Zprávy | Z archivu rubriky

Sněmovní vyšetřovací komise dospěla k závěru, že vláda se při privatizaci Unipetrolu nedopustila žádných zásadních chyb. Rozhodnutí kabinetu nikdo neovlivnil a Unipetrol se podařilo prodat za odpovídající cenu, uvádí se v závěrečné zprávě komise, která prodej Unipetrolu zkoumala. Aféra bývalého ředitele kabinetu premiéra Zdeňka Doležela s privatizací podle komise přímo nesouvisela. Určité pochybnosti má komise pouze o uzavřeném jednání vlády, kdy kabinet vyřadil tři ze šesti zájemců o Unipetrol. Žádný z odpovědných ministrů podle poslanců důvody vyřazení přesvědčivě nevysvětlil. Závěry komise však odmítají občanští demokraté. Komise podle nich odhalila podezřelé okolnosti při vyřazování některých zájemců. Z informací tajných služeb navíc jasně vyplývá, že privatizaci ovlivňovaly soukromé firmy. Premiéra Paroubka výsledky vyšetřování ale nepřekvapily. "Celá věc se mi zdála od začátku vykonstruovaná a tak to i dopadlo," řekl. Aféra podle něj byla součástí politického boje v Polsku a prostřednictvím podnikatele Tomáše Pitra a polského lobbisty Jacka Spyry se přenesla do Česka.

Většinový vlastník největší české finanční skupiny PPF Petr Kellner bude investovat do nových projektů až jednu miliardu dolarů (23,5 miliardy korun). Investice se uskuteční prostřednictvím nové firmy PPF Investments. Investiční projekty se zaměří na Českou republiku, Rusko, Ukrajinu, Čínu a Vietnam. Kellner to ve středu sdělil agentuře Reuters. Skupina PPF Investments bude podle něj operovat zcela nezávisle na PPF a jejích dceřiných firmách. Obě skupiny jsou vlastnicky i finančně zcela oddělené a mají rozdílné podnikatelské zaměření. Novou firmu většinově vlastní její manažeři. Sám Kellner v ní bude mít menšinový podíl. Nová firma již od loňského prosince získala pro první fázi investičních projektů přes 300 milionů dolarů.

Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v pátek 2. a v sobotu 3. června. Termín, který v pondělí navrhl prezident Václav Klaus, v úterý definitivně svým podpisem potvrdil premiér Jiří Paroubek. Vyhlášení voleb podle ústavy vyžaduje kontrasignaci prezidenta a předsedy vlády. Paroubek váhal, zda Klausův návrh podpoří, v úvahu podle něj přicházel i druhý červnový víkend. Nakonec převážil fakt, že 9. června startuje v Německu fotbalový šampionát, kterého se účastní i český tým. "Zvažoval jsem kromě jiného, že ten pozdější možný termín - devátého, desátého (června) - přece jen zasahuje do mistrovství světa v kopané. Je tam pět přenosů, možná tisíce občanů pojedou do Německa," řekl Paroubek, který sám patří mezi velké fotbalové fanoušky. Paroubek neuvedl, zda k jeho rozhodnutí podpořit termín voleb navržený prezidentem přispěla i úterní schůzka s legendárním Franzem Beckenbauerem, který stojí v čele organizačního výboru německého šampionátu.

Závod LG.Philips Displays Czech Republic v Hranicích na Přerovsku obnovil v úterý ráno provoz dvou ze tří linek na výrobu klasických televizních obrazovek. Zařízení firma zastavila v pátek kvůli nedostatku materiálu. Podle mluvčí závodu Zuzany Fojtíkové se společnosti podařilo chybějící komponenty zajistit. Do vážných finančních problémů se podnik dostal kvůli rozhodnutí společnosti LG.Philips Displays Holding B.V., jež v pátek oznámila, že už nebude podporovat několik svých ztrátových dceřiných firem, a požádala o ochranu před věřiteli. Ministerstvo průmyslu a obchodu v pondělí oznámilo, že má plán na zachování výroby v továrně, který počítá se zapojením České exportní banky a společnosti Osinek do financování výroby. Podle analytiků éra televizorů s klasickými obrazovkami končí, brzy je nahradí televize s plochou obrazovkou. Vládní kroky na záchranu výrobce těchto obrazovek v hranickém podniku LG.Philips Displays jsou podle nich nesystémové. Stát by se prý měl pokusit přivést do továrny jiného investora. Hranický závod LG.Philips Displays předloni vyrobil 2,5 milionu obrazovek. Společnost TCT v roce 2004 vyprodukovala více než 650.000 obrazovek. Panasonic prodal předloni asi 1,4 milionu televizorů s klasickou obrazovkou.

