Zprávy | Z archivu rubriky

Prezident Václav Klaus se na Pražském hradě dohodl s předsedy parlamentních stran na prozatímním plánu, jak více než dva měsíce po volbách odblokovat Poslaneckou sněmovnu. S řešením, podle něhož má v čele dolní komory dočasně stanout sociální demokrat, souhlasí ODS, komunisté, lidovci i zelení. "Už není možné chodit kolem horké kaše a je třeba dělat jasné kroky," prohlásil prezident. Klaus tento týden navrhl důsledně oddělit jednání o sněmovně od rozhovorů o nové vládě. Dočasně zvolený předseda sněmovny by vykonával mandát jen do okamžiku, kdy by na něj mohla přejít ústavní pravomoc vybrat premiéra. Tím by se uvolnila cesta k demisi Paroubkova kabinetu a jmenování vlády v čele s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Občanští demokraté by chtěli, aby v jejich případné menšinové vládě zasedly alespoň dvě nebo tři ženy. Definitivní výběr kandidátů na ministry po uzavření dohody s ČSSD připadne Topolánkovi. Už se zřejmě nezmění personální obsazení ministerstev, která v trojkoaliční dohodě se zelenými a lidovci připadla občanským demokratům. Pokud bude vládnout jen ODS, chtějí zelení zůstat důsledně v opozici. Bursík by považoval za nevkusné v takovém modelu dosadit své zástupce například do funkcí náměstků. Šest míst, na něž měli původně zasednout zástupci zelených a lidovců, chce ODS po dohodě se sociálními demokraty obsadit nestranickými odborníky. "Tato jména jsme připraveni konzultovat s ČSSD," řekl místopředseda nejsilnější strany Petr Nečas. Sociální demokraté podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha chtějí mít přehled o nestranících, aby se do menšinové vlády tiše nedostali reprezentanti dřívějších koaličních partnerů ODS. "Je to jedna z podmínek tolerance, aby tam neinfiltrovali," řekl Škromach. Pokud se nic nezmění na nominacích ODS v trojkoaličním projektu, stane se ministrem zahraničí Alexandr Vondra spřízněný s ODS, vnitro by měl vést Ivan Langer, finance Vlastimil Tlustý, průmysl Martin Říman, zdravotnictví Tomáš Julínek, dopravu Aleš Řebíček, spravedlnost Jiří Pospíšil. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny by měl spravovat Nečas a evropské záležitosti Petr Gandalovič. Nestraníci možná budou řídit školství, životní prostředí, kulturu, zemědělství a obranu. Šéfem vládní legislativy by prý mohl zůstat bezpartijní Pavel Zářecký.

Kandidátem ČSSD na funkci prozatímního předsedy Poslanecké sněmovny bude sociálnědemokratický poslanec Miloslav Vlček. ČTK to řekly dva zdroje z vedení strany, které si nepřály zveřejnit své jméno. Vlček je nyní místopředsedou poslanců ČSSD. Nového předsedu bude sněmovna volit v pondělí, kdy bude pokračovat její ustavující schůze.

