Zprávy | Z archivu rubriky


Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) je téměř jisté, že USA Českou republiku požádají, aby se zapojila do programu protiraketové obrany. Svoboda to řekl v pořadu České televize. Jistý zatím není rozsah tohoto zapojení. Může jít o umístění radaru, ale i vybudování protiraketové základny se stovkami vojáků a desítkou raket. Průzkumný tým USA již zkoumal několik lokalit v ČR, které by byly pro základnu nejvhodnější. Byl také v Polsku, možnost umístit základnu v Maďarsku prý definitivně padla. Američanům údajně nejvíce vyhovoval vojenský výcvikový prostor Libavá nedaleko Olomouce.

Podle průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes je ale drtivá většina občanů České republiky proti tomu, aby v zemi byla protiraketová základna USA. S jejím vybudováním souhlasí jen 17 procent lidí, ostatní jsou proti. Svoboda v televizi řekl, že již před volbami jednaly české a americké úřady o technických aspektech možné základny. Všechny dokumenty však byly v režimu utajení, a proto se o nich nehovořilo. Teprve nyní jsou odtajňovány. Bývalý předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) televizi řekl, že k možnosti vybudování základny na českém území má výhrady. Podle něj jde o "sólo akci" Spojených států bez účasti NATO.

Washington se na středoevropské země obrátil kvůli vybudování "raketového deštníku" proto, že zařízení na severoamerickém kontinentu nestačí. Cílem takzvané antirakety je zničit útočnou raketu vysoko ve vzduchu před jejím dopadem na cíl. Oslovené země si od systému slibují, že by se pod "deštník" schovaly společně s USA. Podobný systém připravuje i NATO, je však teprve ve fázi příprav. Někteří znalci se ale obávají, že základna by mohla přilákat pozornost nepřátelských režimů nebo teroristů. Podle neoficiálních informací by u čistě obranného komplexu sloužilo několik stovek Američanů a základna by zaměstnala také stovky či tisíce místních obyvatel.

Předseda Strany zelených Martin Bursík soudí, že prezident republiky Václav Klaus se v současné politické krizi chová nestandardně. Naznačil, že jeho motivem je, aby do prezidentských voleb v lednu 2008 vládlo zemi spojenectví ČSSD a ODS. Oba tábory by mu pak mohly zajistit pohodlné zvolení do druhého funkčního období. Bursík to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Mluvčí prezidenta republiky Petr Hájek ČTK řekl, že podobná vyjádření Martina Bursíka považuje Václav Klaus za mimořádně urážlivá. "Jediné, o co v tuto chvíli panu prezidentovi jde, je zprůchodnění celé složité politické situace. To je jeho jediným zájmem. Pokud mu někdo podsouvá něco jiného, tak patrně vychází sám ze sebe a ze svého vnitřního uspořádání," tlumočil prezidentův názor. Bursík ale soudí, že kdyby Klaus neusiloval o své zvolení, tak by v pátek na Hradě pověřil předsedu ODS Mirka Topolánka sestavením vlády: "Dokonce si myslím, že měl daleko dříve vstoupit do těch rozhovorů, měl ho pověřit dříve, protože jsme se mohli dostat do standardních mechanismů." Podotkl, že země je nyní v situaci, kdy prezident neučinil vůbec nic. "Dokonce tento týden je to tak: není pověřen nikdo ani sestavením vlády, a ani jednáním. Teď je to tak, že by všichni mohli odjet někam k rybníku, kdyby bylo hezké počasí," řekl Bursík.

Topolánek chce po neúspěchu trojkoaličního projektu vyjednávat od počátku týdne o menšinové vládě podporované všemi stranami vyjma KSČM. Bursík naznačil, že zelení jsou ochotni podpořit dvě varianty, které obě vedou k předčasným volbám. "Jiné varianty vedou k tomu, že dvě politické strany, které svedly vážný, až ideologický boj před volbami, najednou udělají nějaký handl, nějaký kontrakt. To by bylo zklamání pro většinu občanů," řekl předseda zelených.

