Zprávy | Z archivu rubriky

Sociální demokraté nepřipustí zrušení zákona o neziskových nemocnicích, změny v zákoníku práce ani zavedení rovné daně. Novinářům to řekl předseda sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD. Příští týden, asi v úterý či ve středu, by podle něj mělo být jasnější, zda se ODS a ČSSD dokážou dohodnout na podmínkách, za jakých by menšinová vláda ODS mohla fungovat.

Vlček se stal předsedou sněmovny v pondělí, kdy se po mnohatýdenním patu podařilo aspoň zvolit vedení dolní komory. Otevřelo to cestu k demisi dosluhující vlády předsedy ČSSD Jiřího Paroubka a jmenování šéfa ODS Mirka Topolánka novým premiérem. V čele sněmovny by měl být Vlček jen dočasně. Právě tento příslib umožnil jeho zvolení a získal mu i hlasy ostatních stran. Do vily určené pro předsedu dolní komory se Vlček stěhovat nehodlá, a kdyby to šlo, zřekl by se prý i ochranky.

Zatím stále není jasné, jestli se podaří Topolánkovi uspět, tedy zda sestaví vládu a získá pro ni pak i důvěru sněmovny. Bez nějaké dohody s ČSSD se ODS neobejde. Předseda ODS usiloval o vznik trojkoalice s KDU-ČSL a Stranou zelených, všechny tři strany mají ale ve dvousetčlenné dolní komoře jen 100 hlasů. Ministerská místa původně plánovaná pro lidovce a zelené by nyní měli obsadit nestraníci a ČSSD naznačuje, že chce mít na personální složení vliv. Topolánek hodlá Paroubkovi seznam jmen do své vlády předložit v pondělí. Vlček na dotazy novinářů řekl, že Topolánkovy návrhy nezná.

Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek nečeká, že jeho vládu v Poslanecké sněmovně při hlasování o důvěře podpoří zástupci KDU-ČSL a Strany zelených (SZ). Jmenování nové vlády plánuje do dvou týdnů. Nový premiér to řekl Hospodářským novinám. Později ale dodal, že občanští demokraté hodlají s KDU-ČSL a zelenými spolupracovat po celé volební období, jak se na tom již dříve dohodli. "Politická realita je taková, že bude nutné změnit formu této spolupráce, nikoli však její obsah," uvedl Topolánek v prohlášení, které poskytl ČTK. Dodal, že fungování jakékoli vlády je nemyslitelné bez základní dohody ČSSD a ODS. "Zároveň jsme však vždy vylučovali takovou formu dohody a spolupráce se sociální demokracií, která by jakkoli omezovala naše vztahy k těmto stranám," dodal.

Křesťanští demokraté jsou podle svého předsedy Miroslava Kalouska připraveni na odchod do opozice. Občanští demokraté podle něj totiž definitivně vykročili z rámce trojkoaliční spolupráce. "KDU-ČSL to bere na vědomí a je suverénní opoziční stranou," řekl Kalousek. Lidovci se podle Kalouska teprve rozhodnou, jaký postoj zaujmou při hlasování o důvěře vládě šéfa ODS Mirka Topolánka. "Zda to bude přímým hlasováním proti nebo odchodem ze sněmovny, to, prosím, ponechte na naší další diskusi."

Případné předčasné volby nesmějí podle komunistů ohrozit české předsednictví v EU v roce 2009. Pokud by se konaly, mělo by to být zhruba po roce přechodné vlády, potvrdil názor předsedy komunistů Vojtěcha Filipa výkonný výbor strany. Například ČSSD hovořila o tom, že by předčasné volby mohly být v roce 2008. Komunisté ale upozorňují na to, že to není vhodné kvůli předsednictví v EU.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek nesouhlasí s názorem, podle něhož by volby krátce před českým předsednictvím v EU průběh vedení unie ohrozily. Již dříve uvedl, že vládu ODS by ČSSD mohla případně tolerovat po omezenou dobu a na podzim roku 2008 by se mohly konat předčasné volby. Republika se předsednictví EU ujme v roce 2009. Šéf ODS a nový premiér Mirek Topolánek ale Paroubkovu představu zpochybnil. "Tvrzení Mirka Topolánka, že předčasné volby v době před naším předsednictvím v Evropské unii by mohly průběh tohoto předsednictví ohrozit, považuji za zcela nepodložené. Jde o zbytečnou obavu, která nemá reálný základ," uvedl dnes Paroubek v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Argumentoval dánským příkladem. "Připomínám, že například v roce 1993 v Dánsku během předsednictví EU padla vláda, a přesto bylo předsednictví této země velmi kvalitní. Začátek října roku 2008 proto není z tohoto hlediska zásadním prodlením, protože do konce roku může být bez problému zformována nová vláda," uvedl.