Krizová situace, která nastala v letecké dopravě po čtvrtečním zmaření teroristických útoků v Londýně, zřejmě nebude mít na ČSA výrazný ekonomický dopad. Národní dopravce byl nucen zrušit pouze dva lety, a od čtvrtečního večera už letecké spojení mezi Českem a Británií funguje standardně. Řekla to mluvčí ČSA Jana Víšková. Cestující ČSA ze zrušených letů většinou využili možnosti změnit svou letenku na jiný termín nebo si vybrali jinou cílovou destinaci, takže objem prostředků za vrácené letenky bude minimální. "Odhadujeme, že se bude pohybovat v řádu desítek tisíc korun," řekla Víšková. Podle Víškové se neprojevil ani vliv bezpečnostních opatření na letech do USA na tržby v prodejnách duty free a na palubách letadel. Omezení prodeje tekutin v tranzitní zóně se týká jen letů do USA. Naopak, vzhledem k tomu, že na palubě letadel je prodej nápojů a dalšího zboží tekuté konzistence povolen, je možné, že cestující do Ameriky zde budou nakupovat o něco více než obvykle. Zboží na paluby letadel a catering je přitom z bezpečnostního hlediska prověřeno. Prochází rentgenovou kontrolou na detekci výbušnin a dalších podezřelých látek. Zvýšená bezpečnostní opatření zavedly ČSA jen na přímých letech do USA. Cestující si nesmí brát na paluby tekutiny nebo gely, jako jsou například nápoje, šampony, opalovací mléka a jiné. Výjimkou jsou dětské výživy, mateřské mléko nebo džus pro cestující kojence, léky na předpis se jménem, které se shoduje se jménem v letence, inzulín a další nezbytně nutné léky bez předpisu. Na palubu se nesmí brát ani tekutiny a gely zakoupené v tranzitní zóně. Palubní zavazadla však nejsou zakázána. Povoleny jsou i notebooky, telefony a fotoaparáty. Pečlivější jsou rentgenové kontroly cestujících. Vzhledem k tomu se doba odbavení prodlužuje. Dopravce proto doporučuje, aby se cestující do USA dostavili nejlépe tři hodiny před odletem. Stejná opatření platí také pro cestující z Kanady do Prahy. V opačném směru tato omezení nejsou. Na letech ČSA z Prahy do Velké Británie nejsou žádná zvláštní bezpečnostní omezení, cestující mohou mít svá palubní zavazadla včetně tekutin, elektroniky apod.

Policie s členy bezpečnostní kontroly zadržela v pátek po poledni na letišti v Brně-Tuřanech redaktora deníku Rovnost, který přelezl plot, a nedovoleně tak pronikl na letištní plochu. Udělal to proto, aby ověřil, jak jsou dodržována bezpečnostní opatření na letišti, řekl šéfredaktor Rovnosti Pavel Macků. Novinář je zatčen. Zvýšená bezpečnostní opatření nyní na letištích platí kvůli odhaleným plánovaným útokům teroristů ve Velké Británii. Redaktor se až k letadlům nedostal. Podle policie nenarušil provoz letiště. Kvůli jeho pokusu musel ale vyrazit do terénu pyrotechnik se speciálně cvičeným psem. Bylo nutné prohledat místo, kterým se zadržený dostal na letiště, a zjistit, zda na něm nejsou výbušniny, řekl mluvčí cizinecké a pohraniční policie. "Zadržený měl u sebe pověření deníku, aby se na letiště nedovoleně dostal. Porušil ale právní řád. Získání pověření neumožňuje nikomu, aby porušoval předpisy," uvedl mluvčí. Pokud by podle něj v době odhalení narušitele na letištní ploše mělo odlétat letadlo, muselo by zůstat na zemi a odložit let. Šéfredaktor Rovnosti Macků potvrdil, že pověření skutečně vystavil. "Kolega měl prověřit bezpečnost letiště a dostat se na něj tak, jak by se na něj mohl dostat případný útočník," uvedl. Podle něj není tento úkol nijak v rozporu s etikou. Zdůraznil, že jeho podřízený neměl za cíl nijak ohrozit provoz letiště. Novináři v minulosti ve více případech testovali různá opatření. Například v roce 2001 se zpravodajové České televize zaměřili na britské imigrační úředníky na letišti v Praze-Ruzyni. Zatímco žurnalistovi s romským původem neumožnili cestou do Británie, jeho kolegyni ano, přestože uvedla stejný cíl cesty i shodné údaje.

