Zprávy | Z archivu rubriky


Předsedou sněmovny se v pondělí stal kandidát ČSSD Miloslav Vlček. Podle informací ČTK Vlček získal 174 hlasů, což znamená, že 23 poslanců ho nepodpořilo. U tajných voleb nelze zjistit, jak kdo hlasoval. Ve funkci by měl být jen dočasně, což také těsně před hlasováním poslancům slíbil. Odstoupit by měl ve chvíli, kdy by případně mohl vybírat premiéra. Slib by měl ostatním stranám zaručit, že při případném třetím pokusu o složení vlády nebudou o premiérovi rozhodovat sociální demokraté. Vlčkův mandát by měl podle slibu skončit také v případě, že by nová vláda dostala důvěru sněmovny již při prvním pokusu o její sestavení, nebo tehdy, kdy by byl premiérem jmenován sociální demokrat. Sociální demokraté na uvedené podmínky přistoupili s vědomím toho, že po případném neúspěchu ODS by šanci sestavovat vládu dostala ČSSD, uvedl Vlček. Na místopředsednické posty byli zvoleni: bývalý šéf dolní komory Lubomír Zaorálek (ČSSD), občanská demokratka Lucie Talmanová, lidovec Jan Kasal, předseda KSČM Vojtěch Filip a ve druhém kole tajné volby i Miroslava Němcová z ODS.

Dolní komoře se předsedu podařilo zvolit až na sedmý pokus, téměř dva a půl měsíce po parlamentních volbách. Vlčkovo zvolení by mělo otevřít cestu k demisi dosluhující vlády Jiřího Paroubka. Premiér na dotaz ČTK řekl, že jeho kabinet podá demisi v úterý, či ve středu. "Uvidíme. Je třeba také ještě dodělat strukturu (sněmovních) výborů a na závěrečné schůzi (vlády) máme mít také problematiku rozpočtu. Musím se zeptat pana ministra financí (Bohuslava Sobotky), jak daleko s tím je," uvedl. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach předpokládá, že kabinet podá demisi až ve středu.

Až Paroubkova vláda podá demisi, prezident Václav Klaus ji s největší pravděpodobností pověří dočasným výkonem funkcí až do jmenování nové vlády. Formuje ji předseda ODS Mirek Topolánek. Stále ale není jasné, jestli se nakonec ODS s ČSSD a dalšími stranami dohodne na uspořádání, které by vznik menšinové vlády občanských demokratů umožnilo.

Dosavadní jednání ČSSD a ODS se vyvíjejí tak, že sociální demokraté vznik menšinové vlády občanských demokratů pravděpodobně nepodpoří, vyplynulo z pondělního vyjádření premiéra a šéfa ČSSD Jiřího Paroubka. Podle šéfa ODS Mirka Topolánka může vyjádření odstupujícího premiéra souviset s příslibem prezidenta Václava Klause, že také Paroubek od něj může v určité fázi dostat šanci jednat o sestavení vlády. "Dneska jsem to otevřeně řekl panu Topolánkovi, že když ta jednání budou probíhat tím způsobem, jakým probíhají, tak o tom pochybuji," uvedl Paroubek na dotaz, zda má vláda ODS šanci na podporu ČSSD. Konkrétní důvod nechtěl komentovat. Podle svého dřívějšího vyjádření Paroubek Topolánkovi zdůraznil, že pokud chce ODS podporu od sociálních demokratů, musí s nimi konzultovat nejen případné kandidáty na ministry z řad nestraníků, ale celou vládu.

"Pokud to souvisí s příslibem pana prezidenta věnovat mu některý z dalších pokusů, tak tomu rozumím," řekl Topolánek. Připustil, že vyjednávání o menšinové vládě ODS budou ještě složitá. Nechce prý "předčasně jásat". "Bude to ještě velká práce," dodal. Problém podle něj není s Paroubkem, ale spíše s vedením sociální demokracie. "Oni možná ještě nepochopili, že já opravdu nechci vytvářet skrytou velkou koalici," uvedl. Tvrzení místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha, že jednání váznou na rovné dani, Topolánek popřel. "Těch sto levicových poslanců zcela jistě bohužel nepropustí žádnou razantní daňovou reformu tak, jak jsme ji navrhovali před volbami. Myslím, že už je to všem jasné, takže je to jen hra s veřejností," řekl.