Pokud ani po sedmé volbě šéfa sněmovny nebude dolní parlamentní komora ustavena, zváží sociální demokraté rekonstrukci dosluhujícího kabinetu premiéra Jiřího Paroubka. Podle poslance ČSSD Lubomíra Zaorálka je například pravděpodobné, že by byli vyměněni ministři US-DEU. Proti takovému postupu se ale ostře ohradil předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Takový postup je podle něj nepřijatelný. "Ta vláda má legitimitu jako celek odvozenou od voleb v roce 2002. Přemýšlet o tom tak, že po volbách v roce 2006 někdo v té vládě legitimitu má a někdo nemá, je naprostá nehoráznost, která je zcela mimo demokratické principy právního státu," řekl ČTK Kalousek. Jediný ústavní akt, který podle něj dosluhující vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) může udělat, je podat demisi jako celek. "Ten, kdo tohle řekl, nemá nejmenší ponětí o demokratickém právním řádu. Skutečnost, že čtyři roky vykonával funkci předsedy Poslanecké sněmovny, je tedy alarmující při tomto způsobu uvažování o demokratické legitimitě," podotkl.

Schůzky k dalším povolebním vyjednáváním bude od pondělí zřejmě svolávat předseda ODS Mirek Topolánek. Poté, co v pátek skončil projekt trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, navrhuje menšinovou vládu občanských demokratů s podporou všech stran vyjma KSČM. Zaorálek ale prohlásil, že takové řešení by bylo zřejmě jen dočasné. "Nesouhlasíme s tím, mluvit takto rychle o předčasných volbách," řekl. Topolánkovu variantu označil za nereálnou již v pátek i Paroubek. Zaorálek dodal, že nyní není jistota, že by předčasné volby dopadly jinak než červnové.

Dopravní podnik ústeckého kraje (DPÚK) možná opět přestane zajišťovat v ústeckém kraji přepravu lidí. Jeho autobusy už nejezdily od úterý do čtvrtka, protože mu kraj neuhradil ztrátu z veřejné dopravy. Ředitel DPÚK Pavel Knecht v pořadu ČT Otázky Václava Moravce stejný postup nevyloučil v případě, že podnik nedostane od ústeckého kraje zaplacený dluh. "Nechci předjímat, v pondělí budeme jednat," uvedl. "Když se budou dodržovat zákony, tak se jezdit může," řekl hejtman ústeckého kraje Jiří Šulc.

Čtyřdenní kolaps autobusové dopravy v Ústeckém kraji postihl na 40.000 lidí. DPÚK tak splnil minulý týden svou výstrahu, že nebude jezdit, protože mu Ústecký kraj nezaplatil za ztrátu z osobní dopravy za poslední tři měsíce. Podnik žádá zhruba 70 milionů Kč. Kraj je ale vyplatit nehodlá. DPÚK už podle Šulce tyto peníze získal z kraje v průběhu ledna, února a března, kdy prý nepřiměřeně zdražil dopravu tak, že je nejdražší v republice. Knecht pravdivost Šulcovy tabulky cen dopravců popřel. Zajištění dopravy stojí denně zhruba milion Kč, DPÚK kvůli jejímu financování bude podle něj možná muset prodat několik autobusů.

