Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr David Rath vyzval společnost Pharmos, aby neodkladně předložila přímo jemu důkazy, o něž opírá svá tvrzení o údajném korupčním jednání na ministerstvu zdravotnictví. V případě, že tak neučiní, podá ministerstvo na Pharmos trestní oznámení, řekla v sobotu ČTK mluvčí ministerstva Jana Kocová. Předseda představenstva Pharmosu Roman Kejzlar nechtěl Rathovo prohlášení komentovat. Podotkl pouze, že ministr představitele firmy požádal o schůzku. Kejzlar nevyloučil, že na setkání s Rathem mohou důkazy předložit. Termín schůzky podle něj dosud nebyl stanoven.

Pharmos chce 1. března ukončit dodávky léků do tří fakultních nemocnic. Rozhodla se tak údajně kvůli podezření z korupce při uzavírání smluv o dodávkách. Navíc dluh nemocnic, kvůli němuž distributoři léky přestali nemocnicím dodávat, je podle firmy trojnásobný.

Rath podle Kocové vyjádřil údiv nad tím, že se společnost - když údajně zjistila nekalé jednání některých zaměstnanců ministerstva - neobrátila přímo na něj, aby mohl udělat potřebné kroky a zjednat nápravu. Takto postup Pharmosu dělá na Ratha podle mluvčí dojem určité manipulace s ministerstvem a veřejným míněním.

Čtyři distributoři přestali Thomayerově nemocnici, Bulovce a brněnské "svaté Anně" dodávat léky kvůli tomu, že jim měly dlužit 400 milionů korun. Dodávky 20. února obnovil jen Pharmos poté, co premiér Jiří Paroubek slíbil, že stát dluh srovná. Tyto nemocnice podle firmy k 22. únoru dlužily ve skutečnosti 1,2 miliardy korun. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR ke konci roku 2004 měly dodavatelům za zdravotnické prostředky, léčiva a služby uhradit dohromady přes 1,88 miliardy korun. Kdyby nyní splácely dluh jen vybraným firmám, upřednostnily by podle Pharmosu věřitele a jednaly by nezákonně. Podle vedení Pharmosu Rath v souvislosti s dluhy nemocnic Paroubka buď "záměrně mystifikoval", nebo nemá informace o hospodaření fakultních nemocnic, které přitom ministerstvo řídí.

Na skokanský můstek v Plavech na Jablonecku se v sobotu postavilo 19 plavidel s odvážnými letci, aby se zúčastnili jubilejního 15. ročníku recesistického klání v letech na saních. Přežili všichni, i když jeden z účastníků musel být s drobným zraněním odvezen k ošetření do nemocnice. Drobným poraněním se ale dá podle ředitele závodu Jaroslava Lejska jen těžko zabránit. Z diváků nebyl zraněn nikdo. Lety totiž v posledních letech provázejí přísná bezpečnostní opatření. Dolet lemovaly mohutné sněhové mantinely, které měly nejen ochránit diváky, ale v případě havárie létajících strojů zmírnit i následky pro posádku. Ke zpřísnění pravidel přistoupili organizátoři poté, co dvanáctý ročník letů provázely nehody, při kterých bylo zraněno několik diváků a také posádka jednoho ze strojů.

Populární recesistická akce přiláká tradičně do malé obce v Jizerských horách kolem 5000 lidí, podobná návštěvnost byla podle Lejska i letos. Do areálu bývalého skokanského můstku přijely zejména rodiny s dětmi. "Vždycky se sem hrozně těšíme, už na lety jezdíme čtyři roky," řekl ČTK jeden z návštěvníků, který do Plavů přijel z Prahy. Přiznal, že soutěžící obdivuje, protože sám by se na dojezd můstku ani nepostavil. "Rozhodně ne za střízliva," přiznal.

Stejně jako v minulých letech dnes v Plavech létala vzduchem plavidla těch nejpodivnějších tvarů: králíci i s králíkárnou nebo Trautenberkova světnička i s Krakonošem. Nejvíc se ale zřejmě návštěvníkům líbil létající mamut, který uspěl i u poroty a klání vyhrál. Stejně jako ostatní plavidla i on ale skončil po druhém kole v troskách.

S houslemi a cimbálem přijeli dobýt Moskvu členové českého vojenského uměleckého souboru Ondráš. Během pěti představení chtějí seznámit ruské publikum především s lidovými písničkami z Moravy, Slovenska a Čech. Ondráš si v Moskvě zahrál i s legendárními Alexandrovci. Stočlenný ruský vojenský soubor udělal na moravské muzikanty velký dojem. "Dostali jsme v jejich programu místo na dvě skladby, tak jsme zahráli dvě lidové ze Slovenska, naše oblíbené. Byl to obrovský pocit stát na závěr se všemi Alexandrovci na pódiu a vychutnávat si ovace ze sálu pro 1500 lidí," řekl ČTK ředitel uměleckého souboru Aleš Krkoška.

Ondráš je poloprofesionálním vojenským uměleckým souborem, jehož počátky sahají do roku 1954. V té době vznikl v Olomouci amatérský vojenský soubor písní a tanců Jánošík, který v roce 1957 přesídlil do Brna. Od rozdělení republiky v roce 1993 působí pod názvem Ondráš. "Velitelství tehdy nechtělo, abychom se jmenovali podle slovenského zbojníka. A jediný moravský zbojník, kterého známe, je Ondráš," vysvětil vznik nového názvu Krkoška. Výraznou část z asi padesátičlenného souboru tvoří amatéři - vojáci i studenti a studentky středních a vysokých škol. V minulosti už hráli ve Spojených státech, Belgii nebo na zahraničních velitelstvích, kde působí čeští vojenští přidělenci. V Rusku hráli moravští muzikanti poprvé. "Cimbál zná po světě málokdo. Cestuje s námi a ne vždy je to jednoduché," uvedl primáš kapely Luboš Greffe.