Přibližně 100 odpůrců výstavby americké protiraketové základny se v pondělí v Praze zúčastnilo protestního pochodu z Václavského náměstí na náměstí Míru. Uspořádala ho občanská iniciativa Ne základnám. Podle organizátorů by přítomnost americké základny v Česku nezvýšila bezpečnost země, ale přispěla by k mezinárodnímu napětí a k roztočení spirály zbrojení. Klidný průběh pochodu byl na začátku narušen krátkou slovní přestřelkou mezi zástupci mladých komunistů a Američankou Ariannou Farnamovou z Mezinárodního mírového hnutí. Farnamové vadilo, že komunisté zneužívají akce pro svou vlastní propagandu a mají na transparentech symbol kladiva a srpu. Hádka mezi ní a komunisty na několik minut zastínila i hlavní projev pořadatelů.

Hlavním důvodem pochodu byl nesouhlas organizátorů s americkou bezpečnostní politikou. "Nevěříme, že by základny byly přínosem. Politika zbrojení a síly, kterou provozuje USA, nevede k cíli. Je třeba jít cestou odzbrojení," řekl ČTK mluvčí iniciativy Jan Tamáš. Nesouhlas se základnou také v tiskovém prohlášení vyjádřilo několik genderových organizací, které bojují za rovnoprávnost žen, například zástupkyně sdružení proFem. Diskuse o základně je podle nich příkladem přetrvávající militarizace společnosti a projevem mužské hegemonie, která jde proti ženským hodnotám a kvalitám: životodárnosti a mírotvornosti.

Podle průzkumu veřejného mínění z poloviny července je drtivá většina Čechů proti vybudování základny v zemi. Americký velvyslanec v Praze William Cabaniss po zveřejnění průzkumu uznal, že je základna pro Čechy kontroverzní téma. Myšlenku ale podle něj odmítají i proto, že nemají dostatek informací.

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na příští rok, který počítá se schodkem 88 miliard korun. Návrh rozpočtu vychází z očekávaného růstu ekonomiky o pět procent a z průměrné míry inflace 2,8 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla činit 7,4 procenta. K tomu, aby byl dodržen navržený schodek, je podle MF třeba odložit o dva roky platnost služebního zákona, novelizovat zákon o nemocenském pojištění a zvýšit spotřební daň u tabákových výrobků od ledna 2007 na minimální sazby požadované EU. "Návrh rozpočtu nepočítá se změnami, které by se týkaly rodičovského příspěvku, porodného, doplatku na bydlení, příspěvku na školní pomůcky nebo zákona o sociálních službách," uvedlo MF.

V příštím roce by měl deficit veřejných rozpočtů činit nejvýše 3,8 procenta HDP. ČR by tak nesplňovala tzv. konvergenční program, k němuž se zavázala Evropské unii s cílem přijmout euro. Program počítá na příští rok s deficitem 3,3 procenta HDP. Sociální výdaje na příští rok vzrostly v navrhovaném rozpočtu o více než 17 procent na 473 miliard korun. Důchody by se měly zvýšit o 5,3 procenta, tedy přibližně o 440 korun. Platy státních zaměstnanců by měly podle návrhu plošně vzrůst o 4,5 procenta a po odečtení inflace o 1,7 procenta.

Podle předsedy poslanců ODS a stínového ministra financí Tlustého ale musí Sobotkův návrh obsahovat více změn než jen odklad zákona o státní službě, změny v nemocenské a vyšší daň u tabáku. "Buď je redukce pouze služební zákon, nemocenská a zvýšení daní na tabák. Může to být pravda, ale pak v žádném případě není pravda těch 88 miliard. Anebo je to obráceně, je pravda, že je to 88 miliard deficitu, ale pak v tom balíčku musí být mnohem více věcí," řekl v pořadu ČT Tlustý. "Z toho seznamu se mi jeví jako jediný bod, kde můžu ohlásit, kde budeme pravděpodobně proti, odklad zákona o nemocenské," prohlásil.