Do konce září by mělo padnout rozhodnutí, jak se v příštím roce v Česku zvýší důchody. Ministerstvo práce nyní rozpracovává několik variant, které počítají s růstem v průměru zhruba od 380 až do 1000 korun. Řekl to dosavadní ministr práce Zdeněk Škromach. O kolik penze od ledna vzrostou, bude podle něj záležet na tom, "jaká vláda bude zemi vládnout". Letos se proti loňsku důchody zvedly průměrně asi o 380 korun na 8128 korun. Se zvyšováním penzí musí počítat nový rozpočet, o němž by sněmovna měla nejspíš začít jednat v říjnu. Do té doby by se měla k úpravě důchodů vyjádřit i tripartita. Mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková řekla, že by kabinet měl konečnou variantu dostat do 27. září. Dosavadní ministr financí Bohuslav Sobotka chce návrh rozpočtu vládě předložit do 15. srpna. ODS před volbami plánovala zavedení rovné daně. Vyšší ceny potravin pak chtěla kompenzovat zvýšením důchodů o tisícikorunu. Od svých návrhů bude muset ale vzhledem k povolebnímu uspořádání nejspíš ustoupit. "Teoretická varianta je i růst až o 1000 korun," řekl Škromach k připravovaným návrhům na zvyšování penzí. Podle něj není ale tento růst pravděpodobný. Ministr dodal, že výdaje na důchody by se tak zvýšily o 33 miliard korun. Pravděpodobné je podle něj průměrné přidání o 500 korun, které by si mohlo vyžádat kolem 15 miliard. "Naší snahou je hlavně zachování poměru mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem," uvedl Škromach. Nyní penze odpovídá asi 42 procentům příjmu. Průměrná mzda by letos podle analytiků mohla překročit 20.000 korun. Průměrný důchod by tedy měl být rozhodně vyšší než 8400 korun. Návrhy variant podle Škromacha počítají s tím, že by se zvedl pevný základ penze. Nyní činí 1470 korun a je pro všechny důchodce stejný. Růst by měla podobně jako letos i procentní část, aby se dál snižoval rozdíl mezi takzvanými staro- a novodůchodci, uvedl ministr. Lidem, kteří odešli do důchodu do konce roku 1995 a mají nižší penze, by se měla zvýšit o něco víc.

Slovní rozepře mezi dosluhujícím ministrem zdravotnictví Davidem Rathem a jeho případným nástupcem senátorem ODS Tomášem Julínkem neukončilo ani to, že Julínek zveřejnil jména farmaceutických firem, které platily jeho sdružení Reforma zdravotnictví. Oba politici se navzájem nazvali lháři. Rath vyzval Julínka, ať se občanům za své lži omluví. Julínek zase vyzval Ratha, ať neodvádí pozornost od své osoby a zveřejní své sponzory. Rath řekl, že klub Da Vinci, jehož je spoluzakladatelem, měl jednoho sponzora, farmaceutickou firmu Boehringer Ingelheim. Jméno firmy prý zveřejnil už v době, kdy nastupoval na ministerstvo. "Na rozdíl od senátora Julínka jsem se ani nevytáčel, ani nevymlouval, ani nelhal," řekl. Julínkovi vytkl, že tři čtvrtě roku tvrdil, že jeho sdružení nesponzorují výrobci léků. Julínek v předvolebních debatách o sponzorech skutečně mlčel, posléze přiznal, že k nim patří i farmaceutické firmy. Julínek sdělil, že on osobně, jeho volební kampaň a osobní politické aktivity nikdy výrobci léků neplatili. Občanské sdružení Reforma zdravotnictví, které spoluzakládal, dary od firem zveřejnilo. Rath ke svému sdružení uvedl, že Klub Da Vinci přerušil činnost na dobu, kdy je ministrem. Peníze dostal klub od farmaceutické firmy jen na jednu akci. Rath řekl, že pokud přestane být ministrem, zváží spolu s kolegy, zda činnost sdružení obnoví. Zdůraznil, že činnost klubu se netýká zdravotnictví. V podtitulu má společnost pro humanitní studia. Rath zpochybnil koncepci, kterou potencionální ministr zdravotnictví Julínek předkládá. Podle něj není jasné, zda ji lze brát jako objektivní plán k ozdravení českého zdravotnictví, anebo je to plán farmaceutických firem, jak zvýšit své zisky a podíl na penězích veřejného zdravotního pojištění ze současné třetiny třeba na polovinu. Rath vystoupil s obviněním Julínka poté, co se objevila v médiích informace, že ministra vyšetřuje protikorupční policie. Z časopisu Tempus Medicorum, jemuž šéfoval Rath, když stál v čele České lékařské komory, se podle policie ztratilo 13,7 milionu korun. Policie Ratha podezírá ze spáchání trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku.

