Zprávy | Z archivu rubriky


Iva Brožová zůstává předsedkyní Nejvyššího soudu. Prezident Václav Klaus ji odvolal 2. února, ale Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že nejprve posoudí její stížnost. Podle mluvčího ÚS Michala Spáčila zatím v žádném případě nelze předjímat, k jakému závěru soud v kauze dospěje.

Brožová krok Ústavního soudu přijala s uspokojením.

Prezident Václav Klaus rozhodnutí soudu bere na vědomí. "Věří, že pokud Ústavní soud vydal tak rychle toto prozatímní rozhodnutí, stejně rychle vydá konečné rozhodnutí o podstatě věci," řekl mluvčí Hradu Petr Hájek.

Premiéra Jiřího Paroubka ale zaskočilo a podle jeho slov se naplnil nejhorší scénář, který předpokládal. Ústavní soud nemá lhůtu, do kdy musí stížnost Brožové na odvolání z funkce projednat. Usnesení o odkladu rozhodnutí prezidenta je navíc odvolatelné - ÚS jej může za jistých okolností zrušit ještě před tím, než o kauze Brožové rozhodne.

Po čtvrtečním rozhodnutí nemůže prezident jmenovat případného nového předsedu Nejvyššího soudu. Ze zákona přestala být Brožová jeho šéfkou okamžikem, kdy převzala písemné rozhodnutí o své odvolání. Aktuální usnesení ÚS ale vše změnilo.

O odklad prezidentova rozhodnutí požádala Brožová. "Ústavní soud jej považuje v dané procesní situaci za nezbytný prostředek," uvedl Michal Spáčil s tím, že odklad může předejít mimo jiné tomu, aby bylo odvolání Brožové z funkce později zpochybňováno.

Průměrné mzdy mužů a žen v Česku se výrazně liší. Zatímco v roce 2004 muž v průměru vydělal asi 23.000 korun, žena měla skoro o 5800 korun méně. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek na semináři o postavení žen na trhu práce a jejich odměňování předložili pracovníci Českého statistického úřadu. Zdůraznili však, že tyto výsledky nelze použít jako důkaz diskriminace. Podle srovnání zemí EU činí rozdíly v příjmech žen a mužů v ČR téměř 20 procent, Česko patří k nejhorším státům.

"Mzdová diskriminace je porušení pravidla: Stejná mzda za stejnou práci. Muži a ženy ale většinou dělají jiné práce," zdůvodnil statistik Dalibor Holý. Dodal, že na výši mzdy působí mnoho faktorů, které nelze měřit. Patří mezi ně například snaha či osobitost člověka. Podle Holého rozdíly ve mzdách plynou z odlišných pozic a činností, které muži a ženy vykonávají. Ženy v Česku totiž pracují v oborech, které jsou méně ohodnocené. Vyšší posty spojené s vyšším příjmem bývají pak doménou mužů.

Podle odborníka na rovnost z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Petra Pavlíka ale existují studie o tom, že mzdy v oboru začnou růst, když do něj vstoupí muži. "Pokud začne být některé zaměstnání feminizované, klesají v něm průměrné platy," uvedl Pavlík. Ve školství či zdravotnictví, kde pracuje většina žen, jsou příjmy nižší. O segregaci profesí, a tím i příjmů, se zmínil také Holý. Uvedl, že sice například v soudnictví působí zhruba polovina žen a polovina mužů, ale jejich postavení v soudcovské hierarchii je rozdílné. U Ústavního, Nejvyššího či vrchních soudů jsou převážně muži, u soudů nejnižší úrovně pak ženy, řekl statistik. Podle něj je zhruba stejný i počet lékařů a lékařek. "Obvodní doktorky jsou placeny nízko, chirurgové velmi dobře," dodal.