Jako neobvyklé označili politologové načasování a způsob, jakým Pavla Topolánková, manželka nového premiéra, vstoupila do politiky. Experti říkají, že protějšky nejvýše postavených politiků začnou s aktivitami v politice vesměs až poté, co skončí jejich partner. Politolog Petr Just ČTK řekl, že nominace Topolánkové za novou stranu Politika 21 do senátních voleb může zmást voliče ODS, které vede Mirek Topolánek. Toho kandidatura manželky šokovala; ODS v Ostravě, kde Topolánková kandiduje proti senátorovi ODS Milanu Balabánovi, je pobouřena.

Média spekulovala o tom, že kandidatura Topolánkové je výsledkem manželských rozporů. Topolánek v rádiu Frekvence 1 přiznal, že krizi opravdu prožívají. Nepřímo potvrdil i blízký vztah k místopředsedkyni sněmovny za ODS Lucii Talmanové, o němž média informovala. Na dotaz, zda "na každém šprochu je pravdy trochu", Topolánek odpověděl: "To asi ano". Topolánek hovoří o "sladké pomstě" za to, že jeho manželce, která má již dlouho politické ambice, ODS nenabídla žádné místo. Sám jí to ale ani nedoporučoval. Politoložka Vladimíra Dvořáková soudí, že kandidatura může oslabit pozici Topolánka uvnitř strany. Upozorňuje, že ženy politiků většinou samy do politiky nevstupují. "Spíše mu dělají image, starají se o něj, vytvářejí mu zázemí," řekla ČTK. Pokud mají ambice, začnou až v okamžiku, kdy jejich muž končí. Jako příklad uvedla Hillary Clintonovou, manželku bývalého amerického prezidenta, k níž bývá Topolánková přirovnávána. Clintonová byla zvolena do amerického Senátu na sklonku funkčního období Billa Clintona. Just zdůrazňuje, že Clintonová na rozdíl od Topolánkové hájila stejné barvy jako její muž. "Byli z jedné politické strany," řekl.

Čeští a američtí experti předpokládají, že protiraketová základna, o jejímž umístění v Česku se uvažuje, by podléhala českým zákonům. Do české ekonomiky by navíc přinesla stovky milionů dolarů. Sdělilo to ministerstvo zahraničí po konzultacích náměstka ministra Tomáše Pojara, zástupců českého ministerstva obrany a Pentagonu v USA. Američané zvažují výstavbu části protiraketového deštníku v Česku nebo Polsku, média spekulují i o Británii. Většina Čechů a Poláků podle průzkumů systém raketové ochrany na svém území nechce. Polská média uvedla, že základna, pokud by byla na polském území, by tamnímu právu nepodléhala. To by podle některých odborníků narušilo základy právního státu.

Podle české diplomacie americký úřad pro raketovou obranu sdělil, že základna by sloužila nejen k ochraně Američanů. "Základna bude pochopitelně sloužit k protiraketové obraně území hostitelské země, evropských spojenců a USA," sdělil podle ministerstva mluvčí úřadu Richard Lehner. Americká základna by byla propojena s plánovaným systémem ochrany NATO, který je teprve ve fázi studií. "Propojení s americkým projektem je z finančních i technologických důvodů pro úspěch aliančního projektu naprosto nezbytné," uvádí ministerstvo. Očekávané náklady na výstavbu raketového zařízení a radaru ve střední Evropě se pohybují v stovkách milionů dolarů. "České firmy se v případě stavby protiraketového zařízení na českém území budou podílet na kontraktech v hodnotě několika miliard korun," prohlásil Pojar.