Protiraketová základna, kterou Američané plánují postavit ve střední Evropě, povede podle ekologické organizace Greenpeace k dalšímu kolu globálního závodu ve zbrojení a bude mít negativní vliv na mezinárodní vztahy. Ze zprávy Greenpeace dále vyplývá, že výroba moderních obranných systémů donutí výrobce zbraní k tomu, aby ještě usilovněji vyvíjeli útočné zbraně. Skupina vojenských expertů z USA v červenci navštívila Česko. Ve třech vojenských újezdech Američané zkoumali geologické a hydrologické podmínky, možnosti dopravy a infrastruktury, zdroje energie, komunikační a spojovací možnosti a ochranu obyvatel. Výsledky průzkumné cesty by mohly být známy koncem srpna. Teprve poté by se měli Američané rozhodnout, kam základnu umístí. Kromě Česka ve hře zůstává také Polsko. Greenpeace se domnívá, že úloha Spojených států v mezinárodních vztazích je pokrytecká. Přestože USA kritizují některé státy za to, že se vyzbrojují, samy nadále udržují a modernizují vlastní jaderný arzenál. Zástupci Greenpeace si také myslí, že USA chtějí militarizovat vesmír. Středoevropské státy by podle Greenpeace měly návrh USA odmítnout a raději se podílet na mírovém trvale udržitelném rozvoji Země. S případnou stavbou základny podle průzkumů veřejného mínění příliš nesouhlasí ani čeští občané. Potvrdil to například průzkum společnosti STEM, o kterém ve středu informovala Česká televize. Vyplynulo z něj, že téměř polovina občanů České republiky se přiklání k názoru, že případné umístění americké protiraketové základny v Česku neposílí bezpečnost země ani spolupráci se spojenci. Odpůrci postavení základny v Česku také připravili několik petic.

Policie rozdává další obvinění v kauze vytunelovaných CS Fondů. Za mozky víc než devět let starého podvodu za nejméně 1,23 miliardy korun považuje bývalé šéfy zaniklé finanční skupiny Motoinvest a někdejší muže z představenstva Plzeňské banky Pavla Tykače a Jana Dienstla. Kromě nich se nejnovější obvinění z rozsáhlého podvodu týká ještě čtyř dalších mužů. Tykač a Dienstl podle informací ČTK zatím usnesení o zahájení stíhání nepřevzali, policie po nich ale nepátrá, protože ví, kde jsou. Podle důvěryhodného zdroje oba již telefonicky přislíbili, že se v nejbližších dnech na policii dostaví. Vedle Tykače a Dienstla patří mezi podezřelé i bývalý úředník ministerstva financí Jiří Kudlík, Emil Florián a Josef Novosvětský z představenstva investiční společnosti CS Fond a jednatel společnosti Crassus Petr Müller. Mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství Irena Válová se nechtěla k případu příliš vyjadřovat. Pouze sdělila, že v kauze podvodu policie postupně obviňuje šest podezřelých. K jejich jménům se vyjádřit odmítla. Ze šesti podezřelých jsou zatím obviněny čtyři osoby, dodala. Obviněným se podle zákona stává člověk v okamžiku, kdy dostane policejní usnesení, které obsahuje jména všech stíhaných, do ruky. Šestičlenná skupina podle zdroje připravila půdu pro to, aby dnes již nepravomocně odsouzení čtyři muži mohli rozsáhlý podvod dokončit. Policie je přesvědčena o tom, že nově obvinění podle připraveného plánu spolu s nepravomocně odsouzenou čtveřicí uskutečnili řadu transakcí, které vedly k odlivu veškerého majetku CS Fondů. Podílníkům fondů prý způsobili škodu nejméně 1,23 miliardy korun. Peníze údajně skončily na účtech v zámoří. Nová podezření v případu začala policie prověřovat poté, co pražský městský soud poslal loni v prosinci za vytunelování CS Fondů v březnu 1997 dva jednatele obchodníka s cennými papíry společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě, makléře Umany Tomáše Roita a údajně podvodem dosazeného šéfa představenstva investiční společnosti CS Fond Václava Vojtíška na devět, šest a dvakrát pět let do vězení. Soud naznačil, že do dlouhodobě připravovaného podvodu mohlo být zapleteno mnohem víc lidí.

