a teploty, které klesají až k minus 25 stupňům Celsia, jsou vojáci v ulicích měst, na hlavních i vedlejších komunikacích, na důležitých křižovatkách i v blízkosti citlivých objektů," řekl.

V Kosovu slouží pět stovek českých vojáků. Loni v srpnu převzala ČR poprvé v historii na dobu přibližně jednoho roku roli vedoucího státu ve struktuře mnohonárodní brigády Střed. Pod českého velitele spadají jednotky dalších pěti zemí. Jsou mezi nimi i Slováci, které minulý týden poznamenala tragédie - vojenský letoun s částí jejich kontingentu se zřítil, když se část mise vracela domů. Nehodu nepřežilo 42 vojáků, jen jeden se zachránil. Vídeňské rozhovory o uspořádání Kosova měly začít tento týden. Z pietních důvodů po úmrtí Rugovy ale byly odloženy na únor.

V České republice by měly podle předsedy vlády Jiřího Paroubka vzniknout v následujících letech jedna až dvě mezinárodní univerzity. Jejich zřízení se má stát součástí programu, který bude schvalovat sobotní konference ČSSD. Paroubek tento záměr prezentoval na zasedání České konference rektorů v Brně. Rektorům se ale zřizování nových vysokých škol nezamlouvá.

Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala v diskusi upozornil na to, že počet vysokých škol v Česku je poměrně vysoký a mnohé již na mezinárodní úrovni spolupracují. V případě univerzit hraje velkou roli jejich tradice, a není proto rozumné zakládat je na zelné louce, míní někteří rektoři. Podle premiéra by nemuselo jít nutně o zřízení zcela nových univerzit. "Jde o to posílit prvky v činnosti stávajících škol, které už spolupracují na mezinárodní úrovni, a dotáhnout to do konce tak, aby se z nich staly mezinárodní univerzity," upřesnil Paroubek. Na mezinárodních vysokých školách počítá s větším zapojením zahraničních profesorů i studentů. "Jedno i druhé nám chybí," míní premiér.

S rektory se Paroubek shodl na tom, že vysoké školy, vědu a výzkum trápí značná roztříštěnost systému financování. Peníze nyní získávají z 19 různých míst. Přesto se premiér nedomnívá, že by mělo být zřízeno zvláštní ministerstvo pro vysoké školy, vědu a výzkum. Lepší řešení vidí ve vytvoření agentury, která by spolupracovala s akademií věd a dalšími institucemi a byla schopna pružněji reagovat. Potřeba zastřešující instituce pro získávání financí bude ještě naléhavější kvůli možnosti čerpání prostředků z Evropské unie. Podle Paroubka by mohla věda a výzkum v ČR ročně získat z Evropské unie v plánovacím období 2007 až 2013 až deset miliard korun.