Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus zatím nepověří šéfa ODS Mirka Topolánka sestavením vlády a rozhodne se až po dalších jednáních mezi občanskými a sociálními demokraty. Klause Topolánek v pátek žádal o mandát k sestavení vlády a předložil mu dvě varianty, které by mohly vyřešit povolební pat.

První, kterou Topolánek preferuje, je sestavení menšinové vlády ODS tolerované ve sněmovně všemi mimo KSČM. Pokud by tato možnost neprošla, pak je podle Topolánka východiskem dohoda o předčasných volbách. "Pochopil jsem, že osud obou těchto variant závisí na dohodě ODS a ČSSD, předsedů Topolánka a Paroubka. Očekávám proto co nejdříve zprávu o výsledcích jejich jednání. Teprve na tomto základě se rozhodnu o svých dalších krocích," sdělil prezident prostřednictvím svého mluvčího Petra Hájka.

Podle Topolánka hlav státu zváží, zda vyhoví jeho žádosti a dá mu silnější mandát při jednání o povolebním uspořádání.

Občanští demokraté se sice už před prázdninami dohodli na společném kabinetu s lidovci a zelenými, nedokázali ale pro takový projekt získat většinovou podporu - s komunisty jednat nechtěli a sociální demokracie trojkoalici odmítla tolerovat.

Strana zelených vyzvala občanské demokraty a lidovce k ukončení koaliční spolupráce. Trojkoalice už ztratila smysl, nyní je třeba vytvořit prostor pro jiná řešení vedoucí k předčasným volbám, řekl šéf zelených Martin Bursík. Nejmenší parlamentní strana si myslí, že vývoj směřuje k dohodě mezi ODS a ČSSD. "Situace je neúnosná, proto jsme se rozhodli k tomuto kroku," uvedl Bursík. Připomněl, že šéf ODS Mirek Topolánek šel za prezidentem Václavem Klausem s představou menšinového kabinetu ODS - a kdyby takové řešení nevyšlo, pak by se strany měly dohodnout na předčasných volbách. "Ani jedna varianta nebyla na půdorysu trojkoalice," konstatoval Bursík. Navíc ho překvapilo, že Klaus ani dva měsíce po volbách šéfa ODS nepověřil sestavením vlády tak, jak předpokládá ústava. "Stěží si dovedeme představit, kdo jiný by měl dostat to faktické, ústavní pověření sestavením vlády než předseda Topolánek," poznamenal. Zelení považují za politicky průchodná taková řešení, která povedou k předčasným volbám. Zemi by to té doby měla spravovat buď "poloúřednická vláda společenské shody", obdoba vlády Josefa Tošovského z roku 1998, nebo menšinový kabinet, který bude ad hoc hledat podporu v Poslanecké sněmovně. "Menšinová vláda je téměř garancí předčasných voleb," soudí Bursík.

Zelení jsou připraveni vyslat své odborníky do poloúřednické vlády i zůstat v opozici. "V tom případě to bude opozice konstruktivní," prohlásil Bursík. Jeho strana ale podle něj rozhodně nebude tolerovat žádnou obdobu opoziční smlouvy ani jiné projekty, které by rezignovaly na demokratické principy.

Z nynější zablokované situace zelení viní ČSSD. "Po dvou měsících musíme konstatovat, že sociální demokracie setrvává v negování všech nabídek, programovou debatu zcela odmítla," uvedl. Z vyjádřeních sociálních demokratů je podle Bursíka zřejmé, že jim nezáleží na tom, s jakými principy se bude vládnout, ale na tom, kdo bude vládnout. Strana zelených podle Bursíka vyzvala k ukončení koaliční spolupráce "formou zahájení smírčího jednání podle článku čtyři koaliční smlouvy, na jehož konci bude odstoupení od smlouvy". Smírčí jednání oficiálně začne příští týden.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek nesouhlasí s případným vznikem menšinového kabinetu ODS podporovaného všemi stranami s výjimkou KSČM. "To asi těžko připadá v úvahu," řekl ČTK.

Paroubek ale uvítal páteční stanovisko prezidenta Václava Klause, který nevyhověl žádosti šéfa ODS Mirka Topolánka a zatím ho nepověřil sestavením vlády. "Vítáme stanovisko prezidenta republiky, který zjevně chce podpořit takový projekt řešení povolební situace, který se bude opírat o jasnou sněmovní většinu," komentoval Klausovo rozhodnutí Paroubek. Po jednání stranického předsednictva šéf ČSSD také uvedl, že očekává další jednání. Požadavky, které na něm ČSSD předloží, neupřesnil. "A priori si stavět nějaké vzdušné zámky v tuto chvíli nemá smysl," prohlásil. Nemyslí si však, že nynější situace spěje k předčasným volbám.