Dvě stíhačky Jas-39 Gripen z čáslavské letecké základny startovaly k ostrému zásahu. Pomohly letounu Boeing 737 německé společnosti Hamburk Airlines letícímu ze Slovenska do Berlína, který ztratil radiové spojení s řízením letového provozu v Praze-Ruzyni, řekla ČTK mluvčí čáslavské základny Magdalena Dvořáková. Kontakt s letadlem se podařilo navázat až na nouzové frekvenci. Pilot německého letounu potvrdil, že je to jediné možné spojení. Vojáci se pak stali prostředníky mezi pilotem německého letadla a dispečery řízení letového provozu. Pilot pokyny dispečerů slyšel, ale kvůli poruše na rádiu jim nemohl odpovědět. Z trasy se neodklonil a stíhačky ho doprovodily až k německým hranicím.

Čtyři horníci byli zraněni ve čtvrtek večer při otřesu, který postihl podzemí Dolu ČSM na Karvinsku. "Jeden z mužů utrpěl jen šok a v nemocnici je na pozorování. Zranění dalšího jsou lehká. Dva horníci mají zlomeniny," popsala rozsah zranění mluvčí těžební společnosti OKD Věra Breiová. Dodala, že otřes nejvíce postihl místo v hloubce 900 metrů, kde v tu chvíli pracovalo cekem 12 zaměstnanců OKD. "Podle našich odhadů patřil otřes mezi ty silnější. Podle reakcí lidí, kteří žijí v okolí byly záchvěvy cítit i na povrchu," řekla mluvčí. Otřesům, které ohrožují životy horníků pracujících i stovky metrů pod zemí, nelze podle odborníků zabránit. Jsou důsledkem těžby. I když technologie a zařízení jsou stále modernější, nedokáží je těžaři předvídat.

Ostravská Romka Elena Gorolová vypověděla v newyorském sídle OSN, jak ji lékaři ve Vítkovické nemocnici před lety sterilizovali. Připustila, že podepsala doklad, kterým se zákrokem souhlasila, ale stalo se tak podle ní bez jejího plného vědomí. Uvedla to agentura AP. Nyní sedmatřicetiletá žena řekla, že jí po narození druhého syna v roce 1990 lékaři sdělili, že ji ze zdravotních důvodů sterilizovali na základě jejího písemného souhlasu. Gorolová zdůraznila před výborem OSN proti diskriminaci žen, že před porodem nebyla informována, co vše podepisuje, a že navíc byla v tu chvíli pod vlivem sedativ. Vypověděla, že lékaři vysvětlili zákrok tím, že by podle nich případné další těhotenství vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nepřežila. V sídle Spojených národů však vyjádřila přesvědčení, že byla sterilizována kvůli svému romskému původu.

Na středečním a čtvrtečním jednání výboru Spojených národů k této otázce byla dále přednesena Stínová zpráva o diskriminaci žen v České republice, kterou vypracovaly společně Liga lidských práv, Evropské centrum pro práva Romů a Gender Studies. Vedoucí české delegace na jednání s výborem OSN Čestmír Sajda podle AP kritizoval výpovědi a obviňování Romek a humanitárních organizací. "Je to falešné. Přehánějí ve všech případech," prohlásil náměstek ministra práce a sociálních věcí Sajda. Česko ve své zprávě pro OSN zdůraznilo, že "v žádném z případů se nepotvrdila nedobrovolná sterilizace".

Občanští demokraté v těchto dnech předložili sněmovně novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, ve které navrhují zvednout hranici 12 trestných bodů pro řidiče na 18. Tvrdí, že současný systém je příliš přísný a poskytuje prostor pro korupci a šikanu. Poslanci v novele také navrhují vypustit část bodově ohodnocených přestupků, a to takových, které podle nich nemají pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích zásadní význam, případně jejichž spáchání je hůře prokazatelné a následně obtížně přezkoumatelné. Zrušena by podle nich měla být také spodní hranice pokut.

Zavedení bodového systému a změny v silničních pravidlech sice politici a veřejnost kritizují, faktem nicméně je, že zákon přinesl od 1. července výrazné snížení počtu nehod i jejich tragických následků. Řidiči si dávají větší pozor především na dodržování maximální povolené rychlosti, ale i na další přestupky, za které by mohli dostat mnohem vyšší pokuty než v minulosti a navíc také obdržet trestné body. Novela ale přinesla i problémy, například úředníkům kvůli vyššímu počtu správních řízení a řidičům kvůli čekání na úřadech. Za změnu zákona se staví také elektronická petice, kterou podepsalo více než 10.000 občanů. Autorům petice vadí zejména údajné šikanování řidičů, které nová pravidla způsobila.