Větší rozdíly v příjmech mužů a žen než v ČR panují na Kypru, v Estonsku, na Slovensku, v Německu, Velké Británii a Finsku. Průměr EU činí 15 procent. V Česku vykazují čísla mírné zlepšení. Při měření v roce 1998 se mzdy lišily o 25 procent. Statistici navíc zdůrazňují, že každý stát používá pro výpočet jiné zdroje a metody. "Ostatní státy evidentně data přizpůsobují," uvedla statistička Bohdana Holá. Podle ní špatné výsledky pak při mezinárodních jednáních sloužívají jako "zbraň proti Česku".

Údaje z podnikového šetření totiž vždy neodpovídají výsledkům ze srovnání. Itálie, Portugalsko či Řecko podle něj patří ke státům s nejnižšími rozdíly ve mzdách mužů a žen, nedosahují ani deseti procent. Podle podnikového šetření, do něhož se zahrnují skutečné výdělky ve firmách, se příjmy liší i přes 20 procent.

Digitální televize a rozhlas už dosáhne do třetiny českých domácností. Společnost Radiokomunikace spustila vysílače v Brně a Ostravě na plný výkon ve středu půl hodiny před půlnocí. Oznámil to Radek Zeman z mediálního zastoupení telekomunikační firmy. Vysílání zatím podle něj funguje bez problémů. Radiokomunikace původně počítaly se zahájením řádného provozu v obou moravských městech dnes v poledne. Digitální vysílání už od října funguje v Praze.

V Brně začal zkušební provoz 22. prosince. Diváci v dosahu brněnských vysílačů Hády a Barvičova a ostravského vysílače Slezská Ostrava mohou zatím sledovat čtyři kanály České televize a Novu. Digitální programy nabízí také Český rozhlas.

Do roku 2012 by měl v Česku podle ministerstva informatiky digitální formát zcela nahradit analogové vysílání. Stejný termín chce dodržet také Evropská komise. Ta tento týden vyzvala členské země k rychlejšímu přechodu na digitální vysílání. Digitalizaci českých televizí a rádií brání zatím Poslanecká sněmovna. Poslanci se ještě neshodli na novele příslušného zákona. O licence už se přitom zájemci ucházejí víc než rok. V Evropské unii zatím podle údajů společnosti Dataxis sleduje televizi digitálně necelá čtvrtina diváků, v Česku jsou to zhruba dvě procenta. Ze západních zemí pětadvacítky je na tom hůř jen Lucembursko. Většina Čechů přitom využívá satelitní přijímače, nikoli takzvané set-top boxy, které umožní sledovat digitální přenos na běžných televizích.

Křesťanští demokraté ve čtvrtek ve sněmovně neuspěli s návrhem, podle kterého by platy politikům místo parlamentu vyměřoval zvláštní soudní senát. Proti tomuto záměru se již loni vyslovila vláda. Sněmovna předlohu v prvním čtení vrátila lidovcům k přepracování.

"Nemyslím si, že takovýto způsob určování platů je rozumný. Neznám mechanismus, který by toto dokázal řešit lépe," řekl již před časem předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD).

Skutečnost, že si zákonodárci stanovují platy sami, ale vnáší do veřejnosti nedůvěru, uvedl jeden z autorů předlohy, místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal.

Lidovci navrhovali, aby o příjmech politiků rozhodovalo kolegium složené ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu. Soudci by vycházeli ze statistických údajů o růstu platů v rozpočtové sféře. "Chceme změnit situaci, kdy zákonodárci sami sobě stanovují platy. Bylo by objektivnější, spravedlivější a pro veřejnost přijatelnější, kdyby výši platů politiků určovala soudní moc," prohlásil už dříve předseda KDU- ČSL Miroslav Kalousek.

Zvláštní soudní senát, který by o platech rozhodoval, není v českém právu novinkou - existuje již na základě platného zákona o rozhodování některých kompetenčních sporů. Šestice soudců by podle lidovců nově získala i pravomoc každoročně stanovit výši platové základny politiků podle údajů Českého statistického úřadu. Kritériem pro určení platu by byla informace "o absolutních hodnotách meziročního přírůstku měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře".