Zprávy | Z archivu rubriky


Za věkovou diskriminaci označují odborníci i zástupkyně organizací, které se zaměřují na rovnost pohlaví a lidská práva, omezení věku pro umělé oplodnění. Poslanci ve středu schválili ustanovení, že by dárkyním vajíčka a dárcům spermií muselo být od 18 do 40 let. Pokud by jednomu z partnerů bylo jen o měsíc víc a nemohli spolu mít dítě přirozeně, mohli by na potomka zapomenout. Norma začne platit, pokud ji schválí Senát a podepíše prezident. "Párům v České republice dnes v početí brání nejen příroda, ale teď už i naši zákonodárci," poznamenal předseda sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Milan Mrázek. Úpravu považuje za nelogickou a diskriminační. Nedovoluje podle něj to, aby muž po čtyřicítce daroval své mladší ženě spermie. Také podle předsedy Sdružení center asistované reprodukce Miroslava Kadlece je ustanovení s ohledem na nepříznivý demografický vývoj v Česku nepřijatelné. Alena Králíková ze společnosti Gender Studies připomíná, že chování společnosti se mění a ženy mají děti ve vyšším věku než v minulosti. Rodičky kolem čtyřicítky nebývají už výjimkou.

Ministr zdravotnictví David Rath připustil, že argumenty, které zaznívají pro možnost dárcovství spermií u manželů a partnerů starších čtyřiceti let jsou oprávněné. "A pokud jde o ženy, tak ještě pár let nad čtyřicet let bych si já dovedl představit," řekl v pořadu radia Frekvence 1.

Báňský úřad v Mostě chce zastavit výstavby rodinných domů v obcích, které leží na uhlí. Ve stanovisku, které zaslal obecním a stavebním úřadům, upozorňuje na to, že každá stavba musí být konzultována s jeho úředníky. Obyvatelé dotčených obcí i ekologičtí aktivisté říkají, že jde o další stupňování nátlaku na tamní občany, kteří vesměs těžbu odmítají. Informovala o tom Česká televize. "Je to jednoznačný tlak na občany Horního Jiřetína a Čenic, aby vzdali svůj boj. Aby odešli z obcí, pod kterými leží uhlí," řekl ČT Roman Klecker z Hnutí Duha. Podle kritiků je krok mosteckého báňského úřadu snahou vrátit se k stavební uzávěře, která blokovala rozvoj vesnic ležících na uhlí po desetiletí. Postup báňského úřadu bude podle ČT příští týden zkoumat několik skupin právníků. Jejich stanovisko chce znát krajský úřad Ústeckého kraje, ekologové i radní z Horního Jiřetína. Ekologičtí aktivisté i jiřetínští radní chtějí také usilovat o odvolání ředitele mosteckého báňského úřadu.

Spory o územní limity v severních Čechách jsou již delší dobu velmi vyhrocené. Ve čtvrtek litvínovští zastupitelé rozhodli, že trvají na jejich zachování. Usnesení o limitech, jež vláda schválila v roce 1991, je však podle báňských odborníků v rozporu s předloni přijatou státní energetickou koncepcí. I v budoucnu počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou při výrobě elektřiny.