Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr dopravy Milan Šimonovský odmítá výtky premiéra Jiřího Paroubka ke stavu dálnice D1, stejně tak i kritiku nedostatečné přípravy na růst kamionové dopravy po vstupu do EU a výtky, které směřovaly k dokončení silnice R35. Premiér podrobil ministerstvo dopravy kritice ve čtvrtek dopisem. Podle Paroubka ministerstvo dopravy řeší situaci na dálnici D1 pozdě, pracuje na principu "průšvih - reakce" a nepodporuje jiné druhy dopravy.

Dopis premiéra přišel na ministerstvo jen krátce poté, co vláda na svém jednání bez výhrad schválila zprávu ministerstva o plnění nápravných opatření na této páteřní dálniční komunikaci. "Pokud pan premiér hovoří o hašení požáru, tak si musí uvědomit, že jde o požár, který vznikl především za všech předchozích vlád, kdy se situace na dálnici D1 neřešila vůbec," argumentoval Šimonovský. Ministr také nerozumí výtkám, které jej obviňují z nedostatečné přípravy na nárůst kamionové dopravy v souvislosti se vstupem do EU. Podle Šimonovského MD až pod jeho vedením zahájilo přípravu elektronického mýta a dalších opatření ke zmírnění dopadů očekávaného nárůstu intenzity kamionové dopravy. Ta se po vstupu do EU zdvojnásobila. Při dokončení rychlostní komunikace R35 ministerstvo podle Šimonovského provedlo veškeré možné kroky k urychlení přípravy stavby severního spojení Praha - Hradec Králové - Olomouc. Zásadní rozhodnutí nyní ale neleží na ministerstvu dopravy, ale na zastupitelstvu Pardubického kraje.

Ústecký konkurzní soudce Jiří Berka a další lidé stíhaní za údajně zmanipulované konkurzy nesouhlasí s rozšířením obvinění o další dva podniky. Nedávno jim přibyla obvinění za konkurzy Zemědělského družstva Kravaře a Mosteckého obchodního sdružení. "Obvinění si podali stížnost," řekla v pátek ČTK žalobkyně Daniela Smetanová. Kravařskému družstvu vznikla podle policie škoda přes osm milionů korun, Mosteckému obchodnímu sdružení (dříve Jatol se sídlem v Ústí nad Labem) přes 800.000 korun.

Postup při konkurzech byl podle žalobkyně stejný jako u předchozích, již zažalovaných skutků. Podle policie si skupina vybírala konkurzy podniků, které se ocitly na hranici bankrotu. Vybrali si podnik v regionech Most, Chomutov a Česká Lípa, kde byl místně příslušný soudce Berka, případně sídlo podniku do regionu přesunuli. Za pomoci dalších firem a lidí pak zajistili odkoupení pohledávek věřitelů podniku, na který následně Berka vyhlásil konkurz a dosadil do něj vybraného správce. Tím se dostávali k majetkům za stovky milionů korun, které pak pod cenou rozprodávali. Celou akci údajně vymyslel vysokoškolský pedagog Vladislav Větrovec, který vytvořil síť spřízněných osob ve státní správě. Tito lidé podle policie nezákonné transakce kryli.

Policie začala skupinu rozkrývat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil údajně na základě padělaných dokumentů. O rok později vyšetřovatel rozdal obvinění dalším lidem - údajnému organizátorovi Větrovcovi, správcům konkurzní podstaty Danielu Thonatovi a Petru Tuhému, zaměstnanci zpeněžování podstaty Luboru Kindlovi, soudnímu znalci Martinu Jurenkovi a bývalému policistovi Vlastimilu Paroulkovi. Paroulkovo stíhání bylo nedávno zastaveno.

K Union bance později přibylo obvinění, že skupina zmanipulovala konkurzy společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most. Policie vyčíslila škodu, kterou podle ní obvinění způsobili, na 264,597.167 korun, dalších více než 200 milionů korun se prý pokusili získat. V kauze již byla podána obžaloba, Nejvyšší soud má nyní rozhodnout, který soud ji bude řešit.

Česká lékařská komora požaduje zvýšení výdajů na zdravotnictví, smlouvy se zdravotními pojišťovnami na neurčito a zmírnění úhradové vyhlášky od dubna. Shodli se na tom v pátek v Praze předsedové okresních poboček ČLK. V usnesení, jež zaslali ČTK, mimo jiné připomínají, že demonstraci zdravotníků 24. února v Praze a jiné protesty nepodporují.

Komora trvá na tom, aby soukromí lékaři měli smlouvy s pojišťovnami jen na dobu neurčitou. Vypovědět by je bylo možné "pouze z předem definovaných důvodů", píše ČLK. Důvody však neupřesňuje. Komora volá i po dalších změnách zákonů. Chce zastupovat lékaře v jednání s pojišťovnami při dohodovacím řízení o platbách a smlouvách. Žádá i posílení svých pravomocí při vzdělávání a uznávání odborné způsobilosti lékařů. Rovněž požaduje uzákonění možnosti dědit a prodávat lékařské praxe.

Podle ČLK by se měly zvednout také výdaje na zdravotnictví. "Ekonomika roste, výdaje by měly růst stejně," uvedl již dříve prezident komory Milan Kubek. Do zdravotnictví putovalo loni asi sedm procent hrubého domácího produktu. Podle Kubka tak lidé nemohou dostávat takovou péči, na jakou jsou zvyklí. Komora tedy podporuje návrh, aby stát zvýšil odvody zdravotního pojištění za děti, studenty, nezaměstnané a důchodce.

Největší nevoli ve zdravotnictví nyní budí úhradová vyhláška, proti níž chtějí mnozí zdravotníci 24. února protestovat. Podle předpisu mají lékaři a nemocnice za péči dostávat o tři procenta peněz víc než loni. Vyhláška stanovuje i limity na léky a ošetření. Za jejich překročení hrozí sankce. Komora například žádá, aby se sankce nevztahovaly na lékaře a nemocnice, které limity překročí nejvýše o deset procent.