Spory mezi DPÚK a Ústeckým krajem se vyhrotily letos, kdy dopravce požadoval uhrazení ztráty 315 milionů korun za veřejnou dopravu. Loni dostal od kraje 180 milionů korun. Poskytl prý ale kraji služby za 254 milionů korun. Podle Šulce bylo toto meziroční navýšení pro kraj nepřípustné. Samospráva proto k 1. květnu vypověděla DPÚK smlouvu a vypsala koncesní řízení na nového dopravce. Vedení Ústeckého kraje chtělo vleklé tahanice o peníze DPÚK vyřešit tím, že si veřejnou autobusovou dopravu objedná u sousední ČSAD Česká Lípa. Ta ale své žádosti o vydání licencí vzala zpět. Její ředitel David Mahdal řekl, že podmínky, za kterých chtěl kraj jeho společnosti licence vydat, jsou za hranou zákona, a proto jsou pro firmu nepřijatelné. Českolipský ČSAD a DPÚK mají podle z informací týdeníku Euro totožného majoritního akcionáře. Tím je prý Československá eskontní společnost, která v obou firmách údajně drží 68 procent akcií. Předsedou dozorčí rady ČSAD Česká Lípa i Dopravního podniku Ústeckého kraje je podle listu Jaroslav Havlátko.

Strana zelených vyzvala občanské demokraty a lidovce k ukončení koaliční spolupráce. Trojkoalice už ztratila smysl, nyní je třeba vytvořit prostor pro jiná řešení vedoucí k předčasným volbám, řekl šéf zelených Martin Bursík. Nejmenší parlamentní strana si myslí, že vývoj směřuje k dohodě mezi ODS a ČSSD. "Situace je neúnosná, proto jsme se rozhodli k tomuto kroku," uvedl Bursík. Připomněl, že šéf ODS Mirek Topolánek šel za prezidentem Václavem Klausem s představou menšinového kabinetu ODS - a kdyby takové řešení nevyšlo, pak by se strany měly dohodnout na předčasných volbách. "Ani jedna varianta nebyla na půdorysu trojkoalice," konstatoval Bursík. Navíc ho překvapilo, že Klaus ani dva měsíce po volbách šéfa ODS nepověřil sestavením vlády tak, jak předpokládá ústava. "Stěží si dovedeme představit, kdo jiný by měl dostat to faktické, ústavní pověření sestavením vlády než předseda Topolánek," poznamenal. Zelení považují za politicky průchodná taková řešení, která povedou k předčasným volbám. Zemi by to té doby měla spravovat buď "poloúřednická vláda společenské shody", obdoba vlády Josefa Tošovského z roku 1998, nebo menšinový kabinet, který bude ad hoc hledat podporu v Poslanecké sněmovně. "Menšinová vláda je téměř garancí předčasných voleb," soudí Bursík.

Zelení jsou připraveni vyslat své odborníky do poloúřednické vlády i zůstat v opozici. "V tom případě to bude opozice konstruktivní," prohlásil Bursík. Jeho strana ale podle něj rozhodně nebude tolerovat žádnou obdobu opoziční smlouvy ani jiné projekty, které by rezignovaly na demokratické principy.

Z nynější zablokované situace zelení viní ČSSD. "Po dvou měsících musíme konstatovat, že sociální demokracie setrvává v negování všech nabídek, programovou debatu zcela odmítla," uvedl. Z vyjádřeních sociálních demokratů je podle Bursíka zřejmé, že jim nezáleží na tom, s jakými principy se bude vládnout, ale na tom, kdo bude vládnout. Strana zelených podle Bursíka vyzvala k ukončení koaliční spolupráce "formou zahájení smírčího jednání podle článku čtyři koaliční smlouvy, na jehož konci bude odstoupení od smlouvy". Smírčí jednání oficiálně začne příští týden.

Strana SNK-Evropští demokraté (SNK-ED) v pátek podala úřadu vlády návrh na pozastavení činnosti ČSSD. Novinářům to řekla předsedkyně strany Jana Hybášková. Podle SNK-ED sociální demokraté porušili zadržováním příspěvků za zvolené zastupitele strany v pražských obecních volbách z roku 2002 svobodnou politickou soutěž.

O návrhu na pozastavení činnosti ČSSD musí vláda rozhodnout do 30 dnů, nevyhoví-li mu, přechází právo na prezidenta republiky, uvedli Evropští demokraté. Podle místopředsedy SNK-ED Stanislava Polčáka má každý občan právo stěžovat si na úřadu vlády na cokoli. "Když to dává politická strana, tak je to daleko vážnější," řekl ČTK. V případě, že by ČSSD byla pozastavena činnost a její představitelé by to nerespektovali, přichází podle Polčáka v úvahu v další fázi její rozpuštění.

Mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová ČTK řekla, že návrhy na zrušení strany nebo pozastavení její činnosti se obecně podávají na ministerstvo vnitra. Úřad žádost posoudí a, pokud je řádně odůvodněna, postoupí ji vládě, která jako jediný orgán může podat návrh Nejvyššímu správnímu soudu. "Ministerstvo vnitra zatím žádný návrh neobdrželo," uvedla Kovářová.

V době od vyhlášení voleb do deseti dnů po jejich skončení ale takové žádosti nemůže projednávat vláda ani soudy. Toto ustanovení zákona má zabránit narušení průběhu voleb. Protože v červenci prezident Václav Klaus vyhlásil termín senátních a komunálních voleb, vnitro by se podle Kovářové případným návrhem ani nezabývalo. Polčák ale řekl, že toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy návrh na pozastavení činnosti je odůvodněn snahou napadené strany udržet si moc omezováním dalších politických subjektů. "Ano, tato výjimka existuje. Obecná praxe však bývá taková, že soudy vyčkají na ukončení voleb," řekla Kovářová. Upozornila na to, že samozřejmě nepředjímá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Důkazem nesprávného postupu ČSSD je podle Hybáškové to, že úředníci ministerstva financí pro letošní březnové jednání vlády navrhli vyplacení příspěvku za zvolené zastupitele, na něž si SNK-ED činili nárok. Odmítnutí ministra financí Bohuslava Sobotky příspěvek vyplatit však podle ní znamená to, že jednal jako vysoký představitel ČSSD, a ne jako ministr. "Na webových stránkách ministerstva financí dodnes jasně visí návrh podání vlády České republiky z 15. března, který jasně říká vyplatit," řekla novinářům Hybášková. Zároveň Sobotku vyzvala, aby zdůvodnil, proč tento názor svých úředníků nerespektoval. Podle zástupců strany je rozhodnutí Sobotky politicky motivováno, v několika pražských obvodech totiž dokázala strana SNK-ED sociální demokracii porazit.

Zástupci SNK-ED již dříve kvůli příspěvkům podali na Sobotku trestní oznámení. Policie zjišťuje, zda se nedopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. K výslechu se má ministr dostavit koncem srpna. Ministerstvo financí ale trvá na tom, že státní příspěvek za zastupitele nemůže vyplatit, neboť to neumožňuje zákon o politických stranách. Sobotka již dříve uvedl, že respektuje stanovisko ministerstva vnitra, od něhož se nemůže odchýlit, a stanovisko rozkladové komise, která je na něm zcela nezávislá.

Nejvyšší správní soud v květnu zamítl kasační stížnost ministerstva a potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, podle kterého bylo negativní stanovisko k vyplacení příspěvků neúplné a nepřesvědčivé. Ministerský výklad práva je sice podle správního soudu možný, porušuje ale ústavní principy stranické plurality. Polčák připomněl, že vyplacení příspěvků podpořil také ombudsman Otakar Motejl.

Strana SNK-ED je nástupnickou organizací sdružení Demokraté Jana Kasla, které v komunálních volbách v Praze v roce 2002 získalo 15 mandátů. Ministerstvo odmítlo vyplatit Kaslově kandidátce příspěvek za mandáty proto, že se voleb zúčastnila jako "sdružení politické strany a nezávislých kandidátů". Podle oficiálního stanoviska ministerstva mají nárok na příspěvek jen strany a hnutí, které buď podaly samostatnou kandidátku, nebo navrhly své kandidáty prostřednictvím koalice. SNK-ED jako náhradu požaduje zhruba 15 milionů korun.