Šumavské obce a turisté z české a bavorské strany hranice mají po letech marného úsilí velkou šanci, že se jim od července otevře hraniční přechod Modrý sloup u Modravy. Lidé směřující na vrch Luzný nebudou muset jezdit desítky kilometrů přes Německo. Přechod bude v centrální Šumavě, kde je nyní mezi přechody Gsenget u Prášil a Bučina u Kvildy zhruba 35 kilometrů dlouhý hraniční úsek. Dosud se stát i park otevření přechodu pouze pro pěší spíše bránily. Zlom přineslo zářijové jednání zástupců ministerstva životního prostředí a správ parků z české i bavorské strany hranice. Nedávno dokončená studie definuje podmínky otevření. Park vybral čtyři varianty pro budoucí trasu k Modrému sloupu. Největší podporu má tříkilometrová současná cesta Luzenským údolím, vybudovaná na místě bývalé stezky Pohraniční stráží a rozšířená pro odvoz dřeva. Končí točnou 750 metrů před státní hranicí, kde se musí dobudovat chodníčky a mostky přes dva protitankové zákopy. Cesta vede k historickému hraničnímu kameni a dále na Böhmerweg a parkoviště pod Luzným na bavorské straně. Pro trasu bude rozhodující posouzení lokality z hlediska Natury 2000, chráněného ptačího území, a jednání s krajem a obcemi. Historický přechod, který propojoval Česko s Bavorskem, fungoval do roku 1948. V okolí je unikátní svahové rašeliniště a hnízdní oblast tetřeva hlušce, jenž je kriticky ohroženým druhem.

Česká ekonomika by letos měla vzrůst o 4,6 procenta. Ministerstvo financí tak v úterý mírně zvýšilo svůj předchozí odhad, který počítal s růstem HDP o 4,4 procenta. Průměrná míra inflace by letos měla činit 2,6 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické předpovědi MF. Proti loňskému předpokládanému růstu o 4,9 procenta by tak letos měla česká ekonomika mírně zpomalit. Růst prý bude i nadále tažen stále lepšími výsledky zahraničního obchodu, zrychlit by měla i spotřeba domácností a investiční aktivita firem. Očekávaný růst by podle ministra financí Bohuslava Sobotky mohla ohrozit příliš silná koruna. Ta se v pondělí dostala až na nové maximum 28,25 Kč/EUR a tento kurz již podle ministra neodpovídá podmínkám v ekonomice. Sám resort by kurz letos rád viděl na úrovni 28,90 Kč/EUR. Podle ekonoma HVB Bank Pavla Sobíška je prognóza MF tradičně poměrně důvěryhodná a realistická. Sám však nevěří, že by se letos růst HDP vyšplhal na 4,6 procenta. Důvodem je příliš silná koruna. Sobíšek rovněž připomněl, že letos deficit veřejných financí zřejmě překročí limit vyplývající z konvergenčního programu.

Špatný zdravotní stav bahamského státního žalobce rozhodl v úterý o tom, že soud o vydání finančníka Viktora Koženého do USA byl opět odročen. Soudkyně Carolita Bethelová nařídila další stání na středu. Stejný krátký průběh mělo extradiční řízení před bahamským soudem v hlavním městě Nassau v pondělí, kdy žalobce Francis Cumberbatch náhle onemocněl. Kožený i tentokrát působil klidně. S novináři hovořil nejen o svém procesu, ale i o budoucích plánech. Potvrdil, že by chtěl vstoupit do české politiky, ale neměl čas hovořit o podrobnostech. O vydání irského podnikatele českého původu trvale žijícího na Bahamách usilují Spojené státy kvůli obvinění z úplatků ázerbájdžánským činitelům, k nimž údajně využil peníze amerických investorů. Korupcí se podle žaloby snažil získat rozhodující podíl při privatizaci ázerbájdžánského ropného průmyslu, z níž ale nakonec sešlo. Kožený ale tvrdí, že se na něj příslušný zákon v době ázerbájdžánského obchodu nevztahoval. Zatčený finančník trvá na své nevině i v případu údajné zpronevěry majetku, za niž je stíhán v České republice. Pevně věří, že soudní proces vyhraje. Na Bahamách je dvaačtyřicetiletý Kožený ve vazbě od loňského 5. října, kdy byl na žádost USA zatčen. O jeho vydání se marně snaží i Česká republika, kde je její bývalý občan stíhán za podvody se škodou 13,6 miliardy korun. Způsobit ji údajně měl 240.000 akcionářů bývalých Harvardských investičních fondů, které založil v době československé kuponové privatizace, a společnosti Sklo Union Teplice.

Sporný vládní návrh nového zákoníku práce ve sněmovně zamířil k závěrečnému hlasování. V něm ho zřejmě společně prosadí sociální demokraté a komunisté. Dolní komora o zákoníku rozhodne možná příští týden. ČSSD a KSČM zákoník společně prosazují již od říjnového začátku sněmovní debaty. Tehdy ho odmítli nejen občanští demokraté, ale i lidovci. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala neshoda v koalici trvá. Kritici zákoníku, mezi nimi i zástupci zaměstnavatelů a podnikatelské svazy, míní, že nový zákoník dává odborům příliš velké pravomoci, není dost liberální, a ve svém důsledku tak zaměstnance a nezaměstnané poškodí. Návrh nového zákoníku v listopadu loňského roku přijelo do Prahy podpořit kolem 25.000 odborářů.

Energetická společnost ČEZ oficiálně podala závaznou nabídku na koupi většinového podílu v rumunské distribuční společnosti Electrica Muntenia Sud. Česká firma bude o 67,5 procenta akcií rumunského podniku soutěžit s dalšími sedmi zájemci, vesměs ze západní Evropy. Pro ČEZ je nabídka na Electrica Muntenia Sud druhou účastí v místní privatizaci. Firma loni uspěla v soutěži o Electrica Oltenia, a rozšířila tak počet koncových zákazníků skupiny ČEZ o 1,4 milionu. Dosavadními akvizicemi distribučních společností v Bulharsku a Rumunsku ČEZ téměř zdvojnásobil počet svých koncových zákazníků na celkových 6,6 milionu. Dostal se tak na osmou příčku mezi evropskými energetikami. Skupině ČEZ se ve střední Evropě daří i v oblasti výroby elektřiny. Společnost v Amsterodamu podepsala smlouvy o nabytí podílů ve dvou elektrárnách Skawina a Elcho, které se nacházejí v jižním Polsku, nedaleko elektrárny Dětmarovice.

Rychlovlak Pendolino začne mezi Prahou a Ostravou jezdit opět od středy. Dráhy na spoj nasadí první opravenou soupravu, kterou již od firmy Alstom převzaly. Do pátku se na tratě Praha - Ostrava a Praha, Brno, Břeclav vrátí všech pět vlaků. Informoval o tom generální ředitel Českých drah Josef Bazala. Rychlovlaky vyřadila v posledních týdnech z provozu softwarová porucha. Podle ředitele Alstomu pro Evropu Terence Watsona docházelo k blokaci pomocných měničů vlaku v důsledku selhávajícího čipu. Technici závadu odstranili a již týden se při testovacím provozu problémy neobjevily. Závada podle něho nijak nesouvisela s mrazem. Náklady ani škody, které odstavení vlaků způsobilo, zatím ČD nevyčíslily. Již dříve ale Bazala i ministr dopravy Milan Šimonovský zmínili, že půjde o jednotky až desítky milionů korun. Penále kolem 90 milionů korun již dráhy na Alstomu uplatnily, za roční zpoždění nasazení vlaků do provozu kvůli tomu, že motory vlaku ovlivňovaly zabezpečovací zařízení na trati. Dráhy počítají s pokračováním omluvné kampaně vůči cestujícím. Do konce února také zachovají 20procentní slevu na spoje SuperCity Pendolino