Čeští chovatelé drůbeže požadují rychlé zvýšení farmářských cen, jinak budou hledat odbyt v zahraničí, především v Německu. Podle chovatelů by to mohlo ohrozit existenci některých zpracovatelských firem. Drůbežáři v Humpolci na Pelhřimovsku řekli, že produkci zemědělci prodávají se ztrátou a navíc očekávají zdražení krmných směsí kvůli letošní nižší úrodě obilí. Na společném jednání chovatelů a zpracovatelů se obě strany shodly na tom, že nízké ceny drží obchodní řetězce. Podle nich by drůbež v obchodech měla být dražší. "Zvýšení cen je nevyhnutelné pro chovatele i zpracovatele, což znamená i vyšší ceny ve spotřebitelské síti," řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. Uvedl, že situace v odvětví je kritická; farmářské ceny patří k nejnižším v Evropě. U vykrmených kuřat chovatelé dostávají za kilogram 18 až 19 Kč, v Německu se platí 20,30 Kč. Roční produkce drůbežího se v Česku pohybuje něco přes 300.000 tun živé hmotnosti. Obavy spotřebitelů z ptačí chřipky srazily letos v zimě v některých evropských zemích poptávku po drůbežím o desítky procent. V Česku měla nákaza podstatně menší vliv na objem odbytu drůbežího, klesly ale jeho ceny, a to především vlivem dovozu levných přebytků z jiných států.

Rozšíření mezinárodního letiště v Praze-Ruzyni zkomplikoval podle týdeníku Profit další problém. Kromě protestů obyvatel Nebušic brání stavbě nové vzletové dráhy i obří černá skládka, která stojí přesně v ose plánované dráhy. Skládku nechal podle týdeníku v minulosti ilegálně navozit podnikatel Aleš Štolcbart. Jejímu odklizení se prý teď ale vyhýbá. Náklady na likvidaci odborníci odhadují na 160 milionů korun. Pokud je nakonec uhradí státní podnik Letiště Praha, půjdou v podstatě z peněz daňových poplatníků. "Stále ale usilujeme o to, aby odklidil skládku na své náklady pan Štolcbart," cituje Profit Veroniku Sedláčkovou z odboru komunikace Letiště Praha. "Zatím to řeší právníci. Ještě věříme, že se dohodneme. Pokud ne, budeme nuceni přistoupit k tvrdším opatřením," dodala Sedláčková. Martin Kupka, mluvčí Středočeského kraje, kam sporný areál spadá, je ale skeptický. "Kvůli dodržení termínu výstavby letové dráhy zaplatí sanaci zřejmě letiště. Nelze předpokládat, že v nejbližší době bude původce navážky přinucen k jejímu odstranění," řekl týdeníku Kupka.