Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo zdravotnictví začne distributorům splácet dluhy nemocnic za léky, které činí asi 400 milionů, až za několik týdnů. Za tu dobu totiž bude mít k dispozici 280 milionů korun na srovnání závazku. Dalších 100 až 200 milionů korun musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Prohlásil to v úterý ministr zdravotnictví David Rath. Tři nejzadluženější nemocnice dluží velkodistributorům léků asi 400 milionů korun. Kvůli tomu jim minulou středu firmy léčiva přestaly dodávat. Dodávku v pondělí obnovila jedna ze čtveřice společností, česká firma Pharmos. Ostatní tři distributoři podle svého prohlášení dál na dluh léky poskytovat nebudou.

Premiér Jiří Paroubek v neděli uvedl, že vláda je připravena zaplatit "až 400 milionů". Podle představitelů Asociace velkodistributorů léčiv tato suma stačit nebude, nejspíš k ní totiž přibude i penále. Zastavení dodávek léků do nemocnic označil premiér již dříve za gangsterské vydírání ze strany distributorů. Podle něho stát vyrovná dluhy podle jednotlivých smluv.

David Rath také sdělil, že ministerstvo zdravotnictví nebude do voleb snižovat marži na léky. Na úrovni 29 procent by obchodní přirážka měla zůstat ale minimálně až do příštího roku. O takzvané klesající marži, která se snižuje se zvyšující se cenou léků, se podle něj dál diskutuje. Obchodní přirážka na léky klesla z 32 na 29 procent letos od ledna. Podle lékárnické komory tento krok existenčně ohrozí až čtvrtinu z asi 2200 lékáren. Lékárníci kvůli snížení marže a dalším Rathovým opatřením demonstrovali v lednu před ministerstvem zdravotnictví. Jeden den také na tři hodiny zavřeli lékárny. Nyní se chtějí zapojit do pátečního protestu na Staroměstském náměstí.

Členské státy EU se polepšily při přejímání evropských směrnic v oblasti vnitřního trhu. Skóre zlepšila i Česká republika, třebaže je na tom nadále nejhůř z nových členských zemí, uvedla Evropská komise v pravidelném půlročním hodnocení. Průměrný deficit v převádění předpisů poklesl na 1,6 procenta, tedy zhruba 26 směrnic, a přiblížil se tak metě 1,5 procenta, kterou se vlády zavázaly splnit. Nejlépe se daří Litvě (0,4 procenta), nejvíce zaostávají Lucembursko (4,4 procenta) a Řecko (3,7 procenta). Hranice 1,5 procenta dosáhlo 17 států, mezi nimi všichni noví členové EU s výjimkou Česka.

Praha nedodržela termín pro převzetí evropských předpisů ve 41 případech a je s deficitem 2,5 procenta pátá nejhorší z 25. Komise ji pochválila za "podstatný pokrok", který je "ukázkou toho, že strukturální opatření z posledního období přinášejí ovoce". Upozornila ovšem, že je zapotřebí další úsilí. Při minulém hodnocení v červenci činil český deficit 3,6 procenta, tedy 57 směrnic. Komisař Charlie McCreevy na dotaz ČTK uvedl, že nové země se obvykle snaží, aby bylo vidět, jak dobře spolupracují a jak jim záleží na fungování vnitřního trhu EU. Více než ty staré si uvědomují, jak je pro ně jednotný trh výhodný, podotkl.

Navzdory pilnějšímu převádění předpisů se zemím unie podle komise nedaří snižovat počty případů porušování evropského práva v této oblasti, což svědčí buď o tom, že směrnice nejsou dodržovány, nebo o tom, že byly špatně harmonizovány. Cíle snížit počet řízení pro porušení práva o polovinu oproti roku 2003 se nepodařilo žádné zemi. Poklesl pouze v případě Francie, Belgie, Rakouska, Irska a Nizozemska, u ostatních se zvýšil. Česká republika se se 14 případy řízení pro porušení práva ocitla na sedmém místě z deseti nováčků, před Polskem a Maltou.

Ke spojení Evropské unie a Ruska proti islámskému světu vyzval v úterý bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman na pražském Žofíně, kde hovořil o úskalích a perspektivách ČSSD a křtil svou novou knihu Vzestup a pád české sociální demokracie. Expremiér je přesvědčen, že největší konflikt 21. století nastane mezi euroamerickou a islámskou civilizací. "Neměli bychom proto usilovat o vstup Turecka do Evropské unie," uvedl Zeman.

Česko by mělo podle něho zavést tvrdá opatření proti nepřizpůsobivým migrantům a otevřít se slovanským zemím. Připomněl, že jako premiér nechal otevřené dveře slovenským studentům a doufal, že část z nich v Česku zůstane. Expremiér připustil, že jeho slova možná rádi uslyší příslušníci ultrapravicových stran.

Zeman hovořil ke zcela zaplněnému velkému sálu Žofína. Ze sociálních demokratů si ho přišli poslechnout bývalí členové vlády. Ze současných politiků ČSSD přišli jen někteří poslanci, například Stanislav Křeček a Karel Šplíchal, a vicepremiér Zdeněk Škromach, který s exministrem průmyslu Miroslavem Grégrem a šéfem Jazzové sekce Karlem Srpem křtil knihu. Pozvání přijal také místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip, zatímco místo jeho předchůdce Miroslava Grebeníčka zůstalo prázdné. Nechyběla odvolaná nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová.

Zeman se při analýze nedávné krize sociální demokracie i při líčení jejích perspektiv často odvolával na svou knihu. Rozdíl mezi levicí a pravicí zjednodušil na přístup ke dvěma zásadním hodnotám. Zatímco levice dává na první místo solidaritu, pravice osobní úspěch. V Česku by měla vždy zvítězit levice, což znamená socialisté a komunisté, protože dvě třetiny voličů vyznávají levicové hodnoty, prohlásil Zeman s odkazem na výzkumy hodnotového zázemí obyvatel. Pokud se tak nestane, bude to nevyužití příležitosti, uvedl.

Chybou podle Zemana bylo, že premiér Jiří Paroubek slíbil voličům průměrné platy 25.000. Přesto ho Zeman v Ústeckkém kraji podpoří. Pomůže také Škromachovi, který vede do volebního klání sociální demokraty na Zlínsku, a dále poslance Zdeňka Jičínského a Jaromíra Schlinga na Vysočině. K ministrovi zdravotnictví Davidu Rathovi prý má postoj neutrální, protože ho ještě dost nezná. V Praze podpoří poslance Šplíchala a Křečka a starostu Letňan Josefa Dobrého. Zeman odmítl hodnotit Paroubka jako premiéra, protože je na to podle něho ještě brzo. Jako volebního lídra ho ocenil a odkázal na rostoucí preference ČSSD.

Polský petrochemický koncern PKN Orlen odstoupil od smluv, které v souvislosti s privatizací českého Unipetrolu uzavřel se společností Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Zdůvodnil to tím, že Agrofert údajně porušil jejich podmínky. Smlouvy uzavřené před privatizací Unipetrolu měly Agrofertu zajistit části české petrochemické skupiny. O odstoupení PKN Orlen informoval varšavskou burzu. Agrofert považuje krok PKN Orlen za neúčinný.

Agrofert již od PKN Orlen dokument o odstoupení od smluv obdržel. "Agrofert pokládá citovaný dokument za právně nesmyslný, údajné odstoupení od smluv za irelevantní a neúčinné. Domnělé porušování smluvních povinností, z nějž PKN obviňuje Agrofert, je jen dalším pokusem polské strany odvést pozornost od vlastního neplnění smluvních závazků," uvedl pro ČTK mediální zástupce Agrofert Holdingu Vladimír Bystrov.

Trh rozhodnutí PKN Orlen podle analytiků všeobecně očekával. "Tento krok považujeme za čistě formální. PKN Orlen od zmiňovaných smluv fakticky odstoupil již ve chvíli, kdy odmítl Agrofertu prodat podíly za předem sjednanou cenu," uvedl analytik Atlantik Finanční trhy Jan Schiesser. Na fungování skupiny Unipetrol to podle něj nebude mít žádný dopad. "Pro minoritní akcionáře Unipetrolu považujeme rozhodnutí PKN Orlen za pozitivní, protože prodej uvedených aktiv by byl velmi nevýhodný a vedl k poškození hodnoty jejich podílů," uvedl Schiesser s tím, že to zároveň platí i pro akcionáře PKN Orlen.

PKN Orlen odstoupením od smluv s Agrofertem přivolal nebezpečí zaplacení smluvní pokuty Agrofertu, připomněl analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. "Na druhou stranu by mohl za divize inkasovat mnohem více, než na jaké částce byl s Agrofertem domluven dlouho dopředu," dodal.

Smlouvy uzavřené s PKN Orlen před privatizací Unipetrolu měly Agrofertu údajně zajistit části české petrochemické skupiny. Šlo o podíly ve společnostech Agrobohemie, Aliachem, Kaučuk, Paramo a Chemopetrol. Babišova společnost měla podíly v těchto chemických podnicích patřících Unipetrolu získat za zhruba 103 milionu eur (2,9 miliardy Kč), což je údajně třetina jejich současné hodnoty.