Paroubek Reagoval i na poslední vývoj v trojkoalici, která spěje k rozpadu. Události posledních hodin podle něj ukazují, že dochází na jeho slova.

Křesťanští demokraté sice preferují koaliční spolupráci s ODS a Stranou zelených, občanské demokraty ale v pátek vyzvali, aby hledali i další varianty povolebního uspořádání. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek novinářům řekl, že to neznamená vypovězení koaliční smlouvy, ale jen nabídku, že ODS jako vítěz voleb se nemusí při hledání cesty z politické krize přesně držet textu koaliční smlouvy. "Nevypovídáme koaliční smlouvu. Cítíme potřebu svému koaličnímu partnerovi rozvázat ruce, aby nebyl svazován tím či oním ustanovením koaliční smlouvy," řekl Kalousek. Dodal, že pokud ODS nalezne jinou realistickou variantu uspořádání, která bude prospěšná pro ČR, je KDU-ČSL připravena jednat a nebude zaskočena tím, že případná varianta neodpovídá přesně koaliční smlouvě. Dopředu ale Kalousek vyloučil, že by lidovci ODS asistovali při opoziční smlouvě "KDU-ČSL jako konstruktivní státotvorná strana chce přispět k co nejrychlejšímu a nejefektivnějšímu řešení. Tomu nesmí být překážkou konkrétní text koaliční smlouvy," řekl. Dodal, že lidovci oceňují dosavadní koaliční spolupráci, zejména pak schopnost dohody o společném programu a vzájemný vztah důvěry mezi koaličními stranami.

Strana SNK-Evropští demokraté (SNK-ED) v pátek podala úřadu vlády návrh na pozastavení činnosti ČSSD. Novinářům to řekla předsedkyně strany Jana Hybášková. Podle SNK-ED sociální demokraté porušili zadržováním příspěvků za zvolené zastupitele strany v pražských obecních volbách z roku 2002 svobodnou politickou soutěž.

O návrhu na pozastavení činnosti ČSSD musí vláda rozhodnout do 30 dnů, nevyhoví-li mu, přechází právo na prezidenta republiky, uvedli Evropští demokraté. Podle místopředsedy SNK-ED Stanislava Polčáka má každý občan právo stěžovat si na úřadu vlády na cokoli. "Když to dává politická strana, tak je to daleko vážnější," řekl ČTK. V případě, že by ČSSD byla pozastavena činnost a její představitelé by to nerespektovali, přichází podle Polčáka v úvahu v další fázi její rozpuštění.

Mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová ČTK řekla, že návrhy na zrušení strany nebo pozastavení její činnosti se obecně podávají na ministerstvo vnitra. Úřad žádost posoudí a, pokud je řádně odůvodněna, postoupí ji vládě, která jako jediný orgán může podat návrh Nejvyššímu správnímu soudu. "Ministerstvo vnitra zatím žádný návrh neobdrželo," uvedla Kovářová.

V době od vyhlášení voleb do deseti dnů po jejich skončení ale takové žádosti nemůže projednávat vláda ani soudy. Toto ustanovení zákona má zabránit narušení průběhu voleb. Protože v červenci prezident Václav Klaus vyhlásil termín senátních a komunálních voleb, vnitro by se podle Kovářové případným návrhem ani nezabývalo. Polčák ale řekl, že toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy návrh na pozastavení činnosti je odůvodněn snahou napadené strany udržet si moc omezováním dalších politických subjektů. "Ano, tato výjimka existuje. Obecná praxe však bývá taková, že soudy vyčkají na ukončení voleb," řekla Kovářová. Upozornila na to, že samozřejmě nepředjímá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Důkazem nesprávného postupu ČSSD je podle Hybáškové to, že úředníci ministerstva financí pro letošní březnové jednání vlády navrhli vyplacení příspěvku za zvolené zastupitele, na něž si SNK-ED činili nárok. Odmítnutí ministra financí Bohuslava Sobotky příspěvek vyplatit však podle ní znamená to, že jednal jako vysoký představitel ČSSD, a ne jako ministr. "Na webových stránkách ministerstva financí dodnes jasně visí návrh podání vlády České republiky z 15. března, který jasně říká vyplatit," řekla novinářům Hybášková. Zároveň Sobotku vyzvala, aby zdůvodnil, proč tento názor svých úředníků nerespektoval. Podle zástupců strany je rozhodnutí Sobotky politicky motivováno, v několika pražských obvodech totiž dokázala strana SNK-ED sociální demokracii porazit.

Zástupci SNK-ED již dříve kvůli příspěvkům podali na Sobotku trestní oznámení. Policie zjišťuje, zda se nedopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. K výslechu se má ministr dostavit koncem srpna. Ministerstvo financí ale trvá na tom, že státní příspěvek za zastupitele nemůže vyplatit, neboť to neumožňuje zákon o politických stranách. Sobotka již dříve uvedl, že respektuje stanovisko ministerstva vnitra, od něhož se nemůže odchýlit, a stanovisko rozkladové komise, která je na něm zcela nezávislá.

Nejvyšší správní soud v květnu zamítl kasační stížnost ministerstva a potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého bylo negativní stanovisko k vyplacení příspěvků neúplné a nepřesvědčivé. Ministerský výklad práva je sice podle správního soudu možný, porušuje ale ústavní principy stranické plurality. Polčák připomněl, že vyplacení příspěvků podpořil také ombudsman Otakar Motejl.

Strana SNK-ED je nástupnickou organizací sdružení Demokraté Jana Kasla, které v komunálních volbách v Praze v roce 2002 získalo 15 mandátů. Ministerstvo odmítlo vyplatit Kaslově kandidátce příspěvek za mandáty proto, že se voleb zúčastnila jako "sdružení politické strany a nezávislých kandidátů". Podle oficiálního stanoviska ministerstva mají nárok na příspěvek jen strany a hnutí, které buď podaly samostatnou kandidátku, nebo navrhly své kandidáty prostřednictvím koalice. SNK-ED jako náhradu požaduje zhruba 15 milionů korun.

Policie se obrátila na sněmovnu se žádostí, aby zbavila poslanecké imunity poslance Jiřího Polanského (ODS). Případ se týká sporného odkoupení výměníkové stanice v Chomutově, kvůli kterému kriminalisté stíhají šest chomutovských radních včetně primátorky města. O případném vydání Polanského v pátek jednal sněmovní mandátový a imunitní výbor. Jeho předseda Miloslav Kala (ČSSD) ČTK řekl, že poslanci zatím nerozhodli, jaké stanovisko doporučí sněmovně, jež pak o žádosti hlasuje. "Výbor ustanovil dva zpravodaje, kteří mají určit další postup. Jednání jsme přerušili," řekl Kala. Polanský označil podezření, že se jako radní dopustil trestného činu, za nepodložené.

"Kauza je zcela nesmyslná. Policie vyhodnotila jen část listinných důkazů, ty rozhodující nikoli. Jde o trestněprávní omyl. Usnesení o zahájení trestního stíhání, prozatím na mých šest kolegů radních, má řadu faktických chyb a nedostatků," uvedl Polanský, který je advokátem a věnuje se i trestnímu právu. Svému vydání se poslanec nebrání. "Jsem přesvědčen o tom, že trestní stíhání bude zastaveno v přípravném řízení. Pokud se kauza dostane až před soud, předpokládám zproštění obžaloby," doplnil.

Kala dodal, že o případném vydání Polanského, který se dostal do sněmovny v červnových volbách za Ústecký kraj, může jednat až ustavená sněmovna. Poslanci se ale zatím nemohou shodnout na tom, kdo zasedne v jejím čele. Funkční je tak jen sněmovní volební komise a právě mandátový a imunitní výbor. Jejich zřízení vychází ze zákona.

Policie odeslala do parlamentu žádost o vydání poslance 31. července. "Vzhledem k tomu, že o ní do současné doby nebylo rozhodnuto, nebudeme se k důvodům této žádosti vyjadřovat," řekla ČTK mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanka Kosinová.

Kriminalisté chomutovské radní podezírají z porušování povinnosti při správě cizího majetku, za což jim hrozí až pětileté vězení. Výměníkovou stanici odkoupila od jejího majitele firma ve stoprocentním vlastnictví města. Radní se hájí tím, že museli rychle jednat, neboť majitel výměníkovou stanici odpojil, a stovky domácností se tak ocitly bez tepla. Policie tvrdí, že radní způsobili škodu 4,2 milionu korun.

Sněmovna v minulosti vydala poslance k trestnímu stíhání již jedenáctkrát, jako prvního v historii Jana Vika (SPR-RSČ), který byl obviněn ze šíření poplašné zprávy. Naposledy sněmovna vydala ke stíhání poslance ODS Vladimíra Doležala, kterého kriminalisté viní ze zprostředkování úplatku. Doležal se letos v lednu vzdal mandátu.

Řidič ministra vnitra Františka Bublana, který ve čtvrtek parkoval na zákazu zastavení, bude zřejmě potrestán. "Já jsem to vyhodnotil tak, že se řidič dopustil protiprávního jednání, a budeme to řešit," řekl ČTK šéf útvaru pro ochranu ústavních činitelů Lubomír Kvíčala. "Nechci samozřejmě předjímat, ale řidič se zřejmě dopustil přestupku, který vyřešíme kázeňsky," uvedl Kvíčala. Člen ochranky tak může být potrestán písemnou důtkou až snížením hodnosti. Záleží ale také na jeho vysvětlení celé události. "Omlouvám se za toto chování a již jsem učinil opatření, aby se neopakovalo. Důrazně jsem upozornil všechny řidiče, aby dodržovali pravidla silničního provozu," vzkázal veřejnosti Kvíčala.

Podle serveru iDnes Bublanův řidič zaparkoval na zákazu zastavení před budovou redakce serveru, kde ministr právě poskytoval online rozhovor.

V červenci se do médií dostaly záběry zachycující příslušníka ochranky ministra vnitra, jak jede po dálnici D1 bez zapnutého majáku rychlostí minimálně 170 kilometrů za hodinu.

Několik dní předtím zase reportéři Mladé fronty Dnes přistihli policejního prezidenta Vladislava Husáka, jak jede z Lán do Prahy rychlostí 190 kilometrů za hodinu. Husák se k rychlé jízdě přiznal, na tři měsíce se vzdal řidičského průkazu a věnoval 10.000 korun na charitativní účely.

Další vysoce postavený policista, šéf frýdecko-místeckého dopravního inspektorátu Michael Čaš, prý na konci července v silné opilosti narazil do jiného osobního vozu. Z jeho tříčlenné posádky byli dva lidé zraněni. Čaš provinění popírá, od policie byl ale propuštěn.

Česká národní banka se obává vývoje veřejných rozpočtů. Existuje výrazná nejistota ohledně působení rozpočtové politiky jak na příjmové, tak i na výdajové straně, vyplývá ze zápisu z jednání, který ČNB zveřejnila na svých webových stránkách. Navíc podle členů bankovní rady nelze určit jakým směrem uvedená nejistota bude působit.

Bankovní rada zvýšila i prognózu inflace. Vyšší prognózovaná inflace je podle zápisu způsobena mírně vyšším růstem regulovaných cen, růstem potravin způsobeným mimo jiné růstem cen zemědělských výrobců a vyššími cenami pohonných hmot.

Mělo by docházet rovněž k růstu spotřeby domácností, který bude souviset s předpokládaným růstem mezd a zaměstnanosti. Proto je podle zápisu s červencovou prognózou a s jejími předpoklady konzistentní postupný růst úrokových sazeb. Hlavní nejistotou prognózy, na které se shodli členové bankovní rady, je přehodnocení stávající pozice ekonomiky v rámci hospodářského cyklu.

Bankovní rada rovněž diskutovala situaci na trhu práce a její dopady do budoucích mzdových a souvisejících inflačních tlaků. "Většina členů bankovní rady se shodla na tom, že se tyto tlaky zatím neprojevují," uvádí zápis. Dochází totiž k poklesu nominálních jednotkových mzdových nákladů, k růstu produktivity práce a k růstu počtu odpracovaných hodin.

Někteří členové rady zmínili jako možný nárůst těchto tlaků především v souvislosti s růstem nominálních mezd, zvýšenou poptávkou po práci a poklesem nezaměstnanosti. Zároveň však bylo konstatováno, že otevřenost naší ekonomiky pro zahraniční pracovníky je faktor, který zpomaluje růst mezd a toto riziko snižuje.

Bankovní rada na svém zasedání na konci července po devíti měsících zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak vzrostla na 2,25 procenta. Jednání se účastnili všichni členové bankovní rady, z toho čtyři hlasovali pro zvýšení sazeb a tři pro ponechání sazeb bez změny. Ke zvýšení sazeb centrální banka přistoupila kvůli obavám z hrozícího růstu inflace, což potvrzuje i záznam z jednání. Úrokové sazby v ČR se přesto drží na nejnižší úrovni v celé Evropské unii.

Stát podá dovolání proti rozsudku pražského městského soudu, který v červnu definitivně rozhodl o tom, že katedrála svatého Víta patří církvi. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových obdržel rozsudek v pátek a podá dovolání k Nejvyššímu soudu. ČTK to sdělil Adam Halmoši z tohoto úřadu.

Úřad má na podání dovolání dva měsíce. Městský soud v Praze v červnu potvrdil říjnový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1. Pravomocný verdikt ve sporu státu a církve o vzácné nemovitosti padl po více než 13 letech.

Katedrála s pozemkem a věž u chrámu sv. Víta s pozemkem patří Metropolitní kapitule u svatého Víta. Část přilehlých nemovitostí připadla Kolegiátní kapitule Všech svatých na Hradě Pražském. Kromě katedrály tak do vlastnictví církve spadá celá Vikářská ulice s kanovnickými domy až po Nové proboštství, dále Prašná věž a kaple Všech svatých.

Právnička státního úřadu Milada Šípková při odvolání namítala, že se soud neměl žalobou církve vůbec zabývat. Církev totiž na stát podala určovací, nikoliv restituční žalobu. Žalobu podle restitučních zákonů však ani podat nemohla, neboť to může učinit pouze fyzická osoba. Církev podle Šípkové měla více tlačit na zákonodárný sbor, aby odčinil křivdy spáchané na církvi. "Obcházení restitučních zákonů tím, že je zákonodárce nepřijal, znamená velký průlom v tom směru, že soudní moc rozhoduje o věcech, o kterých má rozhodovat zákonodárce," uvedla Šípková. Tuto námitku hodlá uplatnit i v chystaném dovolání. Šípková upozornila, že stejný názor jako ona ve svém dřívějším nálezu zastává i Ústavní soud.

V Ústeckém kraji po čtyřech dnech opět jezdí všechny autobusové spoje. Dopravní podnik Ústeckého kraje (DPÚK), který je na severu Čech rozhodujícím přepravcem, autobusovou dopravu obnovil v pátek v 18.00 h. V Ústeckém kraji nejezdila většina autobusů od úterý, kdy DPÚK splnil svou výstrahu, že nebude jezdit, protože mu Ústecký kraj nezaplatil za ztrátu z osobní dopravy za tři měsíce. Čtyřdenní kolaps autobusové dopravy v Ústeckém kraji postihl na 40.000 lidí.

DPÚK podle svého vyjádření obnovil provoz na všech spojích kvůli naléhavosti řešení krizové dopravní situace. Kraj je podle DPÚK připraven za zajištění dopravní obslužnosti platit. "Představitelé kraje naštěstí pochopili, že veřejná doprava na jimi spravovaném území chybí a že je nutné ji platit. Vše ostatní vyřeší příslušné soudy," řekl ČTK mluvčí DPÚK Marek Ženkl.

Ještě ve čtvrtek přitom ředitel DPÚK Pavel Knecht v Radiožurnálu tvrdil, že podmínkou vyjetí autobusů je zaplacení peněz, které společnosti údajně dluží Ústecký kraj. DPÚK podle něj nemůže jezdit, protože nemá na provoz.

Ústecký hejtman Jiří Šulc novinářům řekl, že DPÚK se rozhodl obnovit autobusovou dopravu v plném rozsahu pod tlakem veřejného mínění, pod tlakem jednotného postupu krajů a pod dojmem toho, že Ústecký kraj byl schopen od pondělí zabezpečit 70 procent spojů pro 90 procent cestujících. Již v pátek Ústecký kraj vypravil na desítky linek autobusy, které mu nabídli dopravci z celé republiky. Jezdily v režimu rekreační dopravy a lidé za jízdné nic neplatili. Šulc tvrdil, že i tato náhradní autobusová doprava přijde kraj levněji než doprava DPÚK. Upozornil, že svou roli jistě sehrálo i zahájené správní řízení antimonopolního úřadu. Prověřuje, zda se firma kvůli ukončení provozování veřejné dopravy nedopustila zneužití dominantního postavení na trhu. "DPÚK nejednal pod žádným tlakem, ale sám se rozhodl napravit neschopnost kraje. Šéf antimonopolního úřadu v rádiu řekl, že postih naší firmy připadá v úvahu jedině tehdy, pokud se prokáže, že na peníze odpírané krajem nemáme nárok. Podle nás ale jednoznačně zákonný nárok existuje," doplnil Ženkl.

Předpokládá, že když kraj jiným dopravcům za poskytování veřejné služby zaplatil, uhradí tak v dalších dnech i náklady DPÚK z provozování ztrátových linek. Hrozba, že pokud tomu tak nebude, podnik autobusy znovu stáhne, tak nejspíš trvá.

Spory mezi DPÚK a Ústeckým krajem se vyhrotily letos, kdy dopravce požadoval uhrazení ztráty 315 milionů korun za veřejnou dopravu. Loni dostal od kraje 180 milionů korun. Poskytl prý ale kraji služby za 254 milionů korun. Podle Šulce bylo toto meziroční navýšení pro kraj nepřípustné. Samospráva proto k 1. květnu vypověděla DPÚK smlouvu a vypsala koncesní řízení na